Je mrkev vhodným spojencem v cestě za zdravím, nebo v ní naopak číhá skrytý nepřítel? A jak jsou na tom v tomto směru doplňky výživy?
Všechno je v pohybu. A co platilo včera, neplatí dnes. Ještě před lety řada domácností nepoužívala máslo, protože škodí, dnes jsou na tom stejně dříve opěvované margaríny.
Jak máme vědět, co je vlastně správné?
Nedávno jsem byla na nějakém společenském večírku a spokojeně si chroupala mrkev, která byla pěkně nakrájená a očištěná na velkých tácech hned vedle chutné bylinkové zálivky. Po dlouhé době velmi příjemný catering, který mnohonásobně převyšoval obligátní šunkové chlebíčky s bramborovým salátem.
Když jsem byla v nejlepším, všimla jsem si zděšení své kolegyně z branže, která na mě v zápětí vychrlila: Proboha, nejez tu mrkev. Je to zabiják! Obsahuje strašně moc škodlivých karotenoidů. Všichni přece vědí, že se mrkev nemá jíst. Já to nevěděla.
A protože jsem od přírody zvědavá, hned jsem se zeptala přítele na telefonu, totiž odbornice na výživu, nutriční terapeutky Renaty Daubnerové, která píše pro náš blog a mám pocit, že ví úplně všechno.
„V 70. letech se mělo za to, že pokud kuřáci ve velké míře konzumují mrkev, která představuje skvělý přírodní zdroj beta-karotenu, jsou postiženi daleko méně zhoubnými nádory plic než zbytek kuřáků (beta-karoten měl údajně dle dřívějších výzkumů výrazně snižovat riziko vzniku rakoviny plic u silných kuřáků). Tento závěr se však v dalších výzkumech v 90. letech nepotvrdil – lékaři provedli několik testů nejznámějších antioxidantů, především vitamínu E, C a již zmíněných karotenoidů, které však tentokrát neprokázaly významnější pozitivní efekt na zdraví, některé z nich dokonce spíše tělu ublížily – například právě původně opěvované avšak zdraví nepřiměřené dávky syntetického beta-karotenu* u kuřáků,“ začíná vysvětlovat danou problematiku naše odborná spolupracovnice Bc. Renata Daubnerová.
„V dalších letech, kdy se tento závěr znovu ověřoval, se opět došlo k obdobným výsledkům. Například ve studii Physicians Health Study, kdy 22 000 lékařů z USA 12 let užívalo beta-karoten. Závěrem této studie bylo, že uměle vytvořená látka podobná vitamínu nepomáhá v boji proti rakovině, srdečnímu infarktu, ani proti ničemu dalšímu. Ba co víc, opět se prokázal negativní účinek doplňků stravy obsahujících beta-karoten, kdy se u uživatelů tohoto doplňku riziko vzniku rakoviny zvýšilo o 28 % a jejich úmrtnost o 17 %,“ cituje ze svých poznámek oblíbená nutriční terapeutka, která novinky ohledně výživy zveřejňuje i na svých stránkách Fitarian.cz.
A podobných studií je prý k dispozici mnohem více. Renata Daubnerová, která se netají tím, že je odpůrcem jakýchkoli léků a umělých doplňků, které slibují zázračné účinky na zdraví, k tomu dodává: „Pravidelné používání syntetických antioxidantů může vést až k předčasnému úmrtí ** – a to dle zprávy mezinárodní skupiny expertů Cochrane Collaboration, kteří tvrdí, že syntetický beta-karoten, vitamin A a E zřejmě zvyšují úmrtnost. Vědci na základě dlouhých výzkumů zjistili, že vitamin A u lidí v 16 % zvyšuje riziko úmrtí, beta-karoten v 7% a vitamin E ve 4%. Jedině u syntetického vitaminu C se zatím neprokázal žádný škodlivý efekt.“
*Beta-karoten je látka, která se přirozeně nachází v ovoci a zelenině a kterou naše tělo přeměňuje na vitamín A.
** Vitaminy A,D,E,K jsou vitaminy rozpustné v tucích a tělo je jen tak jednoduše nemůže vyloučit jako například vitamin C , jehož přebytek odchází močí. Proto se může snadno stát, že při jejich neuvážené konzumaci se začnou v těle hromadit a dělat neplechu – to se však týka na 99,9% suplementace vitaminovými doplňky.
Renata Daubnerová, absolventka Univerzity Karlovy v Praze, 1. lékařská fakulta, k tomu říká: „Umělé vitamíny nejsou svoji funkcí ani kvalitou v organismu v žádném případě srovnatelné s přírodními vitaminy, které jsou zakomponované v paprice, jablku či jiné zelenině a ovoci. Tam společně s vodou, vlákninou, aminokyselinami a minerály tvoří krásný – pro tělo využitelný – obrázek. Oproti tomu samotný syntetický doplněk je jako jedna kostička puzzle, která nikam nepasuje a nikdy se z ní nic pořádného nevystaví, tělo jednoduše ani neví, co si s ní počít.“
A jak je to s tou mrkví, která celé toto pátrání spustila?
„Mrkev se nedoporučuje ve velké míře a frekvenci u malých dětí z důvodu vysokého obsahu dusičnanů,“ vysvětluje odbornice. „Také přehnané množství džusu z mrkve není úplně ideální, ale upřímně pochybuji o tom, že by se našel někdo, kdo by po delší dobu pil více jak jeden litr čisté mrkvové šťávy den co den, kde by bylo skutečně třeba začít přemýšlet nad zdravotním přínosem. Co se týká pojídání mrkve, tak vláknina obsažená v ní nás přirozeně limituje v množství. Pět a více kilo mrkve denně prostě sníst normálně nelze. Jinak považuji mrkev jako takovou za naprosto bezpečnou zeleninu, nikoli teroristu,“ směje se náš dnešní host, který přidal i několik svých receptů.
Recept na mrkvový chléb
1 hrnek vody 2 hrnky polohrubé mouky 1 lžíce chia semínek 1 vejce 1 lžička soli 2 čajové lžičky sody 1 hrnek nastrouhané mrkve (může být i zbytek mrkve po odšťavení, co byste normálně vyhodili) 2 lžíce oleje (já použila oblíbený kokosový) hrst dýňových a hrst slunečnicových semínek (klidně ale třeba použijte konopné a jiné)
Předehřejte troubu a vyložte chlebovou formu pečicím papírem nebo ji vymažte tukem a vysypte moukou. Ze všech ingrediencí vypracujte těsto, vlijte do formy a pečte asi 50 minut na 180°C. Chlebík by měl hezky vyskočit a zrůžovět. Před vypnutím trouby ještě zkuste špejlí , jestli je upečený zcela i uvnitř a nepotřebuje třeba ještě chvilku dojít.
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)
Dá se někdy zhřešit a koupit si třeba ke snídani nějaký klasický salát s majonézou?
Odpověď je jednoduchá. Samozřejmě že dá, avšak za podmínky, že jinak dodržujete správnou životosprávu, hlídáte si kalorie přijaté a vydané a přiměřeně se pohybujete nebo sportujete. Jenže mne jako šťouru prostě zajímá, který z těch zhruba patnácti salátů nabízených v supermarketech nebo lahůdkách má nejméně kalorií a který třeba dokonce nabízí oproti nezdravé majonéze něco zdravého.
Spousta z nás zajisté občas přemýšlí, kde ušetřit čas na věci, které nám dělají radost. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že největší žrout vzácných chvil odpočinku je pro mě každodenní příprava jídla.
A proto se také já snažím tento čas minimalizovat tím, že si uvařím a jídla připravím na více dní dopředu.
