Zdravá střeva jsou klíčem k hubnutí i lepší imunitě

Naše střeva obsahují více bakterií, než máme sami lidských buněk! S nadsázkou se proto říká, že je na pováženou, jestli mikroorganismy osidlují nás, anebo my osidlujeme je.

Zatím bohužel neznáme všechny podrobnosti fungování mikrobiomu a střev.

Víme ale, že jde o jeden z hlavních orgánů naší imunity. Přezdívá se mu také druhý mozek a jeho zdraví má významný vliv na postavu a hubnutí.

Odraz našeho zdraví

Mikroorganismy v našem těle mají vliv na různé metabolické pochody, dokonce i na naši náladu a chutě. Nejen to, co jíme (nebo nejíme), ovlivňuje zdraví střev. Je to i celkový životní styl, prostředí, ve kterém žijeme, léky, které užíváme… I bez lékařského vyšetření si sami u sebe všímáme třeba trávicích obtíží a nepohody v oblasti břicha, nafouknutí apod. Hodně napoví také stav stolice, kterou asi z 60 % tvoří právě buňky střevních mikrobů. Už dávno by nemělo být tabu o ní mluvit nejen se svým doktorem, ale i výživovým specialistou.

Probiotika, prebiotika a další -biotika

Slovo probiotika už slyšel asi každý, minimálně ve spojení s dobráním antibiotik a obnovováním střevní mikrobioty. V kapslích není nic jiného než buňky prospěšných mikroorganismů, po kterých chceme, aby blahodárně působily v našich střevech. Tyto probiotické mikroorganismy (schválně nemluvím o bakteriích, protože mezi probiotika můžou patřit třeba i některé druhy kvasinek) najdeme i v některých potravinách. Buď se tam vyskytují přirozeně, nebo jsou do nich v potravinářském průmyslu přidávány jako tzv. startovací kultury. Obecně jde o všechny kvašené neboli fermentované potraviny a nápoje (kefíry a jogurty, kvašená zelenina apod.). Dále existují prebiotika – to už nejsou živé mikroorganismy, ale složky naší stravy, které je živí. My sami tyto složky (například některé druhy vlákniny) neumíme strávit, a tak dojdou až do tlustého střeva, kde je mikrobi využijí jako zdroj energie. Při tom vznikají mj. i látky prospěšné pro nás, třeba některé vitaminy, mastné kyseliny s krátkým řetězcem a další.

V minulosti se výzkum a potravinářský průmysl zaměřoval hlavně na to, jak udržet probiotické mikroby v kvašených potravinách naživu, jak je dopravit do našich střev a jak je tam „vykrmovat“. Nově se zaměřuje i na další možnosti. Právě produkty metabolismu živých mikrobů, tedy látky, které vytváří (tzv. postbiotika), dokážou údajně i samostatně působit na naše zdraví, když budou užívány v dostatečném množství. A stejně tak i neživé buňky mikrobů (tzv. parabiotika). Pokud by se podařilo tuto oblast lépe prozkoumat a osvětlit, byl by to velký krok pro zdravotnictví i potravinářství.

Druhý mozek ve střevech

Když je nám špatně, jsme smutní nebo ve stresu, má to vliv i na naše zažívání. Někdo pociťuje bolesti břicha, někdo dokonce zvrací. Ve střevě je tolik nervových buněk, že bychom jejich počet mohli srovnat s míchou. A všechny tyto buňky vnímají činnost mikroorganismů. Velmi zjednodušeně – to, co jíme a jak žijeme, ovlivňuje mikrobiotu střev, a naopak složení mikrobioty ovlivňuje naši psychickou pohodu. Jde o obousměrně funkční komunikační systém. Proto se vliv probiotik zkoumá a uplatňuje i při léčbě různých duševních chorob, například depresí, autismu, mentální anorexie a dalších.

Přibírání pod taktovkou mikrobů?

Je dokonce popisováno, že lidé s obezitou mají úplně jiné složení střevní mikrobioty než štíhlí lidé. Mezi vlivy, které toto složení ovlivňují, nepatří jen genetika. Naopak, z větší části jsou to vlivy z vnějšku. Způsob porodu, kojení, prostředí, ve kterém žijeme, co jíme, jak moc aktivní život vedeme. Existují náznaky studií, že některé prospěšné kmeny probiotik by mohly s léčbou obezity pomoci, ale tady je potřeba se neunáhlit. Je jasné, že na prvním místě je zdravý životní styl a jídelníček, ale v budoucnu se nabízí možnost vyvinout konkrétní preparáty, které by hubnutí mohly opravdu podpořit. Do té doby vycházejme hlavně z toho, že střeva a jejich mikrobiotu je potřeba si hýčkat.

Jak se o ně starat

Úprava životního stylu by měla být celková a postupná – pohybová aktivita, dostatečný spánek, odpočinek od stresu a strava podporující prospěšné bakterie přirozenou cestou. To znamená například zvýšení příjmu vlákniny, různých druhů zeleniny a ovoce, ořechů a celozrnných výrobků, kvašených produktů. Když mikrobiota střev není v kondici, je to mj. odrazem nezdravého stravovacího stylu. V dnešní době převládají v jídelníčku mnohých lidí vysoce průmyslově zpracované potraviny. Ty jsou pravým opakem původních a co nejméně zpracovaných potravin, kterých bychom měli jíst nejvíce. Přehnané dávky přídatných látek (různých umělých sladidel, barviv a dalších) mikrobiomu také neprospívají.

Na závěr

Dobrou zprávou je, že klíčem ke zdravému mikrobiomu je zdravý životní styl. Ukázalo se, že genetika hraje spíše menší roli a ani u lidí s genetickými předpoklady k nabírání kil se nemusí nadváha projevit. Hlavní je samozřejmě dostatek pohybu a zdravý jídelníček. Fermentované potraviny a nápoje, potraviny bohaté na prebiotika i různé pro/prebiotické doplňky stravy pak můžou zdraví střev ještě podpořit. Čím dál víc se rozvíjí výzkum zaměřený na individuální „léčbu“ mikrobiomu a už v dnešní době je možné si nechat udělat jeho rozbor nebo v některých případech podstoupit i jeho transplantaci.

foto: cz.depositphotos.com

Tip redakce Kalorické Tabulky

Společnost STOB pořádá vedle svých populárních a úspěšných kurzů hubnutí také každý rok vždy třetí sobotu v říjnu Den zdraví. Zcela zdarma si můžete vyzkoušet různé druhy pohybu, dobrého jídla a užít si odborné poradenství a zajímavé workshopy.

11.10.2022 Ing. Makovská Marie Články, Jak si udržet zdraví, Recepty a výživa