„Vy tady nemáte děti?“ ptá se mě známý. „Že se vám po chodnících válejí shnilé špendlíky a jabka.“
Na podzim je to tradiční pohled na pražské chodníky (nevím, jak v jiných městech). Většinou tam, kde se zrušily bývalé zahrady a postavily paneláky, dodnes zůstaly některé ovocné stromy. Podél chodníků stojí pláňky, trnky, ořešáky, někdy i moruše.
S výjimkou ořechů, které lidi sbírají a někdy je jezdí do městských parků dokonce klátit, jsme ale k darům podzimní přírody slepí a hluší.
Především k různým druhům slivoní. Ano, známe višně, třešně, meruňky, švestky a broskve, ale mezi planě rostoucí a dnes tak opomíjené patří trnky, špendlíky, mirabelky či střemcha (jejíž plody se běžně ke konzumaci nepoužívají). A překvapivě sem patří i mandle (příbuzné meruňkám a broskvím) – a z okrasných rostlin japonská sakura.
V tomto článku si pár pozapomenutých podzimních nejen slivoní představíme. Většinou mají kolem 150 – 250 kJ / 100 g, z toho cca 10 g sacharidů, ale také mnohé pro tělo užitečné látky.
Špendlíky dozrávají v polovině srpna, jsou žluté a mají elipsovitý tvar podobný švestce. Není jich ale podél cest už tolik, jako tomu bývalo dříve, dnes je nahradily podobně vypadající myrobalány (ty však mají spíše červenou barvu). Mirabelky pak mají kulovitý tvar, jsou rovněž žluté, a mají na straně blíž slunci červené tečky.
Všechny tyto druhy obsahují vitaminy A, C a E, vitaminy skupiny B, dále železo, vápník, draslík, hořčík, vlákninu, železo, zinek a další minerální látky, kyselinu jablečnou. Toto složení pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v těle, krevní tlak, správné fungování střev a pomáhá k vylučování škodlivých látek z organismu. Je také dobré proti revmatismu, omezuje výskyt mrtvice a ledvinových kamenů. Plody na sebe vážou tukové látky a pomáhají tak při hubnutí, ovlivňují rovněž pevnost kostí a zubů a posilují a pozitivně ovlivňují nervový systém.
Jde rovněž o plod slivoní, tentokrát slivoně trnité. Moje babička z nich dělala nejčastěji povidla, ale jak je zmíněno výše, hodí se i na marmelády, šťávy, likéry a pálenky. Ale také se z nich vyrábělo barvivo pro látky, z květů se dělal čaj a z pecek se lisoval olej.
Sbírají se mezi koncem září až začátkem listopadu a vzhledem připomínají menší švestky. K přímé konzumaci v syrovém stavu se hodí až po přejití mrazem (nebo když je natrháte a šoupnete do mrazáku). Jsou bohatým zdrojem vitaminu C, A a E, tříslovin, pektinů, organických ovocných kyselin a dalších minerálních látek. Plody působí proti průjmům, poruchám trávení a pročišťují organismus.
Dnes je poměrně těžké u nás moruše najít, ale není to tak dávno, kdy byly vysazeny prakticky všude. Řeč je o morušovníku černém, nikoliv bílém, který je znám spíše jako potrava bource morušového. Moruše jsou vhodné pro přímý konzum i pro další zpracování. Plody se podobají ostružinám a dozrávají od poloviny července až do září. Mají nasládlou až sladkokyselou chuť.
Obsahují mnoho vitamínů, zejména vitamín C, antioxidantů, minerálních látek nebo velké množství léčivého resveratrolu. Působí proti bolestem v krku, pomáhají regulovat hladinu krevního cukru a mají celkově pročišťující účinky na organismus.
V polovině podzimu (od září do listopadu) se sklízejí také kdoule, které jsou ale jinak poměrně mrazuvzdorné. Uschovávají se stranou ostatního ovoce na chladném a suchém místě, protože plody jsou nejen velmi aromatické, ale po sklizni ještě dozrávají asi 6–8 týdnů. Připomínají jablka či hrušky, voní po citrusech a nedoporučuje se je jíst syrové kvůli možným žaludečním obtížím. Proto se z nich dělají marmelády, želé, pyré, pálenky, křížaly apod.
Obsahují vlákninu, karotenoidy, vitamíny C a E, jód, draslík, železo, fosfor, měď a mangan a používají se při bolestech v krku, průjmech nebo vysokém krevním tlaku. Vysoký obsah pektinu (rozpustné vlákniny) a taninů má protizánětlivý a zklidňující účinek na střeva. Pektin rovněž snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Výluh pomáhá na citlivou kůži a popraskanou pokožku, na spáleniny, omrzliny nebo jizvy.
Připomínají holé broskve, obsahují však méně cukru, a dozrávají od konce srpna do poloviny září. Využívají se stejně jako broskve – do marmelád, sirupů, salátů, koláčů, zmrzliny a samozřejmě do destilátů.
V nektarinkách najdeme vlákninu, vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, zinek, měď, vitamíny C, B1, B2, B3, B5, B9, A, kyseliny askorbovou, mravenčí, jablečnou, citrónovu a listovou, a především opět pektiny. Nektarinky se dokonce označují jako produkty k prevenci vývoje nádorů.
Plody oškeruše, podobné buď malým jablíčkám, nebo malým hruškám, dozrávají od září do října a jsou překvapivě lepší tan nějak mírně nahnilé. Najdeme v nich vitaminy B2, A, C, tanin, minerály vápník, hořčík, draslík, železo, fosfor a bór, a také organické kyseliny, bílkoviny, pektiny, cukry a vlákninu. Působí mj. proti revma, nachlazení a horečkám.
Od dob vlády císaře Karla IV. se pěstování tohoto stromu v českých zemích hojně rozšířilo, dnes jeho sláva upadá podobně jako o již výše zmíněných druhů. Plody specifické chuti a podobné malým jablkům se zpracovávají po přemrznutí (jde o mrazuvzdorný keř). Slupka se nekonzumuje. Obsahují vysoký obsah tříslovin a pektinů, jsou také bohaté na vitaminy, především C a B2, a také na minerální látky jako vápník, hořčík, draslík a sodík. Pomáhají především na střevní problémy a proti rakovině tlustého střeva, ale mají rovněž příznivý účinek na kardiovaskulární choroby a nemoci oběhového systému, pomáhají snižovat hladinu cholesterolu a léčit zánětlivá onemocnění dýchacích cest.
Nejenom, že dozrávají šípky (které sem tam někdo sbírá), ale také hložinky (které sbírá překvapivě málokdo). Přitom působí příznivě na kardiovaskulární systém, snižují krevní tlak, působí proti neuróze, nespavosti a bolestem hlavy. Obsahují flavonoidy, triterpenické kyseliny, aminopuriny, třísloviny, saponiny, karoteny, sacharidy a vitamíny C a B.
foto: cz.depositphotos.com
Na svou prababičku mám moc hezké vzpomínky. Nejenom, že mi dávala francovku (Alpu) na kostku cukru – vám taky? –, ale vařila mi jedno zajímavé jídlo za druhým, jež dnes nikde nevidím nebo nemůžu sehnat, pokud si je sám neuvařím.
A popravdě, stýská se mi po nich.
Celý článek 29.6.2015 5
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
23.9.2021 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
