Aplikace KalorickeTabulky.cz Získat

Nechte do svého jídelníčku vstoupit české superpotraviny

Také do svého jídelníčku zařazujete pravidelně SUPERPOTRAVINY v podobě chia semínek, kustovnice čínské nebo zeleného ječmene?

A přemýšleli jste někdy nad tím, zda je to opravdu nutné?

Slovo SUPERPOTRAVINA je dnes skloňováno s takovou samozřejmostí, že se snad ani nepozastavujeme nad tím, odkud se tak najednou vzalo. Bohužel se stejně chováme i k potravinám, které jsou v této relativně nově vzniklé kategorii zařazeny. Nepřemýšlíme o tom, že k nám kolikrát cestují přes půl planety za ne úplně vyhovujících podmínek a že jejich účinek na nás nemusí být tak ryze pozitivní jako když je konzumují lidé v jejich domovině. O marketingových tricích, které zvyšují neúměrně jejich cenu, nemluvě.

S Veronikou Hanzlíkovou jsme si před časem povídali o tom, jak je potřeba jíst kvalitní potraviny, ale zároveň příliš netlačit na pilu, tj. ponechat v našem stravovacím režimu určitou volnost. Připomeňme si, že paní Veronika se k výživovému poradenství dostala, když řešila vlastní zdravotní problémy, a že značným benefitem v její práci je, že má vystudovanou Fakultu potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT. Nemalou roli pak hraje to, že se díky spojení těchto dvou faktů umí dívat na řadu věcí v logických souvislostech.

Dnes si tedy povídáme superpotravinách a hlavně o tom, jak se nenechat napálit a své peníze za jídlo utrácet s rozumem. Co je podle vás SUPERPOTRAVINA a jak nejlépe poznat, zda je pro naše zdraví opravdu tak SUPER?
Bohužel, nebo možná bohudík, neexistuje na superpotraviny žádná definice a nikdo vám tudíž neřekne, co by přesně superpotravina měla být a jak přesně by měla pomáhat našemu zdraví. Tak či tak, superpotraviny jsou potraviny, které jsou v něčem výjimečné a vynikají například vysokým obsahem vitamínů, bílkovin, důležitých enzymů nebo zdraví prospěšných tuků.

  • Ale zdaleka sem nepatří jen superpotraviny cizokrajné jako třeba goji, maca, spirullina, quinoa apod.

Mohou sem patřit i takové, které si snadno vypěstujeme na našich zahradách, najdeme na loukách nebo v lesích nebo si je třeba koupíme od našich zemědělců. Nepodceňujme potraviny, které jsou i levnější než ty cizokrajné a kam určitě patří cibule, česnek, rybíz, celer, med, kysané zelí, šípky nebo brokolice.

Když se podíváme na výčet superpotravin, kde je země původu Česká republika (případně její nejbližší sousedi), dostaneme se vlastně k základu jídelníčku, který byl naprostou samozřejmostí pro naše předky. Ti totiž levné a dobře dostupné potraviny jako zelí, jablka, mrkev a další jedli, aniž by asi nějak více uvažovali o tom, jak jsou SUPER (smích). My se na ně dnes díváme kolikrát díváme jako na nezajímavé popelky, a raději kupujeme za drahé peníze exotické kousky, protože je to zkrátka IN. Proč myslíte, že tomu tak je?
Napadá mě přirovnání k památkám a místům, které jsou kousek od našeho bydliště. Často to naše nejbližší okolí prozkoumáme až s hosty, kteří k nám přijedou na návštěvu. Dokonce je často cizí turisté znají lépe než my. Většinou se díváme dál od svého bydliště a zapomínáme na to dobré, co nám ten náš kousek světa přináší. Obdobné je to s jídlem. Obzvlášť po revoluci se otevřela možnost mít cizokrajné potraviny denně na talíři nebo dokonce za nimi i celý rok cestovat, a tak nějak bereme automaticky také ty naše klenoty, které najdeme v Čechách, na Moravě nebo třeba na Slovensku.

Za mě je naprosto fenomenální „obyčejné jablko“. Ne nadarmo se říká, že kdo jí denně jablko, nepotřebuje lékaře. Občas se zapomíná na podobně přínosné hrušky. Co zajímavého byste prozradila o tomto chutném plodu?
Hruška je velký klenot našich zahrad. Když je vyzrálá, patří mezi naše nejsladší druhy ovoce. Dokáže snadno, přirozeně a zdravě uspokojit chutě na sladké. Za její jemnou chuť může nízký obsah organických kyselin i vitamínu C. Ale co hruškám chybí na vitamínu C, to dohánějí obsahem vlákniny.

Proto se hodí při zácpě. Rozpustnou vlákninou zase pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Naše prababičky i lidové léčitelství z nich při zažívacích obtížích i kardiovaskulárních chorobách dokázaly vytěžit maximum. Dělávaly hruškové pyré a povidla a odvary z hrušek. Hrušky sušily a také se hojně vyráběla hruškovice, která naštěstí zůstala ceněným supernápojem dodnes. Jen u ní nesmíme zapomenout na přiměřenou míru…

Když se tak bavíme o tradičně českých potravinách, velmi často zaznívá názor, že nejlepší je, pokud jíme to, co u nás vyrostlo, že různé dovážení potravin je z hlediska využití živin naprostý nesmysl. Pokud by však chtěl někdo na sto procent přistoupil na teorii „jezte jen to, co vyrostlo u nás“, znamenalo by to, že musíme ze svého jídelníčku vyškrtnout také tolik oblíbené a bezpochyby zdraví prospěšné potraviny jako mandarinky, citróny a banány. Vy však ve své knize nabádáte čtenáře, aby používali selský rozum a toto tolik oblíbené ovoce jedli dál. Radíte, abychom se nenechali svázat dogmaty různých výživových směrů a trendů. Ale jak se v tom všem má člověk vyznat? Máte pro nás nějaký jednoduchý tip, kterým nám pomůže stravovat se dobře?
Mně se líbí tzv. Paretovo pravidlo. To pracuje s poměrem 80 ku 20. Když se to vztáhne na jídlo, tak by 80 % jídel a potravin v jídelníčku mělo být takových, které pochází z našich zeměpisných šířek a jsou pokud možno co nejvíc vyvážené i z hlediska zdraví a živin, a těch 20 % může být potravin cizokrajných, méně zdravých nebo prostě takových těch „pro chuť“.

  • Každý extrém škodí.

A když mi chutná banán, tak přece ho nepřestanu jíst jen kvůli tomu, že zrovna frčí trend potravin z místních zdrojů. Nebudu ho ale jíst třeba v době, kdy máme mraky našeho českého ovoce nebo celou zimu každý den, když vím, že podle tepelného účinku na organismus údajně banán patří mezi ochlazující potravinu a mně je přitom zima.

Náš organismus se nyní aktuálně chystá na jaro. V tomto období na nás přichází tradiční jarní únava, zároveň však sluneční paprsky konečně lákají k aktivnějšímu způsobu života. Co byste poradila, co se týká jídelníčku, právě pro jarní dny?
Určitě bych doporučila zařadit zelené potraviny, ale ne ty v podobě potravních doplňků, ale ty, které si vypěstujeme doma na okně nebo se začnou objevovat na loukách a u potoků. Takové potraviny jsou například řeřicha (doma na okně vyroste v misce nebo na talířku do týdne) nebo kopřiva, která se hodí nejen na očistný jarní čaj pro játra, ale třeba i do nejrůznějších druhů jídel jako zpestření jídelníčku. Obecně je jaro také obdobím s největší zátěží na energii jater a žlučníku, takže v přiměřeném množství můžeme zařazovat do stravy i lehce kyselé potraviny, nebo potraviny, které právě činnost jater a žlučníku povzbuzují.

  • Patří sem třeba kysané zelí, výhonky nejen řeřichy, ale i luštěnin, ocet, petržel, šípkový nebo meduňkový čaj.

