Mléko – z farmy, nebo pasterované?
Podobné dilema řeší hodně lidí. Mně to bylo donedávna jedno.
V krámě jsem sáhl po tom, co bylo, a když k nám ještě zajíždělo Mléko z farmy, ze zvědavosti jsem občas koupil mléko od nich.
Složitá otázka, na kterou nedokáži nikomu odpovědět. Po mnohaleté praxi ve fitness jsem došel k závěru, že to ani nepotřebuji znát.
Než se cvičenec dostane do okamžiku, kdy jsou pro něho tyto údaje prioritní, bude muset projít hodně dlouhou cestu.
Neříkám, že počet opakování není důležitý, ale sami třeba časem zjistíte, že ani hodinový trénink v posilovně, kde řešíte pouhé počty opakování a sérií, vám nemusí přinést takové výsledky jako u kolegy, který bude ve fitku trávit o 50% méně času. A to z jediného důvodu. Kolega, který neřeší série, ale soustředí se na procítění svalů, bude mít efektivnější výsledky – a dokonce bez rizika zranění, protože pohyby prováděl kontrolovaně.
Dalším příkladem může být dřep. Aktuální forma říká, že udělám např. jen 10 dřepů se správnou technikou. Ale tréninkový plán bude mluvit o 15-20 dřepech. Je tedy velmi pravděpodobné, že u patnáctého opakování už neudržím správnou techniku a budu se příliš prohýbat v bedrech a pohyb nepůjde z pánve, ale z přetížených zad. Takový špatný návyk si pak cvičenec odnese do dalšího tréninku zaměřeného na nohy. A už tady vzniká objasnění, proč nedochází k rozvoji svalové hmoty v těch částech, kde bychom si to přáli.
Je doba, kdy se snažíme neustále zlepšovat a ukazovat svoje výsledky na facebooku a jiných sociálních sítích. To nás žene do stresu a zapomínáme na ten krásný pocit z pohybu. Jdeme na trénink, abychom zvedli co nejvíce na dřepy, zaběhli co nejvíce kilometrů a co nejrychleji. Chceme vypadat stejně jako ty fitness figury v časopisech. To stejné je i se stravou.
Trávicí ústrojí je u každého jedince v jiné kondici. Když vezmeme v potaz, do kolika stresových situací se dostaneme v průběhu jediného dne, tak se nemůžeme divit, že vypadáme, tak jak vypadáme, i když jíme stejně jako jedli lidé před x lety. Srovnáváme a hledáme neustále stravovací návyky podle nomádů, sedláků, lovců apod. Ale musíme si uvědomit to, že oni nebyli pod takovým tlakem jako dnešní společnost. I denní návyky se změnily. Chodíme pozdě spát a pozdě vstáváme a tím rozhodíme svoje biorytmy, které se velmi odlišují. To stejné máme s pohybem. Nemůžeme očekávat, že lidé sedící celé dny u PC, TV a v kavárnách budou mít stejně pohybové návyky jako lidé před x lety starající se trošku jiným způsobem o domácnost.
Další otázka, na kterou nedokáži jednoznačně odpovědět. Není cvičení jako cvičení. Odpověď mohu dát pouze lidem, které znám. Podle stavby jejich pohybového aparátu a hlavně podle zkušeností ve sportu. Abyste věděli, o čem mluvím, tak se vám pokusím nastínit nějaké příklady z praxe.
Nemůžeme dávat stejný tréninkový plán člověku, který kdysi před několika lety dlouhodobě běhal a někomu jinému, kdo v mládí trávil většinu času v domácím prostředí bez pohybu a nikdy neběhal.
Spočítejte si, kolik hodin tráví průměrný občan v sedu a pak si spočítejte kolik hodin (minut) se přirozeně pohybuje. Hlavně u lidí moderní doby. Přemístit se z jednoho místa na druhé, a to nemluvím o kilometrech, ale o metrech, je pro většinu lidí nadlidský výkon. Místo toho, aby využili každé možnosti k pohybu, vždy zvolí lehčí variantu, např. eskalátory, výtahy, městskou dopravu, auto atd. A víte, proč tomu tak je? Protože jejich tělo zapomnělo schopnost chodit a chůze je pro ně nepřirozený pohyb. Proto volí pohyb, který jim je nejbližší a tím je momentálně sezení. Takže rychle někam, kde se může sedět. Abych se vrátil ke sportovcům… u nich je to podobné. Aneb není sportovec jako sportovec. Nemůžeme očekávat od sportovce, který se věnuje několik posledních let kulturistice, že bude okamžitě běhat. I on potřebuje delší průpravu na to, aby mohl běhat bez rizika zranění.
