Po hradech a zámcích nejen za kuchyněmi
Během prázdnin a dovolených je zvykem navštěvovat české hrady a zámky.
Dnes vám proto nabídneme pár zajímavostí spojených s místními kuchyněmi, na které můžete narazit.
Celý článek 11.7.2019 0
Jídlo ve středověku mělo obřadný a posvátný charakter i v běžném, každodenním životě.
Pokračujeme v našem prázdninovém putování za historií…
Rodina, pokud to bylo možné, se scházela u společného stolu k obědu a k večeři nejen primárně kvůli rychlému se nasycení, ale šlo rovněž a především o symbol společné jednoty. Teplé jídlo se jedlo dvakrát denně – v 10 oběd, v 16 až 18 hodin večeře. Mezitím si mohl samozřejmě kdokoliv sám uzobnout jiného jídla, ale studeného.
Stejně tak stůl byl považován za posvátné místo – nejen jako symbol obětního stolu v kostele, ale jako místo hojnosti, kde člověk dostává dar jídla.
Proto se i na hradech a zámcích hojně používaly obyčejné dřevěné stoly sestavené z dřevěné desky a koz, a kolem stály většinou prosté lavice. Své bohatství projevoval šlechtic či panovník jinak – např. velkým bochníkem bílého chleba z nejjemněji mleté mouky.
Dalšími možnostmi, jak ukázat své bohatství, byly zdobené ubrusy, skříňky s vystavenými drahocennostmi či drahé nádobí, kdy vedle dřevěných a keramických misek stály třeba kovové, tepané mísy.
Polévky a kaše se jedly lžící z misek, hlavní chody, především maso, se krájely a dávaly až do 15. století místo na talíře na krajíce chleba.
Také rozesazení kolem stolu mělo svou symboliku podle prestiže. Na čestném místě sedával panovník, majitel hradu nebo v chalupě hlavní hospodář. Ti také dostali jídlo jako první. Dále lidé seděli opět podle svého významu. Chasa a děti většinou sedávali nejdál.
Někteří členové aristokracie dokonce šli při stolování tak daleko, že si pořídili nesmyslně vysoké židle, jakési předimenzované barové stoličky, takže měli nohy vysoko nad zemí, a to jen proto, aby náhodou nevypadali vedle urostlých služebníků menší.
Na hradech ženy většinou seděly v jiné místnosti než muži. Nešlo o nějaké vyjádření podřadnosti jejich postavení, ale spíše jejich praktickou ochranu, protože muži se při hodování vždy opili a měli tendence ženy obtěžovat.
Ale stejně muži ženám po panoších posílali z hodovní síně různé drobné, veselé dárečky.
S hostinami souvisí žel i nijak příjemné okolnosti. Třeba mytí nádobí. To se tehdy sice mylo – nechávalo se ve škopku s vodou a poté se opláchlo –, ale už se neutíralo. Nechalo se jen oschnout. Po umytí pak bylo nutno špinavou vynášet do kanálu.
Během hostin se rozhazovala na zem sláma a hosté si mohli ulevovat během jídla a nemuseli odbíhat. Dámy dokonce mohly smrkat, když si malíčkem zacpaly protilehlou nosní dírku. Proto se dnes pozvednutý malíček bere za znak aristokracie.
Často vidíme na krakorcích hradů prevéty. Jde o výklenek s jednoduchým sedátkem a dírou, kterou fekálie padaly ven z hradu. Nejvíce se tomuto pojetí blíží záchodky ve vlacích, kudy výkaly padají během jízdy na koleje.
Když půjdete na výlet na hrad a nad sebou uvidíte výklenek s dírou v místě podlahy, prohlédněte si pozorně vnější zeď pod touto dírou. Často je i dnes obarvená exkrementy našich předků a jde tak o zajímavou pamětihodnost dokazující, že na určitá místa musí i císař pán pěšky a že jsme si všichni v některých věcech rovni.
Během prázdnin a dovolených je zvykem navštěvovat české hrady a zámky.
Dnes vám proto nabídneme pár zajímavostí spojených s místními kuchyněmi, na které můžete narazit.
Celý článek 11.7.2019 0
22.7.2019 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024