Aplikace KalorickeTabulky.cz Získat

Nebojte se jídla! Jídlo není nepřítel, říká Hanka, jež zhubla přes třicet kilo

Přinášíme vám další příběh úspěchu – tentokrát mladé ženy, která dokázala dostat pod kontrolu svůj jídelníček a životní styl.

Po letech, kdy se doslova mučila hlady, už ví, co tělo potřebuje. Tady jsou její slova:

Zdravím čtenáře aplikace www.kaloricketabulky.cz. Jmenuji se Hanka. Jsem maminka desetiměsíčního chlapečka a manželka nejlepšího chlapa na světě. Odmalička jsem hrála se svým dvojčetem závodně basket. S tím jsem ale v šestnácti letech přestala. Můj příběh pro blog KalorickéTabulky začíná v roce 2008. Byla jsem krátce zamilovaná, bez sportu. O necelý rok později ručička váhy vystřelila o 10 kg nahoru, na 75 kg. Fotka z výletu v té době pro mě byla poslední kapkou… Znalosti o výživě jsem tehdy moc neměla. Klasikou bylo vynechávání sladkého, pečiva a příloh.

Nebojte se jídla! Jídlo není nepřítel, říká Hanka, jež zhubla přes třicet kilo

  • Váha před: cca 102 kg
  • Váha nyní: 68 kg
  • Výška: 172 cm
  • Velikost před: 42-44
  • Aktuálně velikost: 36-38
  • Věk: 29 let
  • Zájmy: rodina, sport, turistika, filmy
  • Zaměstnání: momentálně rodičovská dovolená, dříve personalistka

Krátce po startu jsem se dozvěděla o jednom hubnoucím klubu, kde ženám doporučovali jíst 4 000 kJ denně. Dnes už vím, že to byla největší hloupost, ale díky tomu jsem tehdy začala zjišťovat, co jsou to vlastně kalorie. Koupila jsem si váhu, sešit, na lednici pověsila tabulku s výživovými hodnotami potravin a začal kolotoč, ze kterého jsem neuměla dalších 10 let vystoupit. Chtěla jsem být lepší než ostatní. A tak jsem ubírala a ubírala, až jsem se s denním příjmem dostala na 1 300 až 1 600 kJ. Pro představu jsou to například dva kelímky ovocného jogurtu nebo 3 vajíčka či malá hrstička ořechů.

  • Ano, čtete správně. Za celý den. A abych nebyla jen lepší, ale úplně nejlepší, ještě jsem do toho cvičila.

Běhání, posilování – pod 2000 skoků přes švihadlo jsem nešla nikdy. Byla jsem tak zfanatizovaná představou o dokonalé postavě, že jsem zapisovala i žvýkačku bez cukru. Samozřejmě jsem byla neustále unavená, protivná, v noci mě budily křeče do nohou. Ale hubla jsem a byla tedy vlastně spokojená. Bohužel moje trávení nepracovalo, jak mělo, a já se uchýlila dokonce k projímadlům. Příjem se mi ale nakonec podařilo navýšit na oněch úctyhodných 4 000 kJ.

Dohromady jsem za tři měsíce zhubla 17 kilo, a tak jsem si dovolila dát kousek tchýnina koláče. V hlavě mi v tu ránu přeskočilo a já potřebovala sníst vše, co jsem si celou dobu odpírala. Langoše, nanuky, sušenky, čokoládu, hranolky a nejlépe samozřejmě hned. HNED! Tím jsem odstartovala další etapu.

  • Etapu záchvatovitého přejídání a bohužel i zvracení. Do čtyř týdnů bylo 17 kilo zpět. Rychle nabyl, rychle pozbyl.

Do extrému jsem se pak dostala ještě jednou v roce 2017, kdy jsem si dokázala poradit s příjmem potravy, ale už jsem ho nedokázala skloubit s extrémní zátěží, při které jsem ráno vstala v 5 hodin, uběhla 6 kilometrů, pak práce, po práci do fitka, kde jsem běhala další půlhodinu, a završila to hodinovým funkčním tréninkem. K mému překvapení jsem nejenže váhu neudržela, ale nabrala jsem ještě pár kilo navíc. Nakonec jsem se dokázala vyžrat na 96 kilo.

Nebojte se jídla! Jídlo není nepřítel, říká Hanka, jež zhubla přes třicet kilo

Před váhou jsem utíkala a dodnes mi v hlavě zní slova mého dnes už manžela: „Neznamená, že když se nezvážíš, že tolik nevážíš.“ Když se nad tím člověk zamyslí, je na tom hodně pravdy. Máme tendenci utíkat před pravdou, vyhýbat se zrcadlu i váze.

Se svojí nejvyšší váhou v životě jsem nakonec i otěhotněla. Byla jsem tak silná, že zaměstnanci firmy, ve které jsem pracovala, o mém těhotenství zhruba do šestého měsíce ani nevěděli. Mysleli si, že jsem prostě zase něco přibrala.

Rodit jsem šla, když jsem vážila 109 kg. Při příchodu z porodnice váha ukazovala 102 kg a já byla rozhodnutá, že tolik opravdu vážit nebudu. Ne, nechci, ale nebudu! Opět mi pomohl manžel, který mi řekl, že tohle je zřejmě moje poslední šance, kdy budu moci opravdu zhubnout a ať porod beru jako restart těla.

Ze začátku šla váha dolů skoro sama. Samozřejmě s ohledem na miminko a kojení jsem hubnutí příliš nehrotila. Snažila jsem se jíst dostatek všech makroživin, chodila na procházky s kočárkem. A to stačilo. Měla jsem pocit, že rodičovství mě udělalo nesmrtelnou a dokážu všechno na světě.

Do opravdového hubnutí jsem se opřela až 3 měsíce po porodu, tedy na konci listopadu loňského roku. To váha ukazovala už ,,jen“ 92,6 kg. Spočítala jsem si svůj příjem, stáhla aplikaci www.kaloricketabulky.cz a začala si plánovat a zapisovat jídlo. Postupně jsem přidávala cvičení, jógu, následovaly domácí kruhové tréninky. Když už jsem se cítila fyzicky lépe, přešla jsem na běh a cvičení HIIT. Aktuálně kombinuju běh, tabatu a fitko. Celou dobu cvičím 3-5 týdně.

Na své cestě se snažím především o to, aby to pro mě bylo dlouhodobě udržitelně. Žádné zákazy, žádná přehnaná cvičení, žádné nesplnitelné cíle. U jídla se snažím dodržovat pravidlo 80/20. Převážně se stravuji dobře a zdravě, ale pokud mám na něco chuť, nemám problém si to dát.

Myslím, že pro všechny je těžké přepnout v hlavě to, že se nejedná o zákazy, uvědomit si, že to člověk dělá pro sebe a pro své zdraví. Ne pro okolí. Vím, že nejtěžší zkouška mě teprve čeká. Pro mě nikdy vlastně nebyl problém zhubnout, ale váhu si pak udržet. Z toho důvodu jsem si založila instragramový profil, který slouží primárně pro mě. Takový můj deníček. Přidávám tam každý den fotku s popiskem, co jsem celý den jedla, videa s tipy a radami ohledně cvičení. Každou středu cvičím online tabatu, kterou vymýšlím společně se svou sestrou, která je profesionální sportovec. Musím říct, že zdravý životní styl mě momentálně velice naplňuje, baví mě lidem radit, pomáhat, motivovat je a je to něco, čemu bych se chtěla do budoucna věnovat. Moje největší poděkování ale patří mému manželovi, který i přesto, že nevěřil, že opravdu dosáhnu své vysněné váhy, mě celou dobu neskutečně podporoval. Bez něj a našeho skvělého a hodného syna bych to nezvládla. A jaká je moje rada? Nebojte se jídla! Jídlo není nepřítel. A nikam nespěchejte, hubnutí není sprint, ale maratón…

Z archivu aneb přečtěte si také:

Andy z FITFAB Strong: Nikdo naše tělo nezná tak dobře jako my sami

redakce
www.kaloricketabulky.cz

4.8.2020 Články, Jak zhubnout

Komentáře

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články