Nevhodné kombinace potravin při redukci hmotnosti

Moje práce nutriční terapeutky a výživové poradkyně není jen o sestavování jídelníčků.

Moje práce je i vysvětlovat lidem principy toho, jak funguje strava po jejím požití, aby věděli, co se s ní pak v organismu děje.

Předávám svým klientům informace o tom, jaké krátkodobé i dlouhodobé dopady na jejich zdraví má to, co jedí. Učím principům a vztahům mezi jídlem a tím, jak se následně cítí a vypadají.

Domnívám se, že kdyby lidé věděli o těchto principech to, co já, nekupovali a nejedli by 80% toho, co nabízí potravinářský trh. Aspoň já to tak s nakupováním potravin mám. Říká se tomu „profesionální deformace“. I z toho důvodu, když můžu, tak šířím tyto informace dál…

A tak další můj článek na blogu Kalorických Tabulek věnuji vysvětlení jednoho zásadního principu, který stojí za tím, proč lidé obecně s lety nezadržitelně přibírají na tělesném tuku. A z jakého důvodu je postupem času může dostihnout inzulínová rezistence a cukrovka II. typu, ztučnělá játra, vysoká hladina cholesterolu atd.

Chci vám předat vhled do zásadního aspektu stravování, který když pochytíte, tak už napořád budete mít možnost zásadně ovlivňovat svoje zdraví a vývoj tělesné hmotnosti. Opět použiji případ ze své praxe. Seznamte se s panem Alešem, kterému stačilo porozumět principu špatných kombinací potravin, které mu škodily při hubnutí. Když si na ně dával pozor, snadno zhubnul pět nadbytečných kilogramů tělesného tuku.

Princip je v podstatě jednoduchý, ale pokud ho začnete praktikovat, zažijete zásadní přerod ve vašem jídelníčku. A následně vám poděkuje celé vaše tělo. O co jde? Nekombinovat velké množství cukrů (sacharidů) s velkým množstvím tuku.

• Ano, čtěte dobře. Nejhorší kombinací, které se lidé ve stravování dopouštějí, je to, že kombinují velké množství cukru a tuku.

Jak zhubnul pan Aleš?

Aleš se do naší společné konzultace stravoval třikrát denně – a to obvykle „typicky česky“.

• Ke snídani namazané pečivo se sýry, paštikou, salámy, šunkou, vejci.
• K obědu si vybíral z restauračních hotovek a denních meníček – hodně přílohy (brambory, rýže, těstoviny, knedlíky, kaše), menší kus masa a hodně tuku okolo (sosy, masové šťávy, omáčky, dresinky), to vše s minimem zeleniny.
• Večeře byly obdobnou formou snídaní či obědů – obložené pečivo, polévky (česnečka, kulajda, bramboračka, gulášová, dršťková apod.) nebo teplé pokrmy české kuchyně.
• Jeho jídelníček na první pohled obsahoval málo ovoce i zeleniny. O víkendech pak k odpolední kávě přibylo ještě něco i ze sortimentu domácího sladkého pečení (koláče, buchty, řezy).

Sami vidíte, že se jedná se o jídla, jež kombinující velké množství sacharidů s vysokým množstvím tuku (a navíc minimem vlákniny). Troufnu si říct, že takhle kombinace jídel zapříčiňuje velkou měrou nadváhu a obezitu Čechů. A někdo k tomu přidá ještě nějaký ten alkohol, fastfoodek, krekříky, sladké pití, sladké smetanové jogurty. A hned tu máme nárůst hmotnosti, prediabetes, zatížená játra a žlučníkové koliky jako vyšité.

V čem je kombinace cukr + tuk tak nevhodná?

V tom, že vysoký přísun sacharidů (cukrů) z příloh, pečiva, sladkostí, cereálií, obilovin, sladkých mléčných výrobků a rapidně zvedne hladinu krevního cukru, načež zareaguje slinivka zvýšenou potřebou inzulínu – hormonu, jenž má za úkol hladinu krevního cukru snížit.

A teď ta potíž: Pokud sacharidy v jídle doprovází ještě velké množství tuku (v mase, vejcích, sýrech, másle, oleji, omáčkách), může být kvůli inzulínu (a dalším hormonům a biochemickým procesům organismu) tento tuk snadněji zakomponován do tukových tělesných zásob.

