Cizokrajné plody ve zdravém jídelníčku: Rady a recepty pro praktické využití
Má smysl kupovat exotické ovoce? Za mě určitě ano. V této době je dle mého názoru škoda nevyužít ohromné nabídky cizokrajných plodů.
A co argumenty, že to není historicky naše přirozená strava?
Nikdo nemůže přece s jistotou říci, že jeho předci žili jen na území, kde žije nyní on sám a že tedy jablko a hruška je pro jeho zdraví vhodnější, než třeba banán či mango…
Další věc je ta, že poměrně velké procento „našeho“ ovoce je dováženo ze zahraničí. Znamená to tedy, že bychom neměli jíst v období jablek ta, co jsou z dovozu? Navíc v tom případě by visel velký otazník i třeba nad běžnými bramborami, ty jsou přece původem z Ameriky.
(Podle údajů ministerstva zemědělství pocházely v roce 2011 z dovozu téměř dvě třetiny domácí spotřeby zeleniny a zhruba čtvrtina snědeného ovoce mírného pásma (Zdroj informace zde)
Jak cizokrajné plody vybírat a nakupovat?
Důležité je, aby člověk věděl, jak má jím vybraný plod vypadat a chutnat. Doma je pak důležité správné skladování a co nejšetrnější úprava před konzumací kvůli zachování co nejvyššího obsahu vitaminů a minerálů.
– Velmi pečlivě kontrolovat všechny oděrky, otlaky na povrchu plodu.
– Nekupovat již naklíčené cokoliv ve fólii.
– Všímat si sebemenší známky plísně.
– Klidně plod v prodejně očichat, jestli hezky voní.
Avokádo je plné zdravých tuků, ideální denní dávka je asi ¼-1/2 středně velikého avokáda.
– Zralé avokádo je na omak podobné máslové hrušce. Pokud chceme, aby dozrálo, dáme avokádo k míse s ostatním ovocem. Pokud je již zralé („ready to eat“) a chceme, aby zůstalo ještě pár dnů ve skvělém stavu, dáme jej do chladničky (teplota by neměla klesnout pod 10°C).
– Řeznou stranu rozpůleného avokáda je dobré při uchování v lednici potřít citronem, zabrání se tak zčernání.
– Avokádo používáme do ovocných/ zeleninových smoothies pro zvýšení krémovitosti, pomazánek, salátů, polévek apod.
Lososa naškrábejte nožem/nakrájejte na malinké kostky. Avokádo rozkrojte, zbavte pecky, vydlabejte ze slupky a také pokrájejte na malinké kousky. Pak smíchejte s lososem a s jemně nasekanou šalotkou, olejem, koprem, citronóvou šťávou a hořčicí. Dochuťte solí a pepřem. Tatarák nechte dvě hodinky odpočinout v lednici.
Tady bychom měli vědět, že čím je slupka tenčí, tím je jablko sladší.
– Z plodu se jí jen červená dužina uvnitř jablka, z listů granátovníku se běžně dělá čaj.
– Při výběru hledat zralé, tmavě zbarvené ovoce s červenou až červenohnědou slupkou.
– Obsažené látky mají protirakovinné účinky, podporují paměť, chrání srdce a snižují krevní tlak.
– Tato jablka mají ráda teplo, takže je nejlepší je skladovat v míse s dalšími druhy ovoce, rozhodně ne v lednici. Na jejich konzumaci netřeba spěchat, doma vydrží klidně měsíc.
– Použití k rybě či drůbeži, do ranních kaší, zeleninových salátů, ovocných pohárů a koktejlů.
Recept: Smoothie s granátovým jablkem
– 2 šálky mražených jahod
– 1/ 2 šálku vychlazeného zeleného čaje + kostky ledu
– 1 oloupaný sladký pomeranč
– 1/ 2 šálku džusu z granátového jablka
– 1/2 lžičky mletého zázvoru
– stevia, javorový sirup nebo med podle chuti
Exotická hruška, která se v oblibě jí se slupkou i bez ní (bez slupky jsou sladší).
– Plod by měl být pevný, zlatavé barvy, je velmi citlivý na otlaky.
– Nashi má krom skvělého obsahu vitaminů i lehce projímavý efekt a mírní účinky alkoholu.
– Oproti granátovému jablíčku má nashi ráda uskladnění v lednici.
– Skvělá je do ovocných salátů a sladkých moučníků.
Recept: Nashi crumble, 5 porcí
– 5 nashi hrušek
– 1 lžíce kokosového cukru – jemně pomlít + 100 g krupicového kokosového cukru
– 150 g hladké mouky, může být i bezlepková
– skořice
– 150 g kokosového oleje/ kokosového másla
– 150 g mandlí
Hrušky oloupejte, zbavte jádřinců a nakrájejte na menší kostičky. Menší pekáček vyložte pečicím papírem, pokryjte dno nakrájenými hruškami, posypte jemně pomletým cukrem, podlijte vodou a pečte na 180 °C 8 minut. Z kokosového oleje či másla, cukru, mletých mandlí, mouky a skořice vyrobte drobenku. Hrušky po osmi minutách vyndejte z trouby, rozdělte na ně souměrně drobenku a dejte ještě péct na 20 minut/ 180 °C.
Nutriční terapeut (Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta), výživový poradce a sportovní dietolog – rekvalifikační kurz Mahra, sportovní dietolog, masér a lektor TRX.
Odpůrce jakýchkoli léků a umělých doplňků, které slibují zázračné účinky na zdraví
Mezi základní složky stravy patří sacharidy, bílkoviny (proteiny) a tuky (lipidy). Tyto organické látky nazýváme makroživiny nebo také makrosložky.
Výživu pak doplňují vitamíny, minerální látky a fytonutrienty – těmto látkám říkáme mikroživiny nebo také mikrosložky, protože tělu většinou neposkytují energii, ale hrají nepostradatelnou roli v našem metabolismu a na celkové množství jich potřebujeme významně méně.
Říkaly nám to už naše babičky, ale je to pravda? Dokáže nás zasytit jenom polévka?
Na tu druhou otázku jsem nedávno dostal odpověď v pražském areálu SAPA, kam si občas se synem zajdeme koupit nějaké exotické pochoutky, koření a na oběd. Na jednom rohu je bistro, kde pán vaří jen a pouze kapří polévku. Nečekal jsem však, že dostaneme skoro litrový lavor, pardon velký talíř, plný rybího vývaru, nudlí, zeleniny a opečených kousků kapra. Měli jsme problém polévku dojíst a vlastně jsme pak dlouho, dlouho neměli hlad.
Jíme ovesné vločky zalité studeným mlékem či rozmíchané v jogurtu, veškeré druhy pečiva jak běžného, tak celozrnného, které se z obilnin vyrábějí…
A to vše samozřejmě proto, že obiloviny jsou významným zdrojem vlákniny, bílkovin, vitamínů skupiny B včetně riboflavinu, minerálních látek, především železa, ale také zinku, jódu, mědi, manganu, vápníku, draslíku a hořčíku, a rovněž jsou zdrojem antioxidantů (selen, vitamín E).