Sezónní potraviny

Vždy, když jdu kolem nebo na nějaké farmářské trhy, říkám si, jestli ta nabízená zelenina může být skutečně z farmy. Tedy, jestli je zrovna období té které zeleniny.

Musím se k tomu přiznat – jednou v červnu jsem chtěl ředkvičky a prodavačka se na mne dívala když ne jinak, tak alespoň udiveně.

Napadlo mne to tuhle koncem roku, jestli vlastně je možnost na farmářských trzích (a nejen tam, jistě) koupit nějakou zeleninu, která má zrovna své období. Nebo jinak: Má vůbec nějaká zelenina své období v prosinci či lednu? No ano, má. Ale já to tehdy nevěděl.

V následujícím přehledu bych si tedy spíše pro sebe sepsal, kdy která nejčastěji používaná zelenina má své období (a k čemu je dobrá), a pokud často tápete stejně jako já, třeba vám přijde rovněž vhod.

Brambory, cibuli, mrkev, celer a česnek je možné sehnat celoročně, ať čerstvé nebo skladované, takže jsem je do přehledu nezařazoval. Jen pro úplnost tedy – brambory se sklízejí od března do října, cibule od dubna do září, celer od července do října, mrkev od června do září a česnek v červenci a srpnu (někdy i v září – často jde o orientační hodnoty, hodně také záleží na počasí), pak se dají využít skladované.

Pórek

Velmi mne – jako první, v lednu zkoumaná zelenina – překvapilo, že pórek má své období od července do ledna. A do května se dá skladovat. Vlastně jen v červnu byste neměli dostat čerstvý či skladovaný pórek. Což mne potěšilo, protože se to nejen dobře pamatuje, ale protože jej mám rád. Hlavně dušený na másle.

• Pórek navíc obsahuje vitaminy C, E a B, karoten, niacin, draslík, vápník, fosfor a železo, mangan a selen, a pomáhá prý léčit revma, má dobrý vliv na mozkovou činnost, cévní soustavu, trávicí soustavu a měl by pomáhat při snižování cholesterolu.

Růžičková kapusta

Hned v závěsu na mne vybafla svou ustavičnou přítomností růžičková kapusta. Čerstvá je od srpna do března (!), skladovaná se dá použít ještě v dubnu, jen od května do července by neměla být dostupná. Tu mám rovněž rád, jemně opečenou na másle a solenou, mňam. Normální kapusta se mimochodem sklízí od června do prosince a je pak dostupná ještě do března.

• Také ona obsahuje množství vitamínů (A, B, C a E), a také bílkoviny, sacharidy, draslík, fosfor, vápník, vlákninu či kyselinu listovou. Růžičková kapusta posiluje imunitu a působí dobře na střeva a metabolismus.

Červená řepa

Ačkoliv se sklízí jen v průběhu června až října, dostupná je celoročně i jako skladovaná. Je možné ji položit celou na alobal, osolit, opepřit, zalít olivovým olejem, alobal uzavřít a celé to strčit do předem rozpálené trouby na 180°. Za dvacet minut je řepa hotová (poznáte to tak, že vidlička nebo špejle jí projedou jako sekáček na lince zapomenutým máslem. Případně lze řepu nakrájet na tenké plátky a na oleji ji osmažit jako bramborové lupínky. Jen pozor na to, že řepa barví (někteří s ní manipulují v kuchyňských rukavicích) a že barva má vliv i na následné exkrementy.

• Červená řepa obsahuje pektin, velké množství bílkovin, ano, ta výše zmíněná barviva, a také draslík, hořčík, železo, měď, zinek, jód, mangan. Pomáhá snižovat cholesterol, krevní tlak, pozitivně ovlivňuje nervovou soustavu, metabolismus a zrak.

Ředkvičky

A jsme u zeleniny, která vlastně celý můj zájem o sezónu té které z nich započala. Ředkvičky jsou dobré nejen na chleba nebo do salátů, ale připravuje se z nich také vynikající falešná houbová smaženice (stejným způsobem, jako ta houbová, jen místo hub se dají ředkvičky). Jedlé jsou i jejich listy. Ředkvičkám se daří jen na jaře a na podzim – říká se jim plodiny krátkého dne. V létě při dlouhých dnech rostlina vytváří jen stonky a semena, a proto není divu, že se na mne prodavačka v červnu divně dívala.

