Aplikace KalorickeTabulky.cz Získat

Chorvatsko v srdci a v žaludku: Na čem si tam pochutnat a co si přivézt jako vzpomínku domů

Dnes si povídáme s paní Dagmar Brokešovou – Udovičić, která má velmi osobní vztah k zemi, jež se dlouhodobě těší zájmu českých turistů.

Ano, je řeč o slunném Chorvatsku, které láká především na průzračné moře, nádhernou přírodu, místní pohostinnost a chutné jídlo.

Dagmar Brokešová - Udovičić

Dagmar Brokešová – Udovičić

Z důvodů více než zřejmých se zaměříme na to poslední. Mimochodem, kromě tipů na jídla jsme se dozvěděli ještě jednu zásadní věc, resp. myšlenku, kterou bychom si všichni měli u jadranských břehů uvědomit a doma se jí pak řídit: „Samo polako“ – nikam nespěchat. To je prý heslo obyvatel v její milované Dalmácii. A platí to samozřejmě i o hubnutí.

A teď už se začtěte do rozhovoru, kde se mimo jiné dovíte, že v této balkánské zemi nenajdete v obchodě u nás tolik oblíbený „balkánský sýr“ a pod jakým názvem si vyhledáte pro vyvážený jídelníček nepostradatelný tvaroh.

co si přivézt z Chorvatska

Doba, kdy Češi jezdili k Jadranu se zásobou paštik a jiných konzerv, patří minulosti. Dnes si naopak po skončení dovolené táhnou zásoby chorvatských specialit domů. Pojďme tedy začít doporučeními, co by měl každý turista v Chorvatsku ochutnat a co si zkušení harcovníci vozí do svých domovů nejčastěji.
Nejčastějším pokladem, který nesmí chybět v kufru při zpáteční cestě z prosluněné dovolené, je samozřejmě olivový olej. Bez toho zeleného zlata a taky bez vyhlášeného vína a jiného dobrého pití se zkrátka neodjíždí. To je prostě zákon, jak by řekli Chorvaté.

A zmíněné paštiky? Ani ty zde vlastně nezatracujeme. Proč se nezásobit třeba tuňákovou od Argety. Skvělé jsou i jiné, např. čajna v tubě. Osobně nedám dopustit na domácí ajvar, marmelády a sladké likéry – dělají se snad ze všeho, co tam roste, a to i v divoké přírodě. Likér se vyrábí i z růží, levandulí, svatojánského chleba nebo fíků. Já si vozím domů pravidelně mandarinkový a ten si v zimě leju do čaje.

Chorvatsko v srdci a v žaludku: Na čem si tam pochutnat a co si přivézt jako vzpomínku domů

Čaj kupuji od chorvatského výrobce Franck (Planinski). Velice široký výběr je i v pálenkách (rakije). Od všemožných bylin, olivovou až po fíkovou. Pokud zrovna neholdujete alkoholu, doporučuji oblíbený nápoj Cedevita. Jedná se o podobný produkt jako býval náš Vitacit. Cedevitu můžete nakoupit i v podobě bonbonů, které vám dodají dávku vitamínů a budete na cestě za volantem svěží. Vynikající jsou i bonbony Rondo. Dále potom Cocta nebo Pipi.

Hospodyňkám doporučuji domácí česnek, koření s názvem Dalmatinski začin nebo třeba domácí těstoviny s názvem Mlinci, které jsou vynikající ke všem mastným pečeným pokrmům.

nevšední zavařeniny jako třeba motar tráva

Naprostou parádou jsou místní tržnice, kde natrefíte nejen na bylinky, nevšední zavařeniny jako třeba motar trávu, která roste podél pobřeží, kapari většinou z ostrova Vis, ovoce a zeleninu, domácí mandle, uzeniny a sýry, olivový olej, domácí vinný ocet, Soparnik, až po domácí chléb, pečený na ohni. Pokud jste opravdoví labužníci, nakupte si na dlouhé zimní večery inćuni (ančovičky) nejlíp někde v ribárnici nebo rovnou od rybářů. S plody kapari a červenou cibulkou jsou naprosto famozní.
Z uzenin nedám dopustit na výrobce Gavrilović. Pokud si uděláte výlet do pršutárny (pršutana), nejen že máte možnost nakouknout, jak že to všechno vlastně funguje, ale můžete si vybrat ze spousty, ale opravdu spousty pršutů (prosciutto).

pršut

A protože drtivá většina z nás ,,nema pojma“, jak že se to správně řeže, doporučuji si celý kus nechat strojově nařezat přímo tam a rovnou nechat vakuovat po malých porcích. Do další návštěvy Chorvatska máte vystaráno. Mimo sušenou šunku na větru, která je nejlepší v Drnišu, kde fouká bura opravdu obrovskou silou, si vozím i pečenici, slavonský kulen, spousty druhů klobás, pancetu atd.

