Proč jsme tlustí? Historie nabírání na váze a následné snahy o hubnutí v kostce

Nedávno jsme si tu představili současné nejpopulárnější diety a jejich klady a zápory.  Tentokrát se ohlédneme do minulosti a podíváme se, kdy vlastně začala ta touha po štíhlé postavě a jak jsme se v průběhu let snažili k tomuto ideálu přiblížit.

A že to nebylo vždy zrovna snadné,  dokonce bych řekla, že jsme si tak trochu pod sebou podřezali větev...

Pokud máte nějaké to kilo navíc, možná si občas povzdechnete, že jste se narodili do špatné doby. Zvlášť ženy si zahrávají s touto představou například při pohledu na Věstonickou venuši (úsměv) či obrázek dobře vypadajících dam na historických obrazech.

Ideál korpulentní krásy převládal v podstatě do dvacátých let minulého století, stačí pohlédnout na středověké náboženské obrazy, renesanční a barokní umění. Nadváha byla znakem bohatství a prosperity,“ začíná naše povídání o historii hubnutí Leoš Středa, můj dnešní host. A podle jeho slov je patrné, že v té době by výživoví poradci, kterých jsou dnes stovky a uživí se celkem dobře, takový úspěch neměli…

V současnosti už ovšem ale samozřejmě také víme, že hubnutí neznamená jen vylepšení „vnějšího obalu“, ale že v mnohých případech představuje zdravotní benefit.

  • Ale ani to není vlastně nějaká moderní novinka. Už ve starověkém Řecku údajně popisoval obezitu Hippokrates, který ji nepovažoval za nemoc, ale za příčinu jiných onemocnění.

V lékařské literatuře se od 19. století zdůrazňují zdravotní rizika obezity, alarmující byly však až následné dopady v oblasti pojišťovnictví, kdy byly analyzovány dopady obezity na zdraví a život potencionálních pojištěnců,“ vysvětluje zasvěceně Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D., který je známý z devadesátých let svou metodou hubnutí a dnes působí na 1. lékařské fakultě UK Praha, kde přednáší medikům o léčbě obezity.

prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc. a Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D. v roce 2014

prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc. a Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D. v roce 2014

Když jsme spolu nedávno seděli nad tímto článkem v kavárně, shodli jsme se na tom, že k nestorům české obezitologie, jejíž počátky se datují do poloviny 50. let minulého století, patří bezesporu prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc., který zahájil svou medicínskou praxi 29. října 1950! A dodnes ve svých 89. letech ordinuje a na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT vzdělává studenty.

  • Pamětníci jistě vzpomenou dobu, kdy díky zejména Československé televizi byl expertem na partnerské vztahy a sex považován MUDr. Miroslav Plzák a vše o hubnutí zase věděl právě docent Rajko Doleček.  Přitom Rajko Doleček nezačínal jako obezitolog, ale v roce 1956 otevřel první endokrinologickou ambulanci u nás, kde se později dostal právě k léčbě obezity.

Mně se třeba vybavuje i nějaká říkanka, kde se rýmovala slova „vdoleček“ a „Doleček“. Lidová tvořivost zkrátka bují v každém režimu, ale zpět k naší historii hubnutí.

Málo se prý také ví, že základy špatných stravovacích návyků se datují už do období Rakousko-Uherska, kdy v 19. století vznikaly stroje na mletí zrna zbaveného slupek (otrub). „Bílá mouka je zdrojem  sacharidů a neobsahuje vlákninu, ale ani vitamíny či minerály,“ vysvětluje Leoš Středa. Bílé pečivo bez vlákniny a minerálů (ty jsou obsaženy právě v otrubách) v masovém použití bylo dle jeho slov výrazným krokem k nevhodnému stravování. Vědecko-technická revoluce se tak stala bohužel také zásadním milníkem pro rozvoj obezity.

Průmyslová revoluce však samozřejmě není jediným viníkem. I když… jak šly technické možnosti stále více dopředu, člověk se méně a méně hýbal. Jen si pro sebe spočítejte, jaký je poměr vašeho pohybu k hodinám prosezením u počítače či jiné práci?

