Díval jsem se tuhle na film Děrsu Uzala, kde starší lovec v tajze používal pro udržení své vitality ženšen.
O ženšenu jsem samozřejmě četl dřív, v různých dobrodružných knížkách ze Sibiře, ale to jsem byl dospívající mladík a nějaké udržení vitality mne moc nezajímalo.
Po padesátce už to začíná být jinak. Chlapům klesá testosteron, jsou méně výkonní i v jiných oblastech, a tak je holt potřeba tělu nějak dodat potřebné vitamíny. Takže tentokrát jsem si začal o ženšenu, vitamínech a minerálech hledat nějaké informace. Nejenom proto, že se blíží zima.
Testosteron máme my chlapi spojený samozřejmě především se sexuální aktivitou, ale tento hormon je potřeba i pro tvorbu svalů, pevnější kosti, lepší spalování tuků nebo psychickou odolnost. Pokles testosteronu je rizikovým faktorem pro vznik infarktu a jiných kardiovaskulárních nemocí.
Od zhruba 30 let věku muže ale jeho hladina v těle začíná klesat, zhruba o 1 – 2 % ročně. Závisí to však i na naší životosprávě, protože čím více tuku tělo přijímá a ukládá, tím rychleji se hladina testosteronu snižuje. Podobně je tomu s nedostatkem spánku – čím méně spíme, tím rychleji hormon klesá.
Výsledkem je unavený, podrážděný chlap, ano, většinou i se sexuálními problémy. Testosteron ale nejde tělu jen tak dodat. Jestli je hladina testosteronu u muže nebezpečně příliš nízká, to určuje doktor na základě testů. Potom je nutná léčba, kdy se do těla dávky testosteronu dodávají uměle injekcemi, tabletami nebo gelem, jež jsou pouze na předpis.
Ale je možné na své hladině testosteronu zapracovat i dostatečně dlouhým spánkem, vyvarováním se stresových situací (stres podporuje tvorbu hormonu kortizolu, který je zabijákem testosteronu), zdravou stravou a příjmem vitamínů a minerálů (především zinku, hořčíku, vitamínu D, částečně vitamínů C, H a B6 – jo, to je ten v pivu). Někde se dočtete i o pískavici, ale tam účinek na zvýšení nebo udržení hladiny testosteronu žádné studie neprokázaly. Podobně zdravotní účinky selenu nejsou vědecky prokázány, podle posledních studií představuje spíše rizika.
Je součástí více než 300 enzymů a nepostradatelnou součástí každé buňky. Je zodpovědný za správné stahy svalů (včetně srdečního), neurologický přenos informací, za správnou stavbu kostí, bezproblémový „provoz“ oběhového systému, je důležitý při syntéze bílkovin a nukleových kyselin v těle.
Doporučená denní dávka by měla činit asi 300 – 400 mg denně. Kromě vitamínových přípravků v lékárnách jej najdeme v ovesných vločkách (200 mg / 100 g) a fazolích (132 mg), dále ve špenátu (26), luštěninách (28), oříšcích (144 mg) nebo banánech (28), a také v masu (rybím /30 mg/, vepřovém /25/, kuřecím /24/).
Tento stopový prvek si nedokáže lidské tělo vyrobit samo, přitom je potřeba při řadě enzymatických systémů v těle, z nichž nejdůležitější bude ten inzulínový. Pomáhá rovněž při hojení kůže, působí proti lámaní nehtů, udržuje nízkou hladinu cholesterolu v krvi a je nutný pro vývoj pohlavních orgánů a u pánů pro kvalitní sperma.
Přírodně jej obsahují ovesné vločky (140 mg / 100 g), fazole (100), hrách (40), hovězí játra (51), tmavé maso (30), částečně mrkev (30), vejce (14) nebo ořechy (24).
Doporučená denní dávka zinku je v ČR stanovena vyhláškou na 10 mg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je 25 mg. Skutečné předávkování zinkem hrozí ale až při příjmu 170 mg denně.
V dnešní kovidové době se nejčastěji mluví právě o vitamínu D (resp. D3 či také kalciferolu) jako nejlepší prevenci. Problém je, že tento vitamín dostáváme do těla především a hlavně díky slunečnímu záření, kdy tento vitamín vzniká v kůži působením ultrafialového záření.
