Do kterých potravin chemie nesmí?

Často diskutovaným tématem současnosti jsou přídatné látky v potravinách, tzv. éčka, o kterých jsme již psali.

Existují však potraviny, kam se přidávat nesmějí.

Když člověk občas v obchodě čte složení potravin, které si jde nakoupit, nestačí žasnout. Často taková informace vydá za celý román. Sice nám odborníci říkají, že aditiva podávaná v malém množství neškodí (což tvrdil o alkoholu Doug Badman ve filmu Limonádový Joe taky), jenže neznáme třeba přesné následky jejich dlouhodobého konzumování.

A tak není divu, že se mnozí pídí po potravinách, jež nejsou nijak aditivně upraveny. Skutečně existují a je na to i zákon, jenž zakazuje, aby se do nich éčka přidávala. I když i zde existují jisté výjimky – třeba balicí plyny (argon, helium, dusík) nebo propelanty (plyny, které vytlačují potravinu z obalu, nejčastěji šlehačku ve spreji) povoleny jsou.

Kam aditiva nesmí

Následující potraviny – kterým se také říká základní – nesmějí obsahovat žádné přídatné látky:

máslo (minimální podíl mléčného tuku 80 %)

mléko

smetana

neochucené mléčné kysané produkty

neochucené podmáslí

neemulgované tuky a oleje

neochucené minerální vody

káva (s výjimkou instantní)

nearomatizovaný čaj (černý, zelený, ovocný, bylinkový)

med (domácí)

cukr

mouka

těstoviny (kromě těch pro dietní a bezlepkovou výživu)

vejce

luštěniny

ořechy

ovesné vločky

ocet

sádlo

Vedle toho existují potraviny, jež by rovněž aditiva obsahovat neměla, ale kde záleží na složení produktu. Protože kromě skutečné pravé čokolády existují například i mléčné čokolády, a tam už možnost nějaké látky přidat existuje. Podobně diskutabilní je složení chleba, který by aditiva obsahovat neměl, ale za určitých podmínek se přidat mohou.

Do této kategorie patří:

sůl

čokoláda

chleba

oleje

stoprocentní ovocné džusy

zahuštěné mléko nebo tepelně zpracovaná smetana

zavařeniny (marmelády, povidla)

měkké zrající sýry

ryby a mořské plody

celé i mleté maso tepelně nezpracované

ovoce a zelenina (čerstvá i mražená)

rýže (i předvařená)

rajčatový protlak

hořčice

Samozřejmě i zde existují určitá rizika. Odkud pochází ovoce a zelenina jak čerstvá, tak v džusech a džemech? Jaká byla použita na pěstování hnojiva? Co to maso – z jakého pochází zvířete, co to zvíře jedlo? Podobně ryby.

Pozor je třeba si dávat v supermarketech při koupi medu. Často to žádný med není, pouze náhražka, jak prokázaly různé testy, jež proběhly před několika lety.

Na tomto místě je však nutné podotknout, že mezi aditiva patří i zdraví prospěšné látky jako vitamin B2 (E 101), vitamin A (E 160), vitamin C a jeho deriváty (E 300 – 304), vitamin E (E 306 – 309), lecitin (E 322), vitamin B3 (E 375), pektin (E 440).

Další možnosti

Pokud byste chtěli mít jakous takous jistotu, že nakupované potraviny neobsahují aditiva, přejděte na dětskou výživu, kam se nesmějí přidávat.

Když jsme měli děti malé, také jsme si s manželkou občas zkusili ohřát nějaké jídlo pro děti ze sklenice. Doporučuji si je přisolit a přidat třeba trochu másla – většinou ta dětská strava nemá žádnou chuť, neb sem nesmí ani koření.

Sami si můžete zkusit najít potraviny bez přídatných látek. Stačí zajít do lesa na houby nebo lesní plody (maliny, jahody, šípky, ostružiny, borůvky apod.) či si na vlastní zahrádce pěstovat své ovoce a zeleninu (třeba švestky mají všestranné využití!) a sami si je upravit podle svého.

  • Na druhou stranu mít doma na zahradě kávové plantáže nebo čajovníky by asi v našich krajích nemuselo vyjít.

Nebo mít vlastní chov slepic (případně někoho známého nebo také důvěryhodného farmáře) a odtud brát vlastní vajíčka. Kravku dnes doma moc lidí asi nechová.

Můžete si vyrobit i sami vlastní máslo. Dělá se z čerstvé smetany, a čím je čerstvější, tím déle máslo vydrží. Mimochodem, máslo nemá být barvy žluté, takové bývá přibarvené barvivem E160b nebo karoteny. Přirozená barva másla je smetanová a jen lehounce žlutavá.

Máslo, ačkoliv bývá hojně zatracováno, obsahuje přirozeně karoteny a v tuku rozpustné vitaminy (A, D, E, K), tělu dodává nasycené mastné kyseliny, které jsou velmi dobře stravitelné, neukládají se do tukových zásob a příznivě ovlivňují střevní prostředí. Pocit nasycení vydrží rovněž mnohem déle.

Závěrem 

Kdo chce, přírodní jídla si najde. V dnešní době sice jde občas o poměrně náročný (a to začasté i finančně) úkol, ale pro dobrý pocit se možná alespoň sem tam podobný nákup a konzumace vyplatí.

Na každý pád jsme se žel dostali hodně daleko od možností před sto lety, kdy bylo možné si utrhnout jablíčko u silnice, na poli si upéct brambory, mít vejce s krásně žlutým žloutkem od slepic na dvorku, případně si do čistého potoka jít ulovit rybku či raka. Hlad sice nemáme, ale možná si oněch přírodních potravin (a potravin obecně) už ani moc nevážíme.

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

Komentáře

1

Zuzana
19.6.2018 12.17

To je těžké… já třeba pracuji z domova, takže mám čas vařit denně vše, od snídaní po večeře…
Ale POZOR – já to stíhala i v době, kdy jsem chodila do zaměstnání jinam, měla „na krku“ dvě děti, babičku s dědou, kteří tehdy už vaření nezvládali a navíc jsem jim i uklízela a prala a do toho velký dvorek a zahradu… prostě večer jsem se nesvalila k televizi, ale navařila a napekla na druhý den pro všechny – dědovi a babičce jsem to nanesla k nim do lednice, pro děti a pro nás jsem to nechala v naší lednici a druhý den se to jen ohřálo (v tomto pomáhaly děti prarodičům po návratu ze školy, my si to ohřáli až jsme se vrátili z práce).
Když jsem přišla z práce, podělili jsme se společně o práci kolem políček a hospodářství, našel se čas i na zábavu…
Naučila jsem se plno jídel, které nebylo zapotřebí dělat den předem, ale byla hotova hned – dodnes se držím toho, že nejlepší a nejchutnější jídla jsou ta ze základních surovin a zbytečně nekombinovaná 😉
Asi tak: ono kolikrát vyjde úplně nastejno uvařit čerstvé jídlo bez chemie, jako ohřát nějakou šmakuládu z polotovaru 😉
Když dáte oloupané brambory vařit, tak než se dovaří, máte hotový řízek, karbanátek, obalený květák… Do max 45 minut hotovo i tím loupáním brambor…
Nebo pro náročnější – než se uvaří voda, máte zaděláno na houskový či bramborový knedlík (brambory stačí uvařit klidně večer předem) a souběžně s tím se stihne udělat nejen špenát nebo zelí (já používám doma naložené do sklenic, je hotové rychle), ale i na pánvi kousky masa na přírodní způsob…
Nebo si večer naložit jakékoli maso, druhý den stačí jen pár minut na uvaření rýže či brambor nebo hranolek a maso mezitím hravě zvládneme udělat na pánvi atd…atd…
Prostě lidé se vymlouvají, že vařit z normálních surovin se nedá stihnout… dá… mám plno kamarádek, které to zvládají i při časově i fyzicky náročném zaměstnání, kdy bouchají od šesti od rána u výrobní linky, vrací se v pět večer a stihnou jak děti, tak vaření… Nejvíce se vymlouvají ti, kteří celý den prosedí v kanceláři, do práce jdou na osmou, na devátou a doma jsou už kolikrát na čtvrtou, na pátou hodinu také…
Když už nějaký výrobek koupím – musí projít mým, opravdu dost náročným, požadavkům, naučila jsem se rozlišovat, že některá „éčka“ jsou neškodná – je třeba mít na paměti to, co je i v článku: není éčko jako éčko…
Když kupuji máslo, tak jedině to pravé, žádné typu „rodinné“ apod.
Když už náhodou pomazánkové, tak to smetanové, chutnější, dražší… bez přídavku rostlinných tuků…

Co ale považuju za prasárnu nejvyššího kalibru, tak dobarvování některých potravin pro děti – brilantní modř, azorubin a další… Prostě vše, co svítí modře, zeleně, červeně (někdy i pomerančově) je hodně podezřelé a je třeba si raději pročíst složení…
Ale některé maminky mě v obchodě umí dojmout:
Tvarohového nanuka dítěti nekoupí, že je na něm čokoláda…ale koupí mu vodového „šmoulu“, krásně modrého, plného chemie… ale je přece bez čokolády 😀
To samé třeba gumové medvídky: „Haribo ti nekoupím, jsou drahé… tady mají levnější a hezčí… koukni, máš tam i modré…“ No… dělají si to lidé sami… Kde je poptávka, bude vždy nabídka.
Dokud to budou lidi kupovat – proč by to výrobce stahoval nebo měnil 😉
Já si prostě raději upeču sušenky svoje, než podporovat hnus plný palmového oleje s příchutí šrotu pro slepice… Jsou rychlé a dají se upéct do zásoby…
Na nás kolikrát koukají jako na exoty, když si na závody vezeme svoje jídlo… ale co zbývá jiného, když ve stáncích najdete jen samé uzeniny, rádoby omáčky k nim, bagety a jiné podobné…

Jsem ráda, že mi článek ukázal, že do základních „surovin“ k vaření chemie nesmí – takže mi to potvrdilo moje pravidlo, že není nad to kupovat jen potraviny základní a vařit si podle svého z nich 🙂

2

Ing. Macáková Marcela
19.6.2018 20.17

Milá Zuzano, děkujeme za váš rozsáhlý a pravdivý komentář.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články