MUDr. Marie Skalská: Jak poznám, zda je můj pitný režim dostatečný a jak mi jeho dodržování pomůže v hubnutí?

O pitném režimu se toho v posledních letech píše více než dost. Přesto si myslím, že si zasluhuje i zde svou pozornost. Velmi často si totiž sama uvědomím, jak málo jsem během dne pila, a to se vážně snažím…

Jenže pak přijde všední pracovní den, člověk skáče od úkolu k úkolu, od jedné schůzky k další… A najednou si uvědomím, že kromě kafíčka, jež je z hlediska pitného režimu trochu sporné, jsem pořádně pila naposledy ráno. Znáte to?

Když jsem nedávno dělala rozhovory se skupinou lidí, která úspěšně zhubla, byl nejčastější odpovědí na mou otázku ohledně změny denního příjmu potravin také zvýšený příjem tekutin, resp. vody. Všichni mi potvrdili, že téměř nejtěžším úkolem bylo splnit stanovenou denní dávku tekutin, s kterou bylo nutné začít již ráno. Ovšem výsledky se dostavily a není pochyb o tom, že právě větší příjem tekutin přispěl k naladění správného fungování těla.

Dnes jsem si přizvala hosta, který se dlouhodobě zabývá hubnutím a zdravým životním stylem. MUDr. Marie Skalská je zakladatelkou a lektorkou Pro Fit Institutu, jenž si klade za cíl ukázat lidem, jak být v dnešní době fit i při plném zaměstnání. A že je to poslání nelehké, si asi dovedete představit.

Ale pojďme zpět k pitnému režimu a jeho důležitosti v cestě za zdravím. Jsem ročník 1969. A když se podívám na své dětství, musím upřímně přiznat, že náš pitný režim nebyl kdovíjak úžasný. Našim dětem, které si v aktovkách den co den nosí láhev z umělé hmoty, můžeme jen tiše závidět, resp. přát jim ty lepší možnosti.

„Průšvih ale je, že vedle toho se například ve školních jídelnách objevují různé varianty nápojů jako čokoládový nápoj či dokonce dětská kola, složení je de facto fuktozo-glukozový sirup s vodou, takže to děti navyká na sladkou chuť od mladého věku a pak si tuto chuťovou preferenci přebírají do dospělosti ,“ poukazuje na stinnou stránku možností dnešní doby můj host. Ale podívejme se nejdřív, kolik bychom toho měli my a naše děti vlastně vypít.

Jak zjistím, zda je můj pitný režim dostatečný?

Teoreticky všichni víme, praxe ovšem někdy stále pokulhává…. „Nejjednodušeji podle barvy moči,“ říká MUDr. Marie Skalská, jež celý svůj dosavadní život doslova zasvětila zdravému životnímu stylu. „Moč by měla mít při dobrém pitném režimu světle žlutou barvu. Určitě světlejší než má například tzv. první ranní moč, která je po nočním období klidu tmavá a koncentrovanější. A sám pocit žízně je de facto už známka nedostatečného pitného režimu. Žízeň jako takovou bychom při optimálním množství tekutin neměli vůbec pociťovat,“ zdůrazňuje nutnost dostatečného pitného režimu odbornice.

Určitě to, milí čtenáři, znáte – občas jste podráždění a unavení a vlastně pořádně nevíte, proč tomu tak je. Jedna moje svérázná kamarádka (také lékařka) vždy říkala: „Aj, ten je nepříjemný, asi zadržuje příliš dlouho moč.“  Tato vtipná poznámka mi vždy připomene, že podrážděnost a nepříjemný pocit nechuti k jakékoliv činnosti velmi často vzniká ovšem také při nedostatečném příjmu tekutin.

Jaké jsou další subjektivní známky špatného pitného režimu, na které bychom si měli dávat pozor?

• Únava, bolesti hlavy, horší koncentrace, poruchy soustředění, malátnost.