  • Víte, že tzv. Grahamův chléb nese název po americkém dietologovi jménem Sylvester Graham (1794-1885), který v době boomu bílého pečiva doporučoval návrat k původní mouce?

Jenže ani současný návrat k celozrnnému pečivu nepřináší pozitivní efekt. Průlom v metodách křížení obilí s cílem vysokého výnosu vedl ke změně struktury obilnin a většímu podílu lepku,“ vysvětluje problém MUDr. Leoš Středa.

Od 50. do 80. let byly křížením a transformacemi vyvinuty jen např. u pšenice tisíce nových odrůd, z nichž se ujaly ty nejvýnosnější, chemikáliím odolné, snadno zbavitelné plev. Geneticky pozměněné obilí plně nahradilo původní. Současné horování za celozrnné pečivo z oficiálních míst je tak v době obezity a masivních alergií na lepek zase rizikové. Ano, otruby dodávají více vlákniny, jenže mouka zůstává. Pokusím se o přehnané přirovnání –  pokud do jedu přidám vitamíny, stále to bude jed,“ zní nepříliš optimistická slova odborníka na zdravou výživu.

S panem doktorem jsme si také hned zavzpomínali na lány s vysokým obilím, které si pamatujeme z našich dětských let.  „Dnešní trpasličí pšenice vysoká do půl metru je výsledkem genetického křížení. Zdravotní důsledky nikdo nikdy pořádně neprozkoumal,“ uzavírá obilnou kapitolu docent Středa.

Proč jsme tlustí?

Žijeme v blahobytu. Tuto větu jsem nedávno někde zaslechla a vždy si na ni vzpomenu ve dvou případech: když vidím obchody přeplněné zbožím a když pak slyším stížnosti na to, jak se máme špatně.

Proč jsou Češi obézní? Zde stručně a jasně – málo pohybu, moc bílého pečiva a typicky českých knedlíků.
Velkou oblibu tučných jídel v české společnosti prý někteří dietologové vysvětlovali dlouhodobou chudobou národa. Dotace na pečivo a moučné výrobky byl dalším důvodem nárůstu konzumace potravin bohatých na sacharidy. „Oficiální propaganda obezitu glorifikovala jako úspěch socialistického života. Štíhlá a hubená postava, reprezentovaná např. britskou modelkou Twiggy, nezapadala do protizápadní ideologie a byla oficiálními místy kritizována. Oficiálním ideálem byla statná žena, reprezentantka pracující třídy,“ vyjmenovává fakta Leoš Středa.
Ale už v 60. letech vznikaly diety, jako Doberského kontrastního dny, kterou sestavil přední český dietolog Doc. MUDr. Přemysl Doberský. Česká obezitologie se honosila řadou dalších významných osobností, od akademika Josefa Charváta, přes Prof. Jiřího Šonku či Prof. Rajko Dolečka.

  • Dietní kuriozita: Vznikaly i zvláštní experimenty, jako léčba obezity v lázních Lipová, kde podstatou léčby byla konzumace alkoholu – přes litr červeného vína denně spolu s pocením. Nevím jak vy, ale do toho bych šla (smích). Pocení se dosahalo tancem, přidávaly se i večerní zábaly. Skutečným principem hubnutí nebyly ztráty tuku, ale dehydratace.

Akademik Charvát v roce 1960 označil obezitu jako luxus, který si nemůžeme dovolit ze zdravotních důvodů. V roce 1962 konstatovali páni profesoři Doleček a Klabusay výskyt obezity u nás ve 20 až 30%,“ nastiňuje situaci let minulý můj host a spoluautor báječné knihy Nebezpečný svět kalorií (Euromedia, 2013), kterou doporučuji všem, kteří se o hubnutí a potažmo zdraví skutečně zajímají.

prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc. a Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D. v roce 1990

prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc. a Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D. v roce 1990

Trendem byla též farmakoterapie, např. hormony štítné žlázy či anorektikum fenmetrazin, jehož návykovost byla důvodem pro jeho pozdější zákaz. Obdobně se opustila léčba dinitrofenolem, který díky odpojení oxidace od fosforylace způsoboval, že organismus nadbytečnou energii vyzařoval z těla teplem místo ukládání do tukových zásob. Dodnes však zůstala možnou farmakologická léčba kombinací efedrinu s kofeinem v poměru 2:5, která má zvyšovat energetický výdej a současně snižuje chuť k jídlu,“ přidává docent Středa několik odborných informací.