• Ředkvička obsahuje vápník, fosfor, železo, síru, draslík, vlákninu, vitamín C, vitamín B či kyselinu listovou. Působí antibakteriálně, ničí plísně ve střevech, sliznici a žaludku, usnadňuje odkašlávání, snižuje cholesterol. Šťáva z ředkviček a mrkve má pročistit sliznice zažívacího ústrojí a dýchacích cest.

Hrách a fazole

Obě luštěniny jsou k dispozici od června do srpna, případně září. Pokud byste je chtěli mimo toto období, pravděpodobně jsou odněkud z jižních zemí nebo z nějakých skleníků. Jinak se dají využít jedině zmražené či nakládané. Osobně mám nejraději červené fazole na slanině a cibuli, správně kořeněné. Mimochodem, pokud byste chtěli potlačit plynatost po luštěninách, stačí při vaření přidat trochu saturejky (skutečně stačí štipeček).

• Hrášek obsahuje bílkoviny, vlákninu, lecitin (působí prý proto dobře na pleť), provitamín A, vitamín C, draslík, fosfor, hořčík, vápník nebo železo. Zlepšuje funkci nervů a svalů, uvolňuje cholesterol a nezdravé tuky, napomáhá funkci jater. Fazole obsahují velké množství bílkovin, vitaminy A, B, C, vápník, fosfor a železo a snižují obsah cukru v krvi, mají antibakteriální účinky a podporují krevní oběh a funkci ledvin.

Brokolice a květák

Podobně od června do října je sezóna brokolice a květáku. Nevím, jak vy, ale u nás nejčastěji připravujeme květák na falešný mozeček nebo obalovaný, a z brokolice je vynikající polévka nebo je dobrá zapečená s těstovinami a slaninou. Případně dobré jsou květákové i brokolicové placičky.

• Brokolice obsahuje kyselinu listovou, vlákninu, vápník, draslík, hořčík, železo, vitamín C, betakarotén, vitamín K, přičemž působí preventivně proti žaludečním vředům, rakovině nebo srdečně cévním onemocněním. Květák je pak vybaven sacharidy a proteiny, betakarotenem, vitaminem B, C a E, draslíkem, vápníkem, hořčíkem, fosforem a železem, a také chromem, zinkem, manganem, mědí a selenem. Květák má pozitivní vliv na střeva, trávení, srdce, oběhový systém a pomáhá prý i při selhání ledvin, artritidě, dně či ledvinových kamenech.

Kedlubny

Jejich období je od května do října, ale po celý rok se dají sehnat i skladované. Dají se vařit jako brambory, nastrouhat na falešný bramborák s cuketou, smažit jako řízek, případně dusit a pak přidat zakysanou smetanu. Samozřejmě nejlepší jsou čerstvé.

• Obsahují vitaminy C, E, B i K, kyseliny nikotinovou, listovou, panthothenovou, a také draslík, vápník, železo, zinek, fosfor, hořčík, sodík, chlór, bór, železo. Kedlubny podporují krvetvorbu, zvyšují odolnost proti stresu, zmírňují menstruační problémy, podporují správnou funkci jater či pomáhají lepšímu trávení.

Změny období

Červen až září je obdobím i rajčat, okurek, papriky, cuket a dalších plodin, které zde vypsat už by zabralo hodně místa. Z mnohých z nich se dělají pomazánky, pečou se, smaží se, dusí, zapékají.

Ale překvapivě je i zelenina, která se dá koupit v zimních měsících, což mne velmi překvapilo. Třeba kapusta se dá sbírat ještě v prosinci, proto se před Vánoci často dělaly kapustové polévky, masa s kapustou, dušená kapusta a podobně. Díky obsahu síry má kapusta výrazné protirakovinné účinky.

Stejně tak v zimních měsících je čas na tuřín, dnes polozapomenutou, dříve národní a rozšířenou zeleninu, která se dá použít místo brambor (nebo s nimi), dobrý je opečený jako hranolky. Má v sobě hodně vlákniny, působí antibakteriálně a pomáhá při hojení zlomenin.

Podobně polozapomenutou rostlinou je polníček. V době vegetačního klidu nám tak může poskytnout mnohé vitamíny (C, B, E a provitamín A), kyselinu listovou, hořčík nebo železo. Listy mají oříškovou chuť, v kulinářství se však dá využít jen do salátů nebo jako obloha.

Takže v současné době vyrážím na farmářské trhy vyzbrojen těmito znalostmi, co v kterém měsíci mohu očekávat. Jen protentokrát uvádím často prodejce do zoufalství svými dotazy na tuřín a polníček.

20.4.2015 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně