Proč obsahují Kalorické Tabulky reklamy?

Přicházejí nám do redakce dotazy, proč neplacená verze Kalorických Tabulek obsahuje reklamy. Že by měla být celá zadarmo.

Vysvětlíme vám, proč to tak dělat nelze.

Nikdo nemá rád reklamy

Ani já ne. Dokonce často ani reklamní společnosti, které na nich vydělávají. V jedné jsem kdysi dělal. Klient přijde s nápadem na reklamu. Vy jeho požadavky zpracujete, ale on si to v průběhu práce rozmyslí. Chce změny, které s původním konceptem vůbec nesouvisejí. Postupně do toho mluví stále více lidí a původní myšlenka se pomalu ztrácí… Potom koukáte na internet, díváte se na televizi a říkáte si, jak proboha tohle někdo mohl pustit ven? Pamatujte, že hlavní slovo má vždy zadavatel reklamy.

Skutečně – nikdo nemá reklamy rád. Na druhou stranu, spousta lidí nemá ráda svou práci, a také tam každý den chodí. Musí, pokud si chtějí vydělat. A stejně tak je tomu s reklamami.

Nic není zadarmo

Do schránky vám chodí noviny a letáky zadarmo. Můžete se dívat na neplacené televizní programy jako třeba Novu, Primu, Barrandov, podle svého gusta. Přitom přece všichni víme, že nejsou zadarmo. V oněch novinách i časopisech je spousta reklam, které někdy dokonce zaplatí veškeré náklady na tisk a redakci. V televizi také musíte po čtvrt hodině zkousnout takových sedm, osm minut reklamy. A to dokonce i na ČT, kde by ze zákona být neměla, proto se u nich píše „tento pořad sponzoruje“.

• Asi to divákům také vadí, ale nejspíše nepíší do televize Nova (Prima, Barrandov…), že by chtěli vysílání zadarmo a bez reklam. Nemůžete si předplatit takovouto verzi vysílání.

A hlavně – vy ty reklamy v novinách nebo televizi stejně platíte a zaplatíte. Ne přímo, ale v ceně inzerovaného produktu. Jeho cena je vždy navýšena o částku na marketing a reklamu. Vlastně přemýšlím, jestli bylo a je něco zadarmo. Vždycky je v takové akci nějaký háček a pokaždé se můžete vsadit, že z vás peníze tak či jinak někdo vytáhne. Jen vzpomeňte na „šmejdy“ a jejich výlety s obědem „zadarmo“.

Reklama jako nutné zlo

A teď se zkusme vžít do druhé strany. Máte televizi, noviny, časopis, nebo nabízíte mobilní a internetovou aplikaci. Můžete si založit fond, aby vám lidé posílali peníze. Ale pokud nejste Česká televize, které koncesionářské poplatky musíme platit ze zákona, asi vás jen tak dobrovolně moc lidí nepodpoří.

Pak máte dvě možnosti – buď si najít sponzora, nějakého mecenáše s miliardami, který ve vás bude věřit a nasype vám každý měsíc potřebný balík peněz, aniž by se ptal po výdělcích (utopie, že?), nebo prostě prodáte reklamní čas a z něho budete žít a svou firmu provozovat. Ostatně, reklama je stará jako lidstvo samo, ale to by bylo na samostatný článek.

Když jdete do obchodu, asi také nepřemýšlíte nad tím, že musíte rohlíky od pekaře, košili od švadleny nebo stůl od tesaře koupit. Nepíšete jim, že by měli své výrobky poskytovat v rámci charity zadarmo.

A stejně tak je tomu – i když se nám to nikomu nelíbí – i s reklamami v aplikacích, jakou jsou právě Kalorické Tabulky. (A to jste nejspíše ještě nehráli žádnou hru v mobilu, kde jsou i půlminutové reklamy po jednom, dvou odehraných kolech!)

Celou databázi musí někdo spravovat. Programovat. Psát. Odpovídat. Propagovat. Všichni ti lidé si zaslouží plat. Firma musí někde sídlit a platit nájem – z pod mostu nic takového nikdo nenabídne.

Z reklam žije nejen firma a lidé v ní, ale i samotná aplikace. Díky penězům z reklamy se může neustále vylepšovat, držet se moderních trendů jako třeba propojení s chytrými hodinkami, díky nim vývojář vymýšlí a nasazuje nové nebo vylepšené funkce.

Kalorické Tabulky lze mít bez reklam formou předplatného. Někteří si předplácejí časopisy, jiní sledování pouze fotbalu (na O2), formou předplatného fungují mnohé další služby včetně třeba pronájmu cloudového prostoru či softwaru pro velké firmy.

Předplatné funguje i u Kalorických Tabulek a reklamy vás pak nebudou obtěžovat, navíc získáte přístup k prémiovým službám. A máte klid od reklam a dobrý pocit, že přispíváte na vývoj dobré věci.

Stejně mi přijde zvláštní, že tam, kde se nabízí nějaká zajímavá aplikace, někdo chce škudlit, ale potom jde a zaplatí za předražené jídlo ve fast foodu, za předraženou kávu v nějakém globálním řetězci nebo to nechá na spropitném v luxusnější restauraci, a ani mu to nepřijde divné.

6.11.2019 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně