V názoru, co teď budu prezentovat, se možná liším od řady svých kolegů, ale osobně zastávám názor, že pokud mám v jídelníčku dostatek bílkovin s kvalitními tuky, se sacharidy to nemusím přehánět. Sama je mám na talíři jako hodně pohyblivou složku. Nejčastěji jich dávám kolem 1/4 talíře.
Jsou ovšem období, např. těhotenství, doba, kdy opravdu tvrdě dřu v posilovně, roční období, kdy má člověk obecně vyšší potřebu sacharidů. Proto je nesmírně důležité naslouchat svému tělu. Když navýším přísun sacharidů, je vhodné ubrat v tucích.
Sacharidy dělíme podle velikosti. Nejjednodušší sacharidy označujeme jako monosacharidy. Monosacharidy jsou tvořeny jednou jednotkou (jak již název napovídá) a jedná se o glukózu a fruktózu. Disacharidy, které obsahují cukerné jednotky dvě, mají jako nejznámějšího zástupce sacharózu, víc ale řekne název cukr. Sem řadíme také laktózu.
Monosacharidy se nachází v cukrovinkách, dortech, slazených nápojích atd. a označují se také jako rychlé cukry. Jejich konzumaci je vhodné omezit. S delším řetízkem máme oligosacharidy. Ty najdeme především v luštěninách a určitě jste se s nimi setkali, když vás po čočce bolelo břicho. Způsobují totiž nadýmání. Proto je vhodné luštěniny dopředu namáčet a následně pak vařit v čisté vodě. Tímto způsobem podstatně snížíte množství oligosacharidů.
Polysacharidy mají nejsložitější strukturu, proto tělu trvá rozštěpení a trávení déle. Sem řadíme např. škrob či inulin. Najdeme je v celozrnném pečivu, bramborách, ovoci a zelenině.
Jak už jistě tušíte, pojí se s vlákninou. Vláknina je samo o sobě hodně obsáhlé téma, o kterém se píše na blogu Kalorických Tabulek celkem často, a proto velmi zjednodušeně. Důležité je vědět, že vláknina je vlastně rostlinný polysacharid, který tělo neumí za pomoci svých trávicích enzymů rozložit.
Dělíme ji na rozpustnou, která je střevními bakteriemi rozložená až v tlustém střevě, a nerozpustnou, kterou tělo nedokáže zpracovat vůbec, a proto ji vylučuje ve stolici, aniž by si z ní cokoliv vzalo. Nenechte se ale mýlit. Má obrovský význam v tom, že i když tělem jen prochází, zároveň střevo čistí, což je velmi důležitá věc v prevenci rakoviny tlustého střeva.
O glykemickém indexu (GI) jistě všichni slyšeli. Povědomí o tom, co GI skutečně je a k čemu nám může být užitečný v praxi ale častokrát ve většinové populaci chybí.
Pojďme si tedy říct některé zásadní informace o GI, které nám pomohou stravovat se zdravěji.
Vystudovaná technoložka potravin a odbornice na výživu. Zabývá se prevencí poruch příjmu potravy a vysvětlení základních věcí ve výživě široké veřejnosti. Zakladatelka projektu Jídlem k radosti, kde sdílí ověřené informace o výživě a vlastní zkušenosti. Při své práci s klienty klade také velký důraz na psychické zdraví.
Když se v naší skupině někdy v únoru objevila úchvatná proměna mladé a sympatické Štěpánky (50 kg za rok!), bylo nám hned jasné, že její příběh může být obrovskou motivací pro ostatní.
Díky trenérce Markétě Nevěčné, s kterou dlouhodobě spolupracujeme a která vedla tuto maminku roztomilých dvojčátek na její cestě, se nyní můžete začíst do následujících řádků. Ať jsou vám k užitku.
Výzvy spojené s výživou/hubnutím a cvičením mohou být buď motivačním nástrojem, který nás posouvá vpřed, nebo pastí, do které bychom se neměli pouštět bez rozmyslu.
Je důležité rozlišovat, kdy jsou výzvy prospěšné a kdy bychom se jim měli vyhnout.