Sice je známo, že si naši předkové kalorie nějak moc nehlídali, ale typická štědrovečerní večeře minulosti by ve zdravé výživě obstála.
Jak to všechno bylo?
Protože Vánoce v podstatě nahradily slavnost slunovratu, vychází spousta tradic se svou skutečně dlouhou historií z pohanství. Nejznámější jsou asi větvičky jmelí pro štěstí – kdo z vás nečetl Asterixe? Někde se jmelí dokonce používalo jako kadidlo a vykuřovaly se jím pro štěstí v následujícím roce domy.
Pohanským svátkem je rovněž koleda. Svátku slunovratu se říkalo také kračun a v různých podobách toto slovo najdeme pro označení Vánoc v mnoha slovanských jazycích, ale také v Rumunsku či Maďarsku.
Kračun je pak rovněž krajové jídlo z východního Slovenska, které v sobě uchovává většinu víry našich pohanských předků. Do těsta zadělávaného pramenitou vodou se totiž udělá důlek a do něj se přidávají různé ingredience jako med, lněná semínka, luštěniny. Pro ochranu před zlem česnek. Ano, proti upírům se bojovalo česnekem už v pohanských dobách.
Čímž se již konečně dostáváme k tomu jídlu.
Každý zvyk i jídlo na štědrovečerním stole má svou historii a výklad. Navíc naši předkové nikdy na Vánoce nejedli maso, protože šlo o jeden z postních dní.
Jistě jste slyšeli, když nebudete celý den jíst, uvidíte zlaté prasátko. Mí rodiče, když jsem nesnesitelně jako dítě naléhal, mi udělali prasátko na zdi pomocí zrcátka. A překvapivě nebyli daleko od podstaty.
Symbolem (navracejícího se) Slunce totiž bylo pro naše předky zlaté prase – tento motiv si sem Slované přinesli z rodné Indie. Kdo se tedy postil, uviděl druhý den vracející se Slunce. A pokud se během rozbřesku umyl vodou z potoka či ze studny, měl být zdráv po celý následující rok.
Slunovratový a později štědrovečerní stůl měl obsahovat vše, co se v pomalu končícím roce urodilo, tedy především pecen chleba, med, luštěniny, obilniny a brambory, ovoce a zeleninu. Nezdá se to, ale taková vánoční večeře mívala i devět chodů, někdy dokonce dvanáct, podle počtu apoštolů.
Po jablku většinou následoval krajíc chleba s medem, aby byl člověk tak dobrý, jako ten med. Pak už přišla chvíle na hrách a čočku, v podobě polévek, doplněných tuřínem, nebo kaší. Další v pořadí byly houby třeba ve formě hubníku (nákyp s houbami) nebo kuby (houby s kroupami a česnekem). Jako příloha se na stole nacházelo kvašené zelí, kapusta či jiná kvašená zelenina, někdy volně, jindy zapečená do placky.
Ke konci došlo i na sladkosti – půčky, případně šulánky s máslem a tvarohem, taštičky s povidly, mákem a medem, vánočka, vdolky, vánoční kompot z hrušek, švestek nebo jablek či sušené ovoce (někdy zabodnuté do věnce z kynutého těsta). Mezi sušené ovoce se nepočítalo jen sušené jablko, ale také sušené hrušky, meruňky, švestky a dokonce šípky.
A mimochodem, kapr na štědrovečerním stole je v podstatě pouhá „reklamní novinka“, rozšířená na české vánoční stoly teprve od 19. století zásluhou cenové regulace, díky níž se stal kapr cenově dostupný i pro chudší vrstvy obyvatelstva.
Navíc se tehdy kapr jedl se sladkou omáčkou ze švestek, kořenové zeleniny a mandlí a podával se s vánočkou, případně s knedlíky. Inu, a bramborový salát se dokonce v českých kuchyních objevil až během 2. světové války, nejspíše jako inspirace od vojáků ze severního Německa.
Samotná večeře sice patřila ke středobodu toho dne a večera, ale vyžadovala jisté přípravy. Například se doprostřed stolu nasypala jako výzdoba, poděkování i prosba o hojnost do budoucna hromádka obilí různého druhu (včetně pohanky a prosa), luštěnin (tehdy ještě i s boby, kde těm je dnes konec), mák, česnek a cibule.
V košíku vedle se nacházelo všechno ovoce, jež se urodilo, a také šípky. V jednom rohu stolu bychom našli v ošatce pecen chleba jako závdavek na chleby nového roku. Tradiční výzdobu štědrovečerních stolů mohly, ale nemusely doplňovat šupiny z ryb, peníze, modlitební knížky apod. Nesměla chybět buď pod stolem či také na stole miska pro zbytky, jež se posléze dávaly zvířatům.
Rovněž bylo nutné před večeří vynést na dvůr a zahradu talíř mouky (někde smíchané se solí a kmínem) a rozprášit ji, aby meluzína nemohla v příštím roce škodit. Mouka se sypala taktéž do komína a na parapety oken a práh domu.
Ke štědrovečerní tabuli se usedalo ve svátečním oblečení a muselo být prostřeno pro sudý počet lidí. Kde by byl lichý počet, tam hrozilo že přijde Smrt.
Jedním ze zvyků bývalo kolem stolu obepnout řetěz nebo provaz a skutečně se od stolu smělo odejít teprve tehdy, když všichni dojedli. Opět šlo o to, aby rodina v následujícím roce držela pohromadě.
Možná, že i dnes by stálo za to podobná rodinná pouta upevňovat, co myslíte? Nežijeme příliš uspěchaně a bez svých blízkých?
Jinak ještě nutno připomenout, že pohanské tradice považují období zimního slunovratu, jemuž dnes říkáme vánoční období, za magický čas. V této době se prý nejlépe nahlíží do vlastního nitra a jsme nejpozornější ke své intuici, která nás v tyto dny může správně nasměrovat v naší budoucnosti.
A nezapomeňte také, co praví naše PF Kalorických tabulek: „Nestarejte se o to, co sníte mezi Štědrým dnem a Silvestrem, ale hlavně o to, co sníte mezi Silvestrem a Štědrým dnem“.
Zaznamenávejte své potraviny a aktivity PO CELÝ ROK kdekoliv a kdykoliv
Tradiční vánoční recepty bez bílé mouky a cukru: Zdravě s láskou k sobě
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
21.12.2018 Články, O kaloriích nevážně
Etikety obsahují mnohé zajímavé informace, které vám pomohou i při zapisování jídelníčku do Kalorických Tabulek.
Každá etiketa potravin prodávaných v obchodě musí ze zákona a podle norem obsahovat určité typy informací, které vám pomohou jak při výběru, tak při přesném určení gramáže a kalorií.
Celý článek 30.5.2023 0
V našich uzavřených skupinách na Facebooku sdílejí uživatelé aplikace Kalorické Tabulky vedle jídelníčků také své radosti a starosti.
Do těch radostí patří bezpochyby focení s profesionálním fotografem. O svou zkušenost se s námi podělila paní Vierka, kterou znáte z našeho blogu díky její proměně a báječným jídelníčkům, jež pravidelně sdílí na Facebooku.
Celý článek 28.5.2023 0
Ačkoliv se asi všichni snažíme o zdravé vaření třeba v páře, smažení se stejně asi málokdo z nás vyhne.
V následujícím textu nabízíme porovnání tuků a olejů a jejich výhody i nevýhody s přihlédnutím k jejich složení nebo tzv. kouřovému bodu (nebo také bodu zakouření či tepelné stabilitě oleje).
Celý článek 14.5.2023 0
