Před nedávnem jsme si v rámci „Opakování z chemie aneb víte, co jíte“ připomněli základní živiny (sacharidy, bílkoviny, tuky) a dnes se podíváme zblízka na sacharidy, které jsou hlavním zdrojem energie. Hodina chemie pokračuje… Ale nebojte se. Bude to lehčí, než se může zdát.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku….
Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
První skupinou jsou jednoduché sacharidy (monosacharidy). V těle se chovají poměrně negativně, neboť mají vysoký glykemický index (GI).
© pojoslaw – Fotolia.com
Jde o bezrozměrnou veličinu, která udává rychlost využití glukózy tělem z dané potraviny, tj. vyjadřuje chování cukru v organismu. A pokud chcete jen trochu porozumět výživě, bude třeba se o ni zajímat.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je tam toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín – velmi zjednodušeně řečeno – cpe, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jednu z hlavních zdrojů nadváhy.
Jediný jednoduchý sacharid, který se takto nechová a má GI velmi nízký, je ovocný cukr – fruktóza. I tak je ovoce nejlepší jíst v dopoledních hodinách. A samozřejmě i zde platí zlaté pravidlo – nepřejídat se.
Glukóza = hroznový cukr
Fruktóza = ovocný cukr
Galaktóza = součást mléčného cukru.
© olly – Fotolia.com
Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně – a proto i glykemický index je nízký.
Sacharosa = řepný, třtinový cukr
Laktosa = mléčný cukr
Maltosa = sladový cukr
Do kategorie sacharidů patří také vláknina. O té se nyní mluví dost často. Nejde však o žádný nový vynález, nenechte se mýlit. Vláknina má velmi složitou strukturu, takže lidský organismu ji prostě nerozštěpí a je proto pro člověka téměř neenergetická. Mezi potraviny bohaté na vlákninu patří např. celozrnné pečivo, luštěniny, ovoce, zelenina atd.
Při konzumaci vzniká mechanický sytící efekt – vláknina nabobtná a zaplní trávicí trakt, čímž získáváme pocit nasycení. Navíc vláknina očišťuje stěnu střev (pozor – může až snižovat účinnost léků) a zachytává toxické zplodiny, které vznikají při špatném trávení. Doporučuje se také při špatném vyprazdňování. Po konzumaci stravy bohaté na vlákninu údajně odchází z těla i špatný a poslední dobou velmi diskutovaný cholesterol, ale tomu se budeme věnovat ve speciálním článku někdy později.
Nedávno jsem někde zaslechla doporučení na tento problém: jíst každý večer jako poslední jídlo grapefruit (nebo jiný citrus). Ano, je to sice v rozporu s výše uvedeným, ale asi je vždy třeba přihlédnout k vyšší prioritě. Pokud někoho trápí zácpa, raději se zřejmě i smíří s tím, že bude jíst večer cukry, když to pomůže jinak… 🙂
A vždy mějte na paměti: Člověk by měl jíst proto, aby žil, nikoliv žít proto, aby jedl (Jules Laforgue) … nebo myslel stále jen na jídlo 🙂
Autorka je absolventkou VŠCHT.
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k většímu zájmu o výživu a fungování lidského těla. Po promoci připravovala osvětové články pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví aj. Následně působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu Aerobic.cz. Vedle teorie se celou dobu věnovala i praxi – vedla lekce cvičení a byla lektorkou ve STOBu.
Některé postřehy z oblasti fitness sepsala v roce 2001 do knihy Aerobik (Grada). Jako editorka se podílela také na knize Kalorické Tabulky – nejlepší recepty (Nakladatelství Jota). Od roku 2011 připravuje blog Kalorických Tabulek a je jedním ze správců týmu KT na Facebooku.
Všechno o hubnutí v podstatě víš, a přesto se točíš v kruhu.
Ráno jako první saháš po telefonu a ještě než si uvaříš kávu, už na tebe někdo mluví o jídle, nastavení mysli, cvičení a hubnutí.
Celý článek 6.2.2026
Máte pocit, že se točíte v kruhu svých vlastních negativních myšlenek?
Věta „nikdy se mi to nepodaří“ se pro mnohé stala každodenní mantrou, které mozek začal věřit jako nezpochybnitelné pravdě.
Celý článek 4.3.2026
Že jste o něčem takovém neslyšeli? Já také ne.
Dokud jsem nezačal přemýšlet nad tím, kolik minerálů a vitamínů z toho jídla, co mám před sebou, tělo skutečně vstřebá.
Celý článek 28.2.2026
V období perimenopauzy a menopauzy prochází ženské tělo zásadní hormonální změnou.
Mnoho žen má pocit, že jí stejně jako dřív, ale váha stoupá, energie klesá a objevují se nové obtíže. Tyto změny nejsou selháním disciplíny – jsou přirozeným důsledkem poklesu hormonů progesteronu a estrogenu, které ovlivňují metabolismus, ukládání tuků i regulaci hladu.
Celý článek 25.2.2026
Osteoporóza je onemocnění, které se nevyvine přes noc. Vzniká pomalu, často bez příznaků a o své existenci dá vědět až ve chvíli, kdy se objeví zlomenina po banálním pádu, bolest zad nebo úbytek výšky.
Právě proto se jí říká tichý zloděj kostí.
Celý článek 21.2.2026
Když nyní víte, jak si jídla udělat sytivější, zdravější, vyváženější a výživnější, tak jak si ale utřídit to, kolikrát denně jíst?
Tady jsou moje doporučení, jež vás mohou dovést k tomu, abyste si zodpověděli na otázku, kolikrát denně jíst.
Celý článek 16.2.2026
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
