Sice víme, že vařené jídlo může vážit víc i míň než syrové, ale kolik a jak konkrétně?
Jde o problém, se kterým se v diskuzích na Kalorických Tabulkách setkáváme nejčastěji. Jak si zapisovat jídlo do tabulek? Má si člověk zapsat rýži v syrovém stavu, nebo po uvaření? Co špagety – syrové, nebo už vařené?
Je to vlastně takové kouzlo. Různé potraviny se při přípravě v kuchyni chovají různě – některé objem nezmění, jiné jej nabydou, a další se zmenší… Třeba pro začátek ta rýže. Zde je to myslím jednoduché, protože neznám moc lidí, kteří by jedli rýži či špagety syrové – strašně to křupe.
foto: Aliena Sal
Ale pokud si zapíšete do tabulek sto gramů syrové rýže, budete se asi hodně divit – protože vám najednou naskočí hodnota denních kalorií o takových 1400 – 1600 kJ. Jenže rýže při vaření nabude objem 2,5krát (dva a půl krát). V praxi tedy dáte vařit 50 gramů syrové rýže a po uvaření dostanete 125 g vařené rýže (kalorická hodnota cca 660 kJ / 160 kcal).
Proto také v seznamu potravin na Kalorických Tabulkách najdete ikonky, díky kterým hned poznáte, jestli se myslí jídlo syrové (ikonka zeleného lístečku), nebo vařené (ikona žlutého hrnce, z něhož se kouří).
foto: Nikušik Bondorová
Než se posuneme dál k jednotlivým potravinám a kategoriím objemu, ještě jedna připomínka. Nezapomeňte, že u některých jídel je zbytečné počítat odpad. Třeba si dáte zvážit vajíčko, to má 50 g – jenže skořápku pak vyhodíte, tu nejíte. Nebo zvážíte bramboru, tam má třeba 80 gramů – jenže pak ji oškrábete, slupky vyhodíte, a najednou má brambora o to méně. Oloupaná cibule to samé. Anebo si dáte kuře, zvážíte je – jenže pak vyhodíte kosti, takže čistého masa ve skutečnosti bylo daleko méně.
foto: Leňulka Richtrová
Takže před přípravou brambor, cibule, okurek, rajčat, paprik apod. počítejte s tím, že po oškrábání, vyndání jadřince, oloupání apod. se zmenší i objem dané potraviny o 10 i více procent. Třeba u zmíněné 80 gramů vážící brambory po jejím oškrábání dostanete 15 gramů slupek, takže vám zbyde brambora vážící už jen 65 gramů (prakticky ověřeno).
foto: Nikušik Bondorová
Většina zeleniny při vaření objem nemění. Platí to především u vařených brambor, ale i když dáte vařit brokolici, květák, kapustu (ano, i okurky), zůstane objem v podstatě stejný. Je to tím, že zelenina a brambory už vodu obsahují, takže při vaření nemají důvod ji ani vylučovat, ani přijímat. Připomínáme, že pouze při vaření, nikoliv při jiné tepelné úpravě jako smažení či pečení.
Při zapisování do Kalorických Tabulek tak je jedno, jestli dáte 150 g brambor v syrovém, nebo v uvařeném stavu, vyjde to nastejno – zhruba 550 kJ / 130 kcal.
foto: Simona Bílková
Je potřeba podotknout, že objem neztratí ani obalovaný řízek nebo filé, protože voda z nich se stane součástí „obalu“, nemá kam vytéct.
Zelenina i maso, které hodíte na gril / do trouby / na pánev smažit, ztrácí objem. Zcela logicky – buď se vypaří voda (v případě zeleniny), nebo tuk a voda (v případě masa). Následují tabulka ukazuje, o kolik se ztratí objem té které potraviny při tomto způsobu vaření. Opět v praxi: pokud se píše „Snížení objemu o 10 %“, znamená to, že dejme tomu 100 gramů zeleniny má po orestování už jen 90 gramů. Podobně místo 200 gramů syrové ryby máme po jejím usmažení na přírodno jen 180 gramů. Podobně to pak platí i u dalších kategorií. Stačí jenom použít matematiku pro základní školy.
foto: Aliena Sal
Snížení objemu o 10 -20 %
Snížení objemu o 30 %
Snížení objemu o 40 %
foto: Leňulka Richtrová
Některé potraviny mají schopnost nasáknout vodu podobně jako jeden můj bývalý kolega 15 piv za oběd. Je to skvěla věc, když si chcete udělat něco, co vás zasytí na delší dobu a navíc je to zdravé, protože jde především o obiloviny (o prosu, jáhlech, pohance, kroupách atd. chystáme samostatný článek) a luštěniny. Patří sem ale i těstoviny, tam už je otázka, jaké si připravíte, nebo rýže (nejzdravější je hnědá a parboiled).
Zvýšení objemu o 10 %
Zvýšení objemu o 200 %
Zvýšení objemu o 250 %
Zvýšení objemu o 280 – 300 %
foto: Simona Bílková
Tak snad tento článek pomůže právě těm nerozhodným z diskuzí na Kalorických Kabulkách, aby už dovedli přesněji (stejně jako nyní já) odhadnout, kolik toho ve skutečnosti vlastně nakonec po tepelné úpravě sní.
V roce 2020 jsme vydali ve spolupráci s Nakladatelstvím Jota naši první kuchařku.
Naším cílem bylo představit aplikaci Kalorické Tabulky i lidem, kteří se třeba nepohybují na vlnách internetu s takovou samozřejmostí. Nebo prostě jen milují papír…
Celý článek 28.1.2021 0
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
28.1.2021 Články, Recepty a výživa
Existují doporučení, podle kterých bychom měli jíst sedmkrát denně. Vedle toho stojí tvrzení, že je ideální jíst jen dvakrát za den.
Jak se v tom tedy máme orientovat?
Celý článek 8.6.2023 0
Vláknina je jedno z koleček, které se v aplikaci Kalorické Tabulky plní horko těžko, dokud se v tom člověk nenaučí trochu “chodit”.
Pojďme si připomenout, jak na to…
Celý článek 3.6.2023 0
Když si začneme zapisovat do aplikace Kalorické Tabulky, většina z nás zjistí, že mnohem větší problém máme s dosáhnutím zelených koleček u bílkovin a vlákniny než u sacharidů a tuků.
Proto se dnes zaměříme na to, kolik bílkovin bychom měli denně přijímat v závislosti na svém cíli a jak je co nejvhodněji do stravy doplnit.
Celý článek 21.5.2023 0