Zásadní rada tedy zní: Nekombinovat velké množství sacharidů s velkým množstvím tuku! A to ať už se jedná o tuk „zdravý“ (z ryb, ořechů, kvalitních olejů) nebo o tuk „nezdravý“ (ztužený tuk, tučné maso, uzeniny, paštiky, velké množství vajec apod.)

Pan Aleš tedy správně pochopil, že dlouhodobě udržitelná hmotnost ho může čekat pouze tehdy, zařadí-li tento princip do svého stravování. Začal nad svým stravováním dennodenně přemýšlet a mnohé mu došlo:

• Když snídá chléb, už ho nemaže tlustou vrstvou másla/tučné pomazánky/paštiky. Používá méně tučné čerstvé sýry, tvarohové pomazánky z polotučného tvarohu nebo nemaže vůbec. Vyřadil salámy, paštiky, vysokotučné sýry a 4 kusy vajíček sněděné na posezení.
• Pochytil, že když ke každému jídlu přidá zeleninu, jeho hladina krevního cukru neporoste tak rychle, neboť se vstřebávání sacharidů z pečiva obsahem vlákniny zpomalí, tedy organismus nebude potřebovat vyplavit tolik inzulínu naráz (a ten nebude následně pomáhat ukládat tuk z jídla).
• Porozuměl, že si k obědu má dávat jídla, jež obsahují méně tuku, tedy například přílohu (brambory, rýži, kaši) v kombinaci s libovým masem/rybou/luštěninami (připravené na malém množství přidaného tuku). A že je potřeba jídlo opět doplnit o zeleninu (ideálně částečně i čerstvou).
• Tučné, jíškou či se smetanou připravované polévky zaměnil za zeleninové krémy bez smetany (smetana = tuk).
• Došlo mu, že když si bude chtít dát u kamaráda grilovanou krkovici, tak že už se obejde bez dresinku. A místo dvou plátků chleba si dá misku zeleniny. A chleba již jen minimálně (nebo vůbec). Protože naložená krkovice je tuková bomba, a tak potřebuje přijmout už méně sacharidů (chleba).
• Když mu došlo, že i alkohol jsou „cukry“ a neměly by se kombinovat s velkým množstvím tuku, tak mu to radost neudělalo, protože najednou věděl, jak se pivo může v kombinaci s tukem z jídla v organismu chovat.
• Také sladkosti začal vnímat jinak – buchty se doma pekly méně tučné, přes léto se pak přeorientoval na zmrzlinové ovocné sorbety (sice cukr v nich je, ale už tam není alespoň ten přidaný tuk, což byla hlavní myšlenka jeho nápadu, že vymění buchty za ovocné domácí zmrzliny).

Dalo by se říct, že jednoduchá změna v přemýšlení o jídle a o tom, co spolu nekombinovat nebo kombinovat jen v malém množství, dovedla pana Aleše ke zhubnutí několika kil tuku. Ve skutečnosti byly ty změny ve stravování obrovské, protože překopal celé své dosavadní stravování. A především se naučil jinak přemýšlet o jídle a kombinování potravin.

Uvědomění na závěr:

Někteří moji klienti mi říkají: „Teda, vy máte ale vůli, že si tuhle dobrotu nedáte“. Není to tak pravda. To, co mám opravdu ráda, a úplně to nesplňuje „moje kritéria“, tak i tak si to výjimečně dopřeji, když vím, že to opravdu chci sníst. Ale pravidelně to nejím. Ve vědomostech je síla. Moje zkušenosti a vědomosti o stravování jsou nejsilnějším motivačním faktorem, proč některé věci nejím. Nejím, protože se mám ráda a nechci svému tělu dávat potraviny, o kterých vím, že mu při četné konzumaci ubližují. Opravdu někdy stačí pochytit základní principy ve stravování a pak se jimi řídit. Rozdíly mohou být veliké a dopady celoživotní. Pokud nejste těmi, kteří se chtějí stravovat podle jídelníčku, ale i tak se chcete stravovat zdravěji nebo zhubnout, určitě se snažte dohledávat informace o tom, jak jídlo v těle funguje a jak svými vědomostmi můžete ovlivnit výběr potravin i pokrmů.

• foto: andreevec.vitali/cz.depositphotos.com a archiv autorky
  

25.10.2021 Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS. Články, Jak si udržet zdraví, Recepty a výživa