Vždy, když mi sestra pošle fotky synovce Rostíka, jak řádí na lyžích v Chotouni, vybavím si film o Krakonošovi a lyžnících. Jestlipak víte, jak se skutečně ski dostaly do našich zemí? A kolik kalorií spálíte na běžkách nebo při sjezdu?
Dnešní článek nebude moc o výživě, ale někdy nezaškodí vědět něco více o sportu, který provozujeme, a co se lyžování týče, zajímavostí je zde přehršel.
Že se dřevěná prkna k pohybu po sněhu používala už před 4 500 lety, na to máme dokonce archeologické důkazy. Dělo se tak především na území dnešního Norska. Avšak teprve v 19. století můžeme mluvit o lyžování jako o sportu i zábavě. A české země byly jedny z prvních, které tuto kratochvíli okusily.
Zcela první ski se do Čech dostaly omylem. V době obrozeneckého hnutí si jistý Josef Rössler zvolil vtipný pseudonym Ořovský, aby mohl závodit. Doba (a ani Rösslerova rodina) tehdy totiž nějakému závodění nepřála. A tak mladý Josef příjmení Rössler (Röss znamená česky „oř“, tedy kůň) počeštil.
A tento mladík si ve svých 18 letech dovolil do dnešního Osla, tehdy Kristiánie, napsat o ceník bruslí, a k podpisu přidal i název klubu – Bruslařský klub Praha. Norská firma Heude a Gustafsson ale slovu bruslařský nerozuměla, a tak název přepsala na Bruslar ski club, v překladu Lyžařský klub pana Bruslara. A kromě cen a obrázků bruslí poslala také nabídku lyží.
Pražská celnice si nevěděla s lyžemi rady a nakonec je milostivě 5. ledna 1887 proclila jako „Holzwaare gemeine, nicht lackierte“ (dřevo prosté, nelakované). Že k tomu dřevu bylo ještě jedno vázání z rákosu a druhé z řemenů, to už celníci pro jistotu ignorovali.
Ještě téhož dne večer se vydal Josef s mladším bratrem Karlem na Václavské náměstí a plni nadšení si nasadili nahoře u dnešního Muzea lyže na nohy, a protože je odtud k Můstku z kopečka, sjeli jako první kopec v Čechách tuto trasu! Posléze samozřejmě zkoušeli další kopce v okolí Prahy. Podle dobových novin Pražané reagovali někteří pobaveně, jiní udiveně. Jó, leden roku 1887, to asi muselo být sněhu!
Josef založil hned na místě první lyžařský spolek v Evropě mimo Skandinávii a z jeho iniciativy byl později, 21. listopadu 1903, v hostinci Ráj (kde jinde, než v hostinci, že ano?) v Jablonci nad Jizerou založen Svaz lyžařů v Království českém, první lyžařský svaz na světě vůbec. Jeho předsedou byl zvolen Jan Buchar.
Ostatně Josef Rössler-Ořovský poté založil ještě řadu dalších klubů: lawn tennis club, český yacht club, řídil první derby Sparty a Slavie, když předtím přeložil fotbalová pravidla, spolupracoval na vytvoření Českého olympijského výboru, založil klub vodních skautů, stál u zrodu hokejového, šermířského či atletického svazu a dalších. Sám byl vynikající rychlobruslař. A co je zajímavé, ve volných chvílích se ještě stihl věnovat filatelii. Zemřel ve věku 63 let a je pohřben na Vyšehradě.
Nebyli bychom to ale my Češi, kdyby se oficiální verze prvního využití lyží hned nesetkala s námitkami. Už kolem roku 1885 prý na svazích Černého dolu šokoval své okolí pokusy o jízdu na lyžích učitel Kajetán Baier.
A nutno říci, že o rozvoj českého lyžování se zasloužil hrabě Jan Harrach, který přivezl do Čech, na své jilemnické panství, jako první větší množství lyží. Stalo se tak o Vánocích 1892, kdy vyzkoušel on a jeho blízcí ski zaslané z Norska a z Vídně, které původně zamýšlel využít pro své lesníky a myslivce, aby jim usnadnil pohyb po zasněžených horách.
