Je mi 55 let a mám úplně nové tělo, říká Kateřina, jež zhubla díky aplikaci KalorickéTabulky.cz.

Úspěchy našich uživatelů nás vždy těší. Pravidelně je zveřejňujeme v rubrice Jak zhubnout a řadu z nich můžete také obdivovat v naší uzavřené skupině Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami.

Tentokrát předáváme slovo paní Kateřině, které velmi děkujeme, jak pěkně popsala svou cestu k vysněné postavě a aplikaci www.kaloricketabulky.cz:

A to nové tělo nemám z důvodu, že bych si za těžké peníze nechala něco odsát nebo popošít, ale proto, že jsem přesně před rokem začala používat aplikaci KalorickéTabulky.cz. A poprvé v životě jsem se svým tělem naprosto, ale opravdu bez výhrady spokojená.

Jako dítě jsem byla spíš tlustá. Ne úplně tlustá, ale dost oplácaná. V pubertě jsem byla doslova „krev a mléko”. Naštěstí jsem měla vždy zdravé sebevědomí, takže jsem se tím nijak zásadně netrápila, nehledě na to, že v době mé puberty byly modelky k vidění maximálně v časopise Vlasta. A to naštěstí tehdy byly víceméně ženy z lidu, takže jsme svoje nedostatky až tak neprožívaly.

I s velkým zadkem jsem se šťastně vdala a postupně porodila dvě děti. Když byly dceři tři, synovi rok a mně 25 let, byla jsem se svým životem vážně spokojená, i když jsem při výšce 168 cm vážila skoro 80 kg. Pak jsem v časopise Květy objevila obrázek, který byl v podstatě velmi jednoduchým návodem, jak zhubnout pomocí dělené stravy. Ano, pokud se snažíte to spočítat, bylo to ještě před jejím oficiálním objevením.

• Tehdy jsem se kousla, důsledně oddělovala a zhubla jsem během půl roku 12 kilo.

Myslím, že to aspoň jednou v životě zkusila většina z vás, takže asi nemusím nijak rozvádět, že jakmile se vrátíte k normální stravě, pozvolna se vrátí i kila… Tak se taky stalo.

• A tak jsem pořád hubnula a zase tloustla.

Vždy, když jsem se dopracovala k 75 kg, zase jsem dočasně dělila, případně zkoušela jiné „osvědčené“ metody. Jako největší dva nesmysly si dovolím vyhodnotit tukožroutskou polévku a čistě bílkovinou stravu. To už jde totiž trochu i o zdraví.

Mezitím jsem porodila ještě jednoho syna. To už mi bylo 38 let, ale poporodní váhu jsem si časem ještě dokázala nějak přijatelně srovnat. Ale asi před rokem a půl se stalo, že jsem se opět plíživě dopracovala k 75 kg a poprvé jsem s tím nedokázala pohnout. Nefungovalo naprosto nic. Pod vlivem všemožných článků jsem usoudila, že se blíží menopauza a že nemá smysl tomu vzdorovat. Prostě jsem si koupila větší oblečení a rozhodla se smířit s osudem…

Hlavně, že jsem zdravá. Ale moc se mi to jako řešení nelíbilo. Za poslední možný pokus jsem tedy považovala návštěvu výživové poradkyně. Objednala jsem se na konzultaci, abych se za mírný poplatek (konzultace byla v akci) dozvěděla, že mám a) nadváhu, b) velmi vysoké procento vnitřního tuku a c) až nebezpečně vysoké procento viscerálního tuku.

• Na druhou stranu mi ale slečna řekla, že když mi upraví jídelníček, abych měla vyvážený příjem bílkovin, sacharidů a tuků, že mi ručí za to, že do konce roku zhubnu 10 kilo. Cena 12 tisíc korun!

Slečna ovšem vypadala, že ví, co říká. Usoudila jsem, že 12 tisíc umím opravdu utratit jinak, a že když umí takový jídelníček sestavit ona, že to zcela jistě dokážu taky. Začala jsem hledat na internetu a www.kaloricketabulky.cz našla v podstatě hned.

Chvíli jsem je zkoumala. Přišlo mi to jednoduché a přehledné, a tak jsem se zaregistrovala. A začala jsem si jídlo vážit a hlavně přemýšlet o tom, co jím…

Ze začátku mi to moc nešlo. Musela jsem si vždycky večer rozmyslet, co budu druhý den jíst a dopředu si to spočítat. A nejen spočítat, ale většinou i odvážit, uvařit a dát do krabiček, abych si mohla vzít to, co chci jíst, druhý den sebou. A kila se ze mě začala doslova odpařovat.

• Podstatná je při používání Kalorických tabulek jediná věc, tedy vlastně dvě: pevná vůle a důslednost. Napsat nebo naopak nenapsat si do tabulek můžete, co chcete.

Ale když sníte v noci tabulku čokolády a/nebo nebo vypijete láhev vína, a nenapíšete si to, jaksi to bohužel neznamená, že to neexistovalo. Prostě to jen nefunguje.

Poprvé jsem si zapsala váhu 15.7. 2018 a bylo to 72kg. A 68 kg jsem měla už na konci srpna. Tak jsem si cílovou váhu snížila na 65 kg a dopracovala jsem se k ní na konci října. To už jsem se sebou byla velmi spokojená, ale řekla jsem si, že to ještě zkusím posunout a přepsala jsem cílovou váhu na 60 kg.

Trvalo to do půlky ledna. Navíc jsem si k tomu pořídila váhu, která měří tuky, včetně viscerálního. A mohu říct, že tuky mizely spolu s kily a já už jsem dávno byla na hodnotách, které za cílové považovala slečna poradkyně. Nutno přiznat, že časově to odhadla správně.

Co je ale podstatné: Každý den jsem pořádně jedla a nikdy jsem neměla hlad. Spíš jsem občas nedokázala sníst všechno, co bych měla. Můj muž nevěřícně zíral na moje plné talíře a pak mi řekl, že jsem tolik nikdy v životě nejedla. “Miláčku, ty fakt strašně žereš,” pravil doslova. A měl svatou pravdu. Ono 250 g brokolice 120 g brambor upečených v troubě a 200 g ryby v páře (moje oblíbená a častá večeře) je opravdu na talíři hromada jídla.

Takže jsem byla na začátku letošního roku už velmi spokojená šedesátikilová žena. Jenže pak jsem si jednoho dne uvědomila, že jsem sice celkem hubená, ale že jsem celá nějaká povislá… Na břiše jsem měla povislou a krabatou kůži, což by se asi dalo přežít, břicho moc neukazuji, ale tak trochu mi visely i moje, i když štíhlé, ruce.

• Proto, prosím, přijměte moji velmi zásadní radu: Když začnete hubnout, začněte rovnou i cvičit. Já jsem začala až letos v březnu a teprve teď, po téměř šesti měsících, jsem se sebou konečně opravdu spokojená.

Cvičení má ještě jednu dost zásadní výhodu – za počet kalorií, které odcvičíte, si v rámci tabulek můžete přidat něco, co se vám tam bez cvičení nevejde. V mém případě dvakrát deci bílého, někdy kousek čokolády, někdy oboje.

A jestli si teď říkáte, že na to nemáte čas, tak si dovolím tvrdit, že lžete sama sobě. Já jsem si takhle úspěšně dokázala lhát celý život, abych v pětapadesáti letech zjistila, že to je nesmysl. A věřte mi, že mám velmi (opravdu velmi) náročnou práci, jak časově, tak psychicky. Mám období, kdy vstávám v pět ráno, a chodím spát po 22 hodině, abych zase v pět zvládla vstát. A nebo naopak, pracuji do tří do rána a vstávám v devět, v lepším případě v deset hodin, což ale vyjde nastejno. I tak si zvládnu večer nachystat jídlo na druhý den: Většinou ovoce s jogurtem a medem, salátová srdíčka, mrkve, jablka, někdy tofu, všemožné vegetariánské pomazánky, křupavé chlebíčky, atd. A nachystám si i zeleninu, někdy rybu a ráno si to jen na 12 minut hodím na páru. A každý den snídám. A teď už půl roku každý den cvičím. Opravdu každý den. Někdy vstanu dřív a dám to ráno, jindy naopak cvičím večer. A pak si dám rychlou sprchu a s chutí a radostí nasnídám a nebo naopak navečeřím.

• Dámy, je mi 55 let, vážím 57 kilo a mám velikost 34 – 36, vypracované ruce, nohy a věřte nebo nevěřte, i břišní svaly. Za týden jedeme k moři a myslím, že mi poprvé v životě nebude vadit, když mě můj muž bude fotit v plavkách… Mám totiž nové, velikost S!

Je mi jasné, že si říkáte, že když jsem tak chytrá, proč neukážu fotku před a po.Tak za prvé mě vůbec nenapadlo se „před“ vyfotit. A kdybych ukázala aktuální fotku, tak z ní nepoznáte, že jsem před rokem měla o 15 kilo víc. A za druhé, stejně byste si říkaly, že je to určitě photoshop, jako že to tak u těch před a po fotek na internetu většinou je. Možná bych mohla vyfotit jen o kolik mi jsou větší džíny. O hodně. Svléknu je zapnuté, ale i tak je nosím, jen jsem si přidělala dvě dírky na pásku. Líbí se mi totiž, jak na mě visí. Ale tím vás taky neokouzlím, protože, jak dobře víme, každá fotka může být fejk.
Jediné, co vás může přesvědčit, je váš vlastní úspěch. Držím vám palce. Kateřina (55 let)

1.9.2019 redakce Články, Fitness a wellness, Jak zhubnout