Radka Neubertová: Jak se matka rozběhla aneb pár tipů pro ty, kteří stále ještě váhají

Je mi 39 let a podotýkám, že jsem opravdu NIKDY neběhala. Naposled na základce – a to jsem aktivity podobného typu vždy vyloženě odtrpěla. Nic jsem nezaběhla v daném limitu a navíc mě to strašně nebavilo.

Co se změnilo?

Dvacet let se věnuji lektorování různých lekcí – začínala jsem se spinningem a posilovacími formami. Posledních sedm let se mé aktivity přehouply k více klidnějším lekcím typu Pilates a Jóga.

Radka Neubertová

Loni na podzim jsme se s dcerkou zúčastnily pražského běhu Barvám neutečeš a tady se to zlomilo. Dcera, kterou strhnul dav, mě první dva kiláky doslova hnala. A já zjistila, že to tak strašné není. Začala jsem uvažovat o tom, že to běhání vezmu na milost a zkusím to. Protože jsem první výběh furt odkládala, byl najednou listopad. Hnusné počasí, nevlídno, běhání odloženo s odvoláním na průdušky … Klasika, že? (smích)

• Celou zimu mi ale naskakovalo, že to prostě musím s prvním sluníčkem zkusit. Hlavně i proto, že jsem majitelkou firmy, která dováží běžecké oblečení – a všechny testy mám pouze zprostředkovaně, nic na vlastní kůži.

V březnu, když se trochu umoudřilo počasí, jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám. Ale nechtělo se mi úplně samotné, tak jsem se domluvila s kamarádkou Radkou Churaňovou. Znalci již vědí – ano, to je ta maratonská běžkyně, která na skoro každém závodě stojí na bedně. Tak s tou jsem šla na svůj PRVNÍ výběh… A světe, div se! Nevláčela jsem plíce za sebou, jak jsem předpokládala. Navíc jsme společně daly 4,7 km pouze s dvěma indiánama.

Radka Neubertová (vpravo) s Radkou Churaňovou

Upřímně –  druhý den jsem myslela, že nevylezu z postele, neposadím se na záchod, že vůbec neodvedu dítě do školy. Bolelo mě všechno od pasu dolů a nejvíc kyčle. První myšlenky byly, že to prostě není pro mě. Někdo běhá, já dělám jogu. Jenže jak ty bolesti opadly, mně to nedalo. Přece nejsem takový „vořezávátko“, abych alespoň pár kilásků nedala. Stáhla jsem si do mobilu program RunKeeper s treninkovým plánem pro úplné začátečníky – 5 km za 2 měsíce. A začala…

Začátky byly opravdu krušné, ačkoliv trenér v mobilu plánoval první výběhy krátké 2,5 – 3 km, vždy to bylo indiánem. Nic jsem nedokázala uběhnout v kuse a navíc to bylo obden. A na to jsem nebyla zvyklá… Vždy po týdnu se maličko přidávalo – buď na vzdálenosti, nebo na času. A měnily se i tréninkové jednotky – nejhorší pro mě byly intervaly. Jednou za týden na mě vyskočila i delší tréninková jednotka, která trvala hodinu. Buď to měla být rychlá chůze, nebo pomalý běh, ale hoďku ve stejné tepové frekvenci. Dávala jsem chůzi, neb souvislý běh bych hodinu nezvládla.

A najednou se přehoupl duben a já si začala zvykat a hlavně mě to začalo bavit! Navíc jsem se po dvaceti letech začala hýbat venku na vzduchu, a ne v propocených tělocvičnách. Líbí se to hlavně hlavě – za běhu mě napadají výborné nápady, mozek se okysličí a to se dějí věci! Nejsem závislá na nějaké lekci, která je ve fitku vypsaná, nemusím nikam dojet. Prostě obuji boty a jdu. Navíc jsem začala běh kombinovat s posilováním venku, což je nezbytné.

• Je potřeba nenaběhávat jen kilometry, ale i svaly a vazy posilovat a procvičovat. A hlavně kvalitně protahovat.

Nedávala jsem si žádné vysoké cíle. Můj cíl byl dát za ty 2 měsíce 5 km v kuse bez indiánků. Když jsem koncem března začínala, nikdy bych neřekla, že se mi to podaří. A fakt se zadařilo. Chce to ale pravidelnost a trpělivost.

Koncem března jsem začala a takto vypadal můj pokrok:

Březen – celkem 7 km – průměrná rychlost 7:45 min/km
Duben  – celkem 42 km – průměrná rychlost 7:45 min/km
Květen – celkem 62 km – průměrná rychlost 7:20 min/km
Červen – celkem 67 km – průměrná rychlost 6:40 min/km
Červenec – celkem 30 km – průměrná rychlost 6:20 min/km

• V květnu jsem dala dokonce 5 km v průměrné rychlosti 5:40 min/ km, to bylo na charitativním běhu v pražské Stromovce. Držela jsem si na dohled skupinku běžců a ani mi nepřišlo že běžím tak (na mě) rychle. V červnu jsem si zkusila delší trať na Konopišti na Houmr runu – to bylo 8,8 km. Hooodně kopcovitý terén. Cíl byl všechny rovinky a seběhy běžet a dát to do hoďky – a taky se zadařilo.

Přes léto těch kilometrů moc nepřibylo, v těch vedrech mě to prostě nejde. A já nejsem schopná vstávat tak, abych se nasnídala, hoďku počkala a vyběhla ještě za ranního kuropění, abych vedrem nepadla. Takže přes léto vítězí právě milovaná joga a posilování všeho druhu, tak snad se mi nožky koncem prázdnin při běhu odmění.

Dne 5.9. jsem přihlášená na pražský Birell Grand Prix na 5 km a pak 3.10. na Run Tour na pražské Ladronce opět 5 km. To jsou moje motivační závody, kde se navíc sejdu se spoustou kamarádů, které jsem díky běhání získala. Těším se!

Radka Neubertová (uprostřed) na závodu Houmr run

Moje osobní rady

•    Když začnete, je potřeba fakt pravidelnost. Jeden či dvakrát týdně je málo.
•    Chce to i posilovat a hlavně PROTAHOVAT.
•    Dejte si cíl – ideálně nějaký závod, na který se budete připravovat. Skoro na všech najdete běhy na kratší vzdálenost a 5 km je pro začátečníky ideální. Nejdřív může být cíl dát to v kuse, pak si můžete hrát s časem.
•    Neběhejte jen jednu trasu, snažte se je měnit.
•    Minimálně jednou týdně zkuste zařadit běžeckou abecedu, techniku, intervaly.
•    Doporučuji koupit knížku Škorpilova škola běhu – mnoho cenných rad a zkušeností.
•    Je dobré si domluvit pár lekcí s profi běžeckým trenérem.
•    Nebojte se připojit k nějaké běžecké skupině ve vašem okolí.
•    A HLAVNĚ – nebojte se začít. I v pomalém tempu a s „ indiánkem za krkem“ budete mít náskok před těma, co se válí u telky nebo počítače. Okysličený mozek a endorfiny dělají svoje. Nejlepší droga na světě.

Radka Neubertová
www.neubertova.cz

Lektorka jógy, Pilates a kompenzačního cvičení.
Vede skupinové i soukromé lekce pro dospělé i děti.
Spolumajitelka firmy Fit Way, která dováží značku Nessi Sportswear.

27.8.2015 Radka Neubertová Články, Fitness a wellness