Proč se motivace při hubnutí podceňuje?

Člověk, který chce začít hubnout, se na to většinou nějakým způsobem připraví. Najde si informace o tom, co by měl jíst a jak cvičit. Možná podnikne i zcela konkrétní kroky – koupí permanentku do fitka, knihu o hubnutí nebo si stáhne patřičnou mobilní aplikaci.

Čím to je, že tohle jde, ale občas úplně zapomeneme připravit na hubnutí sebe a svou motivaci?

Dám vám příklad. Hubnutí si můžete představit jako dlouhou a ano, občas i náročnou trasu, kterou chcete ujet v autě, jež jste nějakou dobu nepoužívali. Před takovou trasou většinou auto zkontrolujete, jestli vše správně funguje, natankujete a řádně připravíte. Pokud však před začátkem hubnutí zapomenete na svou motivaci, je to jako kdybyste autu před cestou nedofoukli pneumatiky. Možná vám chvilku pojede, ale na konec vaší trasy vás pravděpodobně nedoveze.

Motivace je základ

Osobně myslím, že nejen pro zahájení, ale hlavně udržení redukčního režimu je ta správná motivace zásadní. Proto se každého svého klienta, který ke mně přijde s přáním zhubnout, ptám: „A proč?“ A nikdy se nespokojím jen tak s nějakou odpovědí.

Důvodů, proč chce člověk zhubnout, může být celá řada: zdravotní obtíže, zátěž při pohybu či subjektivní nespokojenost s tím, jak vypadá. Častým důvodem je ale i vnější tlak, kdy člověk hubne buďto kvůli někomu ve svém blízkém okolí nebo obecně kvůli „společnosti“, která má tendenci preferovat dokonalé štíhlé proporce.

• A sami asi cítíte, že není důvod jako důvod…a není motivace jako motivace.

Na základě třeba i těch výše zmíněných důvodů můžeme motivaci ke změně rozdělit tedy na vnitřní a vnější:

1. Vnitřní motivace bývá silnější než ta vnější, jelikož pramení z vlastní potřeby změny a z vnitřního rozhodnutí. Tato motivace je často doprovázená slovem „chci„.
2. Vnější motivace značí, že se pouštíte do hubnutí na základě vnějších tlaků (svých nejbližších, společnosti…). Tato motivace nemá základ ve vnitřním přesvědčení a rozhodnutí, proto není tak silným hnacím motorem. Člověk s vnější motivací často mluví o svých cílech za pomoci slov „musím“ nebo „měl bych“.

Kromě rozdělení na vnitřní a vnější můžeme motivaci rozdělit i na pozitivní a negativní:

1. Pozitivní motivace je poháněná odměnou: “budu se cítit lépe”, ”budu nosit menší konfekční velikost.”
2. Naopak negativní motivace je poháněná strachem: „nechci jít na operaci s kolenem” nebo “nechci překročit hranici 100 kg na váze.”

Největším hnacím motorem změny jsou emoce

Jedna věc je totiž vědět, že bych měl/a něco změnit, a druhá to prožívat. Když například někdo zjistí, že má vyšší hladinu cukru v krvi a dostane strach, že by mohl onemocnět cukrovkou 2. typu, bude víc motivovaný ke změně než člověk, který “jen ví”, že by měl změnit stravovací návyky a více se hýbat.

Podobně ale ještě lépe fungují emoce pozitivní. Pokud si například žena živě představuje moment, kdy si oblékne nové šaty, ve kterých bude se štíhlejší postavou vypadat krásně, a všichni známí ji budou chválit a obdivovat, pak pro ni prožitek anticipované pozitivní emoce pravděpodobně bude opravdu silným hnacím motorem.

Jste opravdu připraveni na změnu?

„Nic se nezmění, pokud se nic nezmění.“ Hubnutí s sebou neodmyslitelně přináší malé i velké změny. A je proto vždy potřeba dobře zvážit, zda jsem na takové změny připraven, zda je na ně vhodná doba.

Tato motivační připravenost se dá nejlépe vyjádřit skrze zisky a ztráty, které vám ze změny plynou. Vezměte si proto papír a tužku, a ještě než poprvé odmítnete dort ke kávě, sepište si vše, co vám hubnutí přinese a také to, čeho se budete muset vzdát.

Pokud zjistíte, že u vás převažují vnímané zisky (např. budu moci provozovat nové sportovní aktivity, zmenší se mi bolest kloubů a zad, lépe na sebe seženu oblečení), je vše v nejlepším pořádku a můžete se s chutí pustit do hubnutí. Pokud však nad zisky převáží vnímané ztráty (např. budu muset omezit tučná a sladká jídla, budu muset cvičit), není možná ke změně ta nejpříhodnější doba.

Závěrem

1. Hubněte kvůli sobě, ne kvůli okolí.
2. Prožijte si svůj cíl. Motivujte se představou odměny, která přijde, až se vám podaří zhubnout a změnit životní styl. Nechte se naplnit pozitivní emocí a tu si připomínejte v momentech, kdy změna třeba nepůjde tak hladce.
3. Ještě, než se pustíte do hubnutí, sepište si všechny zisky a ztráty, které vám z hubnutí plynou.

Z archivu aneb přečtěte si také:

Hana Málková: Jak zařadit do jídelníčku zeleninu, když není času nazbyt

Častá odpověď mých klientů na otázku, proč jim v jídelníčku chybí zelenina je, že nebyl čas na přípravu. 

Možná i vám se pod pojmem zeleninové jídlo vybaví jen představa, kolik času jeho příprava zabere – nákup, škrábání, loupání, mytí, krájení, strouhání, případně i vaření, dušení…

Celý článek 13.7.2017 0

Tereza Beníčková
https://www.stob.cz

Mgr. Tereza Beníčková absolvovala bakalářskou i magisterskou jednooborovou psychologii, a to na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je frekventantkou psychoterapeutického výcviku v kognitivně-behaviorální terapii. Pracuje ve společnosti STOB jako lektorka kurzů zdravého hubnutí, nabízí individuální poradenství při hubnutí a rovněž se podílí na tvorbě obsahu stránek STOBu a jeho projektů.

2.9.2020 Tereza Beníčková Články, Jak zhubnout