Podzimní počasí přináší méně sluníčka, a tudíž i menší nabídku kvalitní zeleniny, kterou jsme byli zvyklí jíst přes léto.
Vitamínů však v tomto období paradoxně potřebujeme více…
Jak jíst na podzim? Měli bychom si vybírat zeleninu nejlépe sezónní a lokální, která obsahuje dostatek vitamínů a minerálních látek. V naší zemi najdete mnoho potravin, které v sychravém ročním období můžete využít. Jsou chutné a hlavně bohaté na cenné látky, které zlepšují naše zdraví! A necestují přes půlku planety!
Bavíme se o kořenové zelenině jako je petržel, celer a mrkev. Bohatá na fytochemikálii betanin je pak červená řepa. Tradiční je kysané zelí, které je napěchované vitamínem C a bakteriemi, pro lepší střevní mikrobiom.
Zkuste recepty, které jsou oblíbené u nás doma:
Tradiční vývar s kořenovou zeleninou podle mojí babičky
Kvalitní vývar vás ochrání proti nemocem díky glutaminu, aminokyselině, která podporuje imunitní systém.
Suroviny: – 1,5 kg předního hovězího masa s kostí – 2 mrkve – ¼ středně velkého celeru – 2 cibule – 1 pórek – 15 kuliček celého pepře – 3–5 bobkových listů – svazek petrželky – sůl a mletý pepř
Postup:
1. Do předehřáté trouby na 180 °C vložte v pekáči naporcované omyté maso společně se zeleninou, přidejte koření, lehce podlijte vodou a pečte cca 45 minut. Během pečení několikrát promíchejte.
2. Pečenou „směs“ vyndejte na plotnu a zalijte studenou vodou, aby ingredience byli ponořené. Přidejte petrželku, lžičku soli a přiveďte pomalu k varu. Ztlumte oheň a bez poklice nechte 4–5 hodin vařit, pěnu sbírejte. Hotový vývar sceďte. Maso nakrájejte na kousky a vraťte do polévky. Rozvařenou zeleninu s částí vývaru můžete například využít na zeleninovou omáčku ke králičímu masu.
3. Na lžíci řepkového oleje opékejte kořenovou zeleninu a pak ji dejte do polévky. Přidat můžete rozšlehané vajíčko a na ozdobu petrželku. Vývar zřeďte a ochuťte dle vlastních preferencí.
Netradiční bramborák s kysaným zelím
V kysaném zelí, které není tepelně upravené, je hodně vitamínu C – podporuje nejenom obranyschopnost, ale také napomáhá vytvářet kolagen v kloubech. Kysané zelí nejbohatší na bakterie je samozřejmě to domácí, ale můžete zabrousit ve svém okolí a koupit lokální kysané zelí (u nás v Táboře např. kokotské).
Suroviny: – 4 střední nastrouhané brambory – 100 g červené syrové čočky – špaldová celozrnná mouka na zahuštění – 2 vajíčka – koření na bramborák (sůl, majoránka, pepř, kmín, petržel) – 4 stroužky česneku (množství je na vás) – 1 střední cibule – sádlo/olej – hoodně kysaného zelí
Postup:
1. Čočku namočíme na cca 12 hodin (stačí namočit ráno, když budete bramborák dělat večer).
2. Nastrouhané brambory smícháme se slitou namočenou čočkou, přidáte vajíčka, prolisovaný česnek, najemno nakrájenou cibulku a okořeníme. Postupně zahušťujeme špaldovou moukou, až dosáhnete hutnější konzistence.
3. Bramboráčky pokapané olejem/sádlem,pečeme v troubě na 180 °C dozlatova. Pro křupavou krustu nastavíme ke konci troubu na „horní gril“.
4. Podáváme s kysaným zelím.
Červená řepa inspirovaná Jamie Oliverem
Červená řepa není zdraví prospěšná jen díky svému barvivu betaninu, ale význam má i vitamín E a selen – ty přispívají k posílení imunity. Má protizánětlivé účinky a pektin pomáhá udržovat zdravá střeva.
Suroviny: – ½ kg malých bulv červené řepy – 3 PL řepkového/rýžového oleje – 3 PL balsamicového octa – sůl, pepř, majoránka/oregano/bazalka (na co máte chuť) – můžete přidat neoloupaný česnek cca 1 palička – 2 PL olivového oleje na dochucení
Postup:
1. Oloupané řepy nakrájejte na tenké plátky, posypte kořením a pokapejte řepkovým/rýžovým olejem a balsamicem.
2. Řepu pečte na cca 200 °C ve vymazané zapékací misce přikryté alobalem.
3. Po upečení zakápněte olivovým olejem, případně dochuťte pepřem, solí nebo bylinkami.
Nebo si z červené řepy můžete udělat boršč, který je spojením červené řepy a výše zmíněné kořenové zeleniny.
Pokud zapojíte tyto super zdravé lokální potraviny, myslím, že nástrahy podzimního počasí překonáte ve zdraví. Přeji vám pohodové dny plné lásky a zdraví a samozřejmě krásné nadcházející vánoční svátky!!
Kdo mě už chvíli sleduje, mohl si všimnout, že jsem zastánce přípravy jídla předem. Ale často se u klientů i čtenářů setkávám s tím, že přece nemůžou vědět, na co budou mít chuť.
Dá se tedy plánování jídla předem skloubit s tím, že jíme, co chceme?