Znovuobjevená vejce: Proč jsou vajíčka důležitá v našem jídelníčku a jak je správně skladovat
Není to tak dávno, co byla konzumace vajec postavena – s trochou nadsázky – téměř na okraj zákona.
Strašák v podobě vysokého cholesterolu vytlačil tuto tradiční potravinu z jídelníčku řady našich občanů. Nyní se vrací s plnou parádou zpět.
Na nedávné tiskové konferenci odborníci z Fóra zdravé výživy vysvětlovali, proč jsou vejce prospěšná a na co by se při jejich konzumaci mělo dávat pozor.
Stručně: Mírná konzumace vajec (cca jeden kus denně) neohrožuje naše zdraví cévními mozkovými příhodami. Výjimku ovšem dle lékařů a posledních odborných studií tvoří pacienti s poruchou látkové výměny tuků s výrazně vysokými hladinami cholesterolu v krvi (nad 8 mmol/l) a zřejmě i pacienti s cukrovkou. U těchto osob je skutečně vhodné snížit konzumaci vaječných žloutků na maximálně dva týdně, nicméně větší pozornost by měli věnovat hlavně potravinám s vysokým obsahem živočišných tuků a soli.
A nyní už dejme slovo jednotlivým odborníkům:
Ing. Jana Dostálová, CSc., VŠCHT, FPBT, Ústav analýzy potravin a výživy
Vejce jsou jako součást jídelníčku ceněna zejména díky obsahu plnohodnotných bílkovin (tedy bílkovin s optimálním zastoupením jednotlivých aminokyselin) a tuků tvořených velkým procentem nenasycenými mastnými kyselinami a fosfolipidy.
Za zmínku u vajec stojí i obsah vitaminů a dobře využitelného železa.
Vejce z velkochovů obsahují cca o 15 % méně cholesterolu než vejce domácí. Navíc je u nich menší riziko nákaz salmonelami. (Zdrojem salmonel mohou být často i jiné potraviny, především maso, ale i koření.)
Spotřebitel preferuje žloutek tmavší barvy, protože se domnívá, že má vyšší výživovou hodnotu, ale ta s barvou žloutku významně nesouvisí.
Barva skořápky nemá na výživovou hodnotu vliv – výživová hodnota bílých a hnědých vajec je stejná. (Všimli jste si, že bílá vejce jsou poslední dobou vzácností?)
MUDr. Jan Piťha, CSc., Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) – vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy
V době smršti kardiovaskulárních příhod v průmyslově rozvinutých zemích a poznání, že jedním z hlavních činitelů při jejich vzniku je vysoká hladina cholesterolu v krvi, se před 20 – 30 lety ocitla vajíčka na indexu omezovaných potravin. Bylo doporučováno konzumovat maximálně dva žloutky týdně.
Vajíčka však poskytují našemu organismu i velice prospěšné látky pro jeho vývoj a správné fungování. Další vývoj vědy v této oblasti vedl k poznání, že samotný cholesterol v potravě u většiny z nás nezvyšuje cholesterol v krvi; to způsobují převážně nasycené mastné kyseliny obsažené v živočišných tucích, které cholesterol často doprovází.
Před více než 25 lety bylo zjištěno holandskými vědci, že vysoká spotřeba vajec ovlivní hladinu cholesterolu v krvi pouze u přibližně každého čtvrtého jedince.
Navíc v řadě studií bylo zjištěno, že konzumace vajec dokonce může zvýšit i krevní hladiny ochranného cholesterolu, který nazýváme HDL cholesterol a který chrání naše tepny před aterosklerózou.
Bc. Tamara Starnovská, nutriční terapeutka
Preferované úpravy vajec by měly vycházet z individuálních potřeb každého z nás. Úpravou vajec totiž můžeme výrazně ovlivnit jejich stravitelnost – nejlépe stravitelná jsou vejce naměkko, nejhůře ta, která jsou upravená na tuku.
