Cider, nebo jabčák? Banány, či hrušky? Domácí alternativy exotických potravin.

„Tady jsem si dovolil pár švestiček ze své zahrádky,“ říká pan Hujer servilně ve filmu Marečku, podejte mi pero. Nezapomínáme dnes nějak na své vlastní zahrádky a na to, co nám nabízejí, oproti exotické nabídce supermarketů?

Vinné jablko

Manželka pracuje v jednom obchodě, kde nabízejí i anglické potraviny. A tak není divu, že než se předloni rozjela reklamní mánie, měli jsme už dávno doma na ochutnání cider (někdy se také píše cidre) jako něco exotického. To jsem tedy koukal!

Nejprve pár kalorických a výživových informací. Cider má kalorickou hodnotu nějakých 200 – 250 kJ na 100 ml, takže po vypití „třetinky“ do sebe dostanete 600 – 750 kJ. Pro srovnání: třetinka piva obsahuje 350 – 400 kJ. Co se složení týče, obsahuje cider vitamín C (4 % DDD) a antioxidanty (polyfenoly), krapet vápníku, draslíku a železa, a pak hodně sacharidů (8 % DDD) a cukrů (9 % DDD).

• Opět se nabízí srovnání s pivem, jež obsahuje výrazné množství vitamínu B, proteinů, různých antioxidantů a kyselinu listovou. Cider tedy (v míře menší než pivo) působí proti srdečním chorobám a posiluje mozkové buňky, záleží však na použitém druhu jablek a způsobu kvašení. Zatímco pivo neobsahuje žádný cukr, cider ho obsahuje velké množství (podle některých chemických rozborů 3 – 7 čajových lžiček).

Dnes cidery najdete v každém regále s pivem (což je naprosto chybné umístění tohoto nápoje, protože se řadí spíše mezi ovocná vína), reklamy na něj zahltily televizi a restaurace a představují nám tento nápoj jako něco moderního a cool. (Pro milovníky statistik: mezi lety 2011 – 2015 vzrostla spotřeba cideru v zemích mimo Velkou Británii o 65 %.)

Inu, jako vždy je reklama lživá. Cider byl znám už v antice, máme o něm zápisy i ze středověku, osobní lékař Karla IX., Julien Le Paulmier, o něm napsal první vědecký spis. Není to ani moderní novinka, a vlastně ani cool.

• A když se podíváte, oč vlastně jde, zjistíte, že o šťávu vylisovanou z jablek, tedy jablečný mošt, různě kvašený – nic víc, nic míň. A co je na tom to nejzajímavější – u nás se tomuto nápoji léta říká jabčák, a někteří nepoctiví prodejci jej dokonce nabízejí místo burčáku.

A tak je tomu se spoustou dalších potravin, které jsme používali naprosto běžně i před tím, než se k nám dostaly ve velké míře exotické plody a jídla. Pojďme se na pár dalších takových podívat, zda spíše nezapomínáme na to, co nám nabízejí naše vlastní zahrádky.

Hrušky pomáhají hubnout

Jestli nějaké ovoce umírá na úbytě, jsou to hrušky. Podle posledních průzkumů klesla jejich spotřeba v České republice za posledních 15 let o skoro 80 %, což je docela hodně, řekl bych.

Moderní je totiž jako úžasný zdroj zdraví všude doporučovat banán – nejen pro kombinaci tří cukrů, ale hlavně pro vysoké množství vlákniny a vitamínu B. A jsme opět u toho, jak nás média masírují reklamami.

Věděli jste, že 100 g hrušek má přibližně 200 kJ, zatímco jeden malý banán (což je zhruba také 100 g) kolem 400 kJ, tedy dvakrát tolik? Co se vlákniny týká, banán jí má ve 100 gramech jen 1,1 g, zatímco hruška (a také jablko) asi 3,5 g – což je pořád více než v celozrnném pečivu.

Hruška je rovněž dobrým zdrojem vitamínů C a B (ten je nejvíc pod slupkou), má velmi nízký obsah nasycených tuků, cholesterolu a sodíku a také velmi nízký podíl ovocných kyselin. Na druhou stranu má vysoký obsah draslíku, najdeme v ní měď, zinek, vápník či fosfor. Dokonce hruška neutralizuje a z těla vylučuje těžké kovy a jedovaté látky.

• Protože hrušky mají mírný diuretický a očistný účinek, a navíc nízký glykemický index, jsou vhodným doplňkem odtučňovacích diet. Kyselina listová je pak důležitá pro růst a krvetvorbu. To, že hrušky mají schopnost snižovat krevní tlak, se ví již od středověku (ostatně hrušně se pěstují již přes tři tisíce let!).

A dále hrušky pomáhají udržovat zdravé tepny, snižují riziko infarktu a mrtvice, osteoporózy, čistí střeva a zabraňují plynatosti, vařené a pečené se používají proti kašli a nachlazení. Zajímavé je, že čerstvé hrušky prý pomáhají proti zácpě, zatímco odvar ze sušených hrušek je zase dobrý proti průjmům. Pak si vyberte! Že by dva v jednom?

Švestky nejsou jenom slivovice

Když se mluví o švestkách, tak buď pejorativně jako o policistech (to na Moravě), nebo maximálně jako základu pro slivovici.

Přitom švestky kromě 7 % až 14 % cukru obsahují také organické kyseliny, třísloviny, minerální látky (sodík, draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo) a vitamíny (A, B1, B2, B6, C a K). Moje prababička hodně používala i trnky, které kdysi rostly skutečně všude podél cest a ve stráních. Trnky jsou rovněž bohatým zdrojem vitaminu C a tříslovin, cukrů, pektinů, a mají trpkou chuť.

100 g švestek má pouhých 265 kJ a nízký glykemický index – pouze 24. Jsou tedy opět, jako hrušky, vhodné při hubnutí. Navíc zabraňují přeměně sacharidů na triglyceridy, tedy ten tuk, co se ukládá v těle bez užitku, a navazují na sebe ve střevech nadbytečné tuky, jež se pak také neukládají.

Švestky působí proti chudokrevnosti, nervovým potížím, snižují krevní tlak, zabraňují ateroskleróze, cévním mozkovým příhodám či ischemickým chorobám srdečním, čistí střeva a snižují stres.

U nás se hodně používaly – kromě slivovice – na povidla. Měli jsme je na vdolcích, bramborových plackách, tedy lokších, na chlebu, v knedlících, na šulánkách… Schválně, kdy naposledy jste měli povidla? (Mimochodem, 100 g povidel má 1044 kJ.)

A co se nespotřebuje rovnou, dá se usušit

Naši předci šetřili s dary přírody, jak jen to šlo. Co nesnědli, to usušili. Přírodně – to znamená bez přidaných cukrů a bez síření. Nakrájeli jablka, švestky, někdy i meruňky na plátky a strčili je do trouby. V zimě se pak jedly, a třeba křížaly (sušená jablka) alespoň moje prababička žužlala skoro pořád. Také se dožila skoro devadesátky.

Přitom při šetrném sušení při nízké teplotě (zhruba 45 °C) se uchová nejvíc vitamínů, minerálů a bílkovin, a díky koncentraci ovocných cukrů nevznikají žádné nežádoucí mikroorganismy – jde o nejlepší přírodní konzervant.

Stejně jako u sušených hub platí, že pro další tepelné zpracování stačí sušená jablka či švestky namočit do vlažného mléka a dají se dále vařit nebo péct.

Sušené ovoce zlepšuje činnost střev, snižuje cholesterol, upravuje střevní mikroflóru, používá se při zácpě, a 30 gramů sušeného ovoce vám dodá asi 2,5 gramů vlákniny. Opět je ideální při dietách, protože navozují pocit nasycenosti.

Takže až zase někdy někde budete číst o zaručeném dietním prostředku, exotickém ovoci, zelené kávě (což je jeden velký mýtus), zeleném ječmeni a podobných neobvyklých prostředcích, zkuste nejprve zapátrat, zda domácí nabídka není v mnohém výhodnější – a často i levnější. Nehledě na přínos vašemu zdraví. Takže – hezky si užijte podzim! Minimálně jako moje prababička.

5.10.2015 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně