Mazanec je připomínka hostie a další zajímavosti kolem velikonočních pochoutek

Opět zde máme velikonoční čas. Vloni jsme si jej připomněli v článku Jarní jídla našich předků. Letos jsem původně chtěl napsat podobné téma, jakým bylo to vánoční, tedy co se jedlo v Izraeli v době Velikonoc.

Než mi došlo, že nic, protože se držel půst, a od oné Poslední večeře do úst nevzal ani Ježíš.

Velikonoce jsou křesťanským svátkem, přičemž datum, kdy se slaví, se pohybuje v rozmezí od 21. března do 25. dubna. Má se totiž slavit v neděli následující po prvním jarním úplňku.

Existují teorie, že křesťanské Velikonoce jen kopírují pohanské svátky svěcení jara, jarní rovnodennost, vynášení Morany apod. Nebo se různé esoterické stránky předhánějí v důkazech o souvislostech velikonočních událostí s egyptským bohem Osirisem.

Těmito spekulacemi se však nechceme dnes zabývat (uf!), ale spíše si povíme o tom, jak symbolika ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše ovlivnila dějiny jídla a dala vzniknout některým novým pokrmům.

Hostie, preclíky a mazanec

Hostie – jakési kulaté oplatky, které přijímají věřící během mše – mají původ ve zmíněné poslední večeři. Chléb ve starém Izraeli nebyl žádný naducaný, kvašený bochník, ale prostě kulatá placka, podobná nejvíce současnému pita chlebu. Původně se také při obřadech prvních křesťanů používal tento nekynutý chleba, jenž si jednotliví účastníci tajných mší nosili s sebou a z něhož si každý ulomil kousek na znamení jednoty.

• Navíc má spojitosti s židovskými macesy, což je opět nekvašený chléb kulatého nebo hranatého tvaru, jenž se jí o svátku Pesach, jemuž se nepřesně říká židovské velikonoce (což je samo o sobě velmi silný a troufalý protimluv). Častěji se používá překlad „svátek nekvašených chlebů“, je jedním z nejstarších a odkazuje k odchodu Izraele z egyptského otroctví.

Ale zpět k hostiím. Když už časem přestalo být kynuté pečivo zakázanou potravinou, objevily se první kynuté chleby a bochánky i u křesťanů nebo u židů, kteří na křesťanství konvertovali. Dodnes se uchoval zvyk značit chleba, jakožto Boží dar, znamením kříže.

V anglosaských zemích se před přijetím křesťanství dělaly na svátky jara bochánky, jakési sladké, mákem, medem, povidly nebo tvarohem plněné buchty, kterými se uctívala bohyně jara, Eostre (odtud Easter jako název Velikonoc v angličtině) neboli Ostara. Podobný zvyk panoval i v jiných evropských zemích.

Po přijetí křesťanství zvyk zůstal – jen se na buchty polevou vytvořil kříž. Bochánky sypané hrozinkami a mandlemi nebo buchty mniši rozdávali na Velikonoce chudým. Odtud pak je již jen krůček k nám tak dobře známému mazanci, přičemž správný mazanec by měl mít nahoře rovněž kříž, buď udělaný nožem před pečením, nebo formou polevy.

• Od středověku, zhruba 6. – 8. století, se objevily v jižním Německu, severní Francii, Švýcarsku a v zemích pozdějšího Rakousko-Uherska preclíky. Pekaři v klášterech o některých dávných Velikonocích vytvarovali těsto do podoby modlícího se člověka se zkříženýma rukama.

Typickým českým pečivem jsou jidáše – jde o formu výše zmíněných sladkých bochánků, stočených však do podoby provazu, na němž se oběsil Jidáš. Paradoxně mělo snězení jidášů za svítání na Zelený čtvrtek zaručit dlouhý život.

• Ve Velké Británii se těší na Velikonoce oblibě ovocný dort s marcipánem a 11 marcipánovými kuličkami na povrchu. 11 kuliček představuje 11 apoštolů (Jidáš se samozřejmě nepočítá, protože Ježíše zradil).

