Proč jíst rané brambory a k tomu pár tipů na jejich konzumaci, při kterých se vám budou sbíhat sliny

Nejprve si prosvištíme jazykovou příručku, neb se to často plete. Protože se slovo „raný“ vztahuje k něčemu brzkému či časnému, používá se i u časných, tedy raných brambor.

Slovo „ranný“ pak odkazuje na něco, co má souvislost s ránou – třeba ranný otok.

A po nezbytné jazykové vsuvce, abychom nebyli za negramotné lidi, si pojďme popovídat o raných bramborách a jejich příspěvku pro naše zdraví.

Něco málo z historie

Když si to tenkrát na konci 15. století přišupajdily Kolumbovy lodě s mnoha exotickými roztodivnostmi zpět do Evropy, brambory se nějakého většího zájmu nedočkaly. Lidé k této novince pojali nedůvěru. Zvláště poté, kdy došlo k jistému nedorozumění, jak se brambory používají.

• Lidé si je totiž zasadili do květináčů jako okrasné květiny, a pak – protože o jejich pojídání slyšeli jen z velmi vzdáleného doslechu – zkusili nadzemní část brambor jíst. Což vedlo k mnoha otravám a lidé na brambory zanevřeli.

Představte si, trvalo celých sto a něco let, než se k lidem z Evropy doneslo, že se jedí podzemní plody brambor. Inu, internet, Facebook ani mobily tenkrát neměli, takže přesun informací byl dokonce pomalejší než připojení k internetu přes telefonní linky.

Zato poté, v 17. století, se už brambory staly slavnými. Zahnaly všeobecný hladomor. Lidé už tehdy měli dost mouky a vývaru ze žaludů, případně dost ovesných kaší. A brambory najednou byly zde – dobré, zdravé, syté a i na malém políčku se jich mohlo urodit hodně.

Což je možná jedním z důvodů obliby raných brambor, kdy lidé nečekali až na léto či podzim, hlad je totiž trápil především na jaře, a tak se vrhli na sotva dozrálé plody. A protože na to tenkrát šli pocitově, a ne vědecky, nenapadlo je, že časem se za rané brambory budou považovat ty, jež jsou sklizené od 16. května do 30. června. Nebo že se mají sklízet 90 – 100 dní (10 – 12 týdnů) po výsadbě. Případně, že sklizeň by měla probíhat za suchého počasí a při teplotě vzduchu mezi 8 – 20 °C. Prostě je tenkrát vyhrabali zcela nevědecky podle potřeby, barbaři jedni.

• Také se radí se sběrem raných brambor počkat, až začne rostlinám žloutnout nať, protože tehdy brambory dokončily vegetaci. Po odkvětu u kvetoucích odrůd brambor lze už hlízy sbírat a konzumovat.

Jak pěstovat brambory

Pokud byste se pustili sami do pěstování raných brambor, vězte, že velmi důležité je okopávání a kypření, provzdušnění, zvláště po deštích, kdy se hlína slepí dohromady. Když rostlinky vykouknou tak dvacet centimetrů nad zem, je potřeba je opět zahrnout hlínou.

A samozřejmě je pořádně zalívat. A sklízet postupně, ne naráz, aby menší hlízy stihly dozrát, jen nezapomeňte po sběru brambory opět důkladně zahrnout zeminou. Přece jen, hladomor už u nás nemáme, není kam se sběrem spěchat.

Konzumace raných brambor

Podle historických záznamů (a současné obliby) se rané brambory těšily největší popularitě v severských zemích, ale také v Německu, Polsku, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině, kde se dodnes dělají speciality z raných brambor, z nichž jsme mnohé převzali (viz níže). A z těch, které jsme nepřevzali, se dodnes drží třeba recept na rané brambory pečené se slupkou a podávané se slanečky.

• Ještě v roce 1850 každý občan českých zemí ročně spořádal 170 kg brambor. Dnes je to už jen 77 kg, a co se týče raných brambor, tak dokonce jen 7 kg na osobu na rok. Přitom se v ČR ročně vypěstuje zhruba 60 000 tun raných brambor.

Rané brambory vlastně mají jedinou nevýhodu – nedají se dlouho skladovat. Respektive skladovat se dají, ale po dvou týdnech přicházejí o svou typickou chuť. Odborníci radí sníst poslední zásoby raných brambor do Vánoc, ale prostě už to pak není ono. A pozor na teploty, neměly by jít při skladování pod 3 °C.

Co nám nabízejí pro zdraví rané brambory

Rané brambory obsahují hodně vody (až 75 %) a bílkovin (někdy až třetina), ale málo škrobů (na rozdíl od pozdních brambor jen kolem 8 %), a proto nejenom, že nejsou vhodné k delšímu skladování, ale také se nehodí na přípravu kaše, placek ani těsta. Slupka raných brambor skrývá největší množství vitamínů (C, E, K a B) a minerálů (převážně draslík). Pro upřesnění, rané brambory obsahují ve 100 g velké množství, až 20 mg, vitamínu C.

Bramborové hlízy pak dále obsahují polysacharidy včetně vlákniny a pektinu, velmi malé množství sacharózy, glukózy a fruktózy (cca 0,1 %), najdeme zde i allantoin, aminokyseliny, amidy a anorganické sloučeniny, a žel i solanin a jisté procento dusičnanů.

• Podle Zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách je nejvyšší přípustné množství dusičnanů u raných brambor 500 mg/kg původní hmoty a po 15. červenci pak pouze 300 mg/kg.

Brambory podle vědců prospívají nervovým buňkám, regenerují svaly, pomáhají při únavě, snižují krevní tlak, posilují srdce a krevní oběh, odstraňují zácpu, regulují stav vody v těle a vytvářejí kostní tkáň.

Co týče kilojoulů, stačí se podívat do našich Kalorických tabulek, ale prozradíme, že to není nijak vysoké číslo.

Jak připravit rané brambory

Protože samy o sobě jsou velmi zdravé, nedoporučuje se nějaká větší úprava raných brambor, a dík vitamínům a minerálům ve slupce ani jejich loupání. Nejlepší způsob přípravy tak je krátce je povařit (někdy stačí i 5 – 10 minut), zalít máslem, jogurtem, tvarohem, zakysanou smetanou, a posypat bylinkami (čerstvý rozmarýn, tymián, kopr, petržel).

Další možností je dát je na plech a péct i se slupkou a na závěr přidat česnek se solí a trochu omastku (nejlépe domácí sádlo). Případně je možné rané brambory vařit i v páře.

A pokud máte nějaký další recept, budeme rádi, když se podělíte v komentářích pod článkem. Děkujeme a dobrou chuť všem.

29.5.2017 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa