Aplikace KalorickeTabulky.cz Získat

Zavádějte změny do života tak, abyste z nich měli radost a dávaly dlouhodobě smysl, říká Barbora Tlustá, autorka knihy Bez obalu

Tentokrát si povídáme s podnikavou Barborou Tlustou, které není lhostejné to, jak se chováme k naší matičce Zemi.

O životě bez obalů a hospodaření nejen s potravinami se dovíte v její knize Bez obalu. Speciální ochutnávku jejích názorů pro uživatele aplikace Kalorickétabulky.cz si můžete přečíst právě nyní.

Naši čtenáři asi přemýšlejí o jídle více a hlavně opravdu dopředu díky tomu, že si hlídají živiny a kalorické hodnoty. V souvislostí s naší filozofií mě oslovila i jedna z vašich rad: „Nechoďte nakupovat hladoví“. Jak a kde konkrétně nejraději nakupujete vy? A plánujete nějak dopředu, co bude vaše rodina jíst?
Nejraději bych už nenakupovala vůbec a všechno ovoce a zeleninu měla z vlastní zahrady. Ale jsme venkovani teprve necelý rok, takže to bude na dlouho. Nejvíce nakupuji na trhu, v bezobalových obchodech a od drobných výrobců, ke kterým si můžu osobně zajet třeba pro maso nebo sýry. Dlouhodobě nepodporuji velkochovy, takže maso ani mléčné výrobky nenakupujeme v supermarketech. Jinak se samozřejmě nákupu v klasickém obchodě někdy nevyhnu, ale mnohem raději mám ty menší s lokálními produkty. Většinou nakupuji i se synem a složení nákupu a co budeme vařit vymýšlíme společně. Moc dopředu neplánuji, naše nákupy vypadají totiž podobně – hodně ovoce a zeleniny, luštěniny, ořechové mouky, těstoviny. A teprve doma pak vymýšlíme, jaké dobroty uvaříme.

Zavádějte změny do života tak, abyste z nich měli radost a dávaly dlouhodobě smysl, říká Barbora Tlustá, autorka knihy Bez obalu

Ve své knize se přiznáváte, že ještě během studií jste byla zářným příkladem všeho nezdravého, neekologického a nezodpovědného. Zlom nastal, když jste uvažovala o dítěti. Odrazil se váš nový životní styl na vašem zdraví? Pociťoval jste třeba nějaké zásadní zlepšení?
Určitě ano. Před těhotenstvím jsem si dala totální detox organismu a cca půl roku jsem byla na RAW – tedy syrové rostlinné stravě. Že se člověk změní fyzicky je jasný (během toho půl roku jsem zhubla z cca sedmdesáti kilo na padesát. A tak to zůstalo až do těhotenství. Ale nejvíce mě asi na změně stravování překvapila změna psychická. Když člověk nemá hlavu zaplácanou nekvalitním jídlem, začne trochu jinak přemýšlet. Udělá si pořádek v tom, co chce a nechce. Vlastně jsem úplně od základů změnila svůj životní styl a nakopl mě k tomu právě detox a změna stravování. Teď už se RAW sice nestravuji, ale nekupuji průmyslově zpracovávané potraviny. A hlavní část mého jídelníčku tvoří stále zelenina. Co se týče váhy, tak mám teď asi o deset kilo více než před otěhotněním, kdy jsem, přiznávám, jídlo vůbec neřešila, a hřešila vším možným. K tomu, abych se cítila ve svém těle maximálně komfortně, bych ráda zase pár kilo zhubla, ale nějak to nehrotím.

Zaujala mě také myšlenka výměny přebytků. Pozoruji už delší dobu v naší uzavřené skupině na facebooku (Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami), že řada uživatelů má bohatou úrodu, někteří zase žijí ve městě a jsou odkázání na obchody. Máte s touto výměnou nějakou osobní zkušenost a co byste třeba našim uživatelům poradila, aby se pak necítili rozčarováni a nějakým způsobem ošizeni. Jak na to v praxi? Vychází se třeba z přibližné prodejní ceny nebo je to prostě takové to – vyměníme, co máme.
Je to na individuální domluvě. Já osobně si myslím, že je to skvělá věc. Mám i osobní zkušenost. Zkrátka stačí se domluvit k oboustranné spokojenosti. Ideální variantou jsou výměny „přebytek za přebytek“. Často jsou teď výměny ve stylu „vyměním rajčata za ty a ty sušenky z toho a toho obchodu“. Ale ta podstata a myšlenka jsou trochu jinde. Ale protože každý máme jiné možnosti, chápu, že někdy funguje i takto.

Zavádějte změny do života tak, abyste z nich měli radost a dávaly dlouhodobě smysl, říká Barbora Tlustá, autorka knihy Bez obalu

Libí se mi také vaše poznámka v souvislosti s vaší cestou k současné pracovní situaci: „až vám někdy bude někdo říkat, že něco nejde, nevěřte tomu“. Vy jste svůj sen zrealizovat dokázala. Zmiňuji to proto, že naši uživatelé vytvářejí opravdu fantastické a jednoduché recepty, které i hezky nafotí a nasdílejí na náš facebook, a já si často říkám, že někteří z nich by prostě měli vydat kuchařku. Co byste jim vzkázala? Jak složitý byl proces vydání vaší knihy? A kdo a co vám nejvíce pomohlo?
Relativně složitý byl spíše proces k otevření vlastní RAW cukrárny a potom i bezobalového obchodu s přírodní kosmetikou. Pro člověka, který o podnikání nic neví, je to ze začátku džungle. Ale pokud děláte věci s radostí, nadšením a je to opravdu vaše cesta,  tak se to prostě povede. Co se týče knihy, tak tam jsem měla obrovské štěstí, že mě oslovilo přímo nakladatelství Jota, které chtělo vydat českou knihu se zero waste tematikou. Takže mojí jedinou „starostí“ bylo to všechno sepsat, což mě moc bavilo a doufám, že je to na té knize znát. A všechno, co dělám, dělám díky podpoře přátel a rodiny – hlavně manžela, tchánů, sestry a především mojí skvělé mámy, se kterou jsme se do podnikání pustily.

Zavádějte změny do života tak, abyste z nich měli radost a dávaly dlouhodobě smysl, říká Barbora Tlustá, autorka knihy Bez obalu

Říká se, že s poctivostí nejdál dojdeš, ale já bych ještě k tomu přidala upřímnost. Líbí se mi, že nejen že děláte svou práci poctivě, ale právě že umíte i upřímně přiznat, ze není vše třeba dokonalé. Myslím, že tento přístup lidé ocení. Všem by se nám asi ulevilo, kdybychom si přiznali, že nemusí být vše na sto procent, a že je lepší se snažit aspoň v rámci svých možností, než to v touze po dokonalosti vzdát. A to se týká nejen přístupu k ekologii, ale i k hubnutí, které je u nás velkým tématem. Máte nějaký tip, jak se vypořádat s tím, že dělám něco jen tak, jak je v mých silách, ale dělám to dobře a přináší to nějaké výsledky. Konkrétně na co se zaměřit v „zero waste“ v první fázi, aniž by dotyčný měl pocit, že to vlastně není dost dokonalé…
Podle mě je nesmysl honit se za něčím, co třeba ani aktuálně není v našich silách. Já bych to shrnula asi takto: Dělejte věci tak, aby vám přinášely radost. Pokud jsme svázaní nějakým bodem, cílem, dokonalou představou o tom, jak co bude, a nejsme ochotni z toho uhnout podle aktuálních potřeb, situací, rozpoložení, tak začneme jet na sílu a logicky se dostaneme do stresu. A dělat věci pod tlakem a ve stresu podle mě není dlouhodobě udržitelné. Pokud se rozhodnete snižovat svoji produkci odpadu, začala bych drobnými kroky. Do obchodu si nosit vlastní tašky a pytlíky. Než něco vyhodím, tak se zamyslet, jestli by se to nedalo ještě využít. Nakupovat sezónně a ideálně od místních producentů. Šetřit vodu, energie, neplýtvat jídlem a pro začátek se taky zamyslet, jakého odpadu vlastně produkuji nejvíc. A pak zkusit vymyslet varianty, jak to můžeme dělat jinak.

Máme nyní v Evropě opravdu výrazně horké dny, které vyvolávají obavy a vášnivé diskuse, co že se to s tou naší planetou děje. Přesto si většina z nás dál žije ve svém blahobytu, nešetří vodou, atd. Vy to přirovnáváte k orchestru na Titaniku, který vyhrával ještě v momentě, kdy šla loď ke dnu. Říkáte, že člověk nemusí být vědec nebo ekoaktivista, aby mu bylo jasné, že se naše planeta má kvůli lidem špatně. Kdybyste měla sepsat takové symbolické desatero ekologického chování, jak by vypadalo?
Lokálnost, sezónnost, náhrada jednorázových obalů opakovaně použitelnými, omezení toxické drogerie a kosmetiky, omezení jízd autem a létání, snížení konzumace živočišných produktů. To, co vyhazuji, vytřídím, nebudu plýtvat jídlem. Než něco koupím, zamyslím se, zda to skutečně potřebuji. A hlavní bod: Pokud někdy něco z „desatera“ nezvládnu, rozhodně se z toho nebudu hroutit a házet všechny změny, které se mi daří realizovat, za hlavu.

Zavádějte změny do života tak, abyste z nich měli radost a dávaly dlouhodobě smysl, říká Barbora Tlustá, autorka knihy Bez obalu

Děkuji. To zní velmi moudře. Na závěr, ať máme něco vyloženě radostného, vás prosím o oblíbený recept.
Tak můj oblíbený recept je jednoznačně ten na čokoládu, protože kdo by ji nemiloval. A její výroba doma je jednoduchá, rychlá a dá se to zvládnout i bez cukru.
Potřebujeme nepražené kakao, kokosový olej nebo kakaové máslo a sypké sladidlo (xylitol, panela, kokosový cukr – je na každém, co zvolí). Smícháme kakao se sladidlem v základním poměru 1:1 a pomaličku přiléváme rozpuštěný olej nebo máslo. Konzistence nesmí být moc olejnatá, ale ani betonová, takže s přiléváním opatrně. Po ochutnání přidáváme sladidlo nebo naopak kakao, nalijeme do silikonových formiček a dáme na 15 minut do mrazáku. Pokud použijete kokosový olej, tak čokoládky nezvládnou větší teplo a je dobré je uchovávat v lednici. Při použití kakaového másla budou mnohem odolnější. Do čokoládek si můžete přimíchat cokoliv, co máte rádi – ořechy, chilli, levanduli…

Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se daří.

Z archivu aneb přečtěte si také:

Dříve jídla chudých, dnes luxusní menu

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

27.8.2019 Články, O kaloriích nevážně

Komentáře

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články