Proč nám tak chutná nezdravé jídlo?

Přes den hamburger s hranolky, večer máme chuť na čokoládu. Víme, že co se zdravé výživy týká, tak hřešíme, ale nemůžeme si pomoct.

Čím to je, že nám více chutnají jídla, označovaná jako nezdravá, zatímco třeba mrkev každému zrovna nejede?

Problém je poněkud složitější a odpověď se nedá zevšeobecnit, jak se často děje. Protože co člověk, to jiné chutě. Ovlivňuje nás i to, co jsme jedli v dětství. Nebo v době, kdy nám bylo ouvej. Ne vše nezdravé je skutečně nezdravé. Někdy se tělo jen samo hlásí o doplnění chybějících živin. Rovněž hraje roli naše aktivita, jež bývá daleko nižší než u našich předků.

EVOLUČNÍ TEORIE

Většinou se skutečnost návyku jíst nezdravá jídla vysvětluje evolucí. Aby náš praprapředek přežil, musel se holt pořádně nacpat, protože netušil, kdy zase něco uloví. Podle evoluční teorie mělo tedy lidstvo po celou dobu v historii hlad a nedostatek kalorií. A tak se stalo nezbytným brát kalorie, kde se dá, a tělo zásobit na období, kdy kalorie po ruce nebudou.

Navíc v podstatě neexistovala v historické minulosti doba, kdy by pro přežití byl nutný například draslík, takže lidské tělo po vitamínech nijak netoužilo. Proti této teorii však stojí fakt, že existovala i období blahobytu a minimálně od doby počátku zemědělství a chovu domácích zvířat se nedá mluvit o těžkém a velkém hladovění a nedostatku možnosti ulovit si někde mamuta nebo natrhat pár přesliček.

  • Avšak prý nejde měnit genetická výbava jen tak na počkání, takže lidské tělo se už v tomto ohledu dále nevyvíjelo, navíc blahobytné civilizace fungovaly v časovém horizontu daleko menšího období, než evoluce pračlověka.

Nevím, kreacionisté by asi moc nesouhlasili, navíc evoluční teorie nebere v potaz i další možnosti.

VŮNĚ

Když člověk začal objevovat svět, stálo to i v oblasti jídla nemálo úsilí – a hodně lidských životů. Aby člověk přežil, musel experimentovat a zkoušet, co je, a co není jedlé. Většinou se musel nejprve orientovat zrakem a čichem. Pokud něco vypadalo vábně a vonělo, byl zde velký předpoklad, že se takové jídlo bude jíst.

Takže vůně jablek, hrušek, vína nebo hub svým způsobem přispěla k jejich „objevení“ a zařazení na jídelníček. Od doby přípravy jídel na ohni, kdy upečené maso voní velmi lákavě, co si budeme povídat, se díky vůni zařadilo na voňavý jídelníček i maso.

V kontrastu s tím se nedá říct, že by mrkev nějak extra voněla, a kdo někdy vařil zelí nebo kapustu, asi rovněž neprohlásí, že jde o nějaké voňavé a vůní lákající pokrmy. Tedy je zde i tato možnost, proč nám chutnají nezdravá jídla – prostě voní.

CHUŤ A ZRAK, SŮL A CUKR

A co je vůně bez chuti? Věděli jste, že se zavázanýma očima nemusíte vždy přesně trefit jídlo, které jíte? A když u toho zadržíte dech, abyste nemohli dýchat ani vůni, tak skoro nikdy nepoznáte, co jíte? Lidský organismus totiž funguje, co se jídla týče, jako jeden stroj s několika navzájem spolupracujícími součástkami.

Zrak zhodnotí barvu jídla, přičemž vědci díky pokusům došli k zajímavé skutečnosti. Zelené jídlo tělo odmítá. Velmi pravděpodobně je to dáno zkušeností, že plesnivé jídlo je většinou zelené, a že po plesnivém jídle je člověku špatně. Touto zkušeností jsme se jako lidé naučili být ke všemu zelenému spíše obezřetní, a podvědomě stále čekáme, jestli nám po takovém zeleném jídle nebude špatně.

  • Chuťové orgány pak sestávají ze čtyř druhů buněk seřazených od špičky jazyka po jeho kořen. Každý chuťový pohárek má kolem padesáti nervových vláken, existuje deset dnů a poté zaniká a vznikne jiný.

Podle některých studií vnímáme sladkou chuť především na špičce jazyka, slanou hned buňkami za ní, vzadu hořkou a kyselou po stranách.

Sůl je důležitá pro životní funkce většiny organismů a ostatně vznik života je založen na soli z prapůvodních moří.

Také v lidském organismu má tedy sůl důležitou roli – podporuje trávení, vylepšuje nervové synapse, svalovou činnost, reguluje krevní tlak, udržuje vyrovnanou hladinu tělesných tekutin v buňkách… Ostatně, více si o soli můžete přečíst v našem starším článku.

Podobně cukr. Podle studie Sugars and Health Controversies: What Does the Science Say? (tedy Cukr a sporné otázky o zdraví: Co na to věda?) z roku 2015 se zjistilo, že běžná – opakuji slovo běžná – konzumace cukru nemá zjistitelný vliv na zdraví. Dokonce se nepodařilo vědecky zjistit přímou souvislost mezi konzumací cukrů a civilizačními chorobami.

Protože cukry i sladká chuť jsou rovněž pro náš organismus důležité a mají s vývojem našeho těla taktéž dávnou historickou souvislost. Proto nedokážeme odbourat chuť na sladké, protože by šlo o potlačení přirozených chuťových preferencí.

Pokud má tělo dostatek pohybu a člověk se celkově nepřejídá, je příjem cukru dokonce označován jako zdravý – je nutný pro stimulaci nervového systému, zklidnění při stresu, a u sportovců nebo tvrdě manuálně pracujících lidí jde o rychlý zdroj energie pro tělo.

Polysacharidy v luštěninách, rýži nebo těstovinách mají navíc nižší glykemický index, tedy uvolňují energii postupně a tělo zažívá delší dobu pocit sytosti.

SPOLEČENSTVÍ A OCHUTNÁVÁNÍ

Víme, že lidé měli od pradávna potřebu se sdružovat. Tlupy pralidí žily společně v jeskyních, později přišly komunity, zemědělské společnosti, vesnice, města… Máme to tak dodnes.

Jak to souvisí s chutí na nezdravá jídla? Hodně. Protože ve skupině člověk dodržuje návyky skupiny. Když se rodina sejde u společného stolu, nejen slavnostního, dělá se většinou jeden druh jídla. Podobně naši předkové když sehnali kus masa, tak jím podělili rodinu.

U jižních a asijských národů existuje společenské sezení u společného stolu, kde se na stole objeví ode všeho něco, a každý si může nabrat to, na co má chuť. Případně ochutnat ode všeho. Je na strávníkovi, na jaká jídla má chuť, a jaká chce ochutnat.

V našich zemích se většinou drží firemní společné obědy, a dost často se zde vytvoří jistý okruh jídel, jaký skupina spolupracovníků navzájem preferuje. A teď jde o to, jestli se dostanete do firmy, kde upřednostňují k obědům suši a asijskou rýži, nebo do společnosti, kde se ctí především guláš, svíčková a řízek. Aby člověk zapadl, dá si tedy i při pracovním obědě nezdravá jídla, a občas se stane, že mu zachutnají.

Případně se k nezdravým jídlům vztahují určité vzpomínky, kdy jsme měli rande v nějaké příjemné hospůdce a „zhřešili“ jsme, avšak nyní nám chuť na toto nezdravé jídlo připomene něco milého a příjemného.

NEDOSTATEK ŽIVIN

Někdy má lidské tělo chuť na nezdravá jídla, protože mu něco chybí. Například se říká, že chuť na čokoládu signalizuje nedostatek hořčíku v těle, takže lze tuto vášeň ošidit snězením jiného, zdravějšího jídla, obsahujícího hořčík. Nebo si dejte skutečnou čokoládu s vysokým obsahem kakaových bobů a s minimem cukru. Pravá čokoláda totiž nabízí nejen hořčík, ale také další minerální látky, navíc má antioxidační účinky.

Chuť na sladké obecně prý signalizuje nedostatek chromu, fosforu či síry. A chuť na slané brambůrky zase nedostatek vápníku. I tyto prvky se ale dají tělu dodat zdravými potravinami.

Podobně touha po tučném nemusí hned znamenat, že jste zvrhlí jedlíci, ale že tělo tuk potřebuje pro tvorbu esenciálních mastných kyselin, jež si tělo nedokáže samo vytvořit, nebo pro využití vitamínů rozpustných v tucích. Nebo přichází zima, kdy tělo obalené tukem má větší šanci na přežití.

ZÁVĚREM

Naše chutě po nezdravém jídle tedy mohou mít spousty různých příčin. Přitom ne vždy se dá říct, že jde o nezdravá jídla. Záleží na množství, frekvenci a využití. Dřevorubec v lese využije přece jen jiný jídelníček než úředník, který sedí osm a více hodin v práci u počítače, a maximálně se pohybuje směr parkoviště či zastávka MHD.

Je jen na nás a našem uvážení, co si dáme k jídlu. Zlatá střední cesta funguje i zde. A článek rozhodně není určen k omlouvání si vlastní slabosti a hřešení nad běžnou míru. Jen naznačuje, že ne vždy si musíme dělat výčitky, protože spoustu věcí máme prostě zakódovaných v genech. A ke zdravému životnímu stylu nám může leckdy stačit se jen více hýbat.

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

Přidat komentář

Související články