Nedostatek vitamínu D potenciálně zvyšuje riziko závažných respiračních infekcí, protože působí příznivě na imunitní systém. Jeho nedostatek vede k poruchám v hospodaření s vápníkem a fosforem, protože vitamín D napomáhá využití vápníku a fosfátu ve střevech a v krvi, čímž je důležitý i pro správnou stavbu kostí. Pokud vás v zimě pobolívají kosti, bývá to právě známkou nedostatku vitamínu D. Nízká hladina vitaminu D je pravděpodobně kritická pro vznik tuberkulózy.
Doporučené denní dávky se liší stát od státu. Třeba DDD vitamínu D je v ČR stanovena vyhláškou na 5 μg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce na 10 μg. Evropský úřad pro bezpečnost potravin určil přípustnou horní hranici pro dospělé na 100 μg/den (4000 MJ).
Menší množství vitaminu D pak obsahují také tučné ryby a tím pádem i rybí tuk (4000 – 5000 µg / kg), olej z rybích jater dokonce má mít 4 miliony µg / kg. Jen upozorňuji, že jde o hodnotu na kilogram – osobně si nedokážu představit nikoho, kdo by jen tak dal kilo oleje nebo tuku.
Pokud jde o pravý ženšen, ten asijský (nebo také čínský a korejský), nejde o levnou záležitost. Všechny ty laciné varianty ženšenu v lékárnách obsahují výtah z tzv. ženšenu sibiřského, jinak ale rostliny zvané eleuterokok ostnitý. Má podobné léčivé vlastnosti jako pravý ženšen, ale daleko lépe a snadněji se pěstuje.
Kořeny a listy eleuterokoku obsahují vedle lipidů a silic také různé druhy pryskyřic, flavonoidů, sacharidů, polysacharidů, glykosidů a velké množství draslíku, fosforu a vápníku. Snižuje hladinu cholesterolu a glukózy v krvi, má antidepresivní účinky, povzbuzuje nervový systém, upravuje krevní tlak, podobně jako vitamín D působí povzbudivě na imunitní systém a chrání před respiračními chorobami. Doporučená denní dávka se pohybuje od 200 do 300 mg.
Pravý korejský ženšen se pěstuje už jen na farmách a v přírodě jej nenajdeme, čínský se ještě sem tam dá v přírodě najít. Obsahuje vysoké množství saponinů, které působí proti únavě, chrání srdce, posilují imunitu, snižují cholesterol a blokují růst nádorových buněk.
Dá se koupit ve formě usušeného kořenu, jako prášek, sirup nebo v pilulkách. Denní dávka nesmí překročit 15 mg. V případě pilulek jej lze kombinovat i s jinými vitamíny. V takovém případě, když byste chtěli brát pilulky nebo kapsle ženšenu, hořčíku a zinku naráz, se doporučuje jíst je večer, nejlépe hodinu po jídle.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
Než se podíváme konkrétně na BMI jako takové, je potřeba, abyste pochopili, proč všechny možné vzorečky vůbec existují.
Máme totiž spoustu způsobů, jak měřit obrovskou řadu věcí – od tréninkových po nutriční…
Celý článek 2.11.2017
Vzhledem ke své práci jsem nucen AI chaty používat.
Vyzkoušel jsem několik nástrojů, a můžu tedy již zhodnotit, jak tyto chaty pracují, a na co byste si měli dát pozor, když na internetu narazíte na rádoby odborný článek.
Celý článek 16.8.2026
Kolikrát jste si už řekli, že od pondělí začnete? Že tentokrát to zvládnete a stačí jen mít pevnější vůli? Jenže pak přijde obyčejný pracovní den.
Ráno rychlá káva ve spěchu, dopoledne bez jídla, protože není čas, oběd něco narychlo mezi povinnostmi, odpoledne obrovský hlad a večer nálet na lednici spojený s výčitkami.
Celý článek 13.8.2026
Když se řekne psychohygiena, možná si představíte meditaci při východu slunce, deset minut dechového cvičení nebo deník vděčnosti.
Já si představím, že v jedné ruce držím mobil s pracovním e-mailem, druhou se snažím zabránit dítěti, aby snědlo něco, co před třemi vteřinami našlo na zemi, a přemýšlím, jestli jsem vůbec dopila ranní kafe.
Celý článek 9.8.2026
S rozvojem průmyslově zpracovávaných potravin se začaly objevovat údajné konspirační teorie o nezdravých přídatných látkách v nich.
Časem se často ukázalo, že o konspirační teorie nešlo.
Celý článek 7.8.2026
Léto patří grilování a to je fajn, jde o jedno z nejpřirozenějších letních setkání s rodinou i přáteli.
Celý článek 4.8.2026
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
