Martina Kalinová: OCR závody mi změnily život k lepšímu. Neumím už bez nich žít!

Dnes si povídáme s Martinou Kalinovou (36), sportovním nadšencem se zájmem o zdravý životní styl, která díky OCR závodům překonala ne příliš šťastné životní období.

Začtěte se do následujících řádků i v případě, kdy se vám zdá, že tohle fakt pro vás není. Když nic jiného, aspoň trochu porozumíte tomu zdánlivému šílenství lidí kolem Spartan Race a podobných akcí.

Poznámka na úvod: Co znamená OCR? Překážkové závody, jež kombinují běh s překonáváním různých, převážně silových překážek. Známe je pod názvy Spartan Race, Predator Race, Gladiator Race, Amazon Race, atd.

Martino, pojďme začít opravdu úplně na začátku, kdy a jak jsi začala s nějakým větším sportováním, speciálně pak s během a závoděním?
Jsem celoživotní sportovec, který miluje výzvy a adrenalin. Po nedávném těžkém období jsem potřebovala najít svou hrdost a dokázat si, že žena po třicítce vlastně teprve začíná skutečně žít svůj sebou napsaný život. Loni v dubnu jsem se ze zvědavosti přihlásila na svůj první překážkový závod Spartan Race do Kutné Hory, který mi obrátil život úplně naruby a díky kterému jsem zjistila, jak silná osobnost jsem.

A jak to bylo s prvotní myšlenkou vydat se na závod typu Spartan Race? Kdy jsi poprvé o takových extrémních závodech slyšela, co sis pomyslela a kudy k nim vedla tvoje cesta?
Na první závod mě de facto vyhecoval příběh kamaráda, který s nadšením vyprávěl zážitky z OCR závodu. Hltala jsem každé jeho slovo a strašně mě lákalo zkusit tuto divočinu. Přihlásila jsem se na pražský Spartan Workout, abych zjistila, zda na to mám. Po tréninku jsem byla odrovnaná, ale zvědavost a následná hrdost převládala, takže po pár hodinách se moje jméno usmívalo ze startovní listiny na můj první závod Spartan Race.

Když jsme se bavily předběžně o tom, co v rozhovoru vše bude, zaujala mě tvoje poznámka, že už bez Spartan Race nemůžeš být… Jak taková závislost vznikne?
Odběhni si aspoň jeden závod a pochopíš (smích). Nádherné tratě, zdolání desítek jednotlivých výzev, spousta skvělých závodníků kolem tebe, radostné endorfiny v cíli, hrdost, emoce, emoce a zase emoce. Heslo Spartan Race „Pochopíš až v cíli“ je vystihující a hrdě se pyšní i na mé levé paži. Když mi není zrovna do zpěvu, koutkem oka na něj mrknu.

Na facebookovém profilu máš nepřeberné množství fotografií ze závodů. Co na to říká tvoje nejbližší okolí? Podporuje tě v tvé aktivitě s porozuměním, nebo sis to musela taky trochu vybojovat?
Popravdě ne každý mě na mé cestě za dobrodružstvím a adrenalinovým šílenstvím podporuje. Dost známých mě považuje za blázna. Ale jen já sama vím, proč to dělám a proč to chci dělat. Nejen díky OCR závodům ale celkově životnímu stylu, jaký žiji, se cítím tak, jak se cítím. Jsem šťástná… Jsem hrdá Spartanka…

Kolem podobných extrémních závodů se, pokud jsem to dobře pochopila, vytváří specifická komunita. Jaká vlastně vládne atmosféra při samotném závodu? Slyšela jsem, že závodníci muži jsou ochotni něžnému pohlaví v překonávání překážek pomáhat, a vlastně samá pozitiva. Jak bys to popsala ty?
OCR závody běhají podobně smýšlející lidé. A to je na nich to krásné. Závodníci si nevykají a hrají fair play. Nehrozí, že by vám nikdo nepomohl (na Spartan Race v OPEN vlně), bez ohledu na pohlaví. Vlastně jde o takovou týmovou spolupráci, kde obavy ze znemožnění se nejsou na místě. Naopak i cizí závodník vás mile a pozitivně vyhecuje natolik, že i překážku, o které si myslíte, že dáte jedině ve snu, zvládnete levou zadní. A když se vám nepovede vyšplhat po zabláceném laně až nahoru nebo přeručkovat překážku multirig až na konec, uděláte sice trestných 30 angličáků, ale stejně se setkáte se slovy – „jsi fakt dobrá“.

