Jarka Matoušková: Tanec kolem zdravého životního stylu v práci aneb udělejte si test, zda náhodou nejste také ohrožený druh

Mít práci je nejen existenční potřebou, ale i jistotou. Když máte vysněnou práci, která je současně i vaším koníčkem, patříte do skupiny velmi šťastných lidí.

Ať už si ale vyděláváte na život čímkoli, může mít práce kromě pozitiv i výrazné nevýhody.

Jednou z těch největších je vliv na tělesné i psychické zdraví a naší tělesnou konstituci, většinou, naneštěstí, v negativním smyslu slova. Jak z toho ven? Řeší to už i zaměstnavatelé, ale měli bychom to řešit i my sami.

Když máme osvíceného zaměstnavatele, máme kliku

Zdravý a dobrý pracovník to je asi pro všechny zaměstnavatele alfa a omega úspěchu. Nebo by mělo být. Úspěšné firmy dnes moc dobře ví, že zdraví zaměstnanci podávají vyšší výkon a mají minimální problémy s nemocností. Řada odborných studií v posledních letech přinesla přesvědčivé důkazy, podle nichž 60–80 % závažných nemocí souvisí s vnějšími riziky, které může každý zaměstnavatel i zaměstnanec ovlivnit. Naštěstí za poslední dva roky se hmotné výhody jako služební auto, mobilní telefon nebo stravenky dostávají do pozadí. Tyto benefity sice firmy i nadále poskytují, ale jejich rozšiřování je méně výrazné. Zaměstnavatelé se začínají zaměřovat na dlouhodobě benefity, ke kterým patří vzdělávací programy a také programy související se zdravým životním stylem.

Proč by se měli zaměstnavatelé při tvorbě strategií pro bonusové programy zaměřit na zdraví zaměstnanců? A co by si měli při přípravě svého motivační programu pro zaměstnance uvědomit? Zaměstnanecké benefity v oblasti zdravého životního stylu jsou oboustranně výhodné. Co přináší zaměstnavateli? Přestože na první pohled při tvorbě strategií může vypadat investování do zdraví zaměstnanců jako vyhozený peníz, v příštím roce už přináší značný efekt. Kromě výhod jako je výkonnost, loajalita, motivovanost, zdraví a spokojenost zaměstnance, je tu ještě ekonomické hledisko. Zaměstnavateli se snižují náklady na zdravotní péči, omezuje se počet dní pracovní neschopnosti a v konečném efektu jsou náklady nižší než řešení pracovních neschopností, absencí, zástupů a vyplácení mezd nemocným zaměstnancům.

Jen vitaminy v zimě to nevytrhnou

Doby, kdy zaměstnavatel vyslal svého nového pracovníka jen na povinnou vstupní prohlídku a dál jeho zdraví neřešil, jsou naštěstí nenávratně pryč. Dneska je snaha žít zdravě všude kolem nás. A dobří zaměstnavatelé to ví. Zajištění firemního lékaře, sick days, příspěvky na vitamíny, vakcíny proti chřipce, lázeňské a ozdravné pobyty, příspěvky na cvičení ve fitness centrech, poukazy na nejrůznější masáže, zdravé firemní jídelny a bistra, odpočinkové zóny, gymbally pro zaměstnance a rotoped ve firmě. To jsou příklady benefitů, které již dnes osvícení zaměstnavatelé poskytují. Smutné pak ale je, když od šéfa slyšíte větu: „Koho uvidím v odpočinkové zóně, nemá dost práce nebo ji odflákne.“ Ano, to je odposlechnuto ze života.

Bohužel, stále ještě méně obvyklé jsou benefity umožňující návštěvu obezitologa či odborníka na zdravou výživu. Levnějším, komplexnějším a pro všechny zúčastněné výhodným řešením může být navázaná spolupráce, kdy odborník dochází do firmy a zaměstnancům zaměstnavatel umožní v části pracovní doby skupinové přednášky, workshopy nebo osobní konzultace. Největší výhodou tohoto typu benefitu je, že poznatky z těchto konzultací a přednášek vnáší zaměstnanec nejen do svého vlastního života, ale i do svého okolí.

