Emoční jedení z pohledu psychologa a lékaře

V rámci pozvání na čtyřdenní konferenci k příležitosti Světového dne obezity, jež bude probíhat on-line a zdarma ve dnech 4. 3. – 7. 3. 2024, jsme oslovili dvě zkušené odbornice na hubnutí s prosbou o vysvětlení pojmu emoční jedení.

Téma se totiž velmi často objevuje v naší skupině Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.

PhDr. Iva Málková: Emoční jedení z pohledu psychologa

Zhubli jste za svůj život desítky kilogramů, ale displej na váze ukazuje větší a větší číslo? Máte pocit, že po letech „dietování“ jste se stali expertem na výživu a hubnutí, ale stále nechápete, co je příčinou kil navíc? Víte, že příčinou nadměrného příjmu potravy a přejídání není jen hlad, ale řada jiných spouštěčů? V tomto článku si povíme více o jednom z vnitřních spouštěčů provokujících k jídlu navíc, o tzv. emočním jedení, kdy na různá emoční rozpoložení reagujeme jídlem navíc oproti plánu. Lidé hledají útěchu v jídle, protože jim nabízí uspokojení, kterého se jim nedostává v jiných oblastech života, například v oblasti rodiny, vztahů, práce apod.

Hubneme PsychoLogicky

Pro zhubnutí nestačí znát jen živiny, kalorie, glykemický index apod. Zhubnutí bez následného jojo efektu spočívá především ve změně návyků, což je spíš doména psychologů než výživových poradců nebo nutričních terapeutů. Nejdůležitější není soustředit se na cíl – tedy na „nějaké“ číslo na váze nebo ideální křivky do plavek – ale spíše se soustředit na podstatu zvládání jídla navíc, tedy i na emoční jedení.

Jak fungují emoce

Jsme živí lidé, a proto máme emoce. Cítíme strach, trápíme se, jsme nervózní, osamělí, nudíme se apod. Je v pořádku cítit a prožívat různé emoce, ale není v pořádku zahánět nepříjemné emoce nebo umocňovat příjemné emoce pouze jedením. Silné emoce vyvolávají tělesné změny, které jsou v dnešním světě většinou nepotřebné. Ve stresu se nám zrychlí srdeční tep, napnou se nám svaly, ale my nikam nevyběhneme, nebojujeme o život, jako to museli dělat naši předkové. Energii a napětí, které se v těle hromadí, je třeba uvolnit vhodným způsobem, jinak mohou být příčinou vzniku psychosomatických onemocnění. Často však řešíme emoce nevhodně jídlem.

Proč emoce ovlivňují váš jídelníček?

Vysvětluje to teorie učení. Reagovat na emoce jídlem jste se mohli naučit již v dětství. Třeba když jste jako dítě cítili strach z lékaře a dostali sladkost, abyste se tolik nebáli. Můžete si také dopřávat něco chutného, když je vám smutno, když se nudíte, nebo si chcete jídlem umocnit radost po odevzdání úkolu apod. Po několika opakováních, kdy na různé emoce reagujete jedením, se toto chování objevuje automaticky.

Učení pomocí následků

Při tvorbě návyků funguje další z principů učení, totiž že člověk upevňuje chování, které vede k příjemným pocitům, a naopak omezuje nebo eliminuje chování, jehož následky vnímá jako nepříjemné. Během konzumace jídla a bezprostředně po něm se obvykle dostavují příjemné pocity, stres a napětí povolují, což samozřejmě vnímáme jako pozitivní změnu. Proto se jedení jako reakce na různé emoce a stres tak snadno upevňuje a automatizuje, i když je to v dlouhodobém měřítku nevhodné. Dobrou zprávou je, že emočnímu jedení se můžete odnaučit.

Používáte-li v zátěžových situacích jídlo jako „uvolňovač“ stresu, neřešíte podstatu problému, ale naopak vytváříte prostor pro další problémy – vznik nadváhy a obezity. Uvolnění prostřednictvím jídla je dočasné, proto řešte problémy hlavou, ne ústy. Nacvičujte si, aby vaše emoční jedení nezůstalo v režii autopilota, a vědomě hledejte vhodná řešení svých problémů, které vám působí stres.

