Nacházíme se zhruba v polovině křesťanského postního období před svátkem Velikonoc. A je trochu rozdíl, jak se postí katolíci, a jak pravoslavní věřící.
O tomto rozdílu bude dnešní článek.
Postní období mají ve své víře zahrnuté různé jiné, nejen křesťanské církve. Najdeme je v židovství, odkud je převzal islám, v hinduismu, buddhismu, kde má půst rovněž především duchovní rozměr. Jde o očistu nejen tělesnou, ale i myšlení, očistu ducha. Což je často daleko důležitější, než očista tělesná.
Pravoslavný 40denní půst před Velikonoci (Velký půst) vychází z předpisů mnišských řádů, kde panovala a panují ohledně postních období poměrně přísná pravidla (akrivie) a v mnohé dny se smí pouze voda a chleba, nebo chléb, ovoce, zelenina a voda (tzv. suchojadenije), přičemž jídlo nesmí být vařené. O sobotách a nedělích je dovolen olej a víno. Maso se nesmí vůbec, povoleny jsou v době postu jen mořské plody.
Na příkladu posledně jmenovaného lze vidět, že postní předpisy jsou orientovány spíše na přímořské národy a státy. Proto se věřící mohou ohledně konkrétních postních předpisů poradit se starci, svými duchovními otci, kteří mohou uplatnit zmírnění církevního postního pravidla.
Například svatý Gorazd (který neprozradil Němcům nic o parašutistech ukrytých v jeho klášteře, kteří provedli atentát na Hendricha) říkal, že není hříchem to, co jde během postní doby do úst, ale to, co jde z úst. Že důležité je během postní doby se učit a rozvíjet pokoru, lásku a pokání. A rovněž radil, že i ryby jsou postním pokrmem.
V tom je právě ten rozdíl mezi katolickou a pravoslavnou církví, protože katolická církev rybu za postní jídlo uznává, ale pravoslavná nikoliv (s výjimkou výše zmíněných plodů moře) a dokonce určuje, ve které dny se ryba může jíst.
Na každý pád je Velký půst v pravoslaví o zřeknutí se masa (maso a masné výrobky nelze jíst ani během sobot a nedělí) a živočišných produktů (vajec, mléka a mléčných výrobků, sádla). Celých 40 dní rostlinné stravy je v podstatě veganská dieta.
Asi nejrelevantnější kuchařkou v češtině na toto téma je kniha Postní pokrmy autorek Jany Baudišové a Anny Podracké. Nestojí totiž jen na tradičních veganských receptech, jaké běžně vycházejí, navíc vysvětluje i tradici ohledně pravoslavného půstu, a to velmi dopodrobna včetně modliteb nebo přehledu všech pravoslavných postních dní v roce. Autorkám šlo o to ukázat, že pouhá rostlinná strava nemusí být nudná, a tak sesbíraly recepty z mnoha zemí (oblasti Balkánu, Ruska, Ukrajiny, Řecka aj.). Nechci zde dělat recenzi knížky, ale mně samotnému nabídla pár zajímavých receptů, ačkoliv pravoslavný nejsem a půst držím spíše nahodile.
Například mně se tato povedlo objevit kouzlo zeleninových pomazánek ke snídani nebo večeři, kterých jde udělat neuvěřitelné množství. Samozřejmě vedou luštěninové pomazánky včetně hummusu, protože pro jejich přípravu není potřeba použít třeba tvaroh jako v případě rybích či vaječných pomazánek. Jenže jsou zde i pomazánky houbové, cuketové, jáhelné, obilné, drožďové, dokonce bramborové.
Pokud jde o hlavní chody, měl jsem už doma knihy o obilninách s recepty (např. Knížka o obilí nebo Pohanka ve mlýně a v kuchyni), avšak i zde jsem pár novinek našel (třeba jáhly se zelím). Rozšířil jsem si obzor ohledně polévek nejen na husté srbské ščorby, ale i polévky jarní, ledové, s tahini, studené. Objevil jsem recept na brambory s těstovinami (grenadiermarsch), chleby v bramboráku, jachni, z rýže kze uvařit Kyperské holubice, jiakimesi po japonsku, rýži s oříšky.
Velký počet receptů je věnován knedlíkům, knedlíčkům, varenikům, pirohům, zeleninovým pizzám, pita chlebům, najdeme i bliny nebo šaňgi. Pokud jde o zeleninu, zaujal mne mrkvový džuveč, celer v pivním těstíčku, kačamak (kukuřičná kaše s bramborami), tavče-gavče (špenát s fazolemi), rajčatové karbanátky, karbanátky ze zelí a brambor, houbový kaviár, tolčonka (brambory s fazolemi a mákem), prebranec, česnekovou omáčku jsem také neznal. Nechybí ani starý byzantský recept na fazole v hrnku.
Škoda jen, že z kaší zde najdeme tři recepty, ale na ty mám doma zase knížku Kaše. Které si většinou dělám z obilovin a naslano – z jáhel, ovesných vloček, krup, rýže, kukuřice, pohanky.
Netvrdím, že dodržuju přísně daná pravidla, ale jako očista těla daný veganské půst docela funguje (zhubnul jsem jedno a půl kila), ale přece jen se těším na vyváženou stravu, do které kvůli potřebným živinám patří i maso, vejce a mléko.
foto: cz.depositphotos.com
Jako každé jaro i to letošní je internet plný nabídek na detoxikaci organismu. Možná vám chodí i e-mailem nebo přes soukromé zprávy na Facebooku.
Než si podobné produkty zakoupíte, zamyslete se nad tím, jaká pozitiva vám to může přinést. Povětšinou je slibována očista od toxinů či zhubnutí. Je tomu ale skutečně tak? Dostaví se očekávaný efekt?
Celý článek 19.3.2023 0
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
19.3.2023 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