Proč by měla být právě nadváha či obezita pro zaměstnavatele strašákem?

  • Pracovníci s nadváhou až obezitou jsou třináctkrát častěji nemocní a vyžadují delší pracovní neschopnost pro rekonvalescenci než štíhlí jedinci.
  • Náklady na zdravotní péči obézních zaměstnanců jsou o 22 % vyšší než u lidí s průměrnou váhou.
  • Pracovníci s nadváhou mívají při práci častější zranění bránící v pracovním procesu i výkonu práce. K některým zraněním dochází až 7 x častěji než u jedinců s průměrnou váhou.
  • Nadváha snižuje fyzickou kondici, způsobuje častější únavu, snižuje odolnost vůči stresu a sebevědomí, což vede k poklesu pracovního výkonu.
  • Zhruba každý třetí obézní člověk trpí depresemi.
  • Zdraví a štíhlí zaměstnanci jsou sami se sebou spokojení, podávají vyšší výkon a mají minimální problémy s nemocností.

Test „ohroženého druhu“

Co dělat když zrovna váš zaměstnavatel tyto benefity neposkytuje? Nevěšet hlavu, nesvádět to na zaměstnavatele a uvědomit si, že každý se musí o své zdraví stejně postarat sám.

Patříte mezi „ohrožený druh“? Udělejte si malý test pracovních návyků a prohřešků, kvůli kterým se zakulacujeme a tím ohrožujeme své zdraví i pracovní výkonnost do budoucna.

Pokud se alespoň ve třech bodech najdete, pak počítejte s tím, že se na seznam ohrožených druhů určitě brzy zařadíte, pokud s tím něco neuděláte.

  • Prosezené hodiny
  • Dojíždění do práce (služebním) autem
  • Pracovní stres
  • Nedostatek spánku
  • Nedostupnost zdravých stravovacích možností
  • Špatné stravovací návyky kolegů
  • Firemní večírky a oslavy
  • Výtah v budově
  • Časté služební cesty
  • Práce na směny
  • Špatná organizace práce
  • Porady a meetingy od rána do večera
  • Časová vytíženost, jež neumožňuje se přes den (v klidu) najíst
  • Nepřekonatelná únava po návratu z práce (nemáte náladu se hýbat, najíte se a svalíte na gauč, k televizi)
  • Neusnete bez skleničky alkoholu

Ale uvědomte si, že něco udělat se dá vždycky a se vším, když člověk opravdu chce.

Proč v honbě za kariérou baňatíme?

Při budování kariéry se říká, že počet hodin strávený v kanceláři u pracovního stolu nebo na služebních cestách se rovná mírám našeho pasu. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit.

  • Lidé, kteří tráví dlouhé hodiny u pracovních a konferenčních stolů a mají vysokou úroveň stresu jsou daleko více ohroženi přibíráním na váze. V pracovním procesu je spousta faktorů, které míry našeho pasu ovlivňují.
  • Kromě času stráveného u stolu, trávíme denně zhruba dvě hodiny cestou do práce a z práce. Málokdo asi chodí pěšky.
  • Stresový hormon kortizol, vyplavovaný v důsledku vysokého stresu, může vyvolat závislost na cukru a tuku.
  • Na každém stole a v každé zasedačce jsou na stolech misky se sladkostmi. Je to divné, ale téměř je to pravidlo. Sice nachystáno pro návštěvy, ale jedí všichni.
  • Trávíme společné obědy s kolegy a je velká pravděpodobnost, že si – následujíc „dav“- objednáme jídlo podobné ostatním.
  • Kancelářská centra jsou vybavena výtahy. Kdy jste naposled šli do svého patra pěšky?
  • Zaměstnavatel nám instaluje do prostor automaty na nezdravé potraviny, abychom neztráceli čas vycházením za nákupy
  • Na služebních cestách nedokážeme odolat vábení regionálních dobrot. Stolování s kolegy a partnery způsobuje přejídání i u lidí, kteří se běžně stravují zdravě.
  • Další nebezpečí je v podobě firemních oslav, narozenin, povýšení, teambuildingů.

A jste na kolotoči.  Budování kariéry – věnuji jí všechen čas – zaměstnavatel to očekává – pracuji dlouho do noci – málo spím – jím roztržitě u počítače – jsem stresovaná/ý – mám chuť na něco dobrého – obvod pasu se mi zvětšuje – jsem unavená/ý –  zaměstnavatel pociťuje snížení výkonu – jedu dál.

U unaveného, vyšťaveného a nebo dokonce obézního zaměstnance se nakonec může stát, že přestane být pro zaměstnavatele zajímavým. I když si vlastně všechno způsobil lezením po firemním žebříčku nakonec sám. Dá se z toho kolotoče vyskočit?

Ano! Vytvořte si pravidla pracovního provozu, která vám umožní dodržovat zdravý životní styl a nenabrat nadbytečné kilogramy!

Mgr. Matoušková Jaroslava www.fitalita.cz

  • Majitelka výživové poradny Fitalita
  • Kouč pro zdravé stravování
  • Autorka metody Synergie potravin
  • Nepřítel univerzálních jídelníčků, všech extrémů, vnucování doplňků stravy a pochybných zázraků

Komentáře

1

ladkahozakova@seznam.cz
31.3.2018 10.30

Hezký článek opravdu.Ale dle našich médií všichni ohrožení dnes pracují v kancelářích, mají stresující práci a nedostatek času na odpočinek…..
A co my ostatní? Pracujeme na směny, celých 8 hodin jsme v jednom kole jelikož pracujeme úkolově, takže nějaká odpočinková zóna s rotopedem by asi fungovala stejně jako doma a to jako drahý věšák. Každá práce obnáší své. Ale zkuste vymyslet něco pro ženy s bolavými zády, operovanými karpály a křečovými žilami a to vše v důsledku svého zaměstnání. Protože i na lidi z kanceláří musí někdo vydělávat.

2

Martin Kosek
1.4.2018 6.46

Jasně v kancelářích, kde mají pravidelnou pracovní dobu jsou ohrožení. Tak a teď zkuste vymyslet jídelníček pro vlakvedoucí, průvodčí, strojvedoucí, řidiče tramvají a autobusů a další profese.

Pár dní v životě strojvůdce:

1. den: v 15 hodin z domu, začátek směny v 17. hodin, přestávka 19:30-20:30, 23:50 do postele

2. den: ve 3:40 vstávat, konec v 8:30, doma v 10:30 > postel; 13:30 vstávat, v 15:00 z domu, začátek směny 16:40, přestávka 19:40-19:50,

3. den: 00:40 do postele, 3:20 vstávat, začatek 3:50, přestávka 6:00-6:15, konec v 8:30, doma v 10:30

4. den: VOLNO

5. den: v 10:30 z domu, 11:50 začátek směny, přestávka 16:20-16:40 a 19:40-19:55, 23:50 konec!a do postele

6. den: 4:50 vstávat, 5:20 začátek směny, přestávka 10:00-12:00, konec 15:49, doma 17:30

7. den: v 11:30 z domu, 13:30 začátek směny, přestávka 16:10-16:20 a 18:50-19:05, 22:30 konec a do postele

8. den: ve 3:30 vstávat, 4:00 začátek směny, přestávka 9:30-9:45, konec 12:30, 14:00 doma.

9. a 10. den volno.

A včil všici poradci mudrujte :/

3

Jana M.
5.4.2018 10.05

Pracovní doba pana Martina je tedy unikum…..fakt každá rada drahá….jinak manžel pracuje 25 let v třísměnném provozu, sedavé zaměstnání, 2x týdně plave a jezdí celoročně na kole do práce a z práce. Sedavé zaměstnání ale taky není žádná výhra, všechno má své, sezení 8-12 hodin také není zdravotně nerizikové když nebudete se sebou něco dělat.

4

Martin Kosek
5.4.2018 22.37

Jana M.: Jenže takhle vypadá běžný pracovní týden strojvůdců, průvodčích, řidičů autobusů, atd.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články