Roman Anton: Limity máme jen v hlavě. Dosáhnout v práci s tělem lze čehokoliv. Stačí malé krůčky, ale je třeba je dělat stále…
Na blogu aplikace Kaloricketabulky.cz zveřejňujeme úspěchy našich uživatelů pro inspiraci a motivaci ostatním.
Dnes je naším milým hostem Roman Anton, který se ke změně životního stylu rozhodl teprve před dvaceti měsíci a už dosáhl úctyhodných výsledků.
Pan Roman prý v minulosti sice docela sportoval, ale po několika životních kotrmelcích a operaci kolene se „dopracoval“ až k 157 kg (při 180 cm). S takovým stavem samozřejmě spokojený nebyl. A začal na sobě makat…
„Nekladl jsem si v počátku žádné velké cíle. Myslel jsem, ze mi bude stačit zhubnout tak 15 -20 kg a bude to v pohodě,“ vypraví sympatický muž, který má po již zmíněných dvaceti měsících dole neuvěřitelných 52 kg!
„A stále na sobě pracuji,“ říká Roman, který hrdě hlásí, že mimo cvičeni mu pomohly právě naše Kaloricketabulky.cz. To potěší. Děkujeme za důvěru a přejeme, ať se s námi daří dál.
„Mobilní aplikaci Kaloricketabulky.cz jsem používal denně a je tomu tak velice často i dnes,“ upřesňuje úspěšný uživatel, jenž souhlasil se zveřejněním svého příběhu se slovy, že bude rád, když jeho změna pomůže vylepšit život někomu dalšímu.
„Moc mi pomohlo získávat informace o potravinách i pouhým naskenovaním kódu,“ chválí naši aplikaci Roman a dodává, že se naučil diky tomu počítat si denní příjem a také vydej kalorií a přizpůsobovat tak svoje aktivity jídelníčku, a naopak.
Je příjemné poslouchat chválu na naši aplikaci, nicméně ten největší kus práce byl samozřejmě na něm. A tady je jeho pár rad a postřehů, které by mohly pomoci ostatním.
Pokud se sebou opravdu chcete něco udělat, musíte se skutečně rozhodnout a přistoupit k zásadním změnám ve svém dosavadním životním stylu, neboť ten asi nefunguje. Není žádný „od pondělka začnu“, „teď ještě ne, ale v dubnu na to vletím“, atd. To nefunguje. Připravte se na změny, upravte si denní režim, abyste vše stíhali, ale pak už z té cesty NEUSTUPTE! Tolikrát se mi nechce jít cvičit,ale udělám to!
Pohyb je jen jednou částí nového života – a ne zdaleka zásadní. Tím nejdůležitějším faktorem je strava. Proto nepřetěžujte tělo nesmyslnými zátěžemi. Nevyhledávejte „nejlepší fitka“ a nejezděte za nimi přes celé město. I ten čas, který strávíte na cestě, si totiž budete muset někde vyšetřit, a tak se vám mnohdy stane, že zrušíte trénink jen proto, že na něj nemáte tři hodiny i s dopravou tam a zpět…
U cvičení nemyslete! Neřešte mobily, nekláboste s kamarády. Cvičení je práce a vy máte cíl, tak si musíte za ním jít. Neexperimentujte se stále novými cviky. Jestliže chcete nastartovat svoje tělo, není třeba mu vymýšlet nové a nové šokové situace. Věřte mi, že už tak toho bude mít až dost. A pokud se vám bude zdát, že se nezlepšujete, tak to na 90 % bude špatným provedením cviků.Rozhodně je třeba doplnit trénink o kardio složku. Já mám týdně 12 tréninkových jednotek a polovina z nich je kardio!
Strava je minimálně 70% úspěchu! Nesmíte ale hladovět! Jezte dobře a často. Omezte rapidně příjem sacharidů, ale zase přiměřeně pracovním a tréninkovým zátěžím. Počítejte si kalorie! To je opravdu velmi důležité. Doporučuji appku Kaloricketabulky.cz. Mně to moc pomohlo. Nezapomeňte, že energie je ve všem, co strčíte do pusy…
Pokud je vám víc než 35 let nebo dokonce přes 40 jako mně, je dobré tělu pomoci BCAA aminama, Argininem a určitě vitamínem C. Fajn je i čistý protein, ale všeho s mírou. Pijte vodu s citronem. Dodá vitamín C, pomáhá regenerovat, zlepšuje trávení…
Cvičební týden nekončí pátkem, tak si nemyslete, že budete pět dní držet zdravou stravu a pak do sebe o víkendu nalejete 20 vodek s Fantou… to fakt nefunguje!
A tady je ještě jeden důležitý doplněk k oněm bodům: „Možná jste čekali nějaký odkaz na piluli, nebo něco, co problém vyřeší za vás. Nic takového není. Rozhodně tu nejsilnější pilulku (ten největší motor) máte ve své hlavě. Můžete si to určit sami, sami se rozhodnout a změnit se! Nevymlouvejte se, že máte slabou vůli. Vůle nemá sto vůlocentimetrů, aby se dala změřit… To je jen na každým z nás a každý může doběhnout až k té své čáře.“
Na Romanových stránkách mě zaujalo také pojednání o „pozitivní hlouposti“. Zde malý výňatek: Naše tělo je velice chytrý organizmus a jeho hlavním cílem je přežít. Pokud začne mít naše tělo pocit, že jde do tuhého, využije všech prostředků, aby se zachránilo. A stává se to i při fyzické zátěži. V hlavě mi najednou řve: Zastav! Zpomal! Tohle nedám!… Všechno jsou to obranné mechanizmy, jak se bránit náhlému extrémnímu výdeji energie, která by následně mohla tělu chybět k přežití… Tenhle bod se překonává o něco lehčeji, pokud víte o tom, že přijde a jste na něj připraveni….
Stejně tak určitě znáte ty rady přátel, abyste to nepřeháněli s cvičením a stravou, řeči typu „vždyť se nic nestane, když dnes nepůjdeš cvičit a dáš si do trumpety.“ Ale ono se stane! Naše tělo v podvědomí všechny tyhle signály registruje a použije je proti vašemu cíli. A tady je místo pro „pozitivní houpost“. Nevnímat to. Nerozumět tomu, co mi kdo říká, dokonce ani moje podvědomí… Chce to jít si hloupě za svým, být prostě urputnej a neuhnout ze svého cíle.
Zodpovídáte se jen a jen sobě… Nevynechávejte, nepovolujte si nic si neodpusťte. Jen tak dosáhnete změny.
Na své cestě nabral Roman 6 kg svalové hmoty a směle se vrhá do náročných akcí jako Spartan race. Ten ostatně přirovnává k tomu, co žijeme každý den, když se snažíme o změnu: „Život je trochu jako ten Spartan… Zpočátku běžíš opatrně, rozhlížíš se plný očekávání. Pak se rozkoukáš a běží se ti lehce. První překážky jsou snadné a dodají ti sebevědomí… Mám na to, jo! A zase běžíš… Jo jo, dobrý, díky. Další překážky jsou těžší, ale ano, dal jsem je… A zase ten běh, občas člověk musí taky zvolnit, není to zase tak snadný – ten život, že? A další překážka… tak tahle je fakt těžká… dám ji? A co ta za ní? Sakra, nedal jsem a musím na stranu a cvičit, zlepšit se… Pár lidí mne mezitím předběhne… Nevadí, jedno selhání, jdu dál… Dokud jsem na trati, mám naději, že si v cíli vysloužím respekt za to, jak statečně jsem běžel a rval se s překážkama….
Nehledejte cíl, koukejte pod nohy, tam je cesta…
Ing. Macáková Marcela
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. a také působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu www.aerobic.cz. Vedle teorie se věnovala i praxi – vedla lekce cvičení a byla lektorkou ve STOBu.
Jakub Kraus, fitness trenér a Muž roku 2015, rozjel nevídaný projekt. Nabral pomocí nezdravého jídla a piva na své jinak vyrýsované tělo hromadu tuku, přibližně 12 kg. Od ledna se bude vracet zpět do formy, aby dokázal, že všechno jde, když se chce.
V období mrazivých měsíců je potřeba vzít zavděk mraženými či nakládanými potravinami, případně těmi, které dlouho vydrží, třeba kořenová zelenina, a jsou cenově přijatelné po celý rok.
Koneckonců je využívaly v zimě už naše babičky a prababičky…
Kdo mě zná díky článkům tady na blogu Kalorických Tabulek, tak asi ví, že se ve své nutriční poradně nejčastěji věnuji tématu redukce tělesné hmotnosti.
K tomu, aby člověk vhodným způsobem redukoval svoji tělesnou hmotnost, je žádoucí zařadit i pravidelný pohyb a nespoléhat tedy jen na úpravu stravování.
Světlo. Co si představíte, když se řekne světlo? Někdo si vybaví křišťálový lustr, někdo žárovku, jiný Slunce.
Právě prožíváme období roku, kdy je nedostatek přirozeného světla. A přitom denní nebo chcete-li sluneční světlo je nepostradatelné pro udržení lidského zdraví, má antidepresivní účinky, ovlivňuje kognitivní i fyzický výkon a řídí cirkadiánní rytmus – tedy navozuje přirozené střídání aktivní bdělosti a spánku.
V současné době se hodně lidí zajímá o své zdraví a o to, jakým způsobem cvičit a jak se správně stravovat.
Tento pozitivní trend napomáhá tomu, aby lidstvo tolik netrpělo nemocemi způsobenými obezitou a abychom také věděli, co jíme. Podporují jej mnohé knihy, internetové stránky a aplikace.