Když žena začne kojit, často dostává rady ohledně toho, co může a nesmí jíst, aby měla dostatek mateřského mléka pro své miminko a aby mléko neobsahovalo látky, které dítěti vadí.
Do jaké míry ovlivňuje strava ženy kojení a je potřeba, aby kojící žena jedla jinak, než byla zvyklá?
Preventivní plošné omezování jídelníčku kojících žen nemá opodstatnění v žádných vědeckých studiích. Kojící žena tudíž může pokračovat ve stravě, na kterou byla zvyklá. Ideální stav je, pokud žena při kojení jí zdravě, pestře a vyváženě – stejně jako ostatní lidé bez ohledu na pohlaví či to, zda kojí. To samé platí pro pitný režim – kojící žena by měla pít dostatečně, ale není potřeba nijak uměle navyšovat objem tekutin, který žena za den vypije.
Asi každá žena po porodu slyšela, že se musí vyhýbat zejména luštěninám, některým druhům zeleniny a čerstvému pečivu kvůli nadýmání. Nadýmavost – tedy plyny – nemá schopnost prostupovat do mateřského mléka, které se tvoří z krve. Proč se tedy po generace předává ženám informace o kojeneckých kolikách, které vznikají nevhodnou stravou matky?
Příčina „kolik“ je většinou jinde než ve stravě ženy, miminka jsou často nespokojená z jiných důvodů a jejich projevy (kroucení, pláč, hlen ve stolici) jsou často důsledkem jiných faktorů. Nejčastěji to bývá potřeba být v náručí matky, potřeba kontaktu kůže na kůži s matkou, potřeba pozornosti a péče, potřeba být uspáváno, potřeba spánku miminka, potřeba vypít více mateřského mléka anebo sát více na prsu, potřeba být nošeno nebo potřeba zlepšit kojení.
Rozklíčovat problém ohledně kojení pomůže kvalitní laktační poradkyně, která ženě navrhne kroky, které jí pomůžou s pláčem či nespokojeností miminka.
A jak je to s alergeny – ořechy, exotickými plody či bílkovinou kravského mléka? Je důležité, aby dítě přicházelo do kontaktu s co nejširší škálou potravin (a tedy i alergenů), protože právě tak má příležitost předcházet alergickým reakcím. Není žádný relevantní podklad k tomu, že by preventivní vysazení různých alergenů snižovalo riziko alergií u dítěte.
Dalším otazníkem mnoha žen je konzumace alkoholu. V mateřském mléce se bude nacházet buď stopové nebo žádné množství alkoholu. Problém se tedy netýká mateřského mléka, ale jde o to, že všichni, kteří pečují o miminka či malé děti, potřebují být dostatečně střízliví na to, aby u nich byly děti v bezpečí. To stejné platí pro pití kávy – kofein se v mateřském mléce objeví pouze ve stopovém množství.
Častým tématem je také to, zda má žena při kojení užívat nějaké speciální vitamíny. Není to třeba, opět platí to, co obecně – vitamíny a jiné látky není potřeba užívat jenom proto, že žena kojí, k jejich užívání by měl být konkrétní důvod. Není důvod bezdůvodně strašit ženy tím, že mají nekvalitní nebo „slabé“ mléko.
Můžeme sledovat, že seznam potravin, které ženy smí nebo nesmí v čase kojení jíst, se liší u každé kultury a nevychází z žádných vědeckých závěrů. Preventivní a často rozsáhlé omezení jídelníčku kojících žen vede dle studií ke snížení jejich kvality života a negativně ovlivňuje délku kojení.
Zajímavé zdroje k problematice kojení a stravy ženy:
Jeong, G. et al. (2017): Maternal food restrictions during breastfeeding. Korean J Pediatr. 60(3): 70–76.
Kidd, M. et al. (2019): “Something is wrong with your milk”, Qualitative study of maternal dietary restriction and beliefs about infant colic. Can Fam Physician. 65(3): 204–211.
Gabriel, A. et al. (1986): Cultural values and biomedical knowledge: choices in infant feeding. Analysis of a survey. Soc Sci Med. 23(5):501-9.
Borch-Johnsen K, Johner G, Mandrup-Poulsen T, Christy M, Zachau-Christiansen B, Kastrup K, et al. Relation between breast-feeding and incidence rates of insulin-dependent diabetes mellitus. A hypothesis. Lancet. 1984;2:1083 –1086.
profesionální laktační poradkyně MAMILY, věnuje se předporodní přípravě žen na kojení, osobním návštěvám po porodu a pomoci řešení problémů s kojením a nošením dětí
lektorka cvičení pro rodiče s dětmi od šesti měsíců
věnuje se přímé práci s ženami a dětmi, píše články na svoje webové a facebookové stránky
Sumky jsou podobni pulcům – v mládí plují oceánem, dokud si nenajdou podmořský útes s výhledem, na němž se usadí, a už se do konce života nehnou.
Nepohyb způsobí, že se z nich stanou jakési hrudky bez mozku se dvěma trubicemi – jednou trubicí nasávají vodu a druhou ji vypouštějí ven. Investice energie do nervového systému a mozku se nevyplatí, když je sumka bez pohybu.
Neuběhne ani den v nutriční ambulanci, abych se nesetkala s někým, kdo si myslí, že mezi ním a vysněnou postavou stojí sacharidy.
V době, kdy na nás ze všech stran útočí reklamy na nízkosacharidové a keto diety, asi ani není divu. Jsou ale vážně právě sacharidy tím nejobávanějším nepřítelem štíhlé linie? Dočtěte až do konce a možná se dozvíte něco, co jste nečekali.
V ledničce mám plastovou láhev s vodou. Vždy mi totiž víc pomáhalo pít přes den studenou vodu, překvapivě i při nachlazení. Ale všude na internetu se dočtete, že je to nezdravé a voda by se měla pít teplá.
V mojí nutriční poradně se s klienty nejčastěji věnuji tématu hubnutí – redukci hmotnosti.
Na některých vidím, jak je to pro ně začarované téma – hubnou a přibírají pořád dokola. A s každým dalším pokusem je jejich fixace na výsledek větší a větší, sebedůvěra nalomená a urputnost značná.
Přístroje, jež slouží k analýze tělesného složení, se dnes stávají běžnou součástí ordinací, výživových poraden nebo sportovních center.
Kromě informací o tělesné skladbě, tedy o množství svalů, tuku, vody atp., umožňují posoudit výživový stav člověka. Dávají také přesnější představu o stupni nadváhy nebo obezity, stejně tak ale o případné podvýživě. Je to zajímavý doplněk, díky kterému lze sledovat některé parametry zdraví.