V souvislosti se stravitelností samozřejmě hraje roli i to, v jaké kombinaci jídla vejce využijeme. Častá kombinace hrachové kaše a vejce natvrdo rozhodně není lehce stravitelná, ale současně jde o velmi dobře vyvážený pokrm z pohledu zastoupení rostlinných a živočišných bílkovin.
Velice výhodná jsou vejce u těch, kteří omezují konzumaci masa, či ho z jídelníčku zcela vynechali. Nejde vždy jen o příznivce alternativního stravování, může jít i o osoby, které mají problémy se zuby, a maso jim nejde dobře rozkousat.
Velký význam má také vysoká kvalita bílkovin – vaječný bílek je nejhodnotnější bílkovinou ze všech zdrojů, protože má optimální složení aminokyselin.
Vejce jsou výhodnou součástí jídelníčku, a to ve všech věkových kategoriích, s výjimkou těch nejmenších. Dětem do jednoho roku se doporučuje konzumace zejména vaječného žloutku.
Jak nakupovat a správně skladovat vejce
Nepodceňujte opatrnost při nákupu vajec a jejich následné správné uskladnění. Jen tak budou vašemu zdraví skutečně prospěšná a vyhnete se nepříjemným případných zdravotním problémům.
Informace Státní veterinární správy, které by vás mohly zajímat
Na obalu s vejci musí být například uvedena jakostní třída vajec a to slovy třída A, neboli „čerstvá“. U vajec třídy A může být použit doplňující údaj o jakosti s označením „extra“ nebo „extra čerstvá“ na baleních obsahujících vejce třídy A do devátého dne po snášce (vychází to z nařízení Komise EU č. 589/2008, článek 12.)
Dále zde musí být uvedeno číslo balírny či třídírny, a také hmotnostní skupina (XL, L, M, S, popřípadě „Vejce různých velikostí“), datum minimální trvanlivosti, údaj o podmínkách skladování a o způsobu chovu; na vnější nebo vnitřní straně obalu musí být vysvětlen také kód producenta, který je umístěn na vejci.
První číslo informuje, z jakého chovu vejce pochází. Je-li první jednička, pochází vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka pak z halového chovu, trojka z klecového a je-li první nula, tak jde o vejce z ekologického chovu. Další čísla a znaky na vejcích pak na základě nařízení EU č. 2002/4/ES jsou – kód státu a poslední číslo je registrační číslo hospodářství.
Vejce třídy A mají minimální dobu trvanlivosti do 28 dní po snášce. Na obalech vajec musí být tato skutečnost vyznačena. U vajec s označením „extra“ nebo „extra čerstvá“ musí být vyznačeno datum snášky a lhůta devíti dnů.
Všechna čerstvá vejce se musejí uchovávat v teplotách od 5 °C do 18 °C. Vejce prodávaná v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musejí být též označena stanoveným způsobem – kódem producenta.
Vejce dostatečně provařené a skladované při 5 až 10 °C je bez problémů použitelné zhruba deset dní (nikoliv při pokojové teplotě!). Vařená vejce jsou potravinou určenou k přímé spotřebě, jejíž obal (skořápka) je částečně prostupný pro různé nežádoucí mikroorganismy či plísně.
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)
Dá se někdy zhřešit a koupit si třeba ke snídani nějaký klasický salát s majonézou?
Odpověď je jednoduchá. Samozřejmě že dá, avšak za podmínky, že jinak dodržujete správnou životosprávu, hlídáte si kalorie přijaté a vydané a přiměřeně se pohybujete nebo sportujete. Jenže mne jako šťouru prostě zajímá, který z těch zhruba patnácti salátů nabízených v supermarketech nebo lahůdkách má nejméně kalorií a který třeba dokonce nabízí oproti nezdravé majonéze něco zdravého.
Spousta z nás zajisté občas přemýšlí, kde ušetřit čas na věci, které nám dělají radost. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že největší žrout vzácných chvil odpočinku je pro mě každodenní příprava jídla.
A proto se také já snažím tento čas minimalizovat tím, že si uvařím a jídla připravím na více dní dopředu.
