Nejprve si prosvištíme jazykovou příručku, neb se to často plete. Protože se slovo „raný“ vztahuje k něčemu brzkému či časnému, používá se i u časných, tedy raných brambor.
Slovo „ranný“ pak odkazuje na něco, co má souvislost s ránou – třeba ranný otok.
A po nezbytné jazykové vsuvce, abychom nebyli za negramotné lidi, si pojďme popovídat o raných bramborách a jejich příspěvku pro naše zdraví.
Když si to tenkrát na konci 15. století přišupajdily Kolumbovy lodě s mnoha exotickými roztodivnostmi zpět do Evropy, brambory se nějakého většího zájmu nedočkaly. Lidé k této novince pojali nedůvěru. Zvláště poté, kdy došlo k jistému nedorozumění, jak se brambory používají.
Představte si, trvalo celých sto a něco let, než se k lidem z Evropy doneslo, že se jedí podzemní plody brambor. Inu, internet, Facebook ani mobily tenkrát neměli, takže přesun informací byl dokonce pomalejší než připojení k internetu přes telefonní linky.
Zato poté, v 17. století, se už brambory staly slavnými. Zahnaly všeobecný hladomor. Lidé už tehdy měli dost mouky a vývaru ze žaludů, případně dost ovesných kaší. A brambory najednou byly zde – dobré, zdravé, syté a i na malém políčku se jich mohlo urodit hodně.
Což je možná jedním z důvodů obliby raných brambor, kdy lidé nečekali až na léto či podzim, hlad je totiž trápil především na jaře, a tak se vrhli na sotva dozrálé plody. A protože na to tenkrát šli pocitově, a ne vědecky, nenapadlo je, že časem se za rané brambory budou považovat ty, jež jsou sklizené od 16. května do 30. června. Nebo že se mají sklízet 90 – 100 dní (10 – 12 týdnů) po výsadbě. Případně, že sklizeň by měla probíhat za suchého počasí a při teplotě vzduchu mezi 8 – 20 °C. Prostě je tenkrát vyhrabali zcela nevědecky podle potřeby, barbaři jedni.
Pokud byste se pustili sami do pěstování raných brambor, vězte, že velmi důležité je okopávání a kypření, provzdušnění, zvláště po deštích, kdy se hlína slepí dohromady. Když rostlinky vykouknou tak dvacet centimetrů nad zem, je potřeba je opět zahrnout hlínou.
A samozřejmě je pořádně zalívat. A sklízet postupně, ne naráz, aby menší hlízy stihly dozrát, jen nezapomeňte po sběru brambory opět důkladně zahrnout zeminou. Přece jen, hladomor už u nás nemáme, není kam se sběrem spěchat.
Podle historických záznamů (a současné obliby) se rané brambory těšily největší popularitě v severských zemích, ale také v Německu, Polsku, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině, kde se dodnes dělají speciality z raných brambor, z nichž jsme mnohé převzali (viz níže). A z těch, které jsme nepřevzali, se dodnes drží třeba recept na rané brambory pečené se slupkou a podávané se slanečky.
Rané brambory vlastně mají jedinou nevýhodu – nedají se dlouho skladovat. Respektive skladovat se dají, ale po dvou týdnech přicházejí o svou typickou chuť. Odborníci radí sníst poslední zásoby raných brambor do Vánoc, ale prostě už to pak není ono. A pozor na teploty, neměly by jít při skladování pod 3 °C.
Rané brambory obsahují hodně vody (až 75 %) a bílkovin (někdy až třetina), ale málo škrobů (na rozdíl od pozdních brambor jen kolem 8 %), a proto nejenom, že nejsou vhodné k delšímu skladování, ale také se nehodí na přípravu kaše, placek ani těsta. Slupka raných brambor skrývá největší množství vitamínů (C, E, K a B) a minerálů (převážně draslík). Pro upřesnění, rané brambory obsahují ve 100 g velké množství, až 20 mg, vitamínu C.
Bramborové hlízy pak dále obsahují polysacharidy včetně vlákniny a pektinu, velmi malé množství sacharózy, glukózy a fruktózy (cca 0,1 %), najdeme zde i allantoin, aminokyseliny, amidy a anorganické sloučeniny, a žel i solanin a jisté procento dusičnanů.
Brambory podle vědců prospívají nervovým buňkám, regenerují svaly, pomáhají při únavě, snižují krevní tlak, posilují srdce a krevní oběh, odstraňují zácpu, regulují stav vody v těle a vytvářejí kostní tkáň.
Co týče kilojoulů, stačí se podívat do našich Kalorických tabulek, ale prozradíme, že to není nijak vysoké číslo.
Protože samy o sobě jsou velmi zdravé, nedoporučuje se nějaká větší úprava raných brambor, a dík vitamínům a minerálům ve slupce ani jejich loupání. Nejlepší způsob přípravy tak je krátce je povařit (někdy stačí i 5 – 10 minut), zalít máslem, jogurtem, tvarohem, zakysanou smetanou, a posypat bylinkami (čerstvý rozmarýn, tymián, kopr, petržel).
Další možností je dát je na plech a péct i se slupkou a na závěr přidat česnek se solí a trochu omastku (nejlépe domácí sádlo). Případně je možné rané brambory vařit i v páře.
A pokud máte nějaký další recept, budeme rádi, když se podělíte v komentářích pod článkem. Děkujeme a dobrou chuť všem.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
29.5.2017 Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa
Etikety obsahují mnohé zajímavé informace, které vám pomohou i při zapisování jídelníčku do Kalorických Tabulek.
Každá etiketa potravin prodávaných v obchodě musí ze zákona a podle norem obsahovat určité typy informací, které vám pomohou jak při výběru, tak při přesném určení gramáže a kalorií.
Celý článek 30.5.2023 0
V našich uzavřených skupinách na Facebooku sdílejí uživatelé aplikace Kalorické Tabulky vedle jídelníčků také své radosti a starosti.
Do těch radostí patří bezpochyby focení s profesionálním fotografem. O svou zkušenost se s námi podělila paní Vierka, kterou znáte z našeho blogu díky její proměně a báječným jídelníčkům, jež pravidelně sdílí na Facebooku.
Celý článek 28.5.2023 0
Ačkoliv se asi všichni snažíme o zdravé vaření třeba v páře, smažení se stejně asi málokdo z nás vyhne.
V následujícím textu nabízíme porovnání tuků a olejů a jejich výhody i nevýhody s přihlédnutím k jejich složení nebo tzv. kouřovému bodu (nebo také bodu zakouření či tepelné stabilitě oleje).
Celý článek 14.5.2023 0
