Výživa seniorů v domácí péči
Výživa je klíčovým prvkem zachování zdraví ve vyšším věku a patří mezi základní lidské potřeby.
Optimální skladba stravy působí nejen preventivně (správnou výživou je možné zabránit rozvoji akutních zdravotních obtíží i chronických onemocnění), pomáhá však také léčit onemocnění již vzniklá a v mnoha případech přispívá k rychlejšímu uzdravení u nemocí s výživou (ne)souvisejících.
Mimo schopnosti nasytit plní výživa i funkce sociálně-psychologické a je tak prostředkem socializace, sounáležitosti a zachování psychické pohody.
Seniorská populace je specifická svou různorodostí. Liší se svými výživovými nároky v závislosti na věku, pohlaví, aktuálním zdravotním stavu a přidružených chorobách, pohybové aktivitě, stravovacích zvyklostech a možnostech. Stárnutí pak obecně provázejí fyziologické (přirozené) změny projevující se např. zhoršením kognitivních funkcí, ztrátou chrupu, poruchou polykání, omezením senzorických vlastností (chuť a čich) a především úbytkem funkční zdatnosti – nižší výkonností a sníženou soběstačností. Míra soběstačnosti seniora, resp. jeho závislost na druhé osobě tedy a schopnost nákupu a přípravy stravy je velmi důležitý aspekt ovlivňující nutriční stav.
I přes odlišné výživové potřeby existuje několik společných jmenovatelů optimálního stravování, které jsou obecně platné i mimo geriatrickou populaci.
Co je hlavní?
Ať už je senior soběstačný nebo je v soběstačnosti limitován, hlavní zásady správného stravování ve vyšším věku zůstávají stejné – pestrost, optimální velikost porcí – přiměřenost, vhodná skladba stravy, tedy kvalita a pravidelnost. Kamenem úrazu bývá především pestrost stravy. Senioři zpravidla nedbají na výběr potravin, konzumují “naučené” většinou studené pokrmy, vynechávají potraviny, kterou jsou pro ně z určitých důvodu obtížně konzumovatelné (např. tvrdší druhy ovoce či zeleniny kvůli zhoršenému stavu chrupu), popř. finančně nákladné nebo jim způsobují zažívací obtíže (např. mléko při nesnášenlivosti mléčného cukru). Finanční důvody hrají u mnoha seniorů významnou roli – omezené prostředky na bydlení, léky a stravu společně s tendencí např. schovávat peníze na přilepšení dětem, mohou výrazně zhoršit její kvalitu. Přitom pestrý jídelníček složený z kvalitních potravin je nezbytný nejen proto, že zajišťuje dostatek všech základních živin, minerálních látek, vitaminů a stopových prvků, ale je i prostředkem ke zlepšení apetitu, prevencí podvýživy a zdrojem potěšení z jídla.
Pravidelnost ve stravování napomáhá zajišťovat dostatečný, přiměřený kalorický příjem. Na pravidelnost je třeba dbát především tam, kde se setkáváme s poruchami kognitivních funkcí (např. u seniorů s poruchami paměti či demencí), protože zde může docházet k nechtěným výpadkům kalorického přijmu, vzniku deficitu, a tedy i ztrátě hmotnosti.
- V závislosti na zvyklostech seniora a cílech nutriční terapie je optimální konzumace 3 až 5 jídel v průběhu dne.
Malé svačiny během dopoledne a odpoledne mohou vhodně doplnit nedostatečný příjem stravy a zvýšit chuť k jídlu. Jídelníček by měl obsahovat co nejvíce různých druhů potravin, s důrazem především na dostatečné množství kvalitních bílkovin, lépe z živočišných zdrojů – mléčné výrobky, vejce, maso, ryby, ale také luštěniny, obiloviny a kvalitní výrobky z nich, ořechy, ovoce a zeleninu upravenou do konzistence, která je pro seniora snadno konzumovatelná.
V případě, že senior dodržuje určitá dietní doporučení, a především pokud trpí nechutenstvím nebo podvýživou, je vždy nezbytné zvážit vhodnost všech takto dříve nastavených výživových omezení. V praxi se velmi často se setkáváme s tím, že senioři dodržují nastavené diety dlouhá léta i přesto, že jejich terapeutický účinek již pominul nebo nepřináší žádné výhody pro aktuální zdravotní stav (např. šetřící dietu po před několika lety prodělané operaci žlučníku). Takové restrikce zpravidla snižují apetit, výrazně omezují výběr potravin, mohou prohlubovat kalorický deficit či zbytečně vylučovat prospěšné složky stravy, což zcela jistě není žádoucí.
Kvalita konzumovaných potravin, preference bílkovin a velikost porcí je důležitá i proto, aby senior přílišně nepřibýval na hmotnosti, resp. na tukové tkáni, přestože mírná nadváha společně s dobrou fyzickou kondicí jsou ve vyšším věku výhodou.
Vyšší věk je spojen také s poruchou senzorických funkcí (poruchou čichu a chuti), je tedy vhodné při přípravě jídla používat různé druhy koření a stravu více dochucovat. Před dosolováním je preferováno využívání zelených bylin (např. kopr, majoránka, bazalka, tymián, rozmarýn apod.), které můžeme použít i na dozdobení pokrmu.
Při obtížích s kousáním či polykáním je třeba věnovat pozornost přípravě pokrmů v takové konzistenci, která je pro seniora bezpečně a snadno konzumovatelná. Pomoci může např. delší vaření, mixování, pasírování, mletí či krájení na drobné kousky. Je však zároveň nutné dbát na to, aby byl pokrm i v takto upravené textuře nadále vizuálně lákavý a připravený z kvalitních potravin. Jakákoli modifikace stravy – tedy úprava do mleté či kašovité konzistence – zhoršuje potěšení z jídla, chuť k jídlu a v konečném důsledku tak snižuje i kalorický příjem. Kašovitou stravu je proto doporučené po umixování vytvarovat tak, aby byla vizuálně podobá původní potravině nebo pokrmu pomocí speciálních forem.
Konzumace ovoce a zeleniny v syrovém stavu může být pro seniora v mnoha ohledech problematická. I zde je však možné využít různé druhy úprav – ovoce a zeleninu oloupat, nakrájet na kousky a podávat v podobě tzv. “finger foods”, nastrouhat nebo např. z oblíbených druhů ovoce připravit domácí kompot či pyré. Kořenová zelenina se pak hodí k přípravě krémových polévek nebo jako doplněk standardních příloh (např. hráškové či mrkvové pyré).
Podstatnou součástí stravování je i kultura stolování. Je velmi důležité, aby senior nejedl sám, a to ani v případě, že je institucionalizován. Společné jídlo v kruhu přátel, rodiny či kolektivu dalších seniorů prokazatelně zvyšuje množství konzumované porce a zároveň s sebou přináší potěšení z příjemně strávených chvil.
Pitný režim
V neposlední řadě je nutné dbát na pitný režim – senioři jsou skupinou populace přirozeně více ohroženou dehydratací a jejími komplikacemi. Ve stáří klesá pocit žízně, a proto je třeba příjem tekutin v průběhu dne sledovat. Senior by měl, pokud zde neexistuje zdravotní důvod, vypít alespoň 1,5 l tekutin denně, a to ideálně v podobě čisté vody, ředěných ovocných šťáv či slabých čajových nálevů.
Kde hledat pomoc?
Poruchám výživy je vždy účinnější předcházet, než je léčit, proto je nezbytné vyhledat pomoc včas. V případě, že se nedaří udržet dostatečný příjem stravy ani tělesnou hmotnost a uspokojivý funkční stav, je na místě vyhledat odbornou radu – konzultaci s nutričním terapeutem či lékařem nutricionistou. Odborníci pomohou s výběrem optimální nutriční podpory, nastaví odpovídající dietní doporučení, popř. doporučí konzultaci s dalším odborníkem.
Seznam ambulancí nutričních terapeutů je možné nalézt na stránkách České asociace nutričních terapeutů, seznam ambulancí lékařů nutricinostů je poté na stránkách Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče.
Jak může optimální jídelníček vypadat?
Přestože žádný jídelníček nepasuje každému, přinášíme malou inspiraci.
Snídaně:
- Míchaná vejce se sýrem a hráškem, plátek kváskového chleba.
- Bílý jogurt s domácím müsli a ovocem.
Oběd:
- Restovaná kuřecí prsa na tymiánu s bramborovo-celerovém pyré.
- Pečený losos se sušenou šunkou, bramborem a dušeným špenátem.
Svačina:
- Banánové smoothie s tvarohem.
- Kváskový chléb s domácí tvarohovou pomazánkou a cherry rajčaty.
Večeře:
- Pikantní hovězí vývar s bílými fazolemi, bramborami a špenátem, parmezánové placičky.
- Krémová polévka z pečené kořenové zeleniny s tvrdým sýrem, celozrnná bulka.
foto: dimaberkut/cz.depositphotos.com
Tip redakce Kalorické Tabulky
Jídelníček vašich nejbližších můžete sledovat pomocí aplikace KalorickéTabulky.cz, kterou má sice většina lidí spojenou s hubnutím, ale je také výborným pomocníkem právě při kontrole živin a vhodného příjmu.
Mgr. Ing. Vágnerová Tereza
Vystudovala obor Nutriční terapeut na 1. LF UK, v roce 2013 pak absolvovala inženýrský studijní program v oboru Výživa a potraviny ČZU a o dva roky později v roce 2017 magisterský studijní program v oboru Nutriční specialista 1. LF UK. Na lékařské fakultě dále pokračuje v postgraduálním studijním programu Preventivní medicína a epidemiologie s projektem zaměřeným na primární prevenci podvýživy při syndromu geriatrické křehkosti a sarkopenie.
Od roku 2013 je nutriční terapeutkou Oddělení nutričních terapeutů – Geriatrické kliniky VFN a 1. LF UK, kde zároveň působí jako odborná asistentka a vyučuje v nelékařských studijních oborech i všeobecném lékařství. Byla jedním ze zakládajících členů České asociace nutričních terapeutů, z. s., v níž se dále angažuje jako členka výkonného výboru. Věnuje se výzkumu v oblasti výživy, nutriční epidemiologie (SPRINTT, SHARE), dietetiky, biomedicíny (InvestGAIT) a sarkopenie (SO-NUTS) na evropské i celosvětové úrovni.
1.11.2021
Mgr. Ing. Vágnerová Tereza
Články, Recepty a výživa