Každý, kdo rád cestuje, zkouší v různých zemích jejich národní jídla.
Nabízíme pár doporučení pro letní dovolené, co byste třeba mohli ozkoušet.
Paella je jídlo z rýže podobné rizotu, které najdeme ve španělské kuchyni, ostatně původně pochází z katalánské oblasti Valencie. Existuje spousta receptů s různými ingrediencemi, na rozdíl od rizota se však v paelle objevují plody moře a středomořská zelenina. Původní verze obsahuje zeleninu, maso kuřecí, králičí či kachní, hlemýždě, fazole a koření. Připravuje se na speciální nízké rovné pánvi, ostatně slovo paella vzniklo z latinského názvu patella, který označoval právě speciální nízkou pánev.
Pilaf nebo také pilav s paellou v mnohém souvisí, protože jde o jídlo, kde základ tvoří rýže nebo pšenice bulgur. Většinou se osmaží na oleji a potom se vaří v kořeněném bujónu. Říká se tomu pečená rýže a samo o sobě je to velice chutné jídlo. Do pilafu se přidávají opět různé příměsi – zelenina, ovoce, různé druhy masa a nesmí chybět koření. Pilaf původně pochází z Persie a Indie, ale dnes je obvyklým jídlem ve východní Evropě, na Středním východě, v jihoasijské kuchyni, v Ázerbájdžánu, v Turecku, zemích bývalého SSSR, na Balkáně nebo v Íránu.
V Itálii si rozhodně zajděte na pravé italské rizoto. Možná budete překvapeni jeho konzistencí a tím, že se rozhodně nepodobá českým sypkým verzím. Dělá se totiž ve vývaru, s cibulí a s vínem, takže výsledkem je krémová směs. Pokud byste si je sami chtěli uvařit, připravte si 2 cibule, 50 g másla, 300 g kulatozrnné rýže, 50 g strouhaného parmazánu, 1 litr zeleninového vývaru, 2 deci bílého vína, hrst čerstvé nasekané bazalky. Do hluboké pánve dejte rozpustit máslo, na másle zpěňte cibuli do zlatova, k cibuli přisypejte propláchnutou rýži a osmahněte ji na 3 minuty. Rýži následně podlijte bílým vínem a počkejte, až se tekutina vsákne a odpaří, a potom začněte po naběračkách přilévat do pánve zeleninový vývar (jak se bude tekutina odpařovat). Postup opakujte tak dlouho, dokud rýže nezměkne.
Ratatouille je tradiční francouzský zeleninový pokrm z okolí města Nice, servírovaný jako příloha k masu nebo jinému jídlu, někdy je podáván i samostatně s chlebem. Občas se dokonce používá jako náplň do palačinek. K základním ingrediencím patří rajčata, česnek, cibule, cukety, lilek, papriky a koření (bazalka, majoránka, tymián apod.). Podivný název vznikl z okcitánského slova ratatolha, což znamená míchaný pokrm.
Jídlo s názvem feijoada (dušené černé fazole s hovězím či vepřovým masem a klobáskou) a vůbec různé formy dušeného masa si oblíbili v Evropě především Portugalci, protože sem jejich námořníci tato jídla přivezli z tehdy čerstvě objevené Brazílie.
Vepřo knedlo zelo, tedy vepřové s knedlíkem a se zelím, se pokládá za české národní jídlo. Není to tak docela pravda, protože toto jídlo k nám přišlo z Rakouska, kde dodnes probíhají třeba slavnosti knedlíků. A malé upozornění na cesty – na Slovensku se knedlíku říká buchta.
Haggis (neplést s plenkami Huggies) je jídlo ze skopového žaludku, skopových vnitřností (játra, srdce a plíčky), ovesných vloček a skopového loje. Ve Skotsku se tradičně podává při dvou národních svátcích 25. ledna a 30. listopadu, kdy se i recituje báseň na tento pokrm, ale seženete je i mimo tyto dny.