Podobně je to i s velkým množstvím sýrů, za mě vede Livanjski, což je tvrdý ovčí sýr, ale naprostou delikatesou je díky jedinečné a komplexní zemité chuti sýr s lanýži (sir sa tartufima). A samotné lanýže z Istrie, ty jsou kapitola sama o sobě. Je toho opravdu obrovská škála a když máte možnost nakouknout pod pokličku chorvatských kuchařek, tak se vám čas od času po téhle fantastické kuchyni zasteskne a budete si vozit i brambory z poloostrova Pelješac nebo kysané hlávkové zelí na sarmu, speciální mouku na slance, nebo něco na mlsání v podobě Čokolády s burizony Mikado, Išleri. Dále pak Linoládu, Bajaderu, čajové keksy Domačice nebo světoznámou čokoládu Nadalinu.

med z Chorvatska

Každého, kdo vstoupí do chorvatského obchodu s potravinami a zakoupí jejich mléčné výrobky, upoutá jejich lahodná chuť. I obyčejný bílý jogurt je v podstatě delikatesa. Jak se v té široké nabídce zorientovat a co je třeba nejoblíbenější mezi domorodci.
Baví mě poznávat nové a nové dobroty v podobě mléčných výrobků. Delší dobu mi trvalo si vybrat, když téměř na všem bylo napsáno sir a to jak na tvarohu, tak na sýru. Ale časem se člověk tak nějak „prodegustuje“ až k tomu, co je pro něj to nej.

  • Chápu všechny pivaře, vezoucí si plné kufry zlatavého moku na takové to letní osvěžení, ovšem tekutý jogurt, ten na rozpálené pláži parádně nejen osvěží, ale i povzbudí, na rozdíl od uspávajícího piva.

Můj neoblíbenější vyrábí firma Dukat. Čvrsti (tuhý) jogurt ze sýrárny Vedrina, je neskutečná dobrota. Zdraví, sílu najdeš v sýru! Rádi si doma v Česku dopřejete balkánský sýr? A chtěli byste si jej dát i na dovolené v Chorvatsku, „na Balkáně“- tam, kde je podle názvu doma? Asi vás překvapí jedna věc, balkánský sýr v Chorvatsku nikde není! On tam samozřejmě je, jen se tak nejmenuje! Výraz „balkánský sýr“ je český výmysl, a ten sýr ve své původní podobě má zcela jiný název. V Chorvatsku ho najdete pod dvěma názvy „Travnički sir“ nebo „Vlašički sir“.

Chorvatsko v srdci a v žaludku: Na čem si tam pochutnat a co si přivézt jako vzpomínku domů

Chorvatské sýry mají všechny vynikající chuť, ale paški sir (sýr z ostrova Pag) je označován za sýrovou perlu. Mléko pro jeho výrobu voní po bylinkách a připravuje se podle starého receptu výhradně tradičními postupy. Další dobrotou z Pagu je sýr Dalmatinac. Jedná se o míchaný sýr z kravského mléka (75%) s přídavkem ovčího mléka (25%). Je jemnější chuti. Jedná se o Paški sir. Já si nejraději pochutnávám na tvrdém sýru s lanýži.

  • Pokud máte chuť na tvaroh, opět v chladicích boxech hledejte název sir.

Tentokrát svježi sir. Když jsme u mléčných výrobků, nesmím zapomenout na šlag. Pokud si pamatujete na polárkový sníh z dětství, tahle dobrota vás do dětství zase na chvilku vrátí.

šlag

Samotnou kapitolou jsou vína a jiné alkoholické nápoje, které už jsme před chvílí v našem povídání „naťukly“. Generace našich rodičů a prarodičů si vozila „jako suvenýr“ například brandy Cezar. Co je tím typickým lákadlem dnes, kdy podobné pití už není v našich obchodech takovou vzácností jako před rokem 89? A jak se zorientovat v nabídce vín? U nás třeba víme, že „pozdní sběr“ značí určitou kvalitu a když jej přineseme na návštěvu jako dárek, neuděláme si ostudu. Na která vína se zaměřit, když chceme „ochutnat“ to nejlepší?
V Chorvatsku jsem se naučila, že k lidskému štěstí a pohodě patří prostřený stůl, víno a přátelé. Ušlechtilé víno, které se pomalu a s úctou přináší na stůl.