Průlomem v uvědomování si obezity se stal v 70. letech pořad Rajko Dolečka Nebezpečný svět kalorií, vysílaný Československou televizí a současně vyšla kniha se stejným názvem. Šlo o úspěšné vzdělávání v oboru pro širokou veřejnost. O dvacet let později přinesl Československá a později Slovenská televize pořad Tak už dost, kde se do hubnutí zapojili aktivně televizní diváci. Měl jsem tu čest být jedním z protagonistů uvedeného pořadu,“ uzavírá kapitolu historie hubnutí Leoš Středa, jenž si myslí, že Sametová revoluce přinesla do české obezitologie řevnivost a v konečném důsledku situace vyústila v současný stav: odborné lékařské společnosti nemají v očích laické veřejnosti téměř žádný vliv ani prestiž.

Léčba obezity se postupně přesunula do rukou neodborníků, kteří udávají trendy. Komerční nesmysly, jako zelená káva, ananasové dropsy jsou stále úspěšnější. Jak poukázal Prof. Svačina z Obezitologické společnosti: Na „zázračné“ přípravky a metody jsou vynakládány mnohonásobně větší částky, než jsou náklady na skutečnou léčbu obezity.

Vizitka hosta:

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D., nadvaha.cz
1. lékařská fakulta UK Praha
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

Komentáře

1

Jana
25.8.2014 9.59

Já bych jen doplnila na téma bezlepková dieta. Ta mouka z nenormálně malinkých klásků, kterou pan doktor kritizuje, je nejen na tloušťku. Ale asi taky může za to, proč musí být tolik lidí na bezlepkové dietě. Vždyť to křížení obilí asi ani nikdo nezkoumá. Hlavně aby byly výnosy.

2

Marcela Macáková
25.8.2014 19.00

Své jmenovkyni i všem zvídavým bych doporučila knížku „Čínská studie“ /autor T.Collin Cambell, vyhlášena knihou roku v USA/. Dokumentuje vztahy mezi stravou a nemocemi. Nenechte se zmást názvem, velmi zajímavé a poučné počtení 🙂

3

Marcela Macáková
26.8.2014 18.13

pro Marcela Macáková (koment. č. 2): Děkuji, drahá jmenovkyně 🙂

4

Irena
27.8.2014 10.29

Nesvalovala bych všechnu vinu na jednotlivé potraviny nebo na kalorie. Já osobně bílou mouku za jed nepovažuju, je to prostě jeden z mnoha druhů. Jak se říká: „Všeho s mírou, ale nic nevynechat“. Spíš mám pocit, že se zapomíná na pravidelnost. Úplně klasické rozdělení jídel snídaně – svačina – oběd – svačina – večeře, protože kolem je tolik lákadel a třeba při procházce po městě si člověk říká: Ale co bych si nedal zmrzku/gyros/čokoládové bonbóny? A pak už to prostě člověk neuhlídá.

5

V.S.
28.8.2014 10.53

Já si na rozdíl od paní Ireny myslím, že se mouky bát musíme. Za mého mládí se o bezlepkové dietě nemluvilo vúbec, dneska mají nemocní na téhle dietě svoje koutky s bezlepkovými výrobky v obchodech. Dřív to mívali jen diabetici. A lepek je z mouky, pokud vím. Páni doktoři Rajko Doleček a Leoš Středa jsou kapacity a uhodili hřebík na hlavičku. Ta „nakultivovaná“ pšenice s nízkými klasy je výdobytek genetických inženýrů. Aby nebyli odpady, všelijak se to geneticky kříží a nikdo nezkoumá, jak to působí na zdraví. Jde jen o lepší výnosy. Pokud se sem smějí dávat odkazy, tak tady je na rádiový pořad

