Aplikace KalorickeTabulky.cz Získat

Kuchařka ze Svatojánu vás naučí mít v lásce podzim. Zkuste její báječné recepty!

Paní Evu Francovou, Kuchařku ze Svatojánu, jsme měli tu čest na blogu Kaloricketabulky.cz představit již několikrát.

Ať už prostřednictvím jejích báječných receptů, z kterých sestavila již tři knihy, nebo formou jejího vyprávění o kráse obyčejného všedního dne či kouzelných Vánoc.

Její nejnovější kuchařka má podtitul Zdraví z kuchyně a hodí se náramně do podzimního sychravého času, kdy je jasné, že bychom pro své zdraví měli něco udělat. A tak jsme se při té příležitosti zeptali paní Evy na pár otázek, které toto téma hezky doplňují.

Kuchařka ze Svatojánu Eva Francová

Z vašich receptů sálá pohoda domova, poctivá práce s jídlem. Co je takovou hlavní zásadou při přípravě pokrmu, který by měl pohladit po těle i po duši?
Hlavní zásadou je nebýt líný. Tedy nekupovat předpřipravené polotvary, ale například cizrnu si den předem namočit a uvařit, mrkev nekupovat zmraženou, ale čerstvou oloupat, mák namlít čerstvý, pepř jakbysmet. Chápu, že ne vždy je to možné, ale pokud to jen trochu jde, používejte čerstvé suroviny. Je to znát nejen na chuti, ale i na výživových hodnotách připraveného jídla. Mezi moje zásady také patří neplýtvat. Vařit i nakupovat jen tolik, kolik skutečně sníme. Je velmi smutné vyhazovat zkyslou polévku, plesnivý jogurt a shnilá rajčata.

Máme tady podzim, období, které mnoho lidí nemá v lásce. Vstává se do tmy, chodí se z práce za tmy, chybí nám světlo… Jaký máte vy osobně vztah k podzimu a jak případně překonáváte jeho strasti, případně co byste poradila těch, které tento čas přímo deprimuje?   
Na to je snadná odpověď. Najít na podzimu to krásné a nesrovnávat ho s létem nebo zimou. Příroda si také nestěžuje, jen se přizpůsobí. Pomáhá být co nejvíce venku v přírodě, mezi stromy, u vody. Vstřebat ubývající sluneční světlo, jak to jen jde. A užít si domácí teplo, pohodlí a útulnost – a pro to přece můžeme udělat hodně právě v kuchyni. Najít si čas na setkání s kamarády, které jsme celé léto neviděli, udělat si výlet na neznámé místo. Můžeme sázet stromy! Možností, jak milovat podzim, máme hodně, tak jakápak deprese?

To je pravda. Navíc na podzim ti šťastnější z nás, kteří mají nějakou zahrádku, také uskladňují dary přírody, které jim půda nadělila. Máte třeba nějakou fintu našich babiček, na kterou se už v moderním světě zapomnělo, jež pomáhá skladované potraviny udržet co nejdéle v „dobré kondici“?Kuchařka ze Svatojánu
Málokterým potravinám svědčí vlhko, teplo a světlo a v současných bytech toho opravdu moc nevydrží, snad jen dobře zralé dýně hokkaido nám přežijí zimu v chladnější chodbě. Finta našich babiček je prostá: sušení! Kromě ovoce lze nasušit i zeleninu a vyrobit si třeba vlastní polévkové koření. Pokud nemáme možnost skladovat obilí v dobře větrané suché a chladné místnosti (a nevlastníme mlýnek na obilí, který mimochodem velmi doporučuji), je lépe nakupovat mouku vždy čerstvou.

Naši předci si v tomto období dělali vždy zásoby na zimu. My jsme zhýčkaní tím, že si můžeme dojet do obchodu prakticky kdykoliv. Kde myslíte, že je ta správná míra mezi zbytečným hromaděním potravin v domácnosti a naopak lehkomyslným nedostatkem základních surovin, jenž nás pak nutí sáhnout často po něčem kupovaném, fastfoodovém, atd.
Pro každého je ta míra jinde, na to se nedá univerzálně odpovědět. Já sama patřím ke „křečkům“, takže se mi nikdy nestane, že by mi doma chyběla nějaká základní potravina. Nakupuji obilí a obiloviny, rýži, luštěniny, ořechy, semínka, oleje a další trvanlivé potraviny na kila a na litry, takže do obchodu musím pouze pro čerstvé ovoce a zeleninu. Každý nemá velké možnosti skladování a také třeba nevaří tolik jako já, ale malou zásobu základních potravin by měl mít doma každý, právě aby nemusel kupovat konzervované luštěniny a podobně.

