Dnes tak moderní slovo brunch znamená v podstatě pozdní snídani.
Jak se k nám dostalo a oč vlastně přesně jde?
Všude se dočtete, že slovo „brunch“ vymyslel jistý Guy Beringer, když v roce 1895 napsal do časopisu Hunter‘s Weekly článek o pozdně nočních sobotních oslavách britské smetánky, která pak v neděli vstávala v pozdním dopoledni. Jde o spojení slov „snídaně“ (breakfast) a „oběd“ (lunch). Podobně v Itálii vznikl obdobný novotvar „colanzo“ ze slov „colazione“ (snídaně) a „pranzo“ (oběd).
Samotný systém pozdních snídaní je však znám delší dobu. Jak celkově z historie, kdy obyčejní lidé šli na pole často bez snídaně a jedli pak až kolem poledne během přestávky, tak i z jižních zemí jako Itálie, Řecko či Španělsko, kde se drží noční život a vstává se pak před polednem.
Někteří historici, zabývající se jídlem, se zase domnívají, že původ brunche musíme hledat u katolíků, kteří se před nedělní mší museli několik hodin postit, takže si pak po ní dali velký oběd. Proto výše zmíněný pan Beringer doporučoval místo těžkých obědů o několika chodech dát si něco lehkého a užít si přitom příjemné konverzace s ostatními.
Moderním se stal brunch v USA jak s příchodem evropských uprchlíků ve 30. a 40. letech, tak s rozvojem průmyslu, korporátních vztahů – a Hollywoodu. Nejenom kvůli nočním večírkům hereckých hvězd, ale také proto, že při cestách na natáčení mezi New Yorkem a Los Angeles se v pozdní dopoledne dělala zastávka v Chicagu právě na brunch.
A co mají v oblibě hollywoodské hvězdy, to se stává hitem i u obyčejných lidí. Zde se z doposud nedělní záležitosti stává věc jakéhokoliv dne týdne. Až se nakonec vyprofilovalo určité současné standardní menu pozdních snídaní, tedy káva nebo čaj, případně džus, vejce na různé způsoby (podle země vejce benedikt, míchaná vajíčka, vaječné omelety atd.), bagely, filet z lososa, šunka, sýr, ovoce, cereálie apod.
Záleží však na té které zemi. Ve Francii nebo Kanadě dostanete při brunchi croissanty, francouzské toasty, vafle, palačinky na sladký i slaný způsob, skořicové rolky, quiché, ve Velké Británii šunku, slaninu, klobásky, sendviče, bramboráčky hash brown. V jižnějších zemích spíše saláty, olivy, ryby – zkrátka různé tapas nebo poke misky.
Přesná doba snídaní nebo pozdních snídaní závisí na metabolismu a potřebách každého člověka. Vědci se však shodují, že by se člověk měl najíst maximálně do hodiny po probuzení.
Vzhledem k poměrně široké nabídce jídel pro brunch záleží na každém, co si z nabídky vybere. Pokud to budou sladké palačinky, slanina a klobásy, tak samozřejmě o nijak zdravé jídlo nepůjde. A naopak – zvolíte-li vejce, cereálie, rybu, salát, není ze zdravotního hlediska co namítat.
Otázka kolem pozdních snídaní se tak proto točí především kolem toho, zda je zdravé přeskočit snídani a kolik jídel denně by si měl člověk dát.
Výsledky vědeckých bádání prozrazují, že větší počet jídel za den (čtyři a více oproti třem a méně) je spojen s nižším rizikem obezity a že bohaté snídaně pomáhají spálit během dne dvakrát více kalorií. Lidský metabolismus je po snídani 2,5krát aktivnější než u lidí, kteří snídani nemají.
Vynechávání snídaně je spojeno se zvýšeným výskytem obezity, stejně jako častější konzumace snídaně nebo večeře mimo domov. Lidé, kteří nesnídají, mají tendenci kouřit víc cigaret, pít víc alkoholu a méně cvičit. Podle průzkumů 25 % Američanů pravidelně nesnídá, 53 % snídani vynechá jednou týdně.
Pravidelné snídaně podle jiných studií napomáhají snížení rizika několika chronických chorob. Např. u lidí, kteří nejedí snídaně, bylo zjištěno 12,2 % úmrtí na kardiovaskulární problémy, u lidí, kteří snídají, se procento snížilo na 10,7 % (studie trvala 17 let a zahrnovala vzorek zhruba čtyř tisíc lidí).
Vynechání snídaně bývá spojeno s větším než běžným zvýšením hladiny cukru v krvi po obědě i večeři. Šest různých německých výzkumů probíhajících se vzorkem více než 96 000 lidí potvrdilo, že pokud jednou týdně vynecháme snídani, zvyšuje se o 6 % riziko vzniku cukrovky 2. typu, vynechání 4 – 5 snídaní pak vede ke zvýšení tohoto rizika o 55 procent. Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA tvrdí, že 90 – 95 % Američanů trpí cukrovkou 2. typu.
Nutno dodat, že vynechání snídaně nemá většinou vliv na počet kalorií, které za den sníme, protože přeskočením snídaně máme posléze potřebu „vynechané“ kalorie tělu během dne dodat zpět. Existují také případy, kdy se vynechanou snídani snažíme dohnat něčím rychlým za pochodu. Pokud se však dokážeme hlídat, pak samozřejmě může být bez snídaně příjem kalorií nižší.
Rovněž je potřeba přiznat, že v současné době jsou samotní vědci rozděleni na zastánce zdravosti snídaní, a zastánce vynechání snídaní. Na straně prvních jsou delší výzkumy s většími počty osob, na straně druhé jen krátkodobé studie o zhruba 50 lidech. Odborné zahraniční časopisy na toto téma na jedné stránce často uvádějí několik zcela protikladných článků.
Naštěstí se obě skupiny shodují v tom, že je jedno, jestli a kdy snídani jíme, ale podstatné je, co jíme. A že každý jsme jiný a každému vyhovuje jiný přístup.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
17.10.2021 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