Hned rok nato, v roce 1893, se uskutečnily i zcela první lyžařské závody v Čechách , a to v Kozinci u Jilemnice. Jan Harrach a Josef Rössler-Ořovský tehdy uzavřeli přátelství a vzájemně nadále spolupracovali. Praha se nenechala zahanbit, a 19. leden 1896 ve Stromovce uspořádala první závod o mistrovství Království českého. Nedokážu si představit, že by něco podobného bylo možné v dnešní době.
Poté už to jelo ráz na ráz. V roce 1905 v Harrachově první distanční závod na 50 km v rámci Mistrovství zemí koruny České, v roce 1906 první štafetové závody ve střední Evropě, nu a v roce 1920 byl postaven na Čertově hoře v Harrachově první můstek s umělým nájezdem v Čechách.
V roce 1923 se pak v Harrachově konaly na počest VII. lyžařského kongresu první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z 11 zemí Evropy a z USA. Závod ve skoku tehdy prý sledovalo více než 20 tisíc diváků.
Jedním ze zakladatelů sjezdového lyžování pak byl Čechorakušan Matyáš Žďárský, který vynalezl upravený typ vázání, u kterého je lyže vázána k botě pevněji, což umožňuje snadnější zatáčení.
Dost už planých řečí, říká si jistě mnohý z vás, přišli jsme se poučit, jak moc spálíme kalorií. A ostatně, tuhle historii třeba i leckteří lyžaři už znají.
Tak tedy:
A to je pro dnes vše, přátelé. Doufám, že vás počátky lyžování v českých zemích alespoň trochu příjemně naladily a snad i pobavily.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
Ve své ordinaci se setkávám s různými nešvary – některé jsou nešvary v pravém slova smyslu, kdy člověk na svou tělesnou schránku vůbec nedbá – nehýbe se, kouří, jí potraviny, které mu rozhodně nesvědčí.
A potom tu máme další nešvary – ty, o kterých si člověk myslí, že jsou to zvyky dobré, dokonce žádoucí, a provozuje v upřímné snaze udělat něco pro své zdraví.
Celý článek 23.11.2022
Jablka provázejí lidskou společnost od úplných prvopočátků.
Věří se, že oním ovocem v ráji, které utrhla Eva, bylo jablko, máme zde jablka z řeckých bájí a jablka dokonce sloužila pro císařskou volbu manželky.
Celý článek 18.1.2026
Sportování venku je bezpečné i v zimě, pokud respektujete počasí, vlastní limity a včas ukončíte aktivitu při prvních varovných signálech podchlazení nebo omrzlin.
Zásadní jsou dobrá rozcvička, rozumná intenzita, vrstvení oblečení a zvýšená opatrnost u rizikových skupin.
Celý článek 13.1.2026
Víte, co opravdu pomáhá udržet si dlouhodobě každodenní režim ve vyváženém stravování? Ze své praxe vím, že je to jíst „rituálně“.
Tou „rituálností“ myslím to, že budete každý den v podobnou dobu kvalitně snídat, obědvat a večeřet (popřípadě i svačit).
Celý článek 11.1.2026
Pohyb patří k životu dítěte stejně neoddělitelně jako jídlo nebo spánek. Není to trest za sladkost po obědě ani novoroční předsevzetí, které rychle vyprchá.
Pohyb by měl být radostnou každodenní samozřejmostí, jež prospívá harmonickému rozvoji těla i duše.
Celý článek 5.1.2026
Každý rok ve stejnou dobu se mnozí z nás chystají „postavit na značky“ a zapracovat na svém zdraví a postavě. Někdo poprvé v životě, jiný opakovaně.
Pojďme si prostřednictvím článků z našeho blogu připomenout zásadní informace, které nám v naší snaze pomohou.
Celý článek 1.1.2026
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
