Romana: Moje cesta k plochému břichu po třech dětech
Chcete mít do léta lepší postavu? Můžete!
Když to dokázala maminka tří malých dětí, zvládnete to jistě i vy!
Svůj příběh pro vás na náš blog sepsala sympatická Romana (34 let), která začala hubnout vloni v lednu. Předáváme jí bez dlouhého úvodu slovo:
Poprvé jsem s nadváhou bojovala už ve svých dvanácti letech. Při výšce 155 cm jsem tenkrát vážila nějakých 65 kg. Z toho jsem tehdy ale naštěstí ještě „vyrostla“. Každopádně nikdy jsem nepatřila mezi hubené holky, vždy byla spíše „krev a mlíko.“
Jako dítě jsem byla zvyklá hrát stolní tenis, pohybu jsem tenkrát měla tedy celkem dost, takže jídlo jsem moc neřešila. Když mi bylo nějakých dvacet, prošla jsem si další změnou – začala hodně cvičit, dodržovat jídelníček a propadla bulimii. Nebyla jsem schopná se z toho dostat. Bojovala jsem s tím asi 6 let s přestávkami. A bylo to šílené období.
- Když mi bylo třicet, „přišly“ děti.
První těhotenství s dvojčaty jsem přibrala 31 kg. Váha den před porodem ukazovala 97 kg. Nicméně 22 kg jsem nechala v porodnici. Tělo se časem dalo zpátky dohromady a váha se ustálila na 67 kg. Pak přišlo druhé těhotenství, kde jsem přibrala 24 kg! Po příchodu z porodnice jsem měla 87 kg! Každopádně začal šílený kolotoč – malá nespala, do toho kojení, dvojčata, rodinný domek. Váha se ustálila na 84 kg.
Byla jsem nešťastná. A když už jsem se někomu se svým problémem svěřila, odbyl mě slovy: „Co blázníš, máš tři děti, už nikdy nebudeš vypadat jako dřív, to neřeš.“
Na jednu stranu jsem byla samozřejmě vděčná, že mé tělo zvládlo dva porody a že mám tři zdravé děti, ale na druhou stranu se mi při pohledu do zrcadla chtělo brečet. A nedej bože, když jsem se viděla na fotkách.
- Při každé pokusu o hubnutí tělo přestalo tvořit mléko. A to bylo ještě horší.
Největší zlom nastal, když jsem viděla fotky z vánočního focení. To jsem si říkala: „Ty vole, to snad nejsi ty!“ Měla jsem jen dvě možnosti. Buď zvednu prdel a začnu se sebou něco dělat, nebo v létě budu brečet. Nesnáším jakýkoliv „běh“ na dlouhou trať. Nikdy jsem nevydržela dlouho cvičit ani se správně stravovat. A úplně nejhorší pro mě je dodržovat jakýkoliv jídelníček.
Ale řekla si, že to zkusím a od Nového roku začnu. Podotýkám, že mi nikdo nevěřil. Ani můj manžel. Ale stáhla jsem si aplikaci Kalorické Tabulky, na internetu našla cvičení „máma, co trénuje“ a začala jsem.
Udělala jsem si navíc tabulku, kde jsem si zapisovala míry, váhy a vyfotila se. No při pohledu na fotku ve spodním prádle se mi chtělo plakat. Váha ukazovala 84 kg, míry byly: krk 34,5 cm, ruce 30 cm, prsa 105 cm, pas 96 cm, spodní břicho 106 (!) cm, boky 103 cm a stehno 61 cm.
- Nejhorší pro mě bylo smířit se s tím, že to musí jít pomalu. A taky bez jakýchkoliv spalovačů, čajů či jiných slibovaných „zázraků“.
Takže jsem si nastavila Kalorické Tabulky na příjem 7000 kJ, což mi přišlo fajn. Přiznám se, že 5000 kJ, jak jsem se dočetla, že je vhodné při redukci, mi přišlo šílené.
Začala jsem každý druhý den cvičit a každých šest týdnů jsem se měřila, vážila a fotila. Nevěřila bych tomu, ale je to hrozně důležité! Například už 2,5 kg jde na fotce krásně vidět. Kdybych se nefotila, řekla bych si: „No, „JEN“ 2,5 kg“. A nejspíš bych se na celé hubnutí vykašlala.
Výsledky se dostavily překvapivě brzy – už 15.března váha ukazovala 70 kg. Na této magické hranici se váha zastavila asi na 3,5 týdne. Cíl jsem měla nastavený váhově na 63 kg. Podařilo se mi jej dosáhnout 26.7.2021.
Musím říct, že cvičení mě začalo bavit. Je to pro mě příjemný relax, čas jen pro mě, o mně, bez dětí. A úprava stravy vlastně taky – necítím se tak unavená, zlepšilo se mi zažívání.
Navíc příjemným bonus u ztráty váhy bylo, že mě přestaly bolet kolena, chodidla a přestala jsem se potit. A samozřejmě je fajn, že jsem mohla začít nosit oblečení, které jsem nosila dávno před dětmi.
Celková ztráta váhy byla 21 kg! Přes krk to bylo 2,5 cm, přes ruce 4 cm, prsa 16 cm, pas 12 cm, spodní břicho 17 cm, stehna 7 cm.
Musím říct, že ze začátku jsem nějak zvlášť neměnila jídelníček, jen jsem se snažila „vejít“ do „tabulek“. Časem jsem si začala hlídat porci bílkovin, tak aby to splňovalo alespoň 2 g na kilo. Samozřejmě, že čím více si mé proměny všímalo okolí, tím víc mě to začalo bavit. „Nasoukat“ se do riflí, které jsem si koupila dávno před dětmi a nikdy je nezapla, byla ta nejlepší odměna.
Také to, že mám „chytře“ nastavené Kalorické Tabulky, beru jako odměnu, protože se mi podařilo udržet váhu bez problémů i přes léto, kdy všude čekaly různé nástrahy v podobě grilovaček a různých alko nápojů. To trvalo až do prosince, kdy jsem si dala „nucenou“ pauzu i od cvičení. Děti byly nemocné, já také, do toho předvánoční shon…
Říká se, že není těžké zhubnout, ale váhu si udržet. A musím souhlasit. Kdyby mě neusměrnilo kojení a strach, že přijdu o mléko, chtěla bych změnu hned. Tím chci říct, že mě mateřství naučilo trpělivosti, i když to někdy není jednoduché. Cvičím stále jen doma, zabere mi to minimum času. A naučila jsem si organizovat čas, abych jej měla, když chci cvičit.
Tip redakce: Romana má svůj profil na Instagramu, kde se snaží motivovat ostatní maminky.
Chcete také zhubnout? Mohlo by se vám hodit:
7.1.2022
redakce
Články, Jak zhubnout