Jídla v klatbě

Řeklo by se, že lidé jedí, co je jedlé a mají to po ruce. Jak se říká, hlad je nejlepší kuchař. Ale není to pravda.

Různá náboženství, ale i nové životní směry připravily lidem různá a mnohá omezení a doporučují či dokonce přikazují, co jíst lidé mohou, a co ne.

Samozřejmě nám na mysli vytane hned košer jídlo, mormonské zákazy nebo muslimský halal. Jenže mezi námi, i takové ty moderní směry jako vegetariánství a veganství nemají k sektám daleko…

Zakázané jídlo
Židovství

Starý zákon, jak mu začali říkat křesťané, znamenal pro židy posvátnou sbírku zákonů, zvláště pak prvních pět knih Mojžíšových, nazývaných Tóra, neboli Zákon. Ve třetí knize, zvané Leviticus, v kapitole 11 dává Bůh svému izraelskému lidu přesné příkazy, co smí, a co nesmí jíst.

Dočteme se zde např. „Ze všech zvířat na zemi smíte jíst tyto živočichy: Všechno, co má rozdělená kopyta tak, že jsou kopyta rozpolcená úplně, přežvýkavce mezi zvířaty, ty smíte jíst. Ale z přežvýkavců a z těch, kdo mají rozdělená kopyta, nesmíte jíst velblouda, který sice přežvykuje, ale nemá rozdělená kopyta; bude pro vás nečistý.“ Tedy jíst se mohli jen sudokopytníci, s výjimkou velblouda a prasete.

A tak to pokračuje, a dozvíme se, že se nesmí jíst zajíc, vepř či daman, jíst se smí ryby, ale ne mořské potvory, které nemají ploutve ani šupiny, mohou se jíst ptáci, ale ne orel, luňák, jestřáb, havrani, pštros, sova, racek, sokoli, kulich, kormorán, výr, sova pálená, pelikán, mrchožrout, čáp, volavky, dudek nebo netopýr (tedy dravci, mrchožrouti a masožravci). Rovněž se nesmí jíst krysa, myš, různé druhy ještěrek, gekoni, scinkové a chameleón.

  • Dokonce se zmiňuje i zákaz jíst určitý tuk (např. z ledvin, jater a slabin) a nesmí jíst ani krev ptáků či dobytka. Povolená zvířata musejí být zabita nebo porážena v souladu s rituálními pravidly. Takové porážce se říká šchita.

Docela tvrdé předpisy, a to si představte, že si to židé ještě ztížili tím, že některé ty předpisy sami dotvářeli a dotahovali do někdy až pro nás absurdních nuancí, jež najdeme v Talmudu nebo kodexu Šulchan aruch. Dalšími doplňky židovských mudrců se tak stalo zakázané i mléko a vejce zakázaných zvířat, ačkoliv o tom se v Tóře výslovně nemluví.

Mléko se nesmí jíst s masem, protože židovští učenci si tak vyložili jiný citát z Tóry: „Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.“ Přitom třeba v Genesis 18, 8 si můžeme naopak přečíst: „Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.“ Pak se v tom vyznejte!

  • Dokonce se přísně hledí na oddělování nádob na určitá jídla (ačkoliv ani o tom se v Tóře nemluví), takže pro každý druh jídla je jedna specifická nádoba, dokonce bývají v domácnostech i dvě ledničky (jedna na masné, druhá na mléčné výrobky). Mezi snědením masa a napitím se mléka musí uplynout minimálně šest hodin.

Podobně rituálně správné jídlo se nazývá kašrut, u nás známe spíše podobu tohoto slova ve tvaru košer, a popravdě řečeno, všemi těmi novými dodatky a doplňky se z prostých nařízení stal naprosto složitý systém, jenž překvapivě odmítají i mnozí současní neortodoxní židé.

A perlička na závěr – dokonce existují i košer McDonaldy.

Křesťanství

Asi je to ale celé v lidech. Když před takovými dvěma tisíci lety přišel jistý Ježíš, aby všechny tyhle zkostnatělé a přebujelé předpisy zrušil a vrátil jim jejich jednoduchost, asi netušil, že jeho následovníci si rovněž budou věci ztěžovat a uvalí na jídlo různé klatby a zákazy.

Například židé znali jen jedno postní období – jom kipur (kdy je zakázáno jíst, pít, mít sex, ale také používat kosmetických prostředky a toaletní potřeby nebo se mýt), zato křesťané si střihli do roka několik postních období, včetně každého pátku, kdy se nesmělo jíst na památku Ježíšovy smrti maso (jedině rybí mělo výjimku).

  • Zákaz jíst v pátek maso byl zrušen až v roce 1966. Přesto u mnoha mnišských řádů dodnes panují přísná pravidla a postí se od masa, např. trapisté nebo pauláni, u nichž se dá mluvit o vegetariánství. Nutno podotknout, že pravoslavní se postí nejen v pátek, ale i ve středy, a to od masa, vajec, mléka a dalších živočišných výrobků, s výjimkou medu. A rovněž od olivového oleje, jenž je pokládán za pochoutku.