6

Božena
30.8.2014 12.07

Zdravím, zde v článku je zmíněno, lidé tloustnou z knedlíků a bílého pečiva. Nejím knedle celý rok, nejím bílé pečivo a vůbec jím velmi zdravě, libově a malé porce včetně hodně zeleniny. Přesto mám 10 kg nadváhy ! Jsem zdravá žádný nález na štítné žláze.Tak jak to tedy je? Jsem přesvědčená že je to věkem. Je mi át a tudíž je to boj s větrnými mlýny. 2x až 3x týdně rotoped 40 min.svižně. Výsledek žádný, nehubnu! Děkuji za odpověď.

7

Petr
31.8.2014 11.14

Dík za článek.

8

Marcela Macáková
31.8.2014 14.36

pro Petr: Děkujeme za pochvalu a přejeme z redakce pěkný den.

9

Marcela Macáková
31.8.2014 14.38

pro Božena: Věk určitě hraje svou roli, ale doporučuji (pokud máte skutečně zájem) se obrátit na nějakého odborníka na výživu, který s vámi udělá diagnostiku a problém rozklíčuje. Přejeme, a’t se daří.

10

Leoš Středa
13.9.2014 6.32

Odpověď paní Boženě: Ano, je to nesprávná představa, že by nadváhou a obezitou trpěli lidé, kteří se přejídají. Tělesná hmotnost souvisí také s metabolismem a genetikou. Statistiky ukazují, že jen asi 15 až 20% obézních se přejídá. Asi třetina jí normálně a dobrá polovina lidí s nadváhou jí opravdu málo. A s přibývajícími roky opravdu metabolismus zpomaluje, takže s vyšším věkem býváme tlustší. Nejméně tloustneme z bílkovin, nejvíce nám škodí sacharidy a živočišné tuky.

11

Hattori Hanzo
19.9.2014 22.13

Odpoveď paní Boženě:
Dôležitá je schopnosť organizmu spaľovať tuky. Využiteľnosť tukov zavisí od trénovanosti metabolizmu, napríklad prerušovaným pôstom, tréningom ale najmä zložením stravy. Zbytočne budete diétovať a cvičiť, ak zvolíte nevhodnú kombináciu a zlé načasovanie stravy. Ak jete málo, zato kombinujete tuky a sacharidy, je pravdepodobné, že všetok prijatý tuk sa uloží, pretože telo prednostne využije sacharidy, vyplaví inzulín, ktorý premení sacharidy na energiu, no zároveň zabráni spaľovaiu tuku a všetok ho uloží do zásob a to aj pri kalorickom deficite. Tiež to závisí od toho, či máte vyčerpaný svalový glykogén tréningom alebo nie. Ak je svalový glykogén nevyčerpaný, uložia sa do tuku aj nadbytočné sacharidy. Skúste si túto problematiku naštudovať, sú rôzne kvalitné zdroje, osobne odporúčam skúsiť intermittent fasting a zamerať sa na správnu kombináciu nutrientov vzhľadom na tréning. Výborne spracovaný a veľmi jednoduchý je napríklad program Leangains, ktorý využívam ja. Je síce zameraný skôr na silové cvičenie, no dá sa použiť ako na chudnutie, tak aj na naberanie svalovej hmoty bez tuku. Určite sa z neho dá využiť stravovací režim a zloženie nutrientov aj pre ženu bez silového tréningu. Existujú skvelé články a nutričné kalkulačky, ktoré Vám poskytnú základné informácie.

12

EL
15.10.2014 0.32

Ad Honza Hattori :
On je to vlastně bludný kolotoč. Ten hormon insulin je vyplaven, pokud je v jídle cukr, resp. sacharidy. Těch je spousta právě v mouce a pečivu, jak to říká dr.Středa. Takže je asi nejlíp pečivo vynechat. Jenže co místo něj? Na ty rohlíky jsme si zvykli. Já na silový trénink nemám, to přenechám vám madším. Ale hubnout potřebuju, tak nezbývá než ta dieta

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články