Michal Kondelík: Život sportovce s obezitou

Už od puberty jsem se věnoval sportu. Hlavně těmto třem – hokejbalu, cyklistice a jídlu. V životě jsem neměl ponětí o tom, že existují nějaká makra, bazální metabolismus a kalorický deficit.

Hlavně, že byla cola, hranolky s tatarkou, půl šišky lovečáku s hořčicí, sekaná a pařížák se „třema rohlíkama“ a k tomu pěkně vychlazené pivo.

U nás doma se strava a velikost porcí nikdy moc neřešila a vypadalo to jako v dnešní reklamě s holčičkou, která napodobuje tatínka a mluví o tom, že „železo patří do šrotu a guláš musí plavat“.

Vždy, kam až mi paměť sahá, jsem vážil kolem 100 kg a naučil se s tím žít. I to běhání po asfaltu v rámci tréninku a zápasů mně nevadilo. První zlom nastal v roce 2013, kdy jsem si v zápase přetrhal přední křížový vaz v koleni. Proběhla jedna operace, pak druhá. Pan doktor mi takticky naznačil, že by bylo dobré se zbavit přebytečných kil. Moje reakce však byla zcela opačná, protože mám přece svoji hlavu.

Střih. Je listopad 2020, je mi 30 let a vážím 130 kg. Covid je již mezi námi a napadá povětšinou starší a obézní. V noci mě pálí žáha, pořádně si nezavážu tkaničky od bot, po výstupu dvaceti schodů ze mě leje pot a popadám dech. A stěží uzvednu svého 6 let starého syna. Tohle vážně chci? Ne. A tady nastal druhý a rozhodující zlom.

Změna života

Na začátku jsem začal intuitivně – ke každému jídlu porce syrové zeleniny, žádné průmyslově zpracované potraviny, žádný alkohol. A výsledky se dostavily. Za 2 měsíce jsem takto zhubnul 10 kg. Paráda, začnu běhat a půjde to samo. Chyba lávky. Ta přebytečná tuková hmota zapříčinila, že mě po 5. výběhu začalo bolet a oteklo operované koleno. Tady přišla největší fyzická a zároveň psychická krize na mojí cestě. Koleno bolí, člověk se nemůže hýbat, všechno ho se*e, váha stojí, prostě když se daří, tak se daří. A pak přišla spása. Je duben 2021 a já objevil Kalorické Tabulky a jejich FB skupinu.

A zbytek už možná znáte. Dnes je to rok, co pilně zapisuji. Alespoň na začátku to tak bylo. Naprosto striktně, protože když má člověk cíl a vůli, tak dokáže vše. Dnes jsou chvíle, kdy to úplně nehrotím, i když ještě rozhodně nejsem na konci svojí cesty. Snažím se plnit bílkoviny a celkový příjem. Když si teď dám jednou za čas pizzu nebo třeba burger, tak už počítám s tím, že třeba vynechám svačinu (stejně mě ta pizza natolik zasytí, že svačina není třeba) nebo prostě půjdu běhat. Proč? Protože konečně můžu!

• Počáteční váha (listopad 2020) 131 kg
• Na začátku cesty s Kalorickými Tabulkami (duben 2021) 120 kg
• Současná váha (duben 2022) 96 kg a přibližně mínus 1 metr tělesných proporcí

Nikdy jsem nestál o velkou pozornost a obdiv a svým způsobem mi to vadí i dnes, ačkoliv se hezky poslouchá, že mi to sluší a jsem opravdu dobrý, že jsem takhle zhubl.

Na otázky typu „Jak jsi to dokázal?“ odpovídám zcela jednoduše „Začal jsem jíst.“ A tahle zdánlivě jednoduchá odpověď vede samozřejmě k dalším a dalším otázkám, ale víte co? Jak mi svým způsobem vadí exhibice, tak mi nevadí někomu pomoct a na svojí dráze v životě sportovce bez obezity jsem několik málo lidí nasměroval na podobný životní styl, a to je další přidaná hodnota.

Vy, kteří začínáte s Kalorickými Tabulkami, držím vám palce. Cesta to není jednoduchá, ale vlastně ani složitá. Důležitá je hlava. Nenechte se rozhodit prvním, druhým a ani třetím neúspěchem. Netrestejte se za to, že vám nevyjdou kolečka. Dejte si čas od času s chutí jídlo, co běžně nejíte. Nejste otrokem zelených koleček, ale jejich přítel. A kdyby chmury přece jen přišly? Navštivte FB skupinu Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami. Tam vám ty chmury zaženeme a dokážeme nastartovat do další práce. Díky za tuhle skupinu, Kalorické Tabulky!

Michal Kondelík

redakce

www.kaloricketabulky.cz