Když budu chtít běhat a budu mít bolesti v chodidlech, tak to neznamená, že s bolestmi napálím další intenzivní běžecký trénink. Když už by mě to neomezovalo v pohybu, tak bych se snažil běhat v regeneračním rozsahu tepové frekvence (lehký výklus). Pokud bych cítil velké bolesti v chodidle, které mě nutí měnit i přirozenou chůzi na pokulhávání, tak se dám nejdřív dohromady (regenerace, strečink, relax) a teprve až bolesti ustoupí, zkusím vyběhnout znovu. Taková bolest ovlivňující přirozenou chůzi může přivolat dlouhodobé problémy v oblasti celého pohybového aparátu. Co nefunguje dole, musí převzít horní část těla. Takže i takové chodidlo vám může znepříjemnit život v oblasti páteře.
Opět musíme brát ohled na to, jaké máme zkušenosti a jak dlouho cvičíme. U začátečníka (roky bez pohybu a sedavé zaměstnání), který je velmi ztuhlý a bez jakékoliv flexibility, tak i takový strečink je velmi namáhavou aktivitou. A pauza v následující den je opravdu na místě, aby se svaly vzpamatovaly ze šoku. Kdežto u sportovce, který už má za sebou základy a tělo má plně funkční, může být strečink relaxem a může být zařazen i ve dnech volna. Jestli je ve vašem týdenním tréninku mnoho velice náročných dnů a cítíte, že se nedokážete dostatečně soustředit na plnohodnotný trénink, vypusťte jeden den tréninku a obětujte ho regeneraci. Někdy méně znamená více. U krátkých, vnímavých tréninků dosáhnete lepších výsledků než u dlouhých a nekoncentrovaných tréninků.
Podle zkušeností svých a mnoha klientů mohu potvrdit, že čas od času přijde den, kdy je třeba vypustit tréninky v některých tréninkových dnech, mimo den určený pro pauzu. Proč tomu tak je? Mohlo se něco změnit. Třeba cvičenec nemohl celou noc spát, změnil se rapidně tlak, špatná volba jídla, větší stres v práci nebo jiné životní události. I tohle může ovlivnit skladbu vašeho tréninku. U sebe vím, že někdy nastal den, kdy jsem měl mít velice intenzivní trénink a z nějakého důvodu se necítil úplně dobře (spánek apod.). Přejdu tedy na pohotovostní režim a posunu tento intenzivní trénink na další den. Jelikož nejsme roboti, tak víme, že každý den není posvícení a nemá cenu vše lámat přes koleno.
Když za mnou přijde sportovec a zeptá se mě na počet opakování u konkrétního cviku, tak opět nemám odpověď. Ve svém okolí vidím, jak si hodně lidí zapisují výsledky svého tréninku do papírů, telefonů a jiných aplikací. Jenže se vytrácí smysl tréninku a zapojení vnímavosti pohybů. Všichni jsme se setkali s otázkou typu: kolik zvedneš na bench, kolik zvedneš na dřepy a kolik uděláš opakování. Myslíte, že tohle je opravdu správné měřítko jak se stát lepším v pohybu? Vůbec ne. Naučte se vnímat svoje tělo a hlavně základní pohyby. Naučte se techniku cviku a až potom začněte kalkulovat. Myslíte si, že se techniku naučíte za měsíc? Kdepak.
Když běhám, neměřím si svoje časy. Nepoužívám žádnou technologii, protože jakékoliv měřící doplňky narušují aktivaci smyslů těla a nastává přepojení na autopilota. Neříkám, že si nikdy neměřím čas běhu. Změřím si ho tím, že si dám telefon do kapsy se spuštěnou aplikací a na výsledek se podívám až doma. Nic mne tedy při tréninku nestresuje. Ale jiná fáze je u běžce, který se připravuje na závod a jde mu o to, aby sledoval svůj čas. Nebo ho může sledovat i jeho trenér.