Některé zákazy měly oslabit sexuální chtíč. Kupříkladu bylo zakázáno pojídání celere nebo černého pepře, protože jde o přírodní afrodiziaka. Místo pepře se používal drmek (jinak okrasná rostlina), jemuž se pak říkalo mnišský pepř.

Zase na druhou stranu nutno říci, že se mnišské řády zasloužily o vznik prvních středověkých kuchařek, rozvoj vaření piva a nejen v českých zemích o založení rybníkářství, protože ryby jedl i Ježíš a byly doporučovány. Tedy opět s výjimkou pravoslavných, kde se nesmí jíst ani ryby.

S příchodem reformačních církví přišly i různé změny – např. Luther hlásal, že člověk se má postit, kdy sám chce nebo potřebuje (jako je tomu ostatně u židovství), jiné nové křesťanské církve najely na zákaz nejen masa, ale i ryb, alkoholu, čaje, kávy a cigaret, u jiných se dá dokonce mluvit jako o ovo–lakto vegetariánech. Věděli jste, že za sítí Country Life jedna taková církev stojí? Asi nejpřísněji mají své předpisy pojati mormoni – zakázáno mají i pití jakéhokoliv čaje, pojídání čokolády, a drží ještě navíc 24hodinový půst každý měsíc. Svědkové Jehovovi pak odmítají cokoliv, kde je krev.

Islám

Prorok Mohamed převzal mnohé předpisy ze židovství. Jen je trochu pozměnil a upravil, takže místo jednoho dne půstu se drží celý postní měsíc – známý jako ramadán. Stejně jako židé nesmějí muslimové v tu dobu jíst, pít alkohol, kouřit, mít sex, hádat se, naopak by měli za ten měsíc přečíst celý korán. Jde však o přerušovaný půst – nejí se jen od rána do večera, od večera do rána se jíst může. Po skončení ramadánu nastává svátek, kdy se po tři týdny jen hoduje.

  • Stejně tak je pro muslimy nečisté prase, i sádlo z něho. Rovněž platí zákaz požívání krve ze zabitých zvířat. Od židů bylo převzato dělení na čistá a nečistá zvířata, která se smějí, a jež se nesmějí jíst.

A podobně jako mají židé košer masná jídla, připravená správným způsobem, podobně musí být zabita zvířata i v islámu, kde se podobné rituální porážce zvířete říká halal. Korán pak na rozdíl od židovství některá jídla upřednostňuje – např. fíky, olivy, datle, kdoule, med, mléko a podmáslí. A pokud není jiná možnost a jiné zdroje, umožňují muslimské předpisy konzumovat i nečistá jídla.

Hinduismus

Zcela naopak je tomu potom v zemích s hinduistickou tradicí. Zde se nesmí jíst hovězí maso. Existují výklady, podle nichž se tak chtěl hinduismus odlišit od šířícího se islámu v 1. tisíciletí, protože ve starých hinduistických spisech podobný příkaz neexistuje a hovězí maso běžně pojídali i králové a učenci.

  • Velkou roli hraje kastovní systém – zatímco „ti nahoře“ dbají, aby se ani jídlem neznečistili (a tak z krav jedí jen pročištěné máslo (ghee) a mléko), pro „ty dole“ je to jedno, a tak hovězí maso mohou jíst i v současnosti.

Jinak je však hinduistická strava, podobně jako u ostatních asijských náboženství, především vegetariánská, nekonzumují se dokonce ani ryby nebo vejce. Půst pak drží hinduisté dva až tři dny v týdnu, a v té době jedí mléko, ovoce, ořechy nebo kořínky obsahující škrob.

Hnutí Haré Krišna, jež z tradic hinduismu vychází, pak zakazuje maso, vejce, alkohol, kakao, cibuli, česnek, houby, pórek, kávu a čaj. Preferuje se, aby člověk jedl jídlo, které si sám připraví, aby nebyl ovlivněn negativní materialistickou energií kuchaře. Uff!

Buddhismus

Buddhistický princip ahinsá sice zakazuje usmrtit živého tvora, ale to neznamená, že je zakázáno maso jíst. Doporučuje se však nechat maso od zabití po sedm dní v mrazáku, než se připraví v kuchyni jako jídlo, aby vyprchala spojitost mezi živým tvarem a hmotou masa. Jí se tedy uhynulá zvířata nebo ryby vyhozené na břeh – tedy nebyla zabita člověkem.

  • Přesto se jíst maso nedoporučuje, neb to má negativní vliv na karmu (což lze částečně odbourat různými obřady). V některých místech však lidé nemají jinou možnost, protože se zde plodinám nedaří a žijí nomádským způsobem života.

