Pokud se řeknou těstoviny, většina z nás si představí jen špagety, kolínka, maximálně vřetena.
Jak jste na tom vy?
Co jsou těstoviny a kolik existuje druhů těstovin?
Těstoviny se dělají z nekynutého těsta připraveného z mouky, vody a soli nebo z mouky, vajec a soli. Čerstvé nebo sušené těsto se pak krájí nožem či protáhne strojkem na těstoviny a tvaruje podle potřeby do ruliček, mašliček, kolínek a mnoha dalších tvarů.
Těstoviny se v Itálii podávají buď samostatně s omáčkami v miskách, aby si každý mohl zvolit svou chuť, v polévkách, nebo tak, jak to známe nejčastěji u nás, již ochucené třeba lososem, zeleninou, omáčkou přímo na talíři, ať už jen ta vařené, nebo zapečené.
Encyklopedie těstovin tvrdí, že existuje 310 druhů těstovin s 1 300 pojmenováními. Například těstoviny cavatelli (připomínají malé bochánky) mají 28 různých názvů v závislosti na městě či krajině. Nemá smysl si zde vyjmenovat všech 310 druhů, ale na pár zajímavostí i u nás dostupných by se snad upozornit dalo, co myslíte?
Kalorická a nutriční hodnota těstovin
Obecně 200 g vařených těstovin (vařených, ne syrových, protože těstoviny při vaření nabydou objem 2,3násobně) má asi 1 100 kJ (266 kcal). Ale znáte to, pro správný výpočet a zadání do Kalorických Tabulek záleží na typu použité mouky, jestli se použila vejce, na tom, jak a do čeho těstoviny použijete, tedy kolik gramů nakonec celkově nakonec sníte, a dalších podobných faktorech.
Podobně je pak tomu s nutričními hodnotami, kdy běžné těstoviny obsahují v oné 200g porci 7 g bílkovin, 47 g sacharidů, 5 g tuků, 2,5 g vlákniny, 0,8 g soli, 138 g vody a 21 mg vápníku. Ale třeba semolinové mají 1 300 kJ (při uvařené 200g porci), tedy 314 kcal, 12 g bílkovin, 61 g sacharidů, 3,2 g cukrů, 2 g tuků a 0,02 g soli. Případně 200 g bezvaječných těstovin vařených nabídne pouhých 879 kJ (210 kcal), 6 g bílkovin, 45 g sacharidů, 0,6 g cukrů, 0,7 g tuků, 1,7 g vlákniny, 147 g vody a 8 mg vápníku.
Kataifi
Zcela miniaturní nudličky, ba až nitky, najdeme v jednom z nejoblíbenějších řeckých dezertů. Tyto nudličky se plní docela složitým způsobem medem, případně sirupem, s ořechy, skořicí či hřebíčkem do tvaru kuliček, válečků nebo čtverečků. Kaloricky jde samozřejmě o větší nálož, ale jedna taková kulička jednou za čas rozhodně neublíží a navíc si osladíte život. V Řecku se kataifi podává ještě s kopečkem zmrzliny.
Tarhoňa
Jak už jsme psali v článku o maďarských jídlech, jde o miniaturní noky z nastrouhaného nudlového těsta. Jde z nich připravit třeba obdoba rizoto, tzv. tarhoto, oblíbené opět v Řecku, které se dokonce dá koupit již předpřipravené v řeckých obchodech. Obsahuje sušená rajčata, cibuli, špenát, pórek, červenou papriku, bazalku a koření, přičemž 200 g uvařeného tarhota má pouhých 1 515 kJ. Jak si připravují tarhoňu třeba v Maďarsku, o tom jsme právě už psali – do polévek, jako přílohu k perkeltu nebo samotnou s osmaženou cibulkou, česnekem a paprikou.
Halušky
Stejně tak jsme si povídali o těchto těstovinách, které jsou jen o něco většími noky, a ochutit se dají skutečně čímkoliv – slaninou, osmaženou cibulkou, bryndzou, ale také povidly nebo mákem s cukrem a rozpuštěným máslem.
Tortellini, ravioli, mezzelune
Plněných těstovin je rovněž celá řada a nejsou dominantou jen Itálie, v současné době jsou u nás známé především ukrajinské a ruské varianty pelmeně a vareniky. Plní se masem, zeleninou, ale i medem, tvarohem, mákem, povidly…
Tagliatelle, bavette a fettuccine
V nadpisu zmíněné druhy mají šířku 1 – 2 cm. V Řecku zkuste podobné těstoviny, kterým se zde ale říká flomaria. Využitím širokých nudlí se italská kuchyně v podstatě neliší ani od asijské. Široké nudle mají totiž tu dobrou vlastnost, že do sebe nejenom ještě nasají trochu omáčky (většinou tradičně boloňské, ale používají se i jiné husté masové omáčky), ale lépe se na nich drží i kousky masa a zeleniny. Z podobných důvodů se dělají i duté těstoviny v podobě trubičky či rourky jako bucatini nebo rigatoni.
Italové totiž na různé těstoviny používají různé omáčky, jinak řečeno každý druh těstovin je určen k něčemu jinému. Například špagety se mají jen tak něčím „pocintat“, a kečup nebo boloňská omáčka na ně nepatří. Italové jedí špagety nejčastěji jen s česnekem osmaženým v olivovém oleji, případně se na ně dá cibulka s osmaženou slaninou, nic víc.
Papardelle
Někde mezi tagliatelle a lasagnemi se nacházejí papardelle, široké až 3 cm. Patří k mým nejoblíbenějším, protože když jsme tehdy ještě chodili s mou budoucí manželkou do restaurace Jarmark, dělali je přímo před námi s lososem a smetanovou omáčkou, a mohli jsme se po nich utlouct. Od té doby, co Jarmark zavřeli, jsem je už nikde v nabídce neviděl, tak si dělám lososa s papardelle takhle někdy v pátky doma sám.
Lasagne
Asi nejširší těstovinové nudle se využívají podobně jako při řecké musace, jen místo brambor se jednotlivé vrstvy omáčky, bešamelu a masa prokládají právě lasagnemi. Zvláštní je, jak se na ně v českých restauracích v poslední době zapomíná, přitom kdysi byly na jídelních lístcích poměrně často.
Méně obvyklé druhy
Mnohé tvary těstovin mají něco připomínat. Jistě znáte farfalle v podobě motýlů nebo penne, které mají připomínat tužku, jak již název napovídá. Pokud si chcete zahrát na těstovinového dobyvatele a objevitele, zkuste se ale třeba také popídit po těstovinách strozzapreti ve tvaru kněžského límečku, trojbarevné radiatore ve tvaru dřívějších radiátorů, cavatappi ve tvaru zátky od vína, lumache v podobě mořské škeble nebo orecchiette v podobě lidských uší.
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.