Vím, že vy sama hodně vyzdvihujete brokolici. Ta pochází sice ze Středomoří, ale daří se jí i u nás a opravdu se zde rychle v posledních letech zabydlela a daří se jí i našich záhonech. Proč právě tato zelená kráska si získala vaši náklonnost a co vše bychom o ní měli vědět? Mimochodem, dívala jsem se do kuchařek, které u nás byly vydávány v dobách mého mládí, tak o brokolici ani ťuk. Jak to vlastně bylo s její cestou k nám?
To je hodně zajímavá otázka. Brokolice je podle mého superpotravinou číslo jedna, protože má potvrzené účinky jako preventivní potravina proti nejrůznějším druhům rakoviny. Taky obsahuje prospěšné provitamíny jako beta-karoten, vitamíny C a K a taky velmi důležité minerální látky jako draslík a vápník.

  • Ale sama ve svojí knize o českých superpotravin kladu čtenářům otázku, kdo si ji pamatuje z dob před rokem 2000. Já totiž ne, i když prý ještě ani nespadám do kategorie středního věku. Ale asi jak pro koho.

Brokolice je blízkou příbuznou květáku, kapusty a kupodivu i už zmiňované řeřichy, ale svoji cestu k našemu českému slunci si podle mě našla až po revoluci s otevřením hranic. Do té doby nám musel stačit květák a různé druhy kapusty.

Jak už jste zmiňovala, řeřicha patří k našemu jaru, jak si ji máme tedy opatřit a jak ji zařadit do jídelníčku a v čem je nám prospěšná?
Řeřicha je výjimečná kvůli tomu, že je nenáročná a dokáže si ji vypěstovat každý. Stačí si vzít misku nebo talířek a dát si na ně vatu (nebo klidně i bez ní) – pak nasypat semínka řeřichy a zalít vodou. Po zhruba třech až čtyřech dnech se voda slije. Pak už stačí jen udržovat vatu (nebo talířek) mírně vlhkou.
Její účinky fungují tak, že doplní tělu vitamíny a minerály a hlavně posílí energii, pročistí krev i pleť, zvlhčí plíce. Alespň tak to tvrdí čínská medicína. Řeřicha je i vhodnou prevencí opakovaných zánětů a infekcí močového měchýře i celého vylučovacího ústrojí. Hodí se spíš do studené kuchyně, třeba do salátů nebo na chleba s máslem, anebo pak jako zeleň do polévky nebo na přílohy (brambory, bramborovou kaši, rýži).

Kontakt na odborníka:

Z archivu aneb přečtěte si také:

Veronika Hanzlíková: Je důležité, aby to, co jíme, bylo kvalitní, ale zároveň je potřeba jíst s volností!

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

18.3.2019 Články, Jak si udržet zdraví, Recepty a výživa

Komentáře

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články

Hana Lang: Proč je viscerální tuk tak nebezpečný a jak se ho zbavit?

Hana Lang: Proč je viscerální tuk tak nebezpečný a jak se ho zbavit?

Britský Mecidal Jurnal zveřejnil šokující studii švédských vědců, kteří zjistili, že u jedinců s podváhou (BMI <17), kuřáků (10 cigaret denně) a u lidí s nadváhou stoupá riziko vzniku rakoviny o 30 %.

A téměř jedna třetina světové populace trpí nadváhou, což ukazuje studie odborného časopisu The Lancet… Co s tím?

Celý článek 1.12.2019 0

Podprsenky: Nosit, či nenosit?

Podprsenky: Nosit, či nenosit?

Nedávno jsem na internetu potkala článek o tom, proč je dobré nenosit podprsenku. Vrhla jsem se do čtení, protože to bylo u mě již pár měsíců aktuální téma.

Další názory jsem pak posbírala na semináři pro ženy…

Celý článek 21.11.2019 0

Jana Najbrtová: Seniorem s radostí?

Jana Najbrtová: Seniorem s radostí?

V posledních letech se slovo senior stalo strašákem. Při vyslovení, nedej, bože, oslovení tímto přízviskem se lidé blížící se kalendářnímu věku, který označujeme seniorským, bouří a odmítají se do této kategorie nechat škatulkovat.

A není divu. Přitom v minulosti bylo postavení stařešiny ve společnosti hodno úcty a respektu. Co se tedy stalo?

Celý článek 4.11.2019 3