Cesta ke zdraví
a pohodě
App store rating

Cesta ke zdraví
a pohodě

Nealkoholická piva: Mají opravdu méně kalorií?

Zapomeňte, prosím pěkně, na jabčáky cidery a ty limonádičky s minimem piva, ale o to větší příchutí limetky, bezinky apod.

Nealkoholické pivo je pivo bez alkoholu, které však má jinak chuťové vlastnosti skutečného piva, ne limonády.

Jistě je znáte z reklam – vysmátí a mladí kamarádi na kolech si dají zastávku někde v krásné krajině a šup, už do sebe hážou nealko Birell, případně Sládkovu limonádu. Přitom českých nealkoholických piv je pěkná řádka. Podle serveru Atlas piv mezi ta nejoblíbenější však kupodivu nepatří piva z reklam. Žebříčku vévodí Renegát od Regenta, nealkoholický Ferdinand z Benešova, Rebel z Havlíčkova Brodu. Teprve za nimi jsou Bernard s čistou hlavou a ony reklamní nápoje.

Nic to však nesvědčí o skutečném prodeji, daném produkcí toho kterého pivovaru. Tam se pak není co divit, že nejprodávanějším nealkoholickým pivem je Birell, protože je skutečně všude, na každém rohu, benzínce, ve stánku s občerstvením, u bufetů na cyklostezkách. Takže vskutku nepřekvapí skutečnost, že v roce 2009 byl podíl plzeňsko-nošovického Birellu na českém trhu 60 %!

Je zřejmé, že ostatní pivovary pak již jen paběrkují.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se vyrobilo v roce 2009 pětkrát více nealkoholického piva, než v roce 2000. Za celý uvedený rok pivovary uvařily a nabídly zhruba 540 až 600 000 hektolitrů tohoto nápoje.

Historie nealkoholických piv

Podle platné definice se za nealkoholické pivo pokládá kvašený nápoj z obilného sladu s nízkým nebo žádným obsahem alkoholu. Každý stát má jinou legislativu, někde nesmí být v tomto nápoji ani procento alkoholu, jinde je možný podíl 0,5 %. Podle české legislativy, která nás zajímá, se za nealkoholická piva mohou označovat sladové nápoje s obsahem alkoholu maximálně do půl procenta.

Z především ekonomických důvodů začaly první pokusy o výrobu nealkoholického piva po skončení 2. světové války, hlavně  v Německu a částečně ve Švýcarsku. V našich zemích má nealkoholické pivo tradici již 42 let, protože přesně v roce 1975 vznikl první tento nápoj.

  • Jmenoval se Pito a mnozí z nás si jej dobře pamatují. Ostatně po letech se v roce 2012 opět objevila tato značka na trhu – vyrábí ji tentokrát českobudějovický pivovar Samson pro nadnárodní skupinu Anheuser-Busch InBev. Jeho moderní podoba je však oblíbená jen u poloviny uživatelů.

Pito v 70. letech minulého století vyrábělo několik pivovarů. V roce 1975 se vyrobily tři tisíce hektolitrů, o pět let později již čtrnáctkrát více. Z té doby, protože Pito se vyrábělo především v mosteckém pivovaru, vznikla i jeho poněkud hanlivější přezdívka.

Název Pito je totiž zkratkou slov PIvo a auTO. Nu, a ke zvýrazněným písmenům si nyní sami přidejte ještě název města, kde se Pito vyrábělo – Most.

Jak se nealkoholické pivo vyrábí?

V historických počátcích se samozřejmě vědci snažili nejprve z hotového piva odloučit alkohol pomocí vakuové destilace. Nejčastějším způsobem výroby nealkoholických piv v České republice je však dnes metoda řízeného kvašení, tedy přerušení procesu kvašení už v rané fázi, takže při něm vznikne jen zanedbatelné množství alkoholu.

  • Celkově dnes fungují celosvětově tři možnosti vaření nealkoholického piva. Onen nejstarší, odstraňující alkohol z běžného piva, kdy se alkohol z klasického piva odebírá například destilací, osmózou, dialýzou, extrakcí fluidním oxidem uhličitým či frakční krystalizací.

Pivo tak sice neztratí žádné užitečné látky, jaké nabízí alkoholické pivo (a že jich je!), ale přece jen, když něco projde chemickým či fyzikálním procesem, může to ovlivnit výslednou chuť. Navíc tato metoda je finančně náročná.

Druhou možností je ona nejčastěji používaná v České republice. Kvašení probíhá při nízkých teplotách, případně se pivo smíchá s nezkvašenou sladinou či mladinou. Případně je možné smíchat dvě mladá piva různých koncentrací. Tato možnost je finančně výhodná, ale v pivu může být cítit více sladu a mladiny.

A poslední možností je použití speciálních kvasinek, kdy se nealko pivo připravuje stejně jako alkoholické pivo, ale tyto kvasinky reagují na alkohol tak, že samovolně ukončí kvašení. Chuť je hodně blízká klasickému pivu, ale samozřejmě podobné kvasinky hned tak lehce neseženete. Ale třeba právě Birell tuto metodu používá.

  • V zahraničí, především v Bavorsku, se vyrábějí i nealkoholická piva v nefiltrovaní verzi, která u nás žádný pivovar nevaří. A podobné je to i s nealkoholickými svrchně kvašenými pšeničnými pivy.

Kalorické hodnoty nealko piv

Nás samozřejmě nejvíce zajímá, jak jsou na tom nealkoholická piva z pohledu nutričního. V roce 2009 provedl Výzkumný ústav potravinářský Praha analýzu nejprodávanějšího piva Birell v rámci zkoumání hladiny lepku.

Pokud jde o lepek, prošel Birell v pohodě a je vhodný pro bezlepkovou dietu. Z dalších zaznamenaných hodnot zjistíme, že v jednom litru Birellu je 40 g cukru, 2,3 g bílkovin, 75 – 120 mg betaglukanů, 120 – 170 mg pentosanů, 20 – 30 mg sodíku… inu a konečně i energetický obsah.

Takže velké odhalení – Birell má 89 kJ na 100 ml, tedy 445 kJ na půl litru. (Stránky plzeňského pivovaru pak oficiálně uvádějí 435 kJ na 0,5 l.). Když to srovnáme s průměrnou hodnotou světlé desítky (piva), která činí cca 700 – 770 kJ na půl litru, „ušetříme“ pitím nealkoholického piva oproti desítce zhruba 250 – 300 kJ na půllitru.

Jestli je to moc, nebo málo, to nechám na vašem rozhodnutí. Pro srovnání – jedenáctka piva má cca 800 – 850 kJ, dvanáctka 900 – 950 kJ. (A pomerančový džus nabízí v půl litru 800 – 1100 kJ včetně 55 gramů sacharidů, sladká limonáda kolem 900 kJ).

Je to tedy jasné: čím více alkoholu v pivu, tím více cukru, a tím větší energetická hodnota. Avšak i tak je procento alkoholu v pivu natolik malé, že můžeme alkoholické světlé pivo označit za nápoj s celkem nízkou kalorickou hodnotou.

Nutriční terapeut Petr Havlíček se kdysi k pití nealkoholického piva vyjádřil v tom smyslu, že jde spíše o nápoj regenerační, vhodný po lehčím tréninku, a to díky výše zmíněnému obsahu dobře využitelných sacharidů, ochranných látek flavonoidů, draslíku, hořčíku a sodíku.

Jiné je to pak u tmavých piv, která obsahují karamelizovaný slad a tím pádem více cukrů a více kalorií. A samozřejmě je tomu jinak u nealkoholických piv, ochucených čímkoliv – protože každé ochucení znamená další cukr navíc a často nijak zdravé látky.

A ještě odpověď na otázku, jak nás půl procenta alkoholu v nealko pivu ovlivní a zda třeba můžeme sednout za volant. Proběhlo několik pokusů na toto téma, při jednom se např. vypilo během 60 minut pět nealkoholických piv (pět půllitrů). Podle následných zaznamenaných dechových zkoušek se potvrdilo, že ani vypití pěti nealkoholických piv za hodinu se nijak neprojeví.

P.S. V létě 2016 Češi vypili o 43 procent více nealko piva, než ve stejném období roku 2015. Uvidíme, jak dopadnou výsledky letos…

Aplikace Kalorické tabulky.cz – mrkněte se, kolik má vaše oblíbené pivo!

Tip redakce

Pořiďte si balení nealkoholických piv přes Cashback Plná Peněženka v široké nabídce obchodu Světpiva.cz a ušetřete 9 % z nákupu.

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

4.9.2017 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně

Z archivu

Martin Schmiedl: Proč má smysl na svátky zvolnit

Když tak procházím sociálními sítěmi své společenské „fitnessácké“ bubliny, nestačím se divit.

Jedni Vánoce neslaví prakticky vůbec, jiní hledají nejrůznější způsoby, jak udělat z cukroví fitness jídlo plné bílkovin. Další se denně kontrolují v zrcadle, jestli se náhodou ta tři linecká kolečka nijak neprojevila na jejich pracně vybudované formě.

Celý článek 27.12.2021

Související články

Salsa, dip, pesto, čatní, omáčky – jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Ochucování jídel nekončí jen u koření a bylinek, o nichž jsme psali minule. Od pradávna si lidé jídlo také ochucovali různými směsmi ze zeleniny, bylinek, olejů, medů, lesních plodů, ovoce, mléka, ryb apod.

Z podobných směsí později vznikly omáčky tak, jak je známe dnes. A to nejenom křenová, svíčková, rajská, ale i ty teplé indické, o nichž jsme rovněž psali. Nebo italské jako ta boloňská.

Celý článek 22.7.2024

Marcela Szlauerová: Moje cesta k vaření a oblíbené recepty

V rámci volného cyklu pro blog Kalorických Tabulek „jak jsem se naučil/a mít ráda přípravu jídel“ vám představujeme další příběh.

S prosbou o sepsání osobnějších řádků jsme se obrátili jak na odborníky, kteří s námi spolupracují, tak na některé členy skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.

Celý článek 19.7.2024

Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS.: Jak si připravovat kvalitní jídlo a zároveň nestrávit v kuchyni celý den

Milí čtenáři blogu aplikace Kalorické Tabulky, než se dostanu k tomu, abych vám předala moje tipy, jak nestrávit v kuchyni příliš času, ráda bych se s vámi krátce podělila o to, jak jsem k přípravě vyváženého jídla našla cestu já.

A jak jsem se naučila zacházet s časem, který je třeba tomu věnovat.

Celý článek 16.7.2024

Ovlivňuje stanovení cíle proces hubnutí?

Můžeme si to říct rovnou – ano, stanovování cílů je jedním z nejúčinnějších a zároveň nejlevnějších nástrojů, který můžeme využít při snaze o úpravu hmotnosti a udržení dlouhodobé motivace.

Ať už jste muž nebo žena, tento proces může zásadně ovlivnit (ne) úspěch ve snaze o zlepšení životního stylu.

Celý článek 14.7.2024

Jan Lipšanský o kaloriích nevážně: Buďme rádi za uzavírky

Jako každé léto, i letos jsou centra velkých měst rozkopaná. Asi aby to turisté měli zábavnější. Ale nejenom centra, i na okrajích měst se kutá, zavírají se silnice, chodníky…

Jde o nemilou věc, ale všechno zlé bývá k něčemu dobré. A pro nás, kteří se snažíme zhubnout, jde doslova o požehnání. Skutečně.

Celý článek 12.7.2024

Dostupné všude, kde potřebuješ

Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.

App Store Google Play

Dine4Fit Banner Dine4Fit Banner