Nejprve si prosvištíme jazykovou příručku, neb se to často plete. Protože se slovo „raný“ vztahuje k něčemu brzkému či časnému, používá se i u časných, tedy raných brambor.
Slovo „ranný“ pak odkazuje na něco, co má souvislost s ránou – třeba ranný otok.
A po nezbytné jazykové vsuvce, abychom nebyli za negramotné lidi, si pojďme popovídat o raných bramborách a jejich příspěvku pro naše zdraví.
Když si to tenkrát na konci 15. století přišupajdily Kolumbovy lodě s mnoha exotickými roztodivnostmi zpět do Evropy, brambory se nějakého většího zájmu nedočkaly. Lidé k této novince pojali nedůvěru. Zvláště poté, kdy došlo k jistému nedorozumění, jak se brambory používají.
Představte si, trvalo celých sto a něco let, než se k lidem z Evropy doneslo, že se jedí podzemní plody brambor. Inu, internet, Facebook ani mobily tenkrát neměli, takže přesun informací byl dokonce pomalejší než připojení k internetu přes telefonní linky.
Zato poté, v 17. století, se už brambory staly slavnými. Zahnaly všeobecný hladomor. Lidé už tehdy měli dost mouky a vývaru ze žaludů, případně dost ovesných kaší. A brambory najednou byly zde – dobré, zdravé, syté a i na malém políčku se jich mohlo urodit hodně.
Což je možná jedním z důvodů obliby raných brambor, kdy lidé nečekali až na léto či podzim, hlad je totiž trápil především na jaře, a tak se vrhli na sotva dozrálé plody. A protože na to tenkrát šli pocitově, a ne vědecky, nenapadlo je, že časem se za rané brambory budou považovat ty, jež jsou sklizené od 16. května do 30. června. Nebo že se mají sklízet 90 – 100 dní (10 – 12 týdnů) po výsadbě. Případně, že sklizeň by měla probíhat za suchého počasí a při teplotě vzduchu mezi 8 – 20 °C. Prostě je tenkrát vyhrabali zcela nevědecky podle potřeby, barbaři jedni.
Pokud byste se pustili sami do pěstování raných brambor, vězte, že velmi důležité je okopávání a kypření, provzdušnění, zvláště po deštích, kdy se hlína slepí dohromady. Když rostlinky vykouknou tak dvacet centimetrů nad zem, je potřeba je opět zahrnout hlínou.
A samozřejmě je pořádně zalívat. A sklízet postupně, ne naráz, aby menší hlízy stihly dozrát, jen nezapomeňte po sběru brambory opět důkladně zahrnout zeminou. Přece jen, hladomor už u nás nemáme, není kam se sběrem spěchat.
Podle historických záznamů (a současné obliby) se rané brambory těšily největší popularitě v severských zemích, ale také v Německu, Polsku, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině, kde se dodnes dělají speciality z raných brambor, z nichž jsme mnohé převzali (viz níže). A z těch, které jsme nepřevzali, se dodnes drží třeba recept na rané brambory pečené se slupkou a podávané se slanečky.
Rané brambory vlastně mají jedinou nevýhodu – nedají se dlouho skladovat. Respektive skladovat se dají, ale po dvou týdnech přicházejí o svou typickou chuť. Odborníci radí sníst poslední zásoby raných brambor do Vánoc, ale prostě už to pak není ono. A pozor na teploty, neměly by jít při skladování pod 3 °C.
Rané brambory obsahují hodně vody (až 75 %) a bílkovin (někdy až třetina), ale málo škrobů (na rozdíl od pozdních brambor jen kolem 8 %), a proto nejenom, že nejsou vhodné k delšímu skladování, ale také se nehodí na přípravu kaše, placek ani těsta. Slupka raných brambor skrývá největší množství vitamínů (C, E, K a B) a minerálů (převážně draslík). Pro upřesnění, rané brambory obsahují ve 100 g velké množství, až 20 mg, vitamínu C.
Bramborové hlízy pak dále obsahují polysacharidy včetně vlákniny a pektinu, velmi malé množství sacharózy, glukózy a fruktózy (cca 0,1 %), najdeme zde i allantoin, aminokyseliny, amidy a anorganické sloučeniny, a žel i solanin a jisté procento dusičnanů.
Brambory podle vědců prospívají nervovým buňkám, regenerují svaly, pomáhají při únavě, snižují krevní tlak, posilují srdce a krevní oběh, odstraňují zácpu, regulují stav vody v těle a vytvářejí kostní tkáň.
Co týče kilojoulů, stačí se podívat do našich Kalorických tabulek, ale prozradíme, že to není nijak vysoké číslo.
Protože samy o sobě jsou velmi zdravé, nedoporučuje se nějaká větší úprava raných brambor, a dík vitamínům a minerálům ve slupce ani jejich loupání. Nejlepší způsob přípravy tak je krátce je povařit (někdy stačí i 5 – 10 minut), zalít máslem, jogurtem, tvarohem, zakysanou smetanou, a posypat bylinkami (čerstvý rozmarýn, tymián, kopr, petržel).
Další možností je dát je na plech a péct i se slupkou a na závěr přidat česnek se solí a trochu omastku (nejlépe domácí sádlo). Případně je možné rané brambory vařit i v páře.
A pokud máte nějaký další recept, budeme rádi, když se podělíte v komentářích pod článkem. Děkujeme a dobrou chuť všem.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
29.5.2017 Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