  • „Najbolje je vino ono za kojim ti ruka leti dok si za stolom, koje sebi nesvjesno nalijevaš u čašu…. E, to je najbolje vino na svijetu! Sve ostalo su priče….“

(„Nejlepší víno je to, za kterým tvá ruka letí, když jsi u stolu, které sám sobě nevědomky naléváš do číše … To je to nejlepší víno na světě! Všechno ostatní jsou pohádky….“), tvrdí vinař Mato Matuško z Potomje na poloostrově Pelješac. A o čem je přesvědčený další světoznámý vinař původem taktéž z jihu Dalmácie Miljenko Grgić (99 let)? ,,Neexistuje žádný vědecky ověřený vzorec pro výrobu vysoce kvalitního vína. Během všech těch let jsem se naučil, jak komunikovat s vínem a jak ho pěstovat. Uvědomil jsem si, že víno se vyrábí nejen hlavou, ale víno se vyrábí srdcem. Musíte do toho plně investovat své srdce a lásku.“ Něco na tom bude.

Chorvatské víno je totiž skutečným zážitkem a nemělo by chybět mezi dobrotami, které si odsud povezete domů. Avšak není nad večerní posezení při západu slunce se sklenkou dobrého vínka přímo na pobřeží, kde se pije většinou bevanda nebo gemišt. Bevanda je červené víno s neperlivou vodou, zatímco gemišt je bílé víno s minerálkou. Pokud budete projíždět Pelješcem, nejen že je posetý vinohrady, ale najdete zde i spousty vinoték.

Chorvatské víno

Jedna ze skvělých je přímo u cesty ve vesnici Potomje. Vlastník Ivo Violič je velice příjemný člověk a co víc, dorozumíte se s ním i česky. Jeho lahodné víno Dingać z mého milovaného poloostrova bylo v roce 2018 vyhlášeno za šampiona mezi červenými víny a nejlepším červeným vínem v Primorské oblasti při prvním národním hodnocení vín autochtonních odrůd.

Nejen Dalmácie, ale celé prosluněné Chorvatsko je opravdovým rájem pro vinnou révu. Ve vnitrozemí se z větší části pěstuje víno bílé, naopak v přímořských oblastech víno červené, zde nazývané ,,crno“ pro jeho opravdu sytou barvu.

Nejsem veliký znalec a odborník, ale když něco nevím, tak se prostě poptám. Dozvěděla jsem se, že víno zde má několik kategorií. Jako kvalitetno vino (jakostní víno) a vrhunsko vino (víno s přívlastkem). Výjimečné je potom predikatno vino. Osobně doporučuji Zlatan Plavac z ostrova Hvar nebo z poloostrova Pelješac Dingač nebo Postup. Nejdůležitějším aspektem pro pěstování vrhunskog vina je půda.

chuť Chorvatska

Všechno je v její jedinečnosti, nikde není taková, jako právě na jihu Dalmácie. Ovšem dám prsty do ohně za to, že v tom má prsty i slunce a „ta moje nejlepší kámoška Jadran“. Ovšem každá z oblastí má svá specifická a nezaměnitelná vína. Mezi záhady patří bílá Vrbnička žlahtina, která se pěstuje na ostrově Krk v okolí města Vrbnik. Nikdo neví, jak se tam dostala. Když ji vysadili jinde, nedařilo se jí.

Za zmínku jistě stojí i Valomet. Přírodní šumivá Žlahtina, zrající po dobu dvou let pod hladinou moře v hloubce 30 m. Vhodné i pro diabetiky! V sektu je cítit křišťálově čistá, světlá barva, vůně vrbnického moře a skal, které se ho dotýkají. Z hlubin nápoje se po dlouhou dobu vynořují extrémně malé bublinky. Chuť je příjemná a dlouhotrvající, s velmi specifickým charakterem. Velice oblíbené je i desertní sladké víno Prošek, vyráběné ze seschlých bobulí vinné révy několika místních odrůd. Název pochází z italského slova prosecco, což znamená předsušený. Podle legendy si toto víno oblíbil římský císař Dioklecián, když roku 303 abdikoval a odešel na odpočinek do paláce ve Splitu. Tak co? Dingač, Plavac, Pošip, Maraština a nebo Prošek? Ať už si vyberete jakékoliv, přeji vám, abyste si ho užili v dobré společnosti. Živili.

Děkujeme za zajímavé tipy a „vidimo se“.

Dagmar Brokešová - Udovičić

Dagmar Brokešová – Udovičić

Tip redakce Kalorické Tabulky

Paní Dagmar provozuje už téměř deset let oblíbenou skupinu na facebooku Chorvatsko v srdci, kde si milovníci této země dávají tipy a sdílejí své zkušenosti. Skupina je vedena velmi profesionálně a s citem. Jelikož Kalorické Tabulky provozují také dvě (Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami a Chudneme a jeme zdravo s Kalorickými tabuľkami na Slovensku), dovedeme ocenit čas a energii, kterou svému projektu věnuje.

Z archivu aneb přečtěte si také:

Václav Krejčík: Dejte si pozor na urputnost!

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

11.8.2022 Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa

Související články