A ještě jedna otázka, s kterou si možná mnozí, kteří se snaží připravovat si pokrmy doma, neví rady. Z kterých potravin si nejlépe předpřipravíme kvalitní jídlo, které pak třeba po příchodu z práce, neboť večeře jsou většinou největší kámen úrazu z hlediska životosprávy, můžeme rychle dodělat? Zkrátka jak si můžeme v tom hektickém životě pomoci, aniž bychom zasahali po koupených polotovarech, které jsou plné nepříznivých látek pro tělo? 
Třeba luštěninami nikdy nic nezkazíte, hodí se na polévky, do různých směsí, k omáčkám, i na syté saláty. Mou oblíbenou luštěninou je cizrna, která má jemnou, oříškovou chuť. Můžeme si jí navařit třeba kilo do zásoby a nechat v sáčcích po 200 g v mrazáku. Ráno před odchodem do práce sáček přemístíme do chladničky a navečer můžeme vařit. Stejně to můžeme udělat s fazolemi a čočkou.

Děkuji. To by mě  osobně s luštěninami opravdu nenapadlo. Na závěr bych poprosila ještě o nějaké vaše úžasné recepty, které se hodí k podzimu.

Kaše dýní, zelím a tempehem

500 g máslové dýně oloupeme, zbavíme jadýrek a nakrájíme na kousky, 500 g brambor oloupeme a nakrájíme. Společně vaříme ve slané vodě, slijeme, přidáme dvě lžíce oleje z jader vlašských ořechů (nebo jiného dobrého oleje), strouhaný muškátový oříšek, špetku mletého nového koření a s trochou rostlinné smetany umícháme kaši. Podáváme s kysaným zelím, osmahnutým tempehem a smaženou cibulkou.

Kaše dýní, zelím a tempehem

Pikantní cizrna

200 g cizrny namočíme den předem do vody, druhý den vodu vyměníme, přidáme kousek mořské řasy (kvůli minerálům) a uvaříme doměkka.

Na dvou lžících rozehřátého oleje osmahneme v hluboké pánvi nadrobno pokrájenou cibuli, tři stroužky česneku a kousek zázvorového kořene. Přidáme po lžičce čerstvě tlučeného římského kmínu a koriandru, půl lžičky kurkumy, půl lžičky tlučeného pepře a chilli papričku. Jakmile se koření rozvoní, přidáme jednu velkou, na kostičky nakrájenou bramboru a uvařenou, scezenou cizrnu. Chvíli společně opékáme, a jakmile se začne přichytávat ke dnu, zalijeme 430 ml zeleninového vývaru (můžeme použít i ten z cizrny), přidáme 40 g hrozinek, 50 g oloupaných a nahrubo nasekaných mandlí, osolíme a dusíme bez pokličky a za občasného promíchání doměkka. Odstavíme a dochutíme citrónovou šťávou.

Pikantní cizrna

Jablečný koláč slazený hrozinkami

Do mixéru vložíme 100 g ovesných vloček, 100 g mandlí, 100 g celozrnné špaldové mouky, 200 g předem namočených a okapaných hrozinek, špetku soli a 100 ml slunečnicového oleje. Rozmixujeme na drobenkové hrubozrnné těsto, jehož polovinu vtlačíme do vymaštěné dortové formy (20 cm). Ve 400 ml sojového (nebo jiného rostlinného) mléka svaříme tři lžíce javorového sirupu a jeden sáček vanilkového pudingového prášku. Puding rozetřeme na korpus, a poklademe 500 g nahrubo nastrouhaných jablek. Posypeme rovnoměrně druhou polovinou těsta, rukou přimáčkneme a pečeme při 180 stupních asi 30 minut, podle zkušeností s vlastní troubou. Dáme vychladit, aby náplň ztuhla. Zkuste tento výtečný a zdravý podzimní moučník. Mandle můžete nahradit vlašskými ořechy a hrozinky brusinkami.

Jablečný koláč slazený hrozinkami

Ať vám chutná a máte rádi podzim!

Kontakt:

Kuchařku ze Svatojánu a další recepty najdete na www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu a pak také samozřejmě v jejích úžasných knihách.

Z archivu aneb přečtěte si také:

Renata Daubnerová: Výživa v těhotenství

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

10.10.2016 Články, Jak si udržet zdraví, Recepty a výživa

Komentáře

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články

Petra Krajčinovič: Co je biohacking

Petra Krajčinovič: Co je biohacking

Biohacking není futuristický jev, ale forma hlubšího sebepoznání a snaha o vytvoření lepší verze sebe samotného.

Biohacking vyjadřuje vědomý a aktivní přístup k vlastnímu životu v širším kontextu.

Celý článek 15.10.2020 0