„Při vyšším stupni dehydratace hůře mizí kožní řasa, tj. kůže není pružná, a když uděláte „štípanec“, tak se kůže hůře a pomalu vyrovnává zpět,“ zmiňuje už velmi varovné příznaky paní doktorka a připomíná, že v horku může dojít až k bezvědomí.

Ohroženi dehydratací jsou senioři, u nichž je pocit žízně utlumen. Mohla bych napsat román na toto téma. Maminka, ačkoliv jako nefrolog  v důchodu a uvědomělý člověk, často kromě svého kafíčka zapomíná pít. „Pozor, velmi zdatně umí maskovat pocit žízně bublinkové, sycené nápoje,“ upozorňuje MUDr. Marie Skalská, která je také autorkou Fit testu, jenž na základě zodpovězených otázek ukáže klientův „zdravotní stav“ .

„Stejně tak jsou v ohrožení děti, které mají celkové menší množství vody, takže i malá ztráta tekutiny může být významná,“ říká lékařka, která má sama tři děti, a dodává, že u dětí mohou být známky dehydratace dosti odlišné – například když je dítě neklidné až „zlobivé“. Největší pozor na dehydrataci se musí dát hlavně u novorozenců.

Co máme pít?

„Vodu!“ říká jednoznačně MUDr. Marie Skalská, absolventka 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jež pracovala řadu let také na Klinice kardiologie IKEM v Praze.

• Paní doktorka zastává názor, že nejlépe stravitelná je pro člověka lehce kyselá tekutina.

A mě těší, že potvrzuje moje dobré návyky, jenž jsem zveřejnila v článku o imunitě, když nás nabádá, abychom vodu ochutili pár kapkami citronu. „Pokud volíte dnes tolik oblíbené a propagované minerálky, vhodné jsou zejména slabě mineralizované vody,“ souhlasí opět s mým chemickým pohledem sympatická žena, jež mimo jiné vede i lekce cvičení pro veřejnost. A je to na její postavě a energii, která z ní proudí, znát.

Samozřejmě se shodneme i na tom, že minerálky se mají pít v omezeném množství, aby nedošlo k přetížení organismu minerály.  Podobné je to s výběrem bylinných čajů, které se mají vzhledem k svým specifickým účinkům obměňovat.

A co ovocné čaje, případně tak moderní čaj zelený? U zeleného čaje byly medicínskými studiemi v posledních 10-15 letech opakovaně potvrzeny příznivé účinky ohledně srdečně-cévních chorob, prevence diabetu, ale také v boji s nádorovým bujením, či v lepším odbourávání nadbytečných kilogramů. „Důležitá je však celková dávka,“ upřesňuje lékařka. „Jeden šálek denně nás nespasí.  Příznivé účinky zeleného čaje se projevují až kolem pěti šálků zeleného čaje denně.“ O čaji si ovšem budeme povídat podrobně někdy příště.

Všichni také víme, že nejsou vhodné kolové nápoje pro vysoký obsah fosforečnanů, které soupeří s vápníkem o místo v kosti, neboť fosforečnany tento boj bohužel vyhrávají. Za sebe zde musím přiznat své colové období po roce 1989, kdy byly najednou tyto nápoje k dispozici. A neodradily mě ani informace, které se mi jako studentce VŠCHT dostávaly. Dnes mi cola prostě nechutná. Dám si někdy hlt na chuť a hned si nechápavě položím otázku, jak jsem to mohla pít. Inu, chutě se mění. A tělo si naštěstí samo řeklo, když mělo dost. Aspoň doufám, že včas 🙂

Záludností jsou také džusy, upozorňuje paní doktorka. „Často obsahují velké množství cukru jako výše zmiňované kolové pití.“  Ovšem diky obsahu tělu prospěšných látek, vitamínů a vlákniny paní doktorka džusy toleruje – samozřejmě v rozumné míře a v ředěné formě.

• „Pokud ale pracujete na redukci hmotnosti, musíte pamatovat na jejich energetickou hodnotu,“ zvedá výstražný prst odbornice.

Kolik toho mám vypít?