V mnoha zemích je tradičním velikonočním pokrmem jehněčí maso (Ježíš symbolizoval beránka, obětujícího se za všechny lidi, navíc šlo o tradiční židovské jídlo), v USA pak šunka z podzimních porážek, která vydržela zimní období a dojídala se.

Kraslice a čokoládová vajíčka

Jak je v dnešní marketingem prosáklé době zvykem, supermarkety se předhánějí již od půlky ledna ve velikonoční nabídce. Ta obsahuje třeba i různé mlsy nebo velikonoční vajíčka z čokolády.

Asi jste nevěděli, že od 4. století církev nedovolovala ve svatém týdnu (tedy před slavnostním Božím hodem velikonočním) jíst vajíčka. Týkalo se to nejenom skutečnosti, že se před Velikonoci držel 40denní půst, ale rovněž to souviselo se zmrtvýchvstáním Ježíše, jímž symbolicky z mrtvých vstává a rodí se i celá příroda.

Díky tomu se musela přebytečná vajíčka nějak využít, protože se nesměla dávat ani do polévek, omáček či jiných pokrmů. A tak se vařila natvrdo, aby déle vydržela, a z doby kolem 13. století máme záznamy, že je lidé začali barvit, kreslit na skořápky – a tak vznikly kraslice. Přebytek vajec se také různě daroval, většinou pohanům, nebo se nabarvená prodávala na trzích.

Jak se šířila sláva čokolády po Evropě (o čokoládě jsme psali podrobně v jiném článku), napadlo v 19. století výrobce ve Francii a Německu udělat i velikonoční vajíčka z čokolády – na ně se zákaz nevztahoval. První čokoládová vajíčka byla hořká a tvrdá, jak tomu ostatně u pravé čokolády bez mléka a cukru bývá. A také těžká, neb ještě neměla dutý vnitřek.

Velikonoční zajíček a problém s cukrovinkami

Popularita velikonočního zajíčka se rovněž rozšířila až v 19. století, jde tedy o zvyk novodobý. Jak se vůbec přišlo na králíčka jako symbol velikonoc? S křesťanstvím nemá nic společného, spíše šlo opět o zvýšení prodeje cukrovinek dětem, a zdůvodnění bylo takové, zkrátka dnešními slovy marketingové. Králíček dává na jaře život malým králíčkům, je to tedy symbol nového života.

Vymyslel se kolem toho hezký příběh o tom, jak králíček maluje vajíčka, schovává je dětem, a ta je musejí na velikonoce hledat, reklamní příběh pronikl – podobně jako dříve rovněž jen reklamní Santa Klaus – i do knih, pohádek, televizí a do filmů. Abychom nebyli nepřesní – děje se tak spíše v amerických zemích. Třeba ve Švýcarsku nosí velikonoční vajíčka kukačka, v některých částech Německa liška.

• Tohle celé v důsledku vedlo k tomu, že podle Národní cukrářské asociace v USA jsou velikonoce druhým obdobím v pořadí, kdy se nejvíce pojídají cukrovinky a sladkosti (prvním je Halloween). O velikonočním období roku 2011 zkonzumovali jen Američané 3,2 miliardy (!) kilogramů cukrovinek. V roce 2012 utratili za velikonoční cukrovinky skoro 2,1 miliardy dolarů.
• K tomu musíme připočíst další dvě miliardy dolarů za cukrovinky o Halloweenu, 1,4 miliardy dolarů za sladkosti o Vánocích a 1 miliardu dolarů za cukrovinky na Valentýna. S čímž souvisí další zajímavost – v současné době se vyrobí 90 miliónů čokoládových králíčků.
• Jenže to stále není všechno – u Američanů (a šíří se to do dalších zemí) patří k velikonočnímu období od 30. let minulého století konzumování marshmallows (těch měkkých bonbónů ze želatiny a cukru) a jelly beans (těch barevných bonbónků ve tvaru fazolky). Američané spořádají na Velikonoce 16 miliard jelly beans (někdo spočítal, že kdybychom je poskládali za sebe, třikrát by obtočili zeměkouli).

Mám takový dojem, že se symboly skutečných Velikonoc, natož nějakým postem, už tohle přejídání nemá nic společného.

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

6.4.2015 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně