Cesta ke zdraví
a pohodě
App store rating

Cesta ke zdraví
a pohodě

Obaly na potraviny včera, dnes a zítra. Kam s nimi?

Historie obalů je stará jako lidstvo samo.

Oproti současnosti se však ty tehdejší vyznačovaly jedním podstatným rozdílem…

Proč se vlastně potraviny balí?

Představuji si to asi takto: nějaký ten neandrtálec se vydal do lesa na maliny, jahody, ostružiny nebo podobné lesní plody. Když si dostatečně narval bříško, od neustálého hladu zakrnělé, napadlo ho něco málo přinést domů.

A tak se rozhlédl kolem sebe, v čem by pár těch plodů mohl odnést. Velký lopuch mu přišel jako dobrý nápad – a ejhle! byl vynalezen první obal na potraviny na světě.

Takže první důvod balení potravin je zřejmý – díky nim se daly potraviny přenášet z místa na místo, a později tak vznikl i výměnný obchod, kdy se potraviny vozily z jedné říše do druhé a směňovaly za jiné plodiny.

  • Dalším důvodem je skutečnost, že ve správných obalech různé druhy potravin déle vydrží. Jablka v dřevěných bedýnkách, chleba v bavlněné utěrce atd.

Postupem času získaly obaly ještě jednu funkci – informační a estetickou. Obal měl přilákat v obchodě kupujícího, a text pak nabídnout potřebné údaje o tom, co obal skrývá.

Jaké materiály se používaly na obaly dříve a nyní?

Zde najdeme právě onen v úvodu zmíněný rozdíl. Dříve se totiž používaly přírodní obaly – tedy většinou to, co lidé našli v přírodě. Měchy ze zvířecích orgánů, vydlabané dýně a tykve, spletené rákosí nebo trávy, slaměné košíky, skořápky, vydlabané dřevo, případně kožešiny a z nich vyrobené vaky a pytle, mořské národy mohly použít lastury.

  • Všechny přírodní obaly mají jednu společnou vlastnost – v přírodě nepřekážejí a rychle se rozloží.

Před zhruba 12 000 lety vznikaly díky hrnčířství první hliněné a keramické nádoby na uchovávání a přenos potravin. Ostatně i z doby „nedávno minulé“, tedy antického Řecka, známe amfory jakožto úložiště vína, olivového oleje, zrní, ryb, mouky a dalších.

  • První doložený papírový obal, vyrobený z kůry moruše, vyrobili v Číně před 2300 lety. Trvalo však docela dlouho, než byly v Anglii roku 1844 vyrobeny první papírové sáčky.

Následovalo využívání látek a bavlny, nadále samozřejmě dřeva, s rozvojem dovednosti zpracování kovů pak vznikaly i kovové schránky. První kovové plechovky pak použil v roce 1810 ve Francii pařížský kuchař a cukrář Nicholas Appert, když dostal od Napoleona rozkaz, aby jídlo pro vojáky déle vydrželo. Tak pan Appert objevil i zavařování.

Hliníkové fólie se objevily poprvé roku 1910 a hliníkové krabičky a plechovky v 50. letech minulého století. Před 3 500 lety rovněž začalo být pro potraviny využíváno sklo.

A konečně naše oblíbené plasty! Představte si, že první PET obal (jak jej známe dnes) se rozšířil až koncem sedmdesátých let minulého století.

Současný problém s obaly

Jak jsme si již řekli, přírodní věci se v přírodě rozloží ekologicky a rychle. Třeba slupky z ovoce se rozloží do půl roku, přičemž dále slouží jako potrava nebo hnojivo. Papír se rozloží za čtyři měsíce, vlněná látka za rok a půl.

  • Oproti tomu papírová krabice od mléka se rozkládá sedm let, plechovka patnáct, igelitový sáček nebo taška 25 let, plastový kelímek 70 let a PET nebo tetra-pak s hliníkovou fólií kolem sta let.

Různé materiály se dají recyklovat – sklo, plast, papírové krabice, ale v určitou dobu, obzvláště v asijských zemích, se používaly obaly ve zbytečně nadměrném množství, a navíc jednorázově. Plastové obaly používají výrobci a distributoři potravin často i v situacích, kde je jejich použití úplně zbytečné.

Ostatně je dokázáno, že většina plastů v mořích pochází právě z asijských, resp. afrických řek, Evropa se na tomto znečištění podílí necelým procentem.

  • Kdosi mi vyprávěl historku, jak si z Asie přivezli sušenky, zabalené v plastovém obalu. Uvnitř se nacházel další obal a nakonec i každá sušenka samotná měla vlastní obal. Případně v našich supermarketech najdete již oloupané banány a – zabalené ve folii.

Právě proto se dnes vedou snahy jak o recyklovatelnost obalů (se snahou vrátit se ke sklu, jež lze využívat donekonečna), tak o jejich rychlejší rozklad. Například sáčky z polymeru polyvinyl alkoholu (PVOH) se dají rozpustit ve vodě nebo se materiál rozkládá v kompostovacím prostředí na látky, které se v přírodě přirozeně vyskytují. Doba rozkladu je maximálně rok.

Různé firmy v současnosti také využívá dřevěné bedýnky nebo z kartonu na převoz potravin. V zahraničí (a postupně už i u nás) se staly novinkou bezobalové obchody. Spotřebitelé si sem sami přinesou vlastní skleněné nádoby, plechovky či uzavírací misky.

Obaly nejen jako memorabilie

Obaly však nemusíme brát hned tak tragicky. Mnozí sběratelé v nich vidí cennou estetickou hodnotu a probíhají mnohé burzy obalů z různých materiálů (a od 19. století i s obrázky).

Vinaři a výrobci pálenek pak vědí svoje, jak chuti jejich destilátů a nápojů prospívají sudy již použité a s nezaměnitelným aroma.

  • A kdo z vás ještě pamatuje kornouty? Měl jsem to štěstí, že u prababičky na vesnici jiná prababička nedala na kornouty z papíru či novin ani v moderní době dopustit, a tak mi oříšky sypala do nich. Když jsme v prosinci 1989 mohli svobodně vyrazit do Vídně, potěšilo mne, že pro pečené kaštany zde kornouty také používají.

V nejednom pražském bistru pak najdeme z nostalgie retro obaly nejen ze 70. let minulého století – krabici prášku na praní Namo, kostku Smetolu, krabičku od rostlinného másla Juno, plechovku od krevní tučnice, plechovky od indického nebo gruzínského čaje, žitné kávy Včela, obal od sušenek Kavona, sáček pudingového prášku Amyl, papírovou krabičku od bombiček k sifonu, mléko v pytlíku, tavený sýr Rex, sýr Moravia, sušené podmáslí Lakton, zmrazené jahody, dort Polárka, Gala řezy, Letní směs dropsů v plechovce…

Pamatujete? A jak s dnešními obaly zacházíte vy? A v čem doma potraviny nejčastěji skladujete? Děkujeme za komentáře a nápady.

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

18.10.2018 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně

Z archivu

Proč NEhubnout naslepo: Víte, že k úspěšnému hubnutí mohou přispět i speciální diagnostické přístroje?

Rande naslepo může být zábavné, ale hubnutí naslepo je dřina.

Zbytečná motivaci beroucí dřina, jež ohrožuje naše zdraví nesmyslnými dietami, které využívaly bez znalostí svého těla naše maminky, a bohužel stále v tom  často pokračuje i dnešní generace.

Celý článek 31.5.2018

Související články

Jak do jídelníčku jednoduše zařadit zeleninu

Podle dostupných dat konzumuje dostatek zeleniny v České republice jen malá část populace. Údajně pouze asi 30 % dospělé populace zvládá doporučené množství, tj. 400 g denně.

Další studie ukazují, že mnoho lidí v ČR trpí nadváhou nebo dokonce obezitou, což je často spojováno s nevhodným stravováním. Náhoda? Nemyslím si.

Celý článek 17.10.2024

Přílohy k jídlům mohou být pestré a kaloricky i výživově velmi rozdílné

Pokud jde o přílohy, často u jídel měníme jen klasicky brambory, rýži, špagety nebo kolínka a knedlíky. Případně chleba, pokud jde o lečo, chilli con carné či guláš.

Přitom existuje daleko více možností příloh.

Celý článek 14.10.2024

RNDr. Ing. Eva Andrlíková, Ph.D.: Jak nastavit biorytmus a být fit?

Náš biorytmus neboli vnitřní hodiny jsou alfou a omegou našeho zdraví. Určuje, jak nakládáme s energií, ergo časuje její šetření i výdej.

Hlavní projev biorytmu představuje cyklus spánku a bdění, který trvá přibližně 24 hodin a který je primárně řízen naším mozkem. Kdybychom v mozku tuto funkci neměli, těžko bychom se jako lidstvo dožili tolik generací a dokázali se vyvinout až do dnešní moderní podoby.

Celý článek 12.10.2024

Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS.: Jak si najít čas na sebe, když potřebujete zhubnout

K sepsání tohoto článku mě dovedly opět zkušenosti z mojí nutriční poradny.

Díky rozhovorům s řadou klientů totiž vím, že hodně lidí by si přálo zdravě hubnout, lépe jíst a více se hýbat a dobře spát, ale prostě a jednoduše jim na to prý nezbývá čas.

Celý článek 9.10.2024

PhDr. Olga Běhounková, Ph.D.: Pohyb jako klíč ke zdraví aneb jak nebýt sumkou

Sumky jsou podobné pulcům – v mládí plují oceánem, dokud si nenajdou podmořský útes s výhledem, na němž se usadí, a už se do konce života nehnou.

Nepohyb způsobí, že se z nich stanou jakési hrudky bez mozku se dvěma trubicemi – jednou trubicí nasávají vodu a druhou ji vypouštějí ven. Investice energie do nervového systému a mozku se nevyplatí, když je sumka bez pohybu.

Celý článek 4.10.2024

Dostupné všude, kde potřebuješ

Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.

App Store Google Play

Dine4Fit Banner Dine4Fit Banner