Na tradičním českém vánočním stole bychom formou výzdoby ještě před sto lety našli vše, co se hospodáři přes rok urodilo.
Tak jednotlivé rodiny vzdávaly hold Bohu a zemi, kterou tu v lásce obdělávali, aby je živila.
Prostředek stolu zdobil vdoleček s šípky a kolem něj pak obligátních deset hromádek. Jedna z nich plná máku, další mouky, nechyběla ani hrstka hrachu.
V současné době, poté, co svátečně oděná rodina usedne ke štědrovečernímu stolu, začínáme polévkou – většinou rybí či hrachovou. Na počátku minulého století si lidé pochutnávali na štědrovečerním oplatku s medem. S povděkem se pokaždé usměji, když se ještě tu a tam tento milý zvyk naskytne.
Následovala houbová polévka, zasmažená moukou. Sacharidová strava byla všeobecně hlavní součástí jídelníčku českého člověka, maso se na stůl nosilo spíše výjimečně, jen vzpomeňme na desátky, které hospodář potřeboval odvést vrchnosti a které tvořilo z velké části maso. Proto se hospodyňky snažily energetickou hodnotu pokrmu navýšit právě nejrůznějšími zásmažkami, ovesnými vločkami, případně pak zrnky prosa.
Po vydatné polévce následoval kroupový KUBA s hříbky modráky. Dále jsme si mohli pochutnat na krupičné kaši, případně pak kaši z prosa či hrachu, který platil za symbol hojnosti. Nechybělo ani sušené ovoce, povětšinou meruňky či švestky. Následoval kapr na černo v doprovodu perníkové omáčky.
Kromě těchto několika výborných chodů jste se mohli těšit také na kvalitní máslovou, doma upečenou slaďoučkou vánočku se spoustou rozinek a oříšků či pšeničné vdolky. Chudí pak vdolky chystali s povidly, ti nejchudší je zdobili červenou řepou, tradiční českou kořenovou zeleninu, která se již dnes, bohužel, velké radosti netěší.
Na závěr, na důkaz svornosti, se pak rodina podělila o rozkrojené jablíčko a hrst oříšků. Někdo si možná položí otázku, zda je vůbec možné toto všechno během jednoho večera sníst. Nicméně, tehdejší společnost Vánoce vnímala jako jednu z mála příležitostí se tu skutečně do sytosti najíst. Jen uvažme, těžká práce na poli, v lese, jediným dopravním prostředkem pak koníček, který navíc do základního jmění rodiny patřil jen výjimečně.
Energetický výdej té doby byl skutečně velmi vysoký. Lidé ze stolu pouze ochutnávali, řídivše se božím desaterem, obžérství vnímali jako smrtelný hřích. Navíc, ony krásně vyhlížející talíře a mísy nebyly pouze prostředkem, který nás občerství, každý jednotlivý pokrm v sobě nesl křehkou symboliku pokory a lásky, vděčnosti, která obývala mnohdy skromné příbytky.
Den se tedy nesl v tiché síle modlitby a za zpěvu koled, které jednotlivé členy rodiny ještě více spojovaly k sobě. V současné době je tomu jinak, jako by se ono starodávné kouzlo nevídané síly a lásky vytrácelo. Upadají zvyky, uklízíme snad už jen z povinnosti, cukroví pro nás pečou jiní lidé, atmosféru domova již provoní jen františek.
Jaká to musela být tehdy asi krása, když kuchyň voněla po jemné vůni anýzu, hřebíčku, skořice, fenyklu či zázvoru? Již nyní si tu představuji, co bude utvářet oněch deset hromádek právě u nás doma.
Pokud se letos rozhodnete chystat a péci, připravila jsem pro vás několik staročeských receptur, které jsem objevila v babiččině staré kuchařské knize. Zdědila ji po své mamince a já mám onu krásnou možnost se s vámi o vše podělit – tak za týden na shledanou.
Co nám chybí? Jód a zinek v našem jídelníčku a v receptu Svatavy Zacharové
Nutriční terapeutka, která důmyslně poskládanou stravou pomáhá nejen sobě, ale také svým klientům. Během své práce uplatňuje celostní přístup, neboť tělo a duše jedno jsou, kdy třeba najít kýženou rovnováhu. Řadu let přednáší, pořádá workshopy, ale také publikuje. Aktuálně je v obchodech její kniha Zdravou stravou proti únavě (Grada, 2020). Její velkou láskou je syn, příroda a byliny.
11.12.2014 Články, Jak si udržet zdraví
Naše nohy nosia váhu nášho tela po celý život, bez prestávky. Zaslúžia si teda vhodnú a pravidelnú starostlivosť, ktorá by mala byť samozrejmosťou po celý rok.
Priznajme si však – viac nás vzhľad našich nôh trápi v lete, keď nosíme otvorenú obuv, alebo sa prechádzame pri vode, na dovolenke naboso.
Celý článek 20.7.2021 0
Premenstruační syndrom (dále PMS) je soubor příznaků, který doprovází první fázi menstruačního cyklu.
Gynekologové uvádějí, že je to vlastně fáze nula, po které neprodleně přichází menstruace.
Celý článek 17.7.2021 0
Tuky jsou základní živinou a v našem jídelníčku by měly být obsaženy z 30% z celkového denního příjmu.
Základní stavební složkou tuků jsou mastné kyseliny. Dělíme je na nasycené a nenasycené. A tady bychom měli zbystřit…
Celý článek 10.7.2021 1
Komentáře
Merula
11.12.2014 14:17
HOLD je okázalý projev úcty. HOLT konstatování nějakého faktu (holt jsem to nevydržel). Hold holt není hold.
Merula
12.12.2014 12:28
Milá Zuzano,
11.12. jsem napsala komentář (krátký) k užití slova holt (Bohu). Stále tento komentář čeká na schválení. Schvalujete ho Vy? Nebo víte, kdo komentáře schvaluje? Komentář nebyl nijak odsouzení hodný, jen jsem napsala, že HOLD je vyjádření úcty a holt není HOLD.
Tak jsem zvědavá, zda už dva mé komentáře budou čekat na schválení někoho. Koho? A proč?
Ing. Macáková Marcela
12.12.2014 20:07
Pro Merula: Dobrý den, děkujeme za upozornění, písmenko nám uteklo při editaci. A jinak komentáře procházejí redakcí, neboť zdánlivá anonymita internetu svádí občas určitý druh lidí k nepřiměřeným výlevům. Děkujeme za pochopení a přejeme krásné svátky.
Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.