Hlavní jídlo podle buddhismu má tvořit zelenina, ryby, mořské plody, k pití čaj. Alkohol se nedoporučuje. Postní období bývá od července do září, ale postí se jen do doby oběda.

Konfucianismus

Tradiční čínské vyznání, protože o náboženství jde těžko mluvit, přejali kupř. i Vietnamci. Jídla se zde dělí podle principu jing a jang, tedy na tepelně upravená (vejce, drůbež, ryby, rýže), a na studená (chladná) – zelenina, mrkev, fazolové klíčky, listová zelenina apod. a musejí být v rovnováze. Hlavním nápojem je čaj.

Závěr

Svět jídla je pestrý, a jak vidno, pro mnohé i složitý. Nutno však asi říci, že chudých lidí nebo žijících v extrémnějších podmínkách se podobné příkazy a zákazy moc nedotýkaly. Ne že by je třeba nechtěli dodržovat, ale ani nemohli. Tam, kde neroste ovoce a zelenina, ale kde žije hodně divokých zvířat, těžko někoho nutit k vegetariánství a dělení masa na povolené, a na zakázané.

Podobně lidé v minulosti žili spíše z ovesných kaší, polévek, v řece nalovených ryb, v lese uzmutého medu, a z toho, co příroda kolem dávala zdarma. Rovněž se neohlíželi na nějaké předpisy, jinak by také nemuseli přežít.

V dnešní době jíme v podstatě vše – i ty židovstvím zakázané mořské plody, vepřové i hovězí, sudokopytníky i lichokopytníky, mrchožrouty, dravce i masožravce, pepř i celer, krev… Kdo by si s tím lámal hlavu? Přesto i dnes je ale vliv těchto předpisů v různých zemích silný, a tak při cestách přece jenom opatrně s tím, co si budete chtít dát na talíř.

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

Komentáře

1

Sindy
2.3.2015 21.25

Po skončení Ramadánu se hoduje 3 dny a potom 70 dnů po skončení Ramadánu též 3 dny,Jinak se večer od slunka západu jí každý den až do svítání a právě se hoduje již od prvního dne, ale pouze v noci. Jist ve dne po dobu Ramdánu je zakázáno, pít i kouřit, o alkoholu ani nemluvě. Nemocní jsou půstu zproštěni.

2

Věra
5.3.2015 15.40

Mně například překvapilo, že době postní doby pili mniši pivo. Prý jedli jen chléb a pivo pili proto, že mělo hodně vitamínů a látek důležitých pro tělo.
Slyšela jsem to v TV.

3

Sandra
5.3.2015 18.18

Hlavně ať nám to nenutí, když o to nestojíme.
Osobně jím na co mám chuť a nikdo mi nebude přikazovat, co smím a nesmím a kdy smím a nesmím.

4

JT
6.3.2015 10.20

Vážený pane Lipšanský – dovolím si jako dlouholetý člen mormonské církve opravit nepřesné údaje ve vašem článku. Rozesmálo mě, že členové této církve mají zakázáno „pojídání čokolády“ – to opravdu není pravda. Zdravotní zákon, kterým se členové církve řídí, obsahuje doporučení vyvarovat se těchto látek: černý čaj (bylinkový čaj není zakázán), alkohol, tabák, káva. Pozoruhodné je, že tento zdravotní zákon byl zveřejněn již v roce 1833, tedy dávno předtím, než lékaři poznali nepříznivé účinky těchto látek na lidský organizmus…

5

karol
19.3.2015 20.22

Věra: Já zase četla, že ve středověku obecně lidé pili víno a pivo více, než čistou vodu, protože tato byla často kontaminovaná a její pití s sebou neslo riziko chorob.

6

Radek
4.12.2015 10.44

Půst, ten opravdový je pouze jeden a to ten, že se nic nekonzumuje, pouze se pije čistá voda, vše ostatní, co kdo nazývá půstem, je „falešný“ půst.
Co se týká „moderních trendů“, tak vegetariánství a veganství (dalo by se přidat také RAW, možná i paleo) nemá s módou nic společného. Módní trend z toho udělali určití lidé v poslední době, ale jsou to dost staré stravovací směry, které mají ke zdraví, kráse a dlouhověkosti docela nejblíže.
Aby byl člověk vegetarián, vegan, nebo na RAW stravě, musí k tomu opravdu „duchovně dospět“, protože takové to „falešné“ přiklonění se k „trendu“ nikomu dlouhodobě nevydrží. Jsem ale rád za každého, kdo je soucitný a snaží se nepodporovat zabíjení. Veg. a RAW jsou o lásce a soucitu, není to sekta, nikomu nic nenutí, jen jsou rádi, když mohou osvětlit cestu jiným a je pak na každém, zda a pro co se rozhodne.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články