V běžném prostředí a teplotě platí, že za den byste měli vypít až 40 ml tekutiny na 1 kilogram hmotnosti,  například 65kilová žena by měla vypít za den přibližně 2 600 ml.

Vyšší příjem tekutin je potřeba při vyšší teplotách okolí, tj. například v teplých měsících, a nebo když pracujete v horkém prostředí – pekaři, taviči, pracovníci u strojů, které produkují teplo, či v místnostech, kde je hodně suchý vzduch.

• Stejně tak vyšší ztráty tekutin mají osoby, které při svém zaměstnání mluví – učitelé, přednášející, zaměstnanci „u přepážek“.

Možná vás v této souvislosti napadá otázka opačná: Můžu se přepít? „Ano, když je něčeho moc, může to být příliš,“ opakuje logické pravidlo paní doktorka. „Velká dávka tekutin je nebezpečím nejenom pro naše ledviny, ale hlavně pro naše srdce, které jako pumpa nezvládne nepřiměřený příjem tekutiny přečerpat. Příznaky nadměrného příjmu tekutiny jsou otoky, zvýšení krevního tlaku, rychlé zvýšení hmotnosti, dušnost. Nadměrným příjem tekutin jsou ohrožení hlavně osoby se srdečním onemocněním a osoby s poruchou funkce ledvin.“

Vzpomínám si, jak jsem někde četla, že Sylvester Stallone – posedlý svým zdravým a hlavně věčným mládím – pije 10 litrů vody denně. „Obávám se, že by si tím chlapec přivodil srdeční selhání a poté i renální,“ směje se lékařka, v současnosti také studentka doktorského studia Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, kde se v Laboratoři sportovní motoriky zabývá tématem Ovlivnění nadváhy a obezity žen středního věku pohybovou intervencí.

Optimální je pít dle situace, prostředí, fyzické námahy, hmotnosti. Stručně řečeno – kdy si vzpomeneme, pravidelně po malých dávkách:

• Když vím, že budu doma, dávám si sklenici s vodou na různá místa v bytě. V rámci hesla „vždy připraven“ (smích). Opravdu to pomáhá, jednoduchý pohyb uděláte spíš, než kdybyste museli jít pro sklenici a natáčet třeba vodu z kohoutku.
• Zní to neuvěřitelně, ale pomůže i pěkná sklenice, případně hrnek. Tuto radu jsem před lety slyšela na jedné přednášce a pohrdavě si nad ní odfrkla. S odstupem času se pokorně přiznávám, že to funguje.

„Náš organismus dokáže bez obtíží zpracovat cca 250 ml tekutiny najednou,“ říká MUDr. Marie Skalská. „Vyšší dávka pak zbytečně zatěžuje náš oběhový systém.“ Samozřejmě, že vyšší příjem tekutin je nutný, pokud se chytáme provádět fyzickou aktivitu.

Pitný režim při redukci hmotnosti

„V několikero studiích se opakovaně potvrdilo, že pokud před hlavním jídlem osoby spíše vyššího středního věku vypily 500 ml tekutiny, následně přijímaly nižší množství energie. Není to samospasitelné, ve studiích většinou tyto osoby přijímaly i nízkokalorickou dietu. Tyto výsledky se nepotvrdily u mladých osob,“ vyvrací paní doktorka informace, které se objevují v řadě internetových článků. „Jsem v tomhle docela hodně obezřetná a bráním se zaručeným senzacím,“ vysvětluje svůj přístup.

Věděli jste, že….

• Cca 500 ml představuje tzv. metabolická voda, která vzniká při metabolických procesech.
•  Tělo si při nedostatku tekutin bere vodu z méně důležitých částí těla, např. meziobratlových plotének, což vysvětluje na první pohled nelogickou bolest hlavy.
• Je dobré začít se více hydratovat cca hodinu před cvičením a „dopíjet“ se následně i po cvičení.

Vizitka hosta

MUDr. Marie Skalská
Pro Fit Institut s.r.o.: www.profitinstitut.cz

30.12.2013 Ing. Macáková Marcela Články, Jak si udržet zdraví, Jak zhubnout