Pokud se vám zpočátku nebude dařit řešit stresy bez jídla, vybírejte si alespoň potraviny méně kalorické a jezte je opravdu pomalu, všímavě.

Tip redakce Kalorické Tabulky

Pomoci vám mohou také skupinové kurzy hubnutí se STOBem, kde získáte podporu lektora i celé skupiny. Pro děti, na které se často ptáte v naší uzavřené skupině na Facebooku, jsou pak stejnou společností organizovány rodinné kurzy.

MUDr. Dita Pichlerová: Jak zvládat emoční jedení z pohledu lékaře

Dlouho jsme si i my lékaři mysleli, že chuť a hlad se dá do značné míry ovládnout vůlí, a tedy když má někdo kila navíc a nedokáže trvale zhubnout, je to člověk se slabou vůlí nebo člověk, který se prostě jen málo snaží. Dnes už víme, že chuť a hlad jsou regulovány pomocí hormonů.

• V mozku existuje centrum regulace hladu a chuti, které sídlí v jen několik milimetrů velkém hypothalamu v zadní části hlavy.

Na toto malé centrum má vliv mnoho desítek hormonů, které vznikají v trávicím traktu a v tukové tkáni a které zajišťují návrat k nejvýše dosažené hmotnosti. Tělo a mozek chtějí být v rovnováze a udržovat si stálou hmotnost. Hubnout mozek nechce. Pokud chceme shodit nějaké kilo a omezíme příjem jídla a začneme třeba víc sportovat, mozek dostane pomocí těchto hormonů signály „ohrožení“, které okamžitě způsobí, že máme větší hlad, větší chuť, jsme víc unavení a tělo sníží rychlost spalování, začne se chovat úsporněji, aby nám zabránilo v hubnutí. Tomu říkáme první neboli homeostatický okruh.

Nad ním existuje druhý neboli hédonický okruh, který je nadřazen okruhu prvnímu. Tento druhý okruh aktivuje jiné části mozku – limbický systém a kůru mozkovou. Jeho činnost je povzbuzována konzumací potravin, které nám chutnají – zpravidla hodně sladkých potravin, nebo hodně tučných či hodně slaných. Prostě takových, které v mozku vyvolají libé pocity a chceme je jíst znovu a znovu a ve větším množství. Můžeme mluvit i o závislosti na nám libém jídle. Jde o aktivaci centra odměny, konzumace těchto potravin není limitována sytostí. Mezolimbický systém v odpovědi na chutné a odměňující potraviny stimuluje jejich příjem, a překonává tak fyziologické homeostatické mechanismy příjmu potravy. Potrava je vnímána chutí a vůní, klíčovou roli v interpretaci těchto signálů hraje chuťová a čichová dráha. Vzniká emoční propojení, mozek si tento pocit slasti zapamatuje a chce ho opakovat stále častěji. Mnohdy nedokážeme tento okruh vůlí ovládnout.

• Jíme tedy zdaleka nejen pro hlad, jíme hlavně pro chuť a vůni, pro potěšení z jídla, pro emoce, které konzumace jídla vyvolává. Chceme se jídlem odměnit.

Obezitu nemůžeme tedy odbýt sloganem „necpi se a cvič“, ale je třeba si uvědomit, že obezita je nemoc, kterou je třeba léčit. Pokud to nelze jen změnou stravovacích a pohybových návyků, lze si pomoci léky, které zasáhnou do výše jmenovaných okruhů a ulehčí vám vaši snahu zhubnout. S farmakoterapií vám poradí praktický lékař nebo obezitolog.

foto: cz.depositphotos.com a STOB

Tip redakce Kalorické Tabulky

Chcete se dozvědět více o emočním jedení a jak ho řešit? Přihlaste se ZDARMA na on-line konferenci, která se koná v rámci Světového dne obezity. Jedním z témat bude právě emoční jedení z pohledu psychologa a lékaře.

17.2.2024 redakce Články, Jak si udržet zdraví, Jak zhubnout