Tak to zní možná až trochu neuvěřitelně v dnešní době a rozumím tomu, že to na člověka zapůsobí. Nicméně lidé, kteří závod nikdy nezkusili, si často kladou otázku, proč se vůbec někdo do takového závodu přihlásí? Jak je možné, že je pro někoho atraktivní představa brodit se bahnem a často si sáhnout opravdu na dno svých sil. Jaké máš pro to vysvětlení a jaký typ lidí se nejčastěji mezi závodníky objevuje?
Na tento typ závodů se přihlašují lidi, kteří nejenom tíhnou k adrenalinu, ale hlavně rádi překonávají výzvy. Taky nejsem milovník bahna, ale pocit, že jsem překonala sama sebe, je nepopsatelný. A co teprve ledová voda, ve které se plazíš pod ostnatým drátem… BRRR! Spartan Race ti ukáže tvé limity, nastaví zrcadlo, ukáže silné i slabé stránky. A i když je to neuvěřitelné, tak ti umožní se posunout v životě dál.

Dalším utkvělým názorem řady nezasvěcených lidí je přesvědčení, že podobné akce jsou jen pro takovou tu vyjuchanou omladinu, která nemá co na práci, tak zabíjí čas tímto způsobem. Ty jsi ale maminka devítileté holčičky, denně chodíš do zaměstnání, takže o žádné přemíře volného času nemůže být ani řeč. Jak to vše zvládáš? Co vše děláš v rámci tréninku a kam ses třeba v této oblasti (přípravy) za tu dobu posunula?
Spartan Race je extrémní překážkový běžecký závod, který opravdu není pro každého, ale je to životní styl pro adrenalinového sportovního nadšence, za kterého se považuji i já. Navíc závody Spartan Race nejsou každý den, takže jako pracující maminka se jich mohu bez problému zúčastnit. Mám to štěstí, že mám sportovně talentovanou dceru, takže v tréninkovém období mi dělá sparing partnera. Společně hodně běháme, ručkujeme venku v lesoparku, cvičíme doma na TRX (závěsný posilovací systém) a břišákujeme (sedy-lehy. Nestydím se říct, že už v devíti letech by trumfla kdejakou trenérku. A dokonce už má zálusk na dětský Spartan Race. Tento trénink mi stačí natolik, že na každém dalším závodu Spartan Race se mi snižuje počet trestných angličáků.

Tak to zní opravdu báječně a moc ti takové souznění přeji. Ještě mě napadá úplně jednoduchá otázka: Komu bys účast na podobných závodech doporučila, a koho bys naopak od toho odrazovala?
OCR závody může zkusit každý psychicky i fyzicky odolný jedinec bez vážnějších zdravotních indispozic. Ten, který chce najít sám sebe, miluje výzvy, chce překonat své limity, chce zažít něco nezapomenutelného, ale i okusit, jaké to je sáhnout si na úplné dno a zase se zvednout.

Co ty a stravování? Máš nějaký speciální jídelníček, a jak si ho hlídáš? Jsou potraviny, které vůbec nejíš, a co naopak třeba nově (s tím větším výdejem) do tvého režimu vstoupilo. Zkrátka co jsi začala jíst, abys měla dostatek sil?
Jsem člověk, který preferuje zdravý životní styl. Speciální jídelníček nemám. Jeden čas jsem používala aplikaci KalorickéTabulky.cz. Nyní už vím, co mému tělu nedělá dobře, a naopak. Je pravda, že díky tréninkům a závodům jím více maso, které jsem moc nejedla, a zamilovala jsem si ovesné vločky a banány. A víkendová rána si bez míchaných vajec už vůbec neumím představit.

Můj den vypadá asi takto: Snídani obvykle zahajuji ovesnými vločkami s jogurtem, chia semínky a ovocem. O víkendu zmíněnými míchanými vejci s tmavým pečivem či proteinovými lívanci s rýžovým sirupem a ovocem. Dopolední svačinu oživím exotickým ovocem, rýžovým chlebem s cottage sýrem. Jasnou volbou pro oběd je rýže/těstoviny s masem/rybou. Odpoledne sezobnu pár ořechů nebo vypiji proteinový koktejl. A k večeři (cca 2 hodiny před spaním) zakončuji den pečenou rybou nebo steakem se zeleninou. V den závodu nevynechám banány, datle. A po závodu si dopřeji za odměnu i něco sladkého.

Děkuji za rozhovor a přeji, ať se daří.

Foto: oficiální fotografie Spartan Race Czech Republic a archiv Martiny Kalinové (úplně nahoře)

Tip redakce: Zkuste si i vy hlídat živiny v jídelníčku pomocí aplikace www.kaloricketabulky.cz

1.8.2019 Ing. Macáková Marcela Články, Fitness a wellness