Krakonoš, lyžníci a kalorie, které spálíme při zimních radovánkách
Vždy, když mi sestra pošle fotky synovce Rostíka, jak řádí na lyžích v Chotouni, vybavím si film o Krakonošovi a lyžnících. Jestlipak víte, jak se skutečně ski dostaly do našich zemí? A kolik kalorií spálíte na běžkách nebo při sjezdu?
Dnešní článek nebude moc o výživě, ale někdy nezaškodí vědět něco více o sportu, který provozujeme, a co se lyžování týče, zajímavostí je zde přehršel.
Že se dřevěná prkna k pohybu po sněhu používala už před 4 500 lety, na to máme dokonce archeologické důkazy. Dělo se tak především na území dnešního Norska. Avšak teprve v 19. století můžeme mluvit o lyžování jako o sportu i zábavě. A české země byly jedny z prvních, které tuto kratochvíli okusily.
První lyže v Čechách
Zcela první ski se do Čech dostaly omylem. V době obrozeneckého hnutí si jistý Josef Rössler zvolil vtipný pseudonym Ořovský, aby mohl závodit. Doba (a ani Rösslerova rodina) tehdy totiž nějakému závodění nepřála. A tak mladý Josef příjmení Rössler (Röss znamená česky „oř“, tedy kůň) počeštil.
A tento mladík si ve svých 18 letech dovolil do dnešního Osla, tehdy Kristiánie, napsat o ceník bruslí, a k podpisu přidal i název klubu – Bruslařský klub Praha. Norská firma Heude a Gustafsson ale slovu bruslařský nerozuměla, a tak název přepsala na Bruslar ski club, v překladu Lyžařský klub pana Bruslara. A kromě cen a obrázků bruslí poslala také nabídku lyží.
Pražská celnice si nevěděla s lyžemi rady a nakonec je milostivě 5. ledna 1887 proclila jako „Holzwaare gemeine, nicht lackierte“ (dřevo prosté, nelakované). Že k tomu dřevu bylo ještě jedno vázání z rákosu a druhé z řemenů, to už celníci pro jistotu ignorovali.
První jízda na lyžích v Čechách
Ještě téhož dne večer se vydal Josef s mladším bratrem Karlem na Václavské náměstí a plni nadšení si nasadili nahoře u dnešního Muzea lyže na nohy, a protože je odtud k Můstku z kopečka, sjeli jako první kopec v Čechách tuto trasu! Posléze samozřejmě zkoušeli další kopce v okolí Prahy. Podle dobových novin Pražané reagovali někteří pobaveně, jiní udiveně. Jó, leden roku 1887, to asi muselo být sněhu!
Josef založil hned na místě první lyžařský spolek v Evropě mimo Skandinávii a z jeho iniciativy byl později, 21. listopadu 1903, v hostinci Ráj (kde jinde, než v hostinci, že ano?) v Jablonci nad Jizerou založen Svaz lyžařů v Království českém, první lyžařský svaz na světě vůbec. Jeho předsedou byl zvolen Jan Buchar.
Ostatně Josef Rössler-Ořovský poté založil ještě řadu dalších klubů: lawn tennis club, český yacht club, řídil první derby Sparty a Slavie, když předtím přeložil fotbalová pravidla, spolupracoval na vytvoření Českého olympijského výboru, založil klub vodních skautů, stál u zrodu hokejového, šermířského či atletického svazu a dalších. Sám byl vynikající rychlobruslař. A co je zajímavé, ve volných chvílích se ještě stihl věnovat filatelii. Zemřel ve věku 63 let a je pohřben na Vyšehradě.
Spory o prvenství
Nebyli bychom to ale my Češi, kdyby se oficiální verze prvního využití lyží hned nesetkala s námitkami. Už kolem roku 1885 prý na svazích Černého dolu šokoval své okolí pokusy o jízdu na lyžích učitel Kajetán Baier.
A nutno říci, že o rozvoj českého lyžování se zasloužil hrabě Jan Harrach, který přivezl do Čech, na své jilemnické panství, jako první větší množství lyží. Stalo se tak o Vánocích 1892, kdy vyzkoušel on a jeho blízcí ski zaslané z Norska a z Vídně, které původně zamýšlel využít pro své lesníky a myslivce, aby jim usnadnil pohyb po zasněžených horách.
První lyžařské závody
Hned rok nato, v roce 1893, se uskutečnily i zcela první lyžařské závody v Čechách , a to v Kozinci u Jilemnice. Jan Harrach a Josef Rössler-Ořovský tehdy uzavřeli přátelství a vzájemně nadále spolupracovali. Praha se nenechala zahanbit, a 19. leden 1896 ve Stromovce uspořádala první závod o mistrovství Království českého. Nedokážu si představit, že by něco podobného bylo možné v dnešní době.
Poté už to jelo ráz na ráz. V roce 1905 v Harrachově první distanční závod na 50 km v rámci Mistrovství zemí koruny České, v roce 1906 první štafetové závody ve střední Evropě, nu a v roce 1920 byl postaven na Čertově hoře v Harrachově první můstek s umělým nájezdem v Čechách.
V roce 1923 se pak v Harrachově konaly na počest VII. lyžařského kongresu první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z 11 zemí Evropy a z USA. Závod ve skoku tehdy prý sledovalo více než 20 tisíc diváků.
Jedním ze zakladatelů sjezdového lyžování pak byl Čechorakušan Matyáš Žďárský, který vynalezl upravený typ vázání, u kterého je lyže vázána k botě pevněji, což umožňuje snadnější zatáčení.
Kolik kalorií tedy spálíme lyžováním?
Dost už planých řečí, říká si jistě mnohý z vás, přišli jsme se poučit, jak moc spálíme kalorií. A ostatně, tuhle historii třeba i leckteří lyžaři už znají.
Tak tedy:
Při lehkém sjezdu spálíte za hodinu 1 848 kJ (440 kcal), při těžkém 2 142 kJ (510 kcal), nu a při závodě pak 4 200 kJ (1000 kcal).
Protože se lyžování dělí na sjezd a na běh, chybí nám ještě uvést hodnoty pro běžkaře. Při běhu na lyžích ve volném tempu spálíte 2 100 kJ (500 kcal), na těžkém sněhu 2 730 kJ (650 kcal) a při velké rychlosti na těžkém sněhu 5 376 kJ (1 280 kcal).
Pro srovnání, při ledním hokeji byste spálili 5 208 kJ (1 240 kcal).
A to je pro dnes vše, přátelé. Doufám, že vás počátky lyžování v českých zemích alespoň trochu příjemně naladily a snad i pobavily.
Navzdory nadpisu si skutečně budeme povídat o jídle, a to různých národů a zemí.
V přeneseném slova významu se pojem svatá trojice, nakolik odkazuje k biblickému Bohu Otci, Synu a Duchu svatému, používá často i v běžné mluvě pro cokoliv, kde jsou různé nezaměnitelné trojice. Například se zcela neformálně říká mezi milovníky dobrého piva, že v pražských hospodách se čepuje jen a pouze „svatá trojice“, což znamená Gambrinus, Kozel a Pilsner Urquell (kdysi dávno Prazdroj).