Vezmu další příklad z praxe. Překážkové běhy se staly fenoménem a ten kdo neběžel překážkový závod, jako kdyby nežil. Ale opět to má své pro a proti. Výhodu to má v tom, že kromě seznámení se s novými lidmi a pokoření vlastních hranic si odnesete domů medaili a krásný pocit vítězství sám nad sebou. Nevýhodu to má v tom, že většina lidí na takové závody nemá základní fyzickou přípravu a pak trpí. Natáhnou si vazy, trpí bolestmi kolen, bolestmi kyčlí nebo si způsobí výrony v kotníku. Proč se to děje? Svalové partie nejsou na takové divočení v příroděpřipraveny.
Po letech, kdy se tělo pohybovalo maximálně z práce do práce nebo autem z fitka do fitka, tak mu stále chybí přirozený pohyb v terénu. Je možné, že máte hodně naběháno jen na pevném povrchu a tady už začíná ten zrod problému.Chodidla se musí naučit extrémním polohám pod zátěží a někdy i pod stresem. Myslím tím hlavně funkci kotníků, od kterých většina problému přichází. I když jste na sobě makali roky ve fitku, tak to neznamená, že jste dostatečně připraveni do drsnějších podmínek ve stylu překážkového závodu. Myslíte si, že je vaše chodidlo dostatečně připraveno na polohu, kdy jdete se zátěžovým pytlem z kopce a najednou se vám chodidlo vyvrátí do strany pod váhou vašeho těla a pytle, který máte na zádech? Takový zážitek vás může vyřadit z tréninku na dlouhou dobu s trvalými následky.
Proč se nezaměřovat na počet opakování, délku tréninku a frekvence cvičení? Každý den je jiný, každý jsme jiný, každý máme jiné složení těla. Co vám není příjemné, tak nedělejte převážnou většinu času. Zkuste si vybrat sport a prostředí, které vám jsou příjemné. Než najdete sami sebe ve sportu, tak budete muset prošlápnout dlouhou cestu. Mám pro vás jedinou radu a to takovou, abyste se naučili vnímat a užívat si pohyby. A kdo to nedokáže, nechte si do začátku poradit od zkušených odborníků.
Není důležitý cíl, ale jeho cesta…
5.11.2015 Martin Hrazdil Články, Fitness a wellnessPodobné dilema řeší hodně lidí. Mně to bylo donedávna jedno.
V krámě jsem sáhl po tom, co bylo, a když k nám ještě zajíždělo Mléko z farmy, ze zvědavosti jsem občas koupil mléko od nich.
Celý článek 24.2.2020
Krabičkování jídla neboli příprava jídel předem do krabiček je trend, který v posledních letech získává stále větší oblibu.
Nejenže šetří čas a peníze, ale pomáhá i v dodržování zdravého a vyváženého stravování, neboť vše, co si doma připravíte, si můžete naplánovat, zvážit, a tím pádem velmi jednoduše zapsat do aplikace Kalorické Tabulky.
Celý článek 3.2.2025
Ze zahraničí i k nám pomaličku proniká jednoduchý způsob měření porcí jídla na talíři pomocí dlaně.
Kolikrát se vám stalo, že jste zašli do restaurace a měli problém zjistit, kolik jste toho vlastně snědli, abyste si to pak korektně zapsali do aplikace Kalorických Tabulek?
Celý článek 30.1.2025
Velmi častý dotaz ve skupině Hubneme a jíme s Kalorickými Tabulkami je: „Kde najdu bílkoviny? Nedaří se mi plnit jejich potřebné množství.“
Pojďme se tedy na to blíže podívat. Pevně věřím, že po přečtení článku by pro vás mělo být mnohem jednodušší kolečko bílkovin plnit.
Celý článek 25.1.2025
Jako milovníka kávy mne zaujaly dvě v podstatě protichůdné informace – káva obsahuje hořčík a káva vyplavuje hořčík z těla.
Jak to tedy je?
Celý článek 23.1.2025
Plánování jídelníčku může být klíčové pro dosažení vyváženého příjmu živin a splnění vašich cílů – ať už se jedná o zlepšení kondice, lepší regeneraci nebo jen pocit, že jíte správně.
Často bývá problémem naplánovat dostatek bílkovin, které jsou pro tělo velmi důležité. Jak na to?
Celý článek 20.1.2025