Saša Rohlíková: Jak najít ztracenou motivaci?

Najít motivaci k tomu, abychom začali jíst trochu lépe a třeba se pustili do hubnutí, se zdá někdy složité. Ale motivace do začátku bývá obvykle ve skutečnosti snadná. Nějaký důvod ke změně máme, jinak bychom s ní vůbec nezačali.

Jenomže co dělat, když už jsme něco změnili před časem, více či méně důsledně dodržovali nový způsob stravování, začali být aktivnější, dosáhli aspoň částečně toho, co jsme si přáli, a najednou povolili?

Prvotní motivace a chuť ke změně se už vyčerpala, tak kde je vzít teď? Nějakou dobu už hubneme (držme se dnes hubnutí, i když ta změna může být dána třeba snahou cítit se lépe, být zdravější, mít lepší výsledky ve sportu…), pak si povolíme, nebo se nám hubnutí zastaví, a najednou jako bychom nemohli ztracenou motivaci přivolat zpátky. Nemůžeme nanovo „naskočit“. Chuť ke změně se vyčerpala. Změnu už jsme přece provedli. Proč se po nás chce další? A kdy už bude konec? Kdy už tam budem?

Když máme něco dělat jinak, potřebujeme důvod, a to důvod dost pádný, jestliže nám to má vydržet. Udělat něco jednou dvakrát, držet nový jídelníček týden, to je v podstatě hračka. Ale dělat něco jinak dlouhodobě, celé měsíce, ba v podstatě celý život, na to už potřebujeme hodně silný důvod. Jestliže ho najednou nevidíme, když jsme se po létě zase vrátili „do režimu“ nebo se pustili do dalšího kola hubnutí, není to naše vina. Prvotní nadšení už jsme si vybrali. Změny už nejsou tak rychlé, aby nás pobízely pokračovat v nové cestě dál. Co teď? Vrátit se na začátek!

Najděte svoje proč

Na samém začátku hubnutí je dobré si říct, proč vůbec nějakou změnu chceme. Jasně, všichni chceme být hezčí, štíhlejší, vypadat a cítit se líp. Ale co konkrétně to znamená zrovna pro vás? Zkusili jste si to říct naprosto do detailů? Vykreslit si to v barvách? Udělat si z té vidiny v hlavě barevný film? Jestli ne, pojďme na to teď.

V klidu se usaďte a zkuste si sepsat úplně cokoli, co vás napadne:

• Proč to děláme?
• Proč jíme jinak?
• Jakého výsledku chceme přesně dosáhnout?
• Jakou hmotnost, jaký obvod pasu chceme mít?
• Jak se chceme cítit?
• Jakou velikost chceme nosit?
• Jakých léků se chceme zbavit?
• Jakou hranici krevního tlaku nebo krevního cukru potřebujeme dosáhnout?
• Jakou rychlostí chceme běhat nebo jak daleko chceme doběhnout?
• Jaké konkrétní šaty si chceme obléknout?
• Jakou horu chceme zdolat?

Zkrátka napište cokoli, co je tím vaším snem. A ano, řekněte si to naprosto konkrétně.

Většina lidí má problém pojmenovat si ten svůj důvod takto přesně a nahlas. Někdy ho nechtějí přiznat ani sami sobě. Říkáme, že chceme být zdraví, že chceme být fit, že chceme být v kondici. Ale neříkáme, proč konkrétně a co to pro nás znamená. Pak ovšem máme před očima jen vágní vidinu „chci být zdravá“. Ale co to má být? U mě konkrétně třeba to, že zvládnu operaci kardiostimulátoru a vrátím se po ní ke sportování. Že udržím klouby na nohou a páteř pohyblivé natolik, abych mohla dál dělat sport, který miluju.

A co třeba marnivé sny dobře vypadat? Ano! Bereme! Ty jsou taky hodně dobrou motivací, jen to občas nechceme říkat nahlas, abychom nevypadali povrchně. Ale motivace „chci vypadat dobře i za 10 let“ funguje a nejedna klientka, ale pozor, i klient, si ji přizná aspoň šeptem.

• Víte, co bývá jedna z nejsilnějších motivací pro udržení jídelníčku na hubnutí? Vlastní svatba – chceme vypadat dobře ve svatebních šatech. Ale vdávat se kvůli tomu nemusíme, stačí, že chceme vypadat dobře v plavkách, ne?

Často se u klientů ozývá také to, že je pro ně hlavní motivací nějaký výkon, schopnost ho dosáhnout. To funguje výborně. Máme naprosto konkrétní cíl, který můžeme převést na nějaká čísla a hodnoty. Naplánovaný horský trek příští léto? Jistě, proto zítra, až vstaneme, půjdeme ráno cvičit a budeme mít s sebou připravené jídlo na celý den, abychom byli v té nejlepší kondici.

Nebojte se tedy být marniví, nebojte se snít, nebojte se přiznat sami sobě, co fakt chcete. A tu vidinu si co nejvíc převeďte do obrazů, čísel, slov – cokoli vám vyhovuje.

Najděte si cestu

Máme konkrétní obrázek cíle, ale jak se k němu dostaneme? Opět platí, že je třeba vrátit se na samý počátek do dob, kdy jsme s hubnutím vůbec začali.

Dopište si k tomu svému cíli, k té své vidině, co je třeba pro to dělat. Jestliže se do režimu vracíte nebo už v něm nějakou dobu jste, tak víte, co to obnáší. Jak máte mít nastavený jídelníček (většinou stačí základní nastavení Kalorických Tabulek –  viz Desatero rad, jak nastavit Kalorické Tabulky), co máte přes den připravit, co máte dělat.

Formulujte si to jako potřebné úkoly, jednotlivé kroky, které každý den potřebujete udělat: připravím si snídani, mám připravený oběd, v úterý a pátek jdu od 18:00 cvičit, v neděli jdeme všichni na výlet… I tady platí, že čím konkrétněji a detailněji si to řekneme, tím větší šance je, že to také udržíme a uděláme.

Nesnažme se převracet všechno o 180 stupňů – ani tehdy, když se do režimu vracíme třeba po letní pauze. Můžeme mít dojem, že všechno víme a známe, vždyť už jsme to takhle zvládali. To ano, zvládali. Ale je třeba si na to zase navyknout. Postupujme proto stejně jako v začátcích krok za krokem.

Zkuste si pro první týden stanovit pár základních věcí, které chcete splnit – třeba jen nastavím si Kalorické Tabulky a připravím si oběd každý den. V druhém týdnu si už odvážím suroviny u všech hlavních jídel a dál si připravuji každý den oběd. Ve třetím týdnu odvážím úplně všechno, co dám na talíř, a snažím se co nejvíc dodržet rozpis, jaký mám. A k tomu jdu třikrát týdně ven na procházku navíc. Jakmile si zvyknu na jednu věc, přidám další. A klidně je beru jako úkoly.

Není důležité, že začneme na jeden dva týdny všechno dělat úplně jinak. Důležité je dělat jinak každodenní maličkosti, které se nasčítají. Když si každý den dáme do kafe o lžičku nebo kostku cukru méně, tak už to za rok udělá pěknou hromadu a pěknou dávku kalorií.

Vnímejte překážky

Teď ještě jedna maličkost. Řekli jsme si, co přesně chceme. Řekli jsme si, co musíme udělat dneska, zítra a příští pondělí. Ale pojďme si ještě říct, co dělat nebudeme.

Sepište si na ten svůj seznam důvodů a kroků ještě taky to, čeho se vzdáváte, když ten svůj cíl chcete dosáhnout. Vyslovte nahlas (nebo napište), že to znamená taky některé věci nedělat. Jasně, ty grilovačky byly fajn, pivo na výletě taky, sklenička večer s přáteli, zmrzlina na procházce…

Ale ve chvíli, kdy chceme hubnout, se nám tyhle maličkosti nasčítají a můžou nám veškerou snahu zhatit. Přiznejme si to. Uvědomme si, že zmrzlinu mít můžeme, ale třeba jednou týdně jako započítanou svačinu. Že si skleničku dát můžeme, ale zase jednu jednou týdně, a pokud možno ne v den, kdy jsme měli tu zmrzlinu.

Přiznejme si, že si tyhle věci navíc musíme vybrat a musíme je omezit. Připusťme, že nám nepomůže odcházet z domu, aniž víme, co budeme ten den jíst, kolik toho bude a kde to seženeme. Vnímejme, že pro ten sport, který jsme si naplánovali, musíme v kalendáři udělat místo, nebo třeba kvůli němu sehnat hlídání dětí a taky peníze na případné vstupy, trenéra nebo vybavení.

Když něco chceme, musíme vědět, co přesně to je, co pro to máme udělat a čeho se kvůli tomu vzdáváme. Jakmile si to dokážeme přiznat, jasně to formulovat a někam to zaznamenat, můžeme se k tomu vracet ve chvíli, kdy se nám „nechce“.

Ve chvílích, kdy ta původní motivace už vyprchala, kdy se nemůžeme znovu nahodit po létě, kdy jsme nějakou dobu udržovali a teď bychom rádi zhubli posledních 5 kil, kdy se vracíme po delší zdravotní pauze, nebo kdy se nám nějakou dobu jednoduše nic omezovat nechtělo. Připomínejme si to svoje proč, připomínejme si, co potřebujeme dělat každý den, a připomínejme si, co je třeba trošku omezit.

Nejde to vždycky samo. Ale když máme cíl a máme prostředky na cestu k němu, dojdeme tam.

foto: cz.depositphotos.com

10.10.2023 Saša Rohlíková Články, Jak zhubnout