Jak zní smysluplné novoroční předsevzetí?

Každý leden nese ve vzduchu tradičně mnoho novoročních předsevzetí.

V souvislosti s naším zaměřením jsou to pak nejčastěji předsevzetí typu: „budu jíst lépe/zdravěji“, „zhubnu“, „začnu mít pravidelný pohyb“. Znáte to…

Jako nutriční terapeutka bych pro vás ovšem měla jedno opravdu smysluplné předsevzetí. Dalo by se zformulovat třeba takto: „Nepotřebuji jíst na živiny prázdné potraviny, které jsou navíc bohaté na potravinářskou chemii a nekvalitní suroviny“.

Že to není kdo ví co? Naopak, tohle předsevzetí je základ, který pomůže jíst lépe/zdravěji, pomůže v začátcích hubnutí a hlavně – z dlouhodobé perspektivy vám vaše tělo poděkuje, protože ho budete živit tím, co potřebuje: kvalitní živiny, vitamíny, minerální látky, stopové prvky, vlákninu… A naopak ho nebudete krmit tím, co mu velmi škodí: průmyslově zpracované potraviny, konzervanty, barviva, syntetická dochucovadla, aromata, ztužený rostlinný tuk, palmový tuk, glukózo-fruktózový sirup, přehršel bílé mouky, soli atd.

V této souvislosti bych vám chtěla povyprávět svůj příběh, který lze zkrátit na formulku: „nebudu jíst prázdné potraviny“. Opravdu mi to změnilo způsob stravování, jež mi pomáhá udržovat si svou optimální tělesnou hmotnost už 16 let!

Bylo mi nějakých náct, studovala jsem 2. ročník na střední škole a půl roku se potýkala s urputnými křečemi v břiše každé ráno. Ano, psychosomatika sehrála svou roli, protože to bylo období rozchodu mých rodičů. Ale další hlavní roli v tom hrálo moje hrozné stravování s absencí pohybu na internátu daleko od domova. Naštěstí jsem se dostala do rukou jednoho „osvíceného“ gastroenterologa (lékaře specialisty na trávicí trakt), který mi krom léků výrazně doporučil zařadit pravidelný pohyb a radikálně změnit jídelníček. Také se zajímal o to, jak se mi daří ve škole, nebo o to, co se děje doma. Rozhodně si musel být vědom souvislostí těla, psychiky a emocí.

A k této době se vlastně datují i moje profesní začátky. Začala jsem načítat knihy o vhodné formě stravování, začala jsem běhat a zpevňovat tělo pravidelným cvičením. A po pár týdnech se moje zažívání zcela upravilo. Po necelém roce jsem se zase mohla budit bez ranních bolestí břicha. A právě tehdy jsem si dala ono důležité předsevzetí, kterého se držím dodnes: „nebudu a nechci jíst prázdné potraviny“.

Co to znamená a obnáší?

Nejprve jsem si udělala jasno v tom, co moje tělo potřebuje a co mu prospívá. Potřebuje kvalitní potraviny obsahující:

• Základní živiny – stavební látky – bílkoviny (ty v největším zastoupení najdete například v mase, rybách, mléce, mléčných výrobcích, sýrech, vejcích, luštěninách…). Dále kvalitní zdroje energie – sacharidy (v celozrnných obilovinách, luštěninách, ovoci, jogurtech, mléku…). Kvalitní tuky pro srdečně-cévní systém a mozek (olivový olej, oleje z ořechů a semínek, ořechy, semínka, občas trochu másla či ghí, avokádo, rybí tuk, 100% ořechová „másla“).
• Dále vitamíny, minerální látky, stopové prvky, ochranné látky – pro funkčnost každé buňky v našem těle – tedy opět především čerstvé potraviny.
• Pak samozřejmě vláknina (krom lidí, kteří ji nemají doporučenou z důvodu zažívacích potíží) – pro správnou funkci střev, trávení, udržování normohladiny krevních tuků, pro pocit sytosti, snížení chuti na sladké atp.
• A tekutiny – především neslazené, nealkoholické a nesycené nápoje (cca min. 30 ml na kilogram tělesné hmotnosti).

V tomto si může udělat pořádek každý, kdo chce svoje tělo dobře živit a udržovat si tělesnou hmotnost. Samozřejmostí je pak i individuální vyloučení potravin, na které jste alergičtí či intolerantní. Nebo vám nesedí či nechutnají.

Také mi bylo jasné, co moje tělo určitě nepotřebuje (či bez čeho se rozhodně obejde). Tenkrát jsem si uvědomila, že pravděpodobně moc nepotřebuje: volný cukr, umělá sladidla, glukózovo-fruktózový cukr, nekvalitní tuky (především ty rostlinné ztužené, palmový olej, kosový rafinovaný tuk, nekvalitní ořechová másla, sádlo), umělá aromata, azobarviva, konzervanty, syntetická dochucovadla, glutamáty, nadmíru soli, plnidla, „příchutě“ a v neposlední řadě tuny bílé pšeničné necelozrnné mouky a výrobky z ní…

Prakticky to vypadalo a vypadá tak, že než jdu jíst něco, co není na mém obvyklém „eating listu“ čerstvých, základních a kvalitních potravin, tak si položím otázku, jestli se mi tohle vůbec chce jíst? A zda to není jen prázdná potravina, jež mi krom chvilky chuti nepřinese absolutně nic (a spíš mi může uškodit).

Když si totiž řeknete, že místo třeba tatranky se chystáte sníst směs pšeničné mouky, cukru, rostlinného tuku, hořké polevy složené opět z cukru, rostlinného tuku, kakaového prášku, emulgátoru E476, aromat; sušené syrovátky, lískových jader, sušeného mléka odtučněného, sójové mouky, odtučněného kakaového prášku, soli, laktózy, aromat, emulgátoru sojového lecitinu a kypřící látky, chuť velmi rychle přejde…

Ale pozor – pokud mám chuť na něco dobrého, tak si dám jednoduše kostičku čokolády, lžičku mandlového másla nebo jogurt s namixovaným banánem/datlemi a čistým kakaovým práškem. Sladké je to taky, ale už nejím prázdnou potravinu, ale sladkost obsahující základní živiny, nějaké ty vitamíny a minerální látky. Nebo si upeču doma buchtu, kam si dám mleté ořechy, med, datle, ovoce, špaldovou celozrnnou mouku či ovesné vločky apod. Receptů nejen na zdravější formu sladkostí najdete na internetu spoustu, včetně receptů Kalorických Tabulek, kam přispívám i já.

• Ono to totiž není o tom, že by se mi (nebo vám) něco stalo po jedné takové „prázdné potravině“. Ale je to o tom, že někdo má jídelníček na „prázdných potravinách“ postavený – jsou tam zastoupeny prakticky denně.

Bílé pečivo se salámem, koblížky, šátečky, buchty, knedlíky, omáčky, smažená jídla, tučná masa, masné polotovary, sladká jídla, sušenky, bonbony, sladké jogurty/tvarohy, krémy a pudinky, slazené cereálie, plněné bagety, fast-foodová jídla…

Výsledkem pak dost často bývá člověk s nadváhou či dokonce obezitou, špatným stavem svalové hmoty, trávicími obtížemi, nutričně podvyživený (chybí mu vitamíny, minerální látky, vláknina, což se podepisuje na stavu orgánových soustav…). Také může mít vyšší hladinu krevního cukru, krevních tuků, krevního tlaku či zažívací, kloubní, kožní a imunitní potíže. Typický je i špatný stav a funkčnost střevního mikrobiomu či chronický systémový zánět těla, který člověk málokdy pozná, protože ho nedoprovází například teplota či akutní nesnesitelná bolest, ale naopak dlouhodobé nespecifické bolesti (+ mnoho jiných zdravotních problémů).

A jak že poznáte tyhle prázdné potraviny?

Nemusíte se vyznat v chemických názvech potravinářské chemie, dokonce se nepotřebujete ani tak vyznat v tabulce s nutričními hodnotami na obalech potravin. Plně stačí, když nebudete jíst potraviny, které tělu nic dobrého nepřinesou. To znamená, že základem je přečíst složení a nekupovat to, čemu ve složení nerozumíte. Dále doporučuji vyhýbat se komponentům v potravinách, které jsem zmiňovala v tomto článku. Je vhodné vybírat základní potraviny, tedy průmyslem nezpracované nebo jen minimálně zpracované potraviny. Myslete na to, že i to, jak se dlouhodobě stravujeme, ovlivňuje náš imunitní systém (včetně imunity ve střevech). A ten v této době plné virů potřebujeme mít funkční nejvíce. Viry tu budou s námi pořád, ale je otázka stavu naší imunity a celkové vyladěnosti těla a mysli, jak si s viry naše tělo poradí.

foto: cz.depositphotos.com

8.1.2023 Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS. Články, Jak si udržet zdraví, Jak zhubnout