Jestli se vypravíte do Lotyšska, můžete zkusit místní národní jídla jako putra (kaše zahuštěná kyselým mlékem), piragi (paštika plněná cibulí a slaninou) nebo kaposti (vařené zelí doplněné další zeleninou).
Egyptskými pochoutkami jsou třeba foul (hnědé boby se zeleninou zapečené v chlebové placce), firaakh mashwi (ostře kořeněné grilované kuře), mahší (kořeněná rýže, která slouží jako náplň rajčete, lilku, zelného listu, pečeného holuba apod.), umm ali (koláč s rozinkami namáčený v mléce) nebo i u nás známý hummus, což je pasta z cizrny a seznamu.
Ve Vídni nezapomeňte, že pravý vídeňský řízek může být pouze a jedině z telecí kýty, jinak se vás restaurace snaží podvést.
Cestou Polskem zkuste v Krakově obwarzanek, pečivo v podobě preclíku nebo spíše rohlíku ve tvaru uzavřeného kruhu, chráněné jako národní poklad. Obvařanek vznikl minimálně ve 14. století, kdy jsou o něm první písemné zmínky, a název odkazuje k přípravě, protože se prstence z těsta před pečením na chvíli vaří (obvařují). Sypané jsou mákem, solí nebo sezamem, mají křupavou kůrku a příjemně vláčné těsto. Jinak samozřejmě v Polsku, Ukrajině a Rusku nezapomeňte na pierogi, pirožky, a vareniki – ať s masem, tak třeba s tvarohem.
Ve Švýcarsku můžete vyzkoušet místní specialitu – rösti. Vzdáleně to připomíná český bramborák nebo americký hash brown. Základem jsou rovněž syrové nebo předvařené brambory, strouhané však nahrubo, přidat se může slanina, cibule, ale také sýr či jablko, a ne vždy se smaží na pánvi, ale častěji se dávají zapéct do trouby.
Na Blízkém východě či v Arménii (kde je dokonce považováno za národní jídlo) si můžete dát harís, což je vařená kaše z pšenice a z jehněčího masa, použít lze i skopové, kuřecí či hovězí. Poprvé se toto jídlo objevuje v kuchařkách už z 10. století.
Při cestě Chorvatskem v oblasti Zagorje a Záhřebu narazíte na zagorski štrukli (záhořský závin), zaregistrované jako národní dědictví. Jde o těsto plněné směsí tvarohu s vejci, solí a smetanou, jež se vaří i peče. Někdy se do směsi přidává i šunka. Závin se podává jako předkrm, doplněk k polévkám, hlavní jídlo, rychlá svačina či sladký dezert.
Bešbarmak je národní jídlo Kyrgyzstánu a jde o uvařené těstoviny, nejčastěji nudle, s vařeným masem a s cibulovou omáčkou. Slovo bešamark znamená „pět prstů“, protože Nomádi tradičně jedí jídlo jen rukama, bez příborů.
V Albánii a Kosovu se za tradiční pokrm pokládá flia (flija), který se skládá z několika plátů těsta podobných palačince, navzájem spojených smetanou, a zalitých jogurtem. Samotné slovo flia znamená oběť a den 18. březen je dokonce vyhlášen jako Den flii.
Dokonce i Monako má národní jídlo! Jde o barbajuan, smaženou taštičku plněnou sýrem, špenátem nebo mangoldem a případně dalším ingrediencemi jako cibule, pórek a bílky. V Monaku má jídlo svůj národní den 19. listopadu a slovo barbajuan strýc Jan.
Samozřejmě, že se těžko dají vyčerpat v jednom krátkém článku všechna národní jídla, a v tomto jsme se soustředili především na Evropu a blízké okolí. Snad však budou i pro vás inspirací při dovolenkových cestách.
foto: cz.depositphotos.com
Známá instruktorka a propagátorka zdravého životního stylu Hanka Kynychová nám zde již před časem odkryla tajemství svého vzhledu a pohody.
Dnes se podíváme, jak tato aktivní žena a matka tří dětí tráví dovolenou.
Celý článek 3.8.2015 0
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